minj
Lokality

 Paleontologie 

 Mineralogie 

Expedice Krakonoš 2 - 3. den
(den konání 28.7. 2024)

vrchlabi

Odkryv vrstev směrem od severu, kde se vyskytují nejstarší vrstvy vrstevního sledu.


   

   Třetí a poslední den výpravy jsme chtěli vstávat stejně jako předchozí den a to před osmou hodinou, ale když mi ráno zazvonil budík a já slyšel, jak venku prší, tak jsem spal dál a kluci nevypadali, že by protestovali. Nakonec jsem je stejně musel vzbudit, ale to už bylo po deváté hodině. V dokonale pro světlo utěsněné jurtě totiž bylo kupodivu vážně hodně příjemně a to spaní bylo fajn. Ráno jsme se jen dali do kupy, nasnídali se a pak už jsme jen zaplatili ubytování a vydali se na první lokalitu. Tou byl výchoz u obchvatu kolem Vrchlabí, kde jsem v minulosti již 2 krát byl. Jedná se o zajímavou paleontologickou lokalitu vrchlabského souvrství (spodní perm).

vrchlabi

Červenavé pískovce až prachovce semilského souvrství.



V některých částech výchozu je viditelné výrazné střídání aridních (červených) sedimentů a humidních (šedých) sedimentů. Krásně to ukazuje celkem rychlé střídání klimatu koncem karbonu.
   Tahle lokalita mi trochu uniká. Přestože jsem si o ní nastudoval co se dalo včetně odborných článků a viděl jsem místní nálezy, tak najít něco solidnějšího se mi zde nedaří. Problém bude ale spíš v tom, že vždy když tu jsem, tak jsem v časovém presu. Stejně tomu bylo i dnes. Poslední den jsme totiž chtěli končit trochu dříve, abychom domů nepřijeli pozdě večer. Navíc až druhá a třetí lokalita pro nás byla stěžejní a tím, že jsme ráno vstávali později, jsme si na této lokalitě ubrali nutný čas. Rozhodli jsme se tedy, že zde strávíme jen cca hodinku.


   Nejdříve jsme ale museli najít vhodné fosiliferní vrstvy. A ano, věděli jsme do jakých hornin máme jít a do jakých ne. Stejně tak jsem +- věděl, ve které části výchozu se tyto vrstvy nachází. No a přesto se nám tu ve 4 lidech nepodařilo nic solidního