Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Jeden z prvních lepších nálezů - větvička s šišticemi olše .

Mým cílem byla lokalita, na kterou mám krásné vzpomínky ze začátku svých sběratelských začátků a je to vlastně asi třetí nebo čtvrtá lokalita, na kterou jsem se kdy podíval. Jedná se o lom Úpohlavy u Lovosic. Tato lokalita je především paleontologická, nicméně kupodivu se tu dají najít i minerály. Samotná lokalita je tvořena činným a rozsáhlým lomem, ve kterém se těží místní sedimentární horniny České křídové pánve, tedy slínovce až vápence s vysokým obsahem CaCO3. Mělké subtropické moře zde sedimentovalo v době před přibližně 91 – 89 Ma a v období středního až svrchního turónu (tedy již svrchní křídy). Díky tomu se zde vyskytuje velké množství zkamenělin.

Mimo zkamenělin se zde ale dají najít také minerály a to v podstatě 3 druhy. Zaprvé je to kalcit, který tvoří masivní žíly, zřídkakdy s krystaly protínající místní vápnité horniny. Druhým velmi běžným minerálem je pyrit, který se vysrážel v místech těl bývalých mořských hub. No a díky rozkladu pyritu se zde nachází také sádrovec. Možná se zde nachází i další minerály, ale na ty jsem zatím nenarazil, takže je neuvádím. Já jsem do lomu vstoupil od obce Vrbičany (odkud jsem zatím ještě nešel) a nejprve jsem se chvíli zdržel na aktuálně zavážené okrajové části lomu.

Heteromorfní amonit (Úpohlavy).
Velikost vzorku 26 mm.

Tři ukázky ramenonožce Gibbithyris semiglobosa (Úpohlavy).
Velikost vzorků 9-11 mm.

Nebyly zde nálezy zkamenělin, ale minerálů a to konkrétně konkrecí silně zvětralého pyritu, který porůstají někdy až 8 mm velké krystaly sádrovce. Pár jsem jich sebral, ikdyž si vůbec nejsem jistý kvalitou po umytí a zda-li se nebudou rozpadat. Narazil jsem tu také na krystaly málo zvětralého kubického pyritu. O kousek dál jsem už vklouzl do lomu a pomalu jsem sestupoval níž a níž až k odvodňovací strouze. Přibližně na rozhraní odvodňovací strouhy a všech výše položených hornin se totiž nachází ostrý kontakt jizerského souvrství (dole) a teplického souvrství (nahoře).

Na kontaktu obou souvrství se pak dají sbírat zkameněliny obou poloh, přičemž jizerské souvrství je tvořeno tmavě šedými jílovci a často obsahují hojné mlže, pyritizované mořské houby, žraločí koprolity a vzácně také žraločí zuby. Samozřejmě by se toho v nich našlo i mnohem více… Vrchní teplické souvrství je pak tvořeno světlými jílovitými vápenci, přičemž čím více se člověk dostává výše po stěně, tím je nižší obsah CaCO3 a zvyšuje se obsah jílu a písku, takže výše už nenajdeme vápence, ale slínovce, případně vápnité jílovce. Teplické souvrství pak obsahuje hojné zástupce mořských hub, korálů, ježovek, mlžů, ramenonožců a méně často také amonitů. Navíc zde funguje pravidlo, že čím výše se od kontaktu obou souvrství člověk dostane, tím je nálezů obecně méně.

Laurophyllum sp a Acer tricuspidatum
(Jezuitská rokle).
Velikost vzorku 102 mm.

Žraločí koprolit (Úpohlavy).
Velikost vzorku 33 mm.

Já měl dnes za cíl 2 věci. Zaprvé najít nějaké zkameněliny na doplnění školní sbírky a zadruhé najít si ideálně nějaký sbírkový kousek žraločího zubu, inocerama nebo amonita do své sbírky. Bohužel, druhý bod se mi nepovedl. Procházel jsem kolem odvodňovací strouhy a nacházel celkem hojné maličkaté ramenonožce druhu Gibbithiris semiglobosa, ježovky rodu Micraster (bohužel většinou poškozené), kousky mechovek a korálů a sem tam se objevila také nějaká ta pyritizovaná mořská houba či poměrně velké (i přes 3 cm) krystalky sádrovců. Postupně jsem takto prošel celé okolí strouhy a když to šlo, tak jsem přešel také na druhou stranu.

Zde jsem našel místo, kde jsem byl v roce 2016 se školní exkurzí a kde jsem tehdy našel 3 ukázky žraločích zubů a nespočet žraločích koprolitů. Bohužel díky tomu, že se z jílovců postupně při každém dešti vymývá jíl, který pak vytváří krustu na povrchu kamenů, jsem neměl šanci zde něco podobného bez kopání najít. Ve dvou balvanech vykopaných jen tak kladívkem jsem ale našel nějaké ty koprolity a nějaké ty mlže. Ze zajímavějších nálezů pak zmíním dva úlomky heteromorfního amonita druhu Hyphantoceras reussianum.

Pyritizovaná mořská houba
(Úpohlavy).
Velikost vzorku 39 mm.

Zub dravé ryby Enchodus a neurčený mlž (Úpohlavy).
Velikost vzorku 55 mm.

Až doma jsem poté při mytí vzorků identifikoval také dva menší zoubky, které podle mě patří dravé rybě rodu Enchodus. O správnosti určení jsem přesvědčen i díky tomu, že ve stejném vzorku byla také šupina stejné ryby, jenže jak už to tak bývá s těmi důležitými nálezy – vzorek jsem tam samozřejmě nedopatřením nechal, takže mám jen ty 2 zoubky, které jsem vlastně na lokalitě ani neviděl. Poté jsem se už pomalu začal vracet zpět, jelikož už bylo kolem šesté hodiny večer. Po cestě jsem ale ještě našel několik zajímavých nálezů.

Nejlepší z nich byla tentokrát celá nepoškozená ježovka rodu Micraster, jejíž schránka musela nějakou dobu ležet na mořském dně, jelikož na sobě má narostlé 3 ústřice. Druhým zajímavým nálezem byl asi největší kus sádrovcové plotny s krystaly až kolem 1 cm velkými. Trochu jsem litoval, že jsem si sebou nevzal i foťák, jelikož v rákosí rostoucí v odvodňovací strouze bylo schováno velké množství zajímavých druhů ptáků, takže moje fotografické já trošku smutnilo, že si nechá ujít pěkné záběry. Bohužel jsem tedy dnes neprošel to co jsem vlastně projít chtěl, ale i tak se povedly nějaké ty hezké nálezy a já jsem hlavně rád, že jsem se po dlouhé době konečně podíval taky na šutry.

Nejhezčí toho dne nalezená drúza krystalů sádrovce (Úpohlavy).
Velikost vzorku 149 mm.

FOTO = Lokalita
FOTO 1 = Ulmus pyramidalis
FOTO 2 = Daphnogene cinnamomifolia a Alnus sp.
FOTO 3 = Daphnogene cinnamomifolia
FOTO 4 = Laurophyllum sp.
FOTO 5 = Cercidiphyllum crenatum
FOTO 6 = Carya serrifolia?
FOTO 7 = Nažka javoru
FOTO 8 = Acer tricuspidatum
FOTO 9 = Samčí květenství Betula sp
FOTO 10 = Daphnogene cinnamomifolia