Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Při sestupu k haldě štoly Václav jsme se zastavili u skalního výchozu s plochou křemennou žilou, abychom si ukázali, jak takový typ žil vypadá a co museli místní horníci znát, aby takové žíly úspěšně vytěžili.
Foto Lenka Seidlmeierová.

Touto exkurzí vlastně naše exkurze začínali, a to v dubnu roku 2016. Původní složení lokalit se také částečně změnilo. Například ubyl prostor kolem komína Reginy II. a přibylo zastavení u štoly Simon-Juda a sběr na haldě Václava. Pojďme ale na reportáž z dnešního dne. Tak zaprvé jsem trochu neobvykle dorazil později než účastníci. Na tuto exkurzi většinou dorazíme na místo dřív než ostatní, ale zkrátka silničáři se rozhodli, že mi cestu do Krupky rozkopají na x místech, takže se mi včasné dostavení dnes nepovedlo. Zadruhé jsem zde byl opět bez Martina, který dnes neměl čas.

Začali jsme jako obvykle nejprve výkladem. Ten byl rozdělený na 3 části. Nejprve jsme si pověděli o vývoji a historii českého masivu, jelikož především události kolem variského vrásnění jsou pro Krušné hory a hlavně Krupku dost důležité. Samozřejmě jsme se také podívali do geologické mapy a ukázali si spoustu důležitých geologických těles této oblasti. Druhou částí výkladu jsem se dostal k samotné ložiskové geologii a historii těžby na Krupce. No a ve třetí části jsme se konečně podívali na štolu Barbora, u které jsme celou dobu stáli, a která je tedy bohužel stále zaskládána dřevem… Samozřejmostí byla ukázka místních minerálů na přinesených vzorcích.

Další lokalitou, kde jsme sbírali minerály byla halda štoly Václav, která byla relativně nedávno částečně rozhrnuta a tak stále nabízí dobré možnosti nálezů minerálů.

Jeden z nalezených vzorků s fluoritem, který se povedl Evě Málkové.

Po náročné a vyčerpávající úvodní přednášce jsme se konečně přesunuli k vlastnímu sběru. Ten jsme prováděli klasicky na haldách nad cestou a nad portálem štoly Barbora. Nálezy byly obvyklé a to až 10 cm kusy tmavého biotitu, nazelenalé cinvaldinity a sem tam nějaký ten krystal křemene, fluoritu či molybdenitu. Poté jsme se přesunuli na nedalekou dobývku na žíle Mahler. Zde již nějakou dobu neprovádíme sběr, jelikož místo je hodně zašlé a nějaký ten nález je zde dnes již velmi vzácný. Ikdyž kdo ví, možná že by se zde po nějaké té větší práci něco stále ještě najít dalo. Následoval sestup ke štole Simon-Juda, který je vždy výživný, jelikož se jedná o velmi příkrý svah.

Po cestě jsme se ještě zastavili u výchozu ploché křemenné žíly, která sice neobsahuje žádné zrudění, ale je dobrým příkladem typické ploché křemenné žíly, které se právě na Knöttelu nejvíce těžily. Kratičkou zastávku u štoly Simon-Juda jsme si vyplnili výkladem o místních štolách z období 19. století a především o různých aspektech místní těžby. Také jsme si ukázali jak poznat, zda-li byla štola významná či nikoliv a to přímo v terénu bez nutnosti dohledávání informací v archivech. Poté jsme se přesunuli ještě o kousek níž a to na haldu Václava.

Mě se povedla tato menší, ale poměrně kvalitní ukázka molybdenitu.

Na velmi známé Zwickenpinge jsme samozřejmě taktéž sbírali a i zde byla hojnost nálezů.

Tato halda byla před necelými 2 lety místně rozvezena nebo spíše rozhrnuta, takže se na povrch dostala hromada zajímavých vzorků. Po výkladu k této štole Mo-dolu jsme se tedy pustili do sběru. Kdo by čekal, že nejhojnějšími nálezy štoly tzv. Mo-dolu bude molybdenit. :-) Ten zde tvoří opravdu pěkné a hojné ukázky. Stačí si jen najít dostatečně velký kus křemenné žiloviny se zarostlými modrostříbrnými krystaly a případně ji vhodně porozbíjet. Tímto způsobem jsem si i já našel další pěkný molybdenit, který nejspíš zařadím do sbírky.

