minj
Lokality


Články:  2. Vltavíny - Kameny ani z vesmíru ani ze Země


Historie objevu:

   První zmínky o vltavínech pocházejí z 18. století a to konkrétně z přednášky profesora Josefa Mayera konané při příležitosti posledního zasedání České společnosti nauk. Na této přednášce byly krom jiného představenychryzolity z okolí Týna nad Vltavou (jednalo se o vltavíny). Později byly vltavíny dokonce považovány za smaragdy či zelené obsidiány. O první pojmenování zelených skel z jižních Čech se postaral M. Zippe v roce 1836, kdy tato skla pojmenoval moldavity podle řeky Vltavy (něm. Moldau) a od tohoto tvaru je již velmi blízku k přeloženému českému výrazu vltavín.


Charakteristika a vznik:

   Vltavíny nejsou minerály, ale přírodní křemičitá skla zbarvená třímocným železem vzniklá pravděpodobně při dopadu meteoritu do oblasti Bavorska před 14,7 miliony let, kde následnou explozí vznikl kráter Ries. Tepelná energie dopadu meteoritu způsobila, že se horniny v místě přímého zasažení meteorickým tělesem roztavili na taveninu, která byla následně vymrštěna energií dopadu do atmosféry, kde poměrně rychle tato tavenina utuhla ve formě skla. O této teorii vypovídají především aerodynamické tvary vltavínů a uzavřeniny původní atmosféry v bublinkách uvnitř vltavínů. Vltavíny následně dopadly do oblasti jižních Čech a jižní Moravy.
vltavin
Typický vltavín z Korosecko-vrábečské oblasti o hmotnosti 4,7 g
(Vrábče 2013). Velikost vzorku 26 mm.
 
   Následnou erozí se vltavíny dostaly do vodních toků, kde některé kusy sedimentovaly. Díky dlouhodobému uložení v sedimentech a vystavení kyselým půdním vodám byl jejich povrch často naleptán a tvarům vytvořeným na povrchu vltavínů tímto způsobem říkáme skulptace. Takto vzniklá meteorická skla byla pojmenována podle řeckého slova tektos (= tečení či téci) jako tektity.
   Tato dnes nejvíce uznávaná teorie má však jedno velké ALE! Při chemické analýze hornin z kráteru Ries bylo zjištěno, že obsahují velmi malé množství SiO2, což je hlavní složka vltavínů. Odkud se tedy toto SiO2 vzalo? Že by ze samotného meteorického tělesa? Podle jiné teorie jsou vltavíny dokonce odpad z motorů vesmírných lodí UFO. :)

nalez
Takto vypadá čerstvý vymitý vltavín v ornici (lokalita Koroseky).
Jedinečnost vltavínů:

   Tektitů se na světě nachází hned několik druhů. Mezi nejznámější patří tmavě hnědé až černé Indočínity, stejně barevné Australity nebo téměř čiré až světle žluté Lybijská skla. Co ale dělá z Vltavínů (Moldavitů) tak výjimečné tektity? Především za to může zabarvení třímocným železem, díky němuž mají vltavíny svou charakteristickou zelenou barvu. Ta podle obsahu FeIII variuje mezi bledšími odstíny zelené až po tmavě hnědou.

Oblasti výskytu:

