Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Martinův výklad o těžbě hnědého uhlí a lignitu na lokalitě Suletice.

Exkurzi jsme ale museli o týden odsunout z plánovaného termínu 20. dubna a to kvůli opravdu nevhodné předpovědi počasí, kdy se daný den teploty pohybovaly kolem 2 °C, po většinu dne mělo pršet a ve vyšších polohách také sněžit. Posunutí o týden se ovšem vyplatilo, jelikož počasí, které jsme během exkurze měli, bylo přesným opakem, tedy příjemné teploty kolem 17 °C a polojasno. S účastníky jsme se sešli klasicky ve Vanově a poté jsme vystoupali na vyhlídku nad Vrkočem (dříve se tomuto místu říkalo Kozí hřbet, ale tento název z map nějak vymizel).

Zde jsme si udělali úvodní přednášku, kdy jsme si vysvětlili, jak funguje desková tektonika, jak vznikl český masiv (abych zabránil připomínkám přes email – ano, píše se s malým „č“ stejně jako další geologické nikoli geografické názvy ;-) ) a poté jsme se již konečně podívali na zoubek vlastnímu Českému středohoří. To jsme si probrali v rámci základů jeho vzniku a útvarů, které se zde dnes vyskytují. Typy hornin jsme nakousli jen okrajově, jelikož na ty se soustřeďuje především exkurze po trase C. Poté jsme samozřejmě využili krásného výhledu do krajiny, kterou tato vyhlídka nabízí a jednotlivá tělesa, která jsme si o chvíli předtím popsali, jsme si také ukázali.

Sběr minerálů na lokalitě Suletice.

Nálezy jednoho z účastníků - větší krystaly kaersutitu.

Následoval přesun k Vaňovskému vodopádu, který je nejvyšším vodopádem v Českém středohoří. Má ovšem dva stupně a známější je jeho nižší stupeň. Celková výška vodopádu je 12 m a vodopád velice připomíná další mnohem známější vodopád Svartifoss na Islandu, jelikož je taktéž vyvinutý v amfiteátru bazaltových sloupců. My jsme si zde vysvětlili, jak funguje selektivní eroze a jak vznikají tyto bazaltové sloupce. Samozřejmostí byla společná fotografie účastníků exkurze, jelikož se jedná o nejvíce fotogenické místo této exkurze. Poté jsme pokračovali zpět k autům, ale následovala ještě dvě zastavení.

První zastavení nás čekalo o kousek níže pod samotným vodopádem, kde v zářezu Podlešínského potoka vystupují na povrch pískovce merboltického souvrství. Toto souvrství představuje nejmladší sedimenty křídového moře, na které vulkanosedimentární komplex Českého středohoří nasedá. Následuje tedy stratigrafický hiát o délce přibližně 50 milionů let. Ještě níže jsme se poté samozřejmě zašli podívat i na geologickou přírodní památku a to na skalní útvar Vrkoč – ukázku řezu přívodní dráhou bazaltické žíly s velmi zajímavou strukturou sloupců bazaltu. Vše jsme si vysvětlili a poté jsme se již vydali na druhou dnešní lokalitu. Ve Vaňově jsme samozřejmě nic nesbírali, jelikož se jedná o čistě teoretickou lokalitu.

Přesun exkurze zpět k autům z lokality Suletice.

Sběr fosilní flóry na lokalitě Ludvíkovice.

Po malý strastech s přesunem jsme se konečně s malým zpožděním za harmonogramem dostali do Suletic. Zde jsme se rovnou přesunuli k lokalitě s alterovaným tefritem, ve kterém se dají hledat nejhezčí (né největší) ukázky krystalů kaersutitu (čedičového amfibolu) v Českém středohoří. Mimo to se zde také dají najít pěkné ukázky klinopyroxenu (zatím považovaného za augit) a hend vedle silně alterovaného tefritu s v bazaltu dají najít dutiny se zeolity, především s chabazitem a vzácněji také s thomsonitem. Výklad si tentokrát vzal Martin, který se nejprve pustil do těžby lignitu až hnědého uhlí v okolí (nejen u Suletic) a poté se dostal přímo k samotné lokalitě.

