Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Sádrovec

Sádrovec je jedním z typických minerálů Mohsovy stupnice tvrdosti, kde zaujímá stupeň 2. Jedná se o velmi běžný minerál, jelikož vzniká celou řadou procesů. Jeho největší ložiska jsou sedimentárního původu, jelikož je jedním z hlavních minerálů krystalizující v evaporačních pánvích (především odškrcené mořské zálivy apod.), kde vzniká s celou řadou dalších evaporačních minerálů včetně halitu či anhydritu. Známé jsou i celá pohoří tvořená z krystalů evaporačního sádrovce z jižanských států jako je Řecko (Kréta) či Itálie (Sicílie). Může navíc vznikat hydratací anhydritu, kdy anhydrit je v podstatě sádrovec neobsahující vodu. Typicky vzniká při zvětrávání sulfidů a to převážně pyritu. Setkat se s ním lze také na hydrotermálních žilách a zcela běžný je jako produkt v okolí fumarol či solfatar. Čistý sádrovec je povětšinou bazbarvý až bílý, příměsemi se však může zabarvovat typicky do červena (příměs železa) či do tmava (příměs uhlíku z uhlí). Má typický perleťový lesk na štěpných plochách a běžně má lesk poloskelný či matný. Je dokonale štěpný v optické ose c a neštěpný v osách a a b. Typicky vytváří dokonalé jednoduché monoklinické krystaly, které však často dvojčatí a vytváří morfologickou variantu zvanou „vlaštovčí ocas“. Často také uprostřed krystalu narůstají další radiálně rostlé krystaly a vytváří tak efektní růžice. Často může být také vláknitý, zrnitý či masivní. Vykazuje výraznou fluorescenci. Má několik variant. Naprosto čistý a bezbarvý sádrovec štípatelný do desek se nazývá mariánské sklo. V pouštních oblastech (především Maroko) se lze sekat s tzv. pouštními růžemi, které mají béžovou až hnědou barvu a vznikají při zarůstání zrnek písku do krystalizujícího sádrovce. Jemnokrystalický sádrovec vytváří monominerální horninu zvanou alabastr. Sádrovec nachází celou řadu využití. Předně se z něj vyrábí sádra a speciální cementy, má své využití v lékařství a využívá se jako hnojivo. Mariánské sklo slouží k výrobě žáruvzdorných skel a alabastr se využívá v sochařství již od dob starověkého Egypta.

Sádrovec se je v České republice hojným minerálem a to především díky svému vzniku při zvětrávání sulfidů (nejčastěji u nás vzniká z pyritu, přičemž pyrit je nejběžnějším sulfidem vůbec). Začneme-li však jeho nejmohutnějším výskytem, pak musíme zmínit evaporační ložiska Kateřinky a Koběřice, kde vytváří až 1 metr dlouhé hnědošedé krystaly. Hojný je v sedimentárních horninách v Barrandienu - typicky se vyskytuje v jílovitých břidlicích na lokalitách v Praze (Žižkov, Strašnice, Hloubětín, Malešice, Štěrboholy, Řeporyje, Řepy atd…), kde vzniká zvětráváním sedimentárního pyritu a může vytvářet až 25 cm velké dokonalé krystaly či srostlice. Sádrovce o stejném procesu vzniku josu známy také ve flyších pouzdřanské jednotky, například na lokalitě Velké Němčice. Zcela běžný je na ložiscích pyritu jako jsou Chvaletice, Hromnice, Valachov u Skřivaně, Čivice a další. Na hydrotermálních žilách se vyskytuje v Příbrami, v Jáchymově apod. Samostatnou kapitolou jsou výskyty vázané na uhelné pánve. Jeho výskyt je typický pro hnědé uhlí a lignit obsahující vyšší zastoupení sulfidů (především pyrit a markazit). Nachází se tedy na Sokolovsku a v Ústeckém kraji. Ústecký kraj je na výskyt kvalitních ukázek sádrovce velice bohatý. Mimo krásných dokonalých krystalů všech možných tvarů z dolu Bílina se za lokalitu s nejkvalitnějšími nálezy sádrovce uvádí Strkovice u Postoloprt, kde se v době těžby nacházely až 35 cm velké kvalitní sbírkové ukázky. Velmi podobnou lokalitou, avšak s menšími nálezy, je pak lokalita Březno u Loun. Vzácně se s ním lze setkat také v dutinách vulkanických hornin (např. lokality Kundratice, Měrunice, Špičák u Klášterce nad Ohří). Sekundárně se s ním lze setkat na stěnách důlních děl, kde může vytvářet až 5 cm dlouhé tenké jehlice. Typickými lokalitami tohoto v Ústeckém kraji jsou Roztoky nad Labem, Krupka, Cínovec, Mikulov, Hora Svaté Kateřiny, Hradiště u Kadaně, Vrchoslav u Teplic apod. Za zmínku také stojí, že vzniká na hořících haldách například na Kladensku, v Radvanicích, Malých Svatoňovicích apod.

Chemický vzorec	CaSO4 * 2H2O
Minerální skupina	Sírany
Krystalová soustava	Monoklinická
Štěpnost	Dokonalá v ose c, neštěpný v osách a a b
Lom	Střípkovitý
Lesk	Poloskelný, perleťový až matný
Vryp	Bílý
Tvrdost	2
Hustota	2,32
Charakteristika	Typická barva a tvar krystalů, měkký, typická štěpnost.
Hojnost výskytu v ČR	Hojný

Monoklinické krystal sádrovce (Březno u Loun). Velikost největšího krystalu 59 mm.	Srostlice krystalů sádrovce (Březno u Loun). Velikost vzorku 88 mm. Detail v UV světle.	Srostlice krystalů sádrovce (Strkovice u Postoloprt). Velikost vzorku 98 mm.

Čistý krystal sádrovce (důl Bílina). Velikost vzorku 43 mm.	Srostlice krystalů sádrovce (důl Bílina). Velikost vzorku 97 mm.	Srostlice krystalů sádrovce (Strkovice u Postoloprt). Velikost vzorku 72 mm.

Srostlice krstalů sádrovce zvaná "vlaštovčí ocas" (Praha - Strašnice). Velikost vzorku 72 mm.	Krystal sádrovce (Praha - Strašnice). Velikost vzorku 134 mm.	Drúza sádrovce (Úpohlavy u Lovosic). Velikost vzorku 149 mm. (detail)

Srostlička krystalů sádrovce (Velké Němčice). Velikost vzorku 37 mm.	Srostlice sádrovce (Velké Němčice). Velikost vzorku 94 mm.	Srostlice krystalů sádrovce (Velké Němčice). Velikost vzorku 112 mm.