Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Pyritizovaná mořská houba (Úpohlavy). Velikost vzorku 48 mm.

Naposledy jsem Úpohlavy navštívil až koncem roku 2013, kdy jsme zde strávili jen trochu času, ale nálezy zde stále i přes postupující rekultivaci byly možné. Dnes s exkurzí jsem se měl konečně poprvé podívat přímo do samotného lomu k těm „správným“ vrstvám. Sešli jsme se před desátou hodinou u vrátnice firmy Lafarge, která místní lom provozuje a pro mě nastal menší problém. V lomu totiž panují přísná (a teď myslím opravdu velmi přísná) bezpečnostní nařízení, a tak kromě kotníkových bot, přilby a vesty, které jsou běžnými bezpečnostními prvky v činných lomech, jsme všichni museli mít také bezpečností brýle. No a kdo mě zná, tak ví, že bez svých dioptrických brýlí jsem slepýš…

No takže jsme se vybavili a vyrazili jsme do lomu. Většinu cesty nás doprovázel bezpečák, který bedlivě dohlížel na to, jestli neporušujeme jakákoliv bezpečnostní nařízení a díky kterému jsme se do lomu vlastně vůbec dostali. První zastávka proběhla v hlavní vrstvě vápenců teplického souvrství, která je hlavní těženou partií lomu. Byla zrovna pracovní přestávka, a tak jsme si zde mohli cca hodinku hledat. No co vám budu povídat, viděl jsem prd. Všichni kolem mě nacházeli krásné zkameněliny z moře turónského stáří a dokonce se našla i cca 35 cm velká loděnka. Co jsem našel já? Byl jsem rád za úlomek inocerama a několik všudypřítomných brachiopodů…

Pyritizovaná mořská houba (Úpohlavy). Velikost vzorku 57 mm.

Ano a tento velký šutr je kus amonita, který mohl mít i více jak metr.

Když začali dělníci znovu pracovat, tak jsme se přesunuli na druhou a vlastně poslední dnešní lokalitu, kde jsme měli sbírat. Tady už jsem to nevydržel a požádal bezpečáka o výjimku v nošení bezpečnostních brýlí s tím, že budu nosit své dioptrické brýle, ale nebudu bouchat kladivem a nebudu se ani přibližovat k někomu, kdo bude s kladivem pracovat. Konečně jsem něco viděl, až se mi z toho zamotala hlava! Nacházeli jsme se u drenážního kanálu na hranici jizerského a teplického souvrství. Báze teplického souvrství je totiž v tomto místě tvořena asi nejzajímavější vrstvou celého lomu, která je však mocná pouze cca 30 cm.

Jedná se o tzv. koprolitovou vrstvu a jak už název napovídá je plná h… koprolitů. Kdyby náhodou někdo nevěděl, co jsou to koprolity, tak jsou to fosilizované výkaly živočichů. No jo ale v této vrstvě se to zajímavými fosiliemi jenom hemží. Největším tahákem více než samotné koprolity byly žraločí zuby. Těch je v této vrstvě prý praky a za cca hodinku, kdy jsme zde sbírali, si každý našel alespoň jeden zoubek většinou o velikosti max do 1 cm. Já toužím po vlastním nálezu žraločího zubu právě od první návštěvy Úpohlav, a tak jsem se snažil, co to šlo a v suti nalézt nějaký vyplavený zoubek.

Nález roku - žraločí ho... koprolit starý 89 milionů let.

Můj první nález žraločího zubu vůbec. Velikost zoubku 3 - 4 mm.

Kupodivu dříve než zub žraloka jsem narazil na dnešní jediný nález zubu rejnoka a to druhu Ptychodus mammillaris. Rejnočí zuby jsou v zásadě mnohem vzácnější než zuby žraloků, a tak jsem měl velké štěstí. Za chvíli jsem však našel i svůj první žraločí zub nebo spíše zoubek z nějakého žralůčka o velikosti cca 3 mm. Patřil pravděpodobně rodu Squalicorax a většina zubů, která se dnes našla, patřila právě tomuto rodu. Na tomto místě se vyskytovalo také velké množství pyritizovaných mořských hub, typických vzorků, které sbíráme v Jeníkově. Zde je však nikdo nesbírá, jelikož se do této části lomu nedá bez povolení dostat, a tak jich tu byly mraky.

Pyritů jsem si nasbíral dost, koprolitů taky, ale stále jsem chtěl jeden lepší žraločí zub pro sebe, jelikož ten malý jsem chtěl dát přítelkyni. Už to vypadalo, že budeme končit kvůli blížící se bouřce, která nás ale zastihla jenom trochu, a tak jsme zde nakonec sbírali déle. Za zmínku stojí také to, že se zde nacházel fragment schránky amonita velké cca půl metru možná více. Samotný tvor musel mít minimálně metr v průměru. No já se nakonec vydal kousek dál od ostatních a hledal na haldách vyvezených z drenážní rýhy, kde jsem ostatně našel i většinu předchozích nálezů. Najednou se přede mnou něco zalesklo a bylo to. Právě jsem našel krásný žraločí zub druhu Cretoxyrhina mantelli o velikosti něco pod 2 cm. Měl jsem velkou radost.

Můj druhý dnešní žraločí zub byl ale už pořádný kus. Foto ještě "in-situ".

Vlevo zub Ptychodus mammillaris a vpravo žraločí zub Cretoxyrhina mantelli (Úpohlavy). Velikost žraločího zubu 24 mm.

Tato krásná tečka na závěr mě jen utvrdila v tom, jak bohatá je tato lokalita. Je velká škoda, že se sem nedá normálně dostat, jelikož jinak by se ze mě stal asi žraločí zubař. :-) Nakonec jsme cca po třech hodinkách exkurze končili a já mohu jen doufat, že se na tuto lokalitu, přesněji řečeno na toto místo, zase někdy podívám.

EDIT 2024:

Tady je třeba text mírně poupravit – rod Ptychodus totiž není rejnok, přestože se mu tak pro zjednodušení často říká. Jedná se totiž o vyhynulý rod ze třídy paryb, avšak nebyli to ani žraloci a ani rejnoci. Byli prostě blízce příbuzní oběma skupinám, ale měli vlastní rod.

FOTO = Lokalita
FOTO 1 = Část schránky inocerama
FOTO 2 = Brachiopod na vápenci
FOTO 3 = Další ukázka brachiopoda ve vápenci
FOTO 4 = Žraločí koprolit
FOTO 5 = Žraločí koprolit
FOTO 6 = Můj nejlepší nalezený žraločí koprolit
FOTO 7 = Pyritizovaná mořská houba
FOTO 8 = Pyritizovaná mořská houba
FOTO 9 = Pyritizovaná mořská houba
FOTO 10 = Zub žraloka druhu Cretoxyrhina mantelli
FOTO 11 = Zub "rejnoka" druhu Tichodus mamilaris