Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Vzorek pyroluzitu, který jsem si odvezl já. Velikost vzorku 52 mm.

Původní plán jsem měl ten, že se bude jednat o exkurzi po nerudních i rudních surovinách Českého středohoří a jeho okolí, ale nakonec jsem se rozhodl pro něco jiného. Napadlo mě, že zatím jsme měli téměř všechny field tripy do Krušných hor zaměřené především na cín, wolfram a trochu na stříbro a fluorit. Proto jsem se rozhodl, že budu pořádat dvoudenní exkurzi s jedním dnem zaměřeným na ložiska rud železných, měděných, stříbrných a arzenových. Druhý den pak měl být zaměřený čistě na ložiska fluorit-barytová. Samozřejmě jsme nemohli navštívit všechna tato ložiska v Krušných horách, jelikož to bychom nezvládli ani za týden a tak jsem vybral ta nejzajímavější z nich. Plán se poté ještě mírně doladil a lokality se proházeli dle potřeby, ale celkové schéma zůstalo zachováno.

V sobotu jsme tedy vyráželi ve třech (Martin, Janko a já) členech SGA a po cestě jsme ještě v Ostrově přibrali Pavla. Poté už jsme zamířili do Horní Blatné, kde jsme se setkali s posádkou druhého vozu – Péťou, Dančou, Šárkou a Honzou, kteří vyráželi z Prahy. V osmi členech jsme tedy popojeli o kus dál na žilné pásmo kolem Bludné, kde celá exkurze začala. První lokalitou byly haldy Concordia a Žíla Marie Terezie s typickou Fe a Mn mineralizací tvořenou téměř jediným minerálem a to pyroluzitem. Celá exkurze začala výkladem geologie Krušných hor nad geologickou mapou a poté jsme se již věnovali ložisku a lokalitě samotné díky řadě řezů a mapek, které účastníci dostali v obrazové příloze.

Martin zkouší vlézt do jedné z děr po kopáčích.

A tohoto fešáka jsem našel vypršeného z jílu u jedné z děr. Velikost vzorku 58 mm.

Pyroluzit se nám podařilo nalézt v řadě ukázek, ale největší štěstí měl Martin, který objevil několik dutin s prizmatickými krystaly stříbrného čerstvého pyroluzitu. Mimo pyroluzit jsme našli také řadu ukázek krystalovaného drobného křemene, kterému osobně říkám jiskřivec díky velkému množství odraženého světla z množství krystalických ploch krystalků křemene. Po cca hodině strávené na této lokalitě jsme se přesunuli zpět k autům a vydali se přes Boží Dar (u kterého jsme viděli řadu sejpů po nejstarší etapě dolování místních rud) směrem na Mýtinku. Bohužel se ale v této oblasti konal cyklistický závod a tak jsme se k lokalitě nedostali a museli jsme se otočit.

Pokračovali jsme tedy v plánu a vydali se na velmi blízkou lokalitu Ametystová Halže. Toto pole starých důlních prací patřilo k ložisku Mědenec kolem kterého jsme celý zbytek dne pohybovali. Ve zdejších především povrchových důlních pracech byly těženy především rudy železné a to v podobě limonitu a pyritu. Na zdejší poměrně známé lokalitě ametystů jsme se zastavili a pokusili se najít nějakou tu mineralogicky zajímavou ukázku. Většina účastníků hledala paběrkováním a my s Martinem jsme i vlezli do jedné z děr a pokusili se o velmi decentní sběr. Výsledkem bylo pár nevýrazných drúzek až na jednu, kterou jsem našel já a kterou jsem si po umytí poté zařadil do sbírky.

Přesun na petrografickou lokalitu - Sfingy u Měděnce.