Hojnými nálezy byly samozřejmě také cinvaldinity, které jsou zde hojnější než u Barbory. Překvapil nejmladší účastník exkurze Matyáš, který našel za mě velmi pěknou ukázku modrozeleného krystalu apatitu o velikosti kolem 1 cm! Evě Málkové se zase povedla pěkná drúzka křemene se světle fialovými krystalky fluoritu. Po sběru jsme se pak přesunuli po cestě vedoucí od haldy směrem k seníku za zatáčkou nedaleko u Zwickenpinge. Pokračovali jsme dál na východní Knöttel, kam jsme mířili na haldu „Bismutka“.

Nejhojnějšími nálezy jsou samozřejmě měděné sekundární minerály jako malachit a azurit.

Na Prokopském pni jsme sbírali především topazy.

Tato haldička se za posledních 6 let neskutečně změnila a vzhledem i k dnešním nehojným nálezům si myslím, že je nejspíš již vyčerpána. Nicméně hald a hladiček v okolí je až až a stačí když některý zvídavý sběratel bude mít trochu chuti k práci + trochu toho štěstí a věřím, že se podobně bohatá místa v okolí ještě najdou. My jsme dnes narazili jen na dokumentační ukázky bismutu, chalkopyritu, fluoritu, cinvalditu a našel se také jeden malý apatit (který opět našel nejmladší účastník exkurze Matyáš).

Po přesunu jsme se ocitli na dnešní již šesté lokalitě. Tím byla halda Zwickenpinge. Najít zde nějaký pěkný vzorek je rok od roku stále těžší, avšak i dnes jsme zde něco našli. Jednalo se především o barevné povlaky malachitu a azuritu, případně fialové povlaky fluoritu. Matyáš si opět našel další apatit, ale také hezkou menší drúzku křemene s fialovými kostkami fluoritu. Na lokalitě jsme byli něco málo přes půl hodinky, jelikož zde není nutné být moc dlouho a člověk si nějaký ten nález odnáší. Následovala předposlední dnešní lokalita a tou je Prokopský peň se štolou Prokop.

Mimo topazy se na Prokopském pni našly také pěkné fluority.

Samozřejmostí byla již klasická vědomostní soutěž o nějaké ty místní ukázky minerálů.

U štoly Prokop se jen zastavujeme kvůli vydýchání po náročnějším stoupání a také kvůli výkladu, ale Prokopský peň je lokalitou čistě pro sběr. Samozřejmě minerál, po kterém všichni toužili, byl jako obvykle topaz. A opět jsme naráželi na problém, že rozeznat topaz od křemene je pro neznalého člověka poměrně oříšek. Přesto se víc jak polovině účastníků exkurze nějaký ten nález topazu povedl a ke konci je již uměli dobře rozeznávat. Mimo topazy jsme nacházeli také křemeny, fluority a sem tam nějaký ten molybdenit. Na této lokalitě jsme si také udělali společnou fotku a nemohla chybět ani již tradiční vědomostní soutěž.

Jako obvykle jsem přinesl nějaké ty vzorky minerálů z Krupky a okolí, které jsem celý den nosil v batohu a zde se mi tedy konečně odlehčilo. Ke každému vzorku byla klasicky cedulka a účastníci exkurze si dle dosažených bodů ve vědomostním kvízu mohli vybrat libovolný vzorek jako památku na dnešní exkurzi. No a následoval delší přesun na poslední dnešní lokalitu, kterou byla žíla Lukáš v části zvané „Nad vodárnou“. Musím říct, že na Lukášce se v poslední době celkem pracuje, ale myslím, že nálezy nebudou dosahovat kvality jako před 15 lety a více.

Ceny pro účastníky exkurze, které jsem celý den tahal v batohu na zádech, abych je mohl nakonec předat ostatním. :-)

Na závěr dne se mi konečně podařilo předat i výhru za 1. místo v soutěži o nález roku 2020 a to Tomášovi Liskovi, který zároveň vyhrál i bezplatnou účast na této exkurzi. Ať rýžovací pánev dobře slouží a přeji nálezy minimálně kila zlata! :-)

Po kratičkém posledním povídání jsme se pustili do sběru. Já jsem tedy již nesbíral, jelikož na Lukášce jsem si své už našel. :-) No a nálezy byly jako obvykle křemeny, cinvaldity a občas nějaký ten apatit a wolframit. Exkurzi jsme ukončili přibližně kolem těch plánovaných 17:30. Na závěr musím říct, že mi tato exkurze bude chybět. V podstatě všechny další exkurze vznikly na kostře této původní exkurze do Krupky a co si budeme povídat – Krupka je prostě skvělým a krásným místem pro nás sběratele minerálů. Na druhou stranu sem snad opět začnu jezdit i sbírat a né jen provádět exkurze. :-)

FOTO = Naše exkurze - Krupka Knöttel 6. ročník

Společná fotografie účastníků 6. ročníku exkurze po Krupce - Knöttelu.