Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Olivín

Olivín je nejhojnějším minerálem na Zemi, jelikož jeho rozličné modifikace tvoří většinu zemského pláště a zemský plášť zabírá největší procento objemu naší planety. Chemicky je tvořen čtyřmi nejzastoupenějšími prvky na Zemi. S jeho výskytem na zemském povrchu už to ale tak slavné není. Jedná se vlastně o minerální řadu mezi dvěma koncovými členy. Hořečnatý člen (Mg2SiO4) nazýváme forsterit a železnatý člen (Fe2SiO4) nese název fayalit. V reálných podmínkách se pak setkáváme s minerálem, který má povětšinou z obou koncových členů část, a tak byl tento materiál pojmenován shodným označením olivín. Starý název chryzolit označoval drahokamově využitelné čisté olivíny spíše fayalitového složení s výraznou zelenou barvou. Jeho barva je obecně ovlivněna právě poměrem hořčíku a železa, tedy čím více je zastoupen hořečnatý forsterit, tím je barva olivínu více olivově hnědozelená a čím více je zastoupen železnatý fayalit, tím je barva výsledného olivínu více do jasně zelené až žlutozelené. Lesk olivínu je výrazně ovlivněn tím, jak dlouho byl vystavený zvětrávacím procesům. Jelikož se jedná o minerál stabilní při vysokých teplotách a tlacích, tak také velice rychle degraduje v povrchových podmínkách. Proto je lesk čerstvého olivínu skelný, ale při zvětrávání může být až mastný a barva se výrazně mění v oranžovou až červenou podle obsahu železa. Hojná je také přeměna v minerály serpentinové skupiny (serpentinizace). Dobře omezené krystaly bývají velmi vzácné, jelikož v podmínkách vzniku nemá olivín většinou dostatek prostoru pro krystalizaci, a proto se nachází spíše zarostlý v hornině jako nedokonale vyvinutá zrna. Jedná se o typický minerál ultrabazických až bazických magmatických hornin (typicky lherzolity, peridotity, dunity) a bazických vulkanitů (bazanity).

V České republice se s olivínem setkáme všude tam, kde se vyskytují bazické vulkanity, které neprošly výrazným zvětráváním, například v Českém ráji v okolí Kozákova, Podmoklic a Smrčí u Semil a mnoha dalších místech. Na těchto lokalitách se navíc olivín vyskytuje nejen jako samostatné horninotvorný minerál ve formě samostatných zrn v okolní hornině, ale především jako xenolity (cizorodé horniny) uložené v bazaltech kenozoického stáří. Jsou známé jako „olivínové koule“, které jsou ve skutečnosti úlomky svrchně plášťového peridotitu obsahující velké množství olivínu, ale také pyroxenů a dalších minerálů. Známé jsou silně zvětralé, respektive kompletně přeměněné olivínové krystaly dobrého omezení narůstající na augity z lokality Vlčí hora u Černošína a Hončové hůrky u Příboru. Hojný je také v plutonitech jako jsou diority a gabra na lokalitách u Nového Kramolína, Orlovic, Hvožďan, Starého Ranska a dalších. V Ústeckém kraji se s ním můžeme hojně setkat v bazanitech ústeckého stratigrafického souvrství, kde vytváří až 1,5 cm velká nedokonale omezená zrna zaroslá v hornině. Typickými lokalitami je například Sluneční stráň nad Brnou v Ústí nad Labem, pravý svah údolí Rytina soutěska či vrch Lovoš u Lovosic. Kompletně přeměněné krystaly olivínu až 2 cm velké jsou známé z bazanitu na lokalitě Paškapole u Bořislavi. Mimo to jsou místy hojné xenolity lherzolitů až harburgitů (horniny svrchního pláště) podobné těm z oblasti Českého ráje (například lom Prackovice).

Chemický vzorec	(Mg,Fe)2SiO4
Minerální skupina	Křemičitan
Krystalová soustava	Rombická
Štěpnost	Nedokonalá
Lom	Lasturnatý
Lesk	Skelný až pryskyřičný
Vryp	Bílý
Tvrdost	6,5-7
Hustota	3,28-4,39
Charakteristika	Nedokonale vyvinuté zelené krystaly s lasturnatým lomem.
Hojnost výskytu v ČR	Hojný

Lherzolit s olivínem v bazaltu
(Proseč).
Velikost vzorku 115 mm.

Bazanit s vyrostlicemi olivínu
(Brná v Ústí nad Labem - Sluneční stráň).
Velikost vzorku 68 mm.
(detail)

Augity s krystaly olivínu
(Vlčí hora u Černošína).
Velikost většího vzorku 37 mm.