Jedna skupinová fotka :)

Před naším odchodem z lokality jsme ještě hodili pár slov s místním sběratelem, který se byl podívat na tuto lokalitu a především na její příšerný stav způsobený různými „sběrateli“ podkopávajícími stromy, vytrhávající vzrostlá borůvčí apod. Pán mě poznal a velice si vychvaloval mou činnost na těchto stránkách, za což jsem byl velice rád. Taková slova mě vždy nadchnou pro další práci v psaní stránek. Poté jsme se již přesunuli k autům a vydali se na další dnešní lokalitu. Tou byla tentokrát petrologická lokalita, ale neméně zajímavá lokalita Sfingy u Mědníku. Tuto majestátní ukázku „okaté“ ortoruly s projevy mrazového zvětrávání jsme si nemohli nechat ujít. Krásný výhled do krajiny na vrcholky Doupovských hor se všem líbil.

Poté už exkurze vrcholila v podobě návštěvy asi neikoničtějšího ložiska železa, mědi a stříbra na české straně Krušných hor – Měděncem a návštěvou vrchu Mědník. Toto erozí vypreparované skarnové těleso těžené prokazatelně od 15. století je jedním z míst s největší koncentrací projevů důlní činnosti u nás. Dá se říci, že celý kopeček je rozfáraný štolami a rozbombardovaný pinkami, rýhami, odvaly apod. My jsme se nejdříve podívali na portál štoly Skalní jáma a poté jsme si v prostoru pod bývalým hotelem udělali konečně přednášku o místních ložiscích, historií města, historii důlní těžby a hodně jsme se zaměřili na poslední funkční důl, který na Měděnci fungoval – bývalý železný důl Měděnec.

Důl Měděnec - těžní jáma (vlevo) a skipová jáma (vpravo).

Vzorek masivního magnetitu ze štoly Země zaslíbená. Velikost vzorku 112 mm.

Přednášku jsme zakončili výstupem k rotundě na vrcholu, odkud je krásný výhled do krajiny v úhlu 360°. Drobný pozdní oběd mi bodl a zde jsme se s pohledem do krajiny i ukázali a řekli spoustu dalších věcí. Blížila se pátá hodina odpolední a já jsem slíbil Pavlovi, že ho vezmu do Klášterce nad Ohří na festival, kde měl hrát. Nakonec jsme jeli všichni a když jsme vysadili Pavla, tak se na Honzově autě stal defekt. Rozbilo se mu stahování zadního okénka a tak nezbývalo nic jiného, než koupení pytle na odpadky a hromady izolepy, které dohromady posloužily jako provizorní okno.

Oprava však proběhla až na Měděnci u bývalého areálu místního dolu, který jsme si alespoň zpoza plotu prohlédli. V šest hodin jsme pak již byli domluveni na poslední dnešní lokalitě a tou byla štola Země zaslíbená na Mědníku. S bývalým místním horníkem (z dolu Měděnec, né z této štoly samozřejmě), jsme fárali do útrob kopce. Velmi poutavý výklad se všem líbil a přestože jsme většinu věcí již znali našlo se dost informací, které se nám velice hodili. Navíc jsme se podívali i mimo klasickou turistickou stezku a tak jsme se dostali i do míst, kam většina lidí nechodí, za což panu průvodci velmi vděčíme a děkujeme. Návštěvu této štoly můžeme vřele doporučit!

Ve štole Země zaslíbená.

Skupinová fotka před štolou je nutností. :)

Když jsme kolem sedmé vylézali ze štoly, tak venku ale pršelo a né málo. Rychle jsme tedy vyběhli ze štoly, převlékli si co šlo, zaplatili prohlídku a vydali se již na Boží Dar. Zde jsme měli domluvené ubytování v terénní základně České geologické služby. Večer jsme ještě zašli do místní restaurace, kde jsme si po náročném dni plném zážitků naplnili žaludky výborným jídlem a skvělým výčepním Kozlem. Vzhledem k vyčerpání po náročném dni však následná afterpárty na geoboudě neměla moc dlouhého trvání a před půlnocí jsme již všichni spali, abychom byli připraveni na druhý den.

Další den exkurze zde.

FOTO = SGA exkurze - Krušné hory (3.6. - 4.6. 2017)