Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Prostory zpracovatelny.

Byl květen a na short-course dorazila řada zahraničních účastníků. Přednášky dopadly dobře a měly přijít field tripy. Na těch jsem měl osobně být, ale bohužel ani na přednáškách ani na prvních dvou dnech exkurze jsem nakonec být nemohl kvůli jiný povinnostem a potížím. Na poslední den, který jsem však měl na starosti jsem však být musel. K tomu mi ještě volal kamarád a bývalý spolužák, že by se chtěl zúčastnit a tak jsem ho ráno přibral v Ústí do auta a vyrazili jsme směr Podsedice. Podsedice jsem měl původně v plánu jako poslední až při zpáteční cestě autobusu do Prahy, ale bohužel to nešlo jinak než je dát hned na začátek exkurze.

Do zpracovatelny českého granátu v Podsedicích jsme dorazili dříve než autobus, a tak jsme vše domluvili a po příjezdu autobusu a podepsání zásad o bezpečnosti a ochraně zdraví jsme se přesunuli do zasedační místnosti, kde nám ředitel provozu vysvětlil co se zde těží, jak těžba probíhá, jak to zde vidí do budoucna a atp… Ukázali jsme si také získané minerály a to samozřejmě pyropy v různých velikostech. Dále pak například safíry, topazy, olivíny, pleonasy, magnetit, zirkon a další. Kamarád Marek vše bleskově překládal do angličtiny, takže účastníci byli spokojeni. Poté jsme se již přesunuli přímo do provozu.

Vibrační síto.

Haldy přetěženého materiálu.

Zpracování granátu začíná hrubým namočením přivezené štěrkové zeminy, která se dále pomocí různých gravitačních separačních metod postupně rozplavuje a dělí na různě těžké frakce. Výsledkem je pak směs těžkých minerálů vyjmenovaných výše na jedné straně a na straně druhé hromada přeplaveného štěrku, kde se mohou vyskytovat velmi drobné granátky či například také granáty nad 8 mm velké. Takto velké granáty jsou totiž už tak vzácné, že se s jejich těžbou nepočítá a jsou vraceny zpět do vytěžených partií ložiska společně s přeplaveným materiálem. Poté jsme se ještě přesunuli k propraným haldám štěrku, kde si každý našel pár těch zrnek granátu a dokonce zde byla i drobná haldička s úlomky mateční horniny těchto granátů – granátickým peridotitem, který je pod Českým středohořím vůbec či velmi málo serpentitizovaný na rozdíl od mnoha dalších lokalit v ČR.

Poté jsme se přesunuli přímo do těžebny. Těžba zde probíhá poměrně zajímavým způsobem, kdy je zde soustava nádrží mezi kterými proudí voda, která se postupně čistí, aby byla opět hnána směrem do první nádrže. Odvážený materiál je zde brát mokrý a poté rovnou přesouván do zpracovatelny. V těžebně jsme si také něco málo červených zrnek granátu nasbírali. No a tím naše návštěva zaměřená na těžbu českých granátů skončila a my se přesunuli směr Krupka. V Krupce jsme měli v plánu navštívit rudní revír Knöttel, štolu Martin a kdyby zbyl čas tak ještě fluoritové ložisko Vrchoslav u Krupky. Bohužel času nebylo mnoho a jelikož se jednalo již o pátý den short-coursu, tak většina účastníků již byla dost unavená.

I v těžebně jsme se pokoušeli najít nějaké ty pyropy.

Poté jsme se přesunuli do Krupky na Knöttel.

Proto jsme nakonec pouze vystoupali do revíru Knöttel, kde jsem řekl něco málo o geologii oblasti a dolování na Krupce (vše v angličtině, což pro mě tedy byla výzva) a pak jsme se přesunuli kolem štoly Barbora a haldy Zwickenpinge až na východní Knöttel, kde se dobře dají pozorovat pozůstatky po hornické činnosti z 18. a 19. století a také zde mám jednu haldičku, kde jsme sbírali ryzí bismuty, krystaly křemene a fluoritu a našel se i zelený apatit a samozřejmě zde poměrně hojný chalkopyrit. Následoval přesun přes Zwickenpinge směr Prokopský peň, kde nás zastihl asi čtvrthodinový déšť, ale někteří stále sbírali a to hlavně molybdenit a krystaly topazu. Když se po dešti ukázalo slunce, tak se najednou téměř nedalo dýchat a někteří účastníci měli to těžko zvládali (například jeden Maročan zvyklý na pouštní klima byl znatelně vyčerpán a navíc držel ramadán, takže se k vyčerpání přidalo i to). Také z toho důvodu jsme vypustili přesun do Vrchoslavi.

Po vrstevnici jsme se dostali až na povrchový výchoz křemenné žíly Lukáš, kde si účastníci mohli najít krystaly křemene, apatitu, fluoritu a cinvalditu. Zde již byla únava znatelná na všech a tak jsme zde exkurzi ukončili. Jelikož se jednalo o exkurzi spíše ložiskovou než mineralogickou byl jí i přizpůsoben výklad, ale mezi ložiskovými geology je spousta sběratelů, takže i ti byli myslím spokojeni. :)

Poslední zastávkou byl povrchový výchoz žíly Lukáš.

FOTO = SGA gold course field trip (23.5. 2018)