|
|
Databáze minerálů
|
Torbernit
Torbernit je poměrně výrazný minerál
a to díky své barvě i své vysoké
radioaktivitě. Jelikož obsahuje měď, je podobně jako velká
část měděných minerálů zelený v
různých odstínech způsobovaných příměsemi
či obsahem vody, ale zkrátka vždy zelený. Tvoří
charakteristické obdélníkové tence či
tlustě tabulkovité krystaly. Časté jsou
krystalické agregáty těchto tabulkovitých krystalů
či šupinovité až lupínkovité nárůsty
na úzkých trhlinách v horninách.
Jedná se o velmi měkký minerál (tvrdost 2-2,5 v
závislosti na hydrataci). Po vystavení UV
záření vykazuje často silnou modrozelenou fluorescenci
(to je však způsobeno srůstem s dalšími
uranovými slídami především s autunitem,
jelikož samotný torbernit fluorescenci nemá).
Vzniká jako běžný supergenní minerál v
oxidační zóně uranu a mědi v rozličných
horninách, avšak není podmínkou, že se
musí jednat o výrazné akumulace těchto prvků.
Obsahuje 8 až 12 molekul vody, přičemž jeho dehydratovaná forma
(pouze 8 molekul vody) se nazývá metatorbernit.
Metatorbernit není od běžného torbernitu makroskopicky
odlišitelný a je nutné provést chemickou
analýzu k jeho určení. V příměsi s arsenem
vzniká minerál zeunerit, který je makroskopicky
velmi podobný torbernitu, avšak má
povětšinou světlejší zelené odstíny
a je vzácnější. Zeunerit byl dříve
považován za variantu torbernitu, dnes je však
uváděn jako samostatný minerál jako člen řady
torbernit - zeunerit. Jako všechny tzv. uranové
slídy, je i torbernit silně radioaktivní
(aktivnější než čistý uraninit) a patří
mezi členy tzv. autunitové skupiny minerálů.
Pro Českou republiku je torbernit poměrně hojným
minerálem, jelikož společné výskyty U a Cu jsou u
nás geologicky příznivé. Typickými
lokalitami v ČR často se sběratelsky atraktivními
ukázkami jsou Jáchymov, Smrkovec, Fojtov, Kladská,
Rýžoviště u Harrachova, Dolní Rožínka,
Zálesí, Horší Hoštice u
Javorníku, Smrkovec, Labská u Špindlerova
Mlýna a mnohé další. Znám je z
některých pegmatitových lokalit, například z
okolí Písku, v Otově či z Dolních Borů.
Znám je také z greisenových ložisek jako
Horní Slavkov apod. Jako produkt infiltračního původu je
znám z některých uhelných sedimentech na Kadensku,
Sokolovsku a Rakovnicku. V ústeckém kraji je pak jeho
nejvýznamnější lokalitou Cínovec, kde se
však povětšinou vyskytuje výrazně více
zeuneritu se kterým je často zaměňován. Malé
avšak krásné tabulkovité krystalky
vytváří na trhlinách teplického porfyru ve
štole 5. květen ve Vrchoslavi u Teplic a ve
vyšších patrech stejného ložiska
systému František. Známý je však z
řady dalších lokalit, kde však povětšinou
nevytváří výrazné ukázky, např.
Krupka – Holý kopec či Měděnec (uranový průzkum).
|
| Chemický vzorec |
Cu2+(UO2)2(PO4)2 * 8-12H2O |
| Minerální skupina |
Fosforečnany |
| Krystalová soustava |
Tetragonální |
| Štěpnost |
Dokonalá |
| Lom |
Nerovný |
| Lesk |
Skelný až voskový |
| Vryp |
Bledě zelený |
| Tvrdost |
2-2,5 |
| Hustota |
3,22 |
| Charakteristika |
Zelené
obdélníkovité krystaly menších
velikostí, silná radioaktivita a případná
fluorescence. |
| Hojnost výskytu v ČR |
Poměrně hojný |
Metatorbernit - metaautunit
(Fojtov u Nejdku).
Velikost vzorku 26 mm. |
|
Tabulky torbenritu v dutině fylitu
(Labská u Špindlěrova Mlýna).
Velikost vzorku 91 mm.
(detail) |
|
Torbernit v dutině pegmatitu
(Dolní Bory).
Velikost vzorku 46 mm.
(detail) |
|
|
|
|
|
Puklina s krystaly křemene místy posypanými tabulkami torbernitu
(Kladská - šachta č. 5).
Velikost vzorku 83 mm.
(detail) |
|
Trobernit
(Jáchymov).
Velikost vzorku 51 mm.
|
|
Torbernit na puklině porfyru
(Vrchoslav u Teplic - štola 5. květen).
Velikost vzorku 76 mm.
(detail) |
|
|
|
|
|
Torbernit na puklině pararuly
(Harrachov - Rýžoviště).
Velikost vzorku 44 mm.
(detail) |
|
Torbernit na puklině svoru
(Harrachov - Rýžoviště). Velikost vzorku 80 mm.
(detail 1, detail 2) |
|
Torbernit na puklině pararuly
(Harrachov - Rýžoviště).
Velikost vzorku 68 mm.
(detail) |
|
Historie
2024