   Vltavíny se dnes dají nalézt na několika místech, ale obecně platí, že se nacházejí pouze na území ČR a poblíž našich hranic. Nejznámější a nejvýznamnější oblastí je oblast jižních Čech. Ta je tvořena linií SSZ – JJV směru od Písku do oblasti jižně a východně od Trhových Svinů. Do této oblasti spadají známé lokality jako např. Netolice, Lhenice, Dolní Chrášťany, Jankov, Slavče, Vrábče, Koroseky, Krasejovka, Ločenice, Chlum nad Malší, Nesměň a Besednice. Jihočeské vltavíny jsou typicky zelené.
   Druhou hlavní oblastí v ČR je oblast jižní Moravy kde se táhnou další dvě linie a to linie ZSZ – VJV směru Třebíč – Ivanovice a druhá linie SZ – JV směru Třebíč – SV oblast od Znojma. Moravské vltavíny jsou vzácnější než vltavíny jihočeské, ale jsou naopak větší. Jejich barva je spíše do hněda.
   Třetí oblastí výskytu jsou vltavíny rakouské a čtvrtou oblastí jsou lokality SV od Drážďan v Německu. Vzhledem k poměrně otřelé skulptaci těchto vltavínů, malým velikostem a velmi sporadickým nálezům bylo zjištěno, že se jedná o přeplavené vltavíny z oblasti jižních Čech a jižní Moravy.
   Za zmínku stojí též pátá oblast výskytu, která byla nalezena teprve nedávno. Několik vltavínů bylo totiž nalezeno na chebsku. Nejspíše se však opět jedná o přeplavené kameny podobně jako ojedinělé nálezy v Praze a dokonce existuje též zpráva z 19. století, podle které byl v pyroponosných štěrcích v Českém středohoří nalezen vltavín (nejspíše špatně určený minerál olivín).

   Vltavíny se nacházejí buď primárně „in-situ“ v třetihorních sedimentech a nebo sekundárně jako vyvětralé z těchto sedimentů na polích. Také se rozlišují lokality podle stupně transportu na lokality pádového pole (vltavíny jsou uloženy v sedimetu na místě kam dopadly) a lokality s různým stupněm přeplavenosti. Obecně se dá říci, že vltavíny z lokalit pádového pole mají výraznější skulptaci a často tvoří až tzv. ježky (vltavín s množstvím špiček a prohlubní). pole
V létě když jsou pole zarostlá poskytuje jistou možnost kukuřice. Naleznete na snímku vltavín?


nalezy
Nálezy bývají většinou drobné, ale občas se najde i větší kus.
nalez
Můj vůbec první polní vltavín (Korosecký Dvůr 2012).
nalez
Takto vypadá většina vltavínů při nálezu - tmavě zelené až černé.
nalez
Někdy na krásný vltavín narazíte, když vltavíny vůbec nehledáte...
nalez
Právě nalezený vltavín.

Zájem o vltavíny a problematika hledání:

   Vltavíny jsou předmětem lidského zájmu pravděpodobně již od novověku, kdy v jižních Čechách existovala svatební tradice, kdy ženich musel své nevěstě přinést co možná největší a nejhezčí vltavín, aby tímto činem prokázal svou lásku. Kdyby tomu tak bylo i dnes, byl by problém vltavín vůbec najít.
   Sběratelé tyto zvláštní kameny, které nepochází ani z vesmíru ani ze Země objevily v 60. letech 20. století a cca od 80. let zájem o ně neustále stoupá. Dnes jsou vltavíny vnímány jako něco nadpozemského a samozřejmě estetického. Díky tomu jsou dnes vltavíny vedeny jako polodrahokamy. Záhy lidé přišli na to, že se tato zelená skla dají velmi dobře zpeněžit a to především na zahraničních asijských a amerických trzích. Díky tomu začala být vltavínová pole vysbírána (tento stav podpořila také změna typu orby ze 40 cm hloubky na pouhých 5 – 10 cm) a  následně začalo rabování našich lokalit černými kopáči, kteří vltavíny kopou kvůli peněžitému zisku.


vykopy
Typický vzhled kopanišť po nelegálních kopáčích
(Vrábče - Nová Hospoda 2014).
   Vymizel odlišný pohled na sběratele a kopáče. Následovala medializace rozkopaných lokalit, která měla za následek, že vltavíny byly zakázány kopat. Aktivity černých kopáčů však stále sílily především díky zvyšujícím se cenám vltavínů a tak přišla na scénu zatím poslední etapa masivního těžby vltavínů, která se nazývá „legální“ těžbou. V praxi se jedná o skutečnost kdy si obec v jejímž katastru se vltavínové kopaniště nachází najme firmu specializující se na těžbu vltavínů a tato firma následně celou lokalitu vytěží a zrekultivuje.