No a po výkladu už jsme konečně mohli začít se sběrem. Na této lokalitě je právě výhoda to, že je poměrně velká, takže i oněch 14 účastníků se nám zde pěkně rozprostřelo a každý si něco pěkného našel. Nejběžnější nálezy patřily samozřejmě právě kaersutitu. Největší nalezené krystaly dosahovaly přibližně velikosti 3 cm. Augitů už se našlo méně a kupodivu se našlo také několik ukázek thomsonitu. Na lokalitě jsme nakonec nestrávili tolik času kolik bylo plánováno, abychom dohnali časový skluz.

Jako při minulé exkurzi nemohly chybět tabule s místními nálezy, abychom je mohli postupně pourčovat.

Asi nejhezčí nález patřil jedné z účastnic exkurze - krásná ukázka pravděpodobně vavřínu (Laurophyllum sp.). v tufitu.

Následoval přesun k Děčínu na parkoviště na Sokolím vrchu. Zde už jsme nechali auta a mezi následujícími dvěma lokalitami jsme se už přesouvali pěšky. Třetí navštívenou lokalitou byl starý lom u Ludvíkovic. Tomuto zajímavému lomu se věnuji i v práci a nedávno jsme vydali zajímavý článek o zeolitizaci fosilních dřev, kde právě tuto lokalitu popisujeme. Zatímco spodní část lomu budují lávy bazaltoidního typu, tak od střední části směrem nahoru se vyskytují vulkanoklastika a to ve formě laharů (teplých i studentých). Nejsvrchnější vrstvy jsou pak tvořeny vulkanickými napadávkami včetně trachytické pemzy, která zde byla poprvé popsána pro celé České středohoří v roce 2020 (Teodoridis et al. 2020).

Velmi zajímavá pro nás ale byla vrstva přeplavených epiklastik s vysokým zastoupením otisků oligocénní flóry. A právě tu jsme zde sbírali. Nejhojnější nálezy patřily rodu Laurophyllum (Vavřínovité), vzácněji jsme nacházeli rod Daphnogene (Skořicovníkovité) a Platanus (Platany). Ostatní rody jsme buď nenašli nebo je nebylo možné z nalezených vzorků určit. Samozřejmostí byly mineralizované úlomky různých větviček či kořenů. Jedné účastnici se povedl opravdu sbírkový nález listu pravděpodobně vavřínu. Poté jsme se již vydali na poslední přesun, který byl ze všech nejdelší, ale šli jsme relativně po rovince a přesunuli jsme se tedy na poslední lokalitu Pustý vrch u Folknářů.

Sběr na lokalitě Pustý vrch u Folknářů.

Dutina s thomsonitem v trachybazaltu
(Pustý vrch u Folknářů).
Velikost hlavního agregátu 6 mm.

Na této lokalitě jsem byl naposledy při exkurzi v roce 2021 a slyšel jsem, že tu už sběratele nahánějí lesáci. A popravdě se tomu vůbec nedivím. Stačí se podívat na fotky u této reportáže a pochopíte proč. Rozepisovat se o tom nebudu, ale očividně tu má někdo opět tendence namastit si kapsu jako před lety, což poněkud nechápu, jelikož místní vzorky už má doslova každý a jsou téměř bezcenné. Zde si slovo vzal hlavně Martin a kromě samotné lokality se také zaměřil na pseudokrasové vulkanické jeskyně rozeseté po Pustém vrchu, tzv. „Jeskyně skřítků“. Poté už jsme zase sbírali a musím říct, že nálezy byly tentokrát poměrně povedené.

Kromě nejhojnějšího místního minerálu thomsonitu účastníci také nacházeli kalcit a phillipsit. Já jsem si poté všiml, že je zde aktuálně i poněkud dost gismondinu, na který jsem účastníky exkurze upozornil a netrvalo to dlouho, než sami začali vzácné gismondiny nacházet. Exkurzi jako takovou jsme pak ukončili v 17 hodin a přesunuli se zpět k autům. Musím se přiznat k jedné věci – jak já, tak Martin jsme byli poměrně dost unavení z pracovního týdne, takže jsme si exkurzi tentokrát neužili tak jako normálně, ale na účastnících bylo vidět, že si exkurzi užili a odnesli si nejen pěkné nálezy, ale především spoustu užitečných informací o geologii Českého středohoří. Příště nás čeká exkurze po trase B, která proběhne v červnu.

Dutinka s gismondinem v trachybazaltu
(Pustý vrch u Folknářů).
Velikost dutinky 15 mm.

FOTO = Naše exkurze - České středohoří (trasa A) 7. ročník

Společná fotografie účastníků exkurze u Vaňovského vodopádu.