Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Databáze minerálů

Pyrop

   Pyrop se řadí do minerální skupiny granátů a je jedním ze tří nejběžnějších granátů společně s almandinem a grosulárem. Jedná se granát bohatý hořčíkem a hliníkem. Jeho typická barva je rudě červená, někdy též ve starých pramenech popisována jako „barva holubí krve“. Tato krvavě červená barva je pak způsobena příměsí oxidu chromu. Podle příměsí, respektive mísitelnosti s dalšími granáty bohatými na hliník, může mít však také růžový, fialový či oranžový nádech. Krystaly tvoří pouze vzácně a povětšinou se vyskytuje ve formě zaoblených zrn zarostlých v horninách. Jako všechny granáty však vzácně tvoří typické dvanáctistěnné či trapezoidní pravidelné krystaly, které ale mohou tvořit i složitější tvary a srůsty. Jedná se o typický magmatický minerál, který najdeme především v ultrabazických až silně bazických magmatitech, tedy především v granátickém peridotitech a od nich odvozených serpentinitech (česky hadcích), dále je běžný v kimberlitech a známý je také z vysokotlakých a vysokoteplotních metamorfních eklogitech. Díky své odolnosti se často těží z náplavů a rozsypů těchto hornin. Je využíván jako drahý kámen, ale vzhledem k jeho hojnosti a tvrdosti se s ním lze často setkat jako s abrazivním materiálem. Pyropy vytěžené na území ČR pro účely šperkařského využití nesou obchodní název „Český granát“ a jedná se o známý národní kámen. Není však pravdou často rozšířená fáma, že Český granát je samostatný minerál nacházející se pouze na našem území.

   V České republice je pyrop poměrně hojným minerálem. Nejčastěji se s ním lze setkat v granátických peridotitech až serpentinitech v různém stupni serpentinizace. Klasické lokality těchto částečně až plně přeměněných peridotitů najdeme především na Kutnohorsku a to například na lokalitách Bečváry, Dobešovice, Bořetice, Malešov apod.). Pyropy z tamních lokalit často vykazují výrazný kelyfitický lem kolem zrn. Známé jsou obdobná lokality v Křemžské kotlině, především přímo z Křemže a Holubova. Méně známé jsou poté opět obdobné výskyty kolem Skleného nad Oslavou či z okolí Kolína (Dobešovice apod.). Hojný je také v některých oblastech Podkrkonoší, především v pruhu mezi Novou Pakou a městem Hostinné. Nejznámějšími lokalitami v této oblasti jsou Levínská Olešnice, Vidochov a Vestřev. Především ve Vestřevi probíhá i dnes těžba pyropů. Zajímavostí je, že se jedná o pyropy nacházející se v náplavech a není známá primární hornina ani výskyt této horniny (toto těleso/tělesa pravděpodobně již díky erozi neexistují) a pyropy se společně s dalšími zajímavými minerály (např. safíry či zlato) nacházejí v typicky načervenalých písčitých sedimentech permského stáří. Přeplavené pyropy z Podkrkonoší lze pak najít i ve větším okolí (například u Jičína apod.).

   Pokud však mluvíme o pyropu, pak je nutností vyzdvihnout oblast Českého středohoří, která patří k nejstarším a nejbohatším lokalitám tzv. Českého granátu. Jedná se především o jižní svahy vulkanického komplexu Českého středohoří přibližně mezi obcemi Korozluky až Třebenice. Zde se nachází několik erozí vypreparovaných přívodních drah (diatrém) kenozoických vulkánů obsahující tzv. komínovou brekcii, což je směs všemožných úlomků hornin z podloží a vulkanických produktů. Mezi těmito bloky se nachází také více či méně serpentinizované granátické peridotity vynesené vulkanickou činností z větších hloubek (z krušnohorského krystalinika). Jejich následnou erozí se odolná zrna pyropů dostávají do rozsypů a náplavů okolních vodních toků. Těžba granátů v této oblasti probíhala nejspíš již v 5. století n.l. a byla soustřeďována do rýžování sekundárních ložisek (např. lokality Podsedice, Dlažkovice, Dřemčice a další). Později od 18. století probíhalo také hlubinného dolování komínových brekcií (Linhorka u Staré, Granátový vrch u Měrunic apod.). V rozsypech a náplavech je kromě pyropu těžen také tzv. zadní kamének, který obsahuje celou řadu zajímavých minerálů (například safíry, zirkony, spinely, olivíny a známé jsou také dva oficiální nálezy diamantů).

Chemický vzorec	Mg3Al2(SiO4)3
Minerální skupina	Křemičitany, skupina granátu
Krystalová soustava	Kubická
Štěpnost	Žádná
Lom	Lasturnatý
Lesk	Skelný
Vryp	Bílý
Tvrdost	7-7,5
Hustota	3,58
Charakteristika	Sytě červená zrna v bazických magmatitech.
Hojnost výskytu v ČR	Poměrně hojný

Vyrýžovaná pyropová zrna (Dřemčice u Třebívlic). Velikost zrn 1 - 3 mm.	Vyrýžovaná pyropová zrna (Vestřev u Hostinného). Velikost zrn 1 - 7 mm.	Vyrýžovaná pyropová zrna (Vestřev u Hostinného). Velikost zrn 1 - 4 mm.

Granátický peridotit se zrny pyropu (Linhorka u Staré). Velikost vzorku 149 mm. (detail)	Pyropy v serpentinizovaném peridotitu po vyleštění (Bořetice u Kutné Hory). Velikost vzorku 73 mm, velikost největšího zrna 10 mm. (detail)	Vyleštěný serpentinit se zrny pyropu (Linhorka u Staré). Velikost vzorku 88 mm.