   Tím je destrukce lokality dokonána a s vytěženými vltavíny se obchoduje ještě mnohem lépe, jelikož víc jich z lokality již nebude a jejich ceny tedy ještě vzrostou.
   Je potřeba dodat, že takto jsme již přišli o několik lokalit včetně nejspíš nejlepší vltavínové lokality a to Besednice – Ježkovny.
   Stížnosti místních obyvatel z postižených oblastí jsou samozřejmě opodstatnělé. Činnost kopáčů se často zaměřuje i na výchozy třetihorních sedimentů přímo na polích a nic nenaštve zemědělce více, než několikrát do roka rozkopané pole do hloubky až 5ti metrů.
tezba
Naproti nelegální težbě je zde "legální" těžba. Na snímku "zrekultivovaná" plocha, kde stál les a výkopy (Malý Chlum 2014).

najezd
Některé jámy nelegálních kopáčů jsou téměř hornická díla dosahující hloubky kolem 7 metrů. Tato 5 metrů
(Vrábče - Nová Hospoda 2014).
najezd
Typický obrázek, který zbyde po činnosti nelegálních kopáčů vltavínů - zatopené jámy plné plastových láhví a plechovek... (Vrábče - Nová Hospoda 2014).
krasejovka
Lokalita Krasejovka je jednou z nejvíce překopaných lokalit
(stav léto 2012).

Aktuální situace:

   Vltavíny lze stále nalézt, ale sběratel potřebuje několik faktorů, které společně silně ovlivňují zda-li vltavín nalezne či nikoli.

1. Zorané a opršené pole = po zorání je nutné, aby se zem promyla a vltavíny „vylezly“ na povrch. Déšť a zatažená obloha navíc pomáhá k lepšímu rozeznání vltavínů v ornici. Oře se většinou na podzim a na jaře.
2. Přijít jako jeden z prvních = situace je dnes taková, že sběratelů je pomalu více než vltavínů v sezóně a tak čím dříve na pole přijdete tím je větší šance, že něco najdete
3. Krumpáč a lopatu = vltavíny se dají i dnes kopat, ale jedná se o nelegální činnost a proto ji nelze v žádném případě doporučit. Kopané vltavíny mají však jednu výhodu – málokdy jsou poškozené jako polní vltavíny, které díky orbě bývají poškozené zemědělskou technikou.
4. Štěstí = ať už jste začátečník či zkušený sběratel nebo kopáč potřebuje štěstí, protože to je nakonec to nejdůležitější

   Pro zájemce o vltavíny doporučuji přečíst publikaci Tajemné vltavíny (Vladimír Bouška) Nakladatelství Gabriel 1992, ze které jsem spoustu informací v mém článku čerpal. A na závěr se pojďme podívat na mé nejlepší nálezy těchto krásných a tajemných kamenů.

vltavin
Můj první nelezený vltavín vůbec o váze kolem 1 g  a velikosti 11 mm (Slavče u Trhových Svinů 2010).
vltavin
Můj první polní vltavín, váha 2,1 g (Korosecký Dvůr 2012). Velikost vzorku 26 mm.
vltavin
Vltavín 2,1 g (Korosecký Dvůr 2013). Velikost vzorku 26 mm.
vltavin
Typický vltavín z polích sběrů s odštěpenou spodní částí (Korosecký Dvůr 2012). Velikost 35 mm, váha 3,6 g.
vltavin
Vltavín se zajímavou skulptací (Korosecký Dvůr 2014).
Velikost 32 mm, váha 4,9 g.
vltavin
Můj zatím největší vltavín
(Malý Chlum 2014).
Velikost 40 mm, váha 16,8 g.


   Věřím, že se vám tento článek líbil a rád bych vás pozval na další článek v seriálu "Mineralogické středy", který se bude zabývat mou oblíbenou minerální skupinou a název článku bude "Běžné zeolity Českého středohoří".





Jakub Mysliveček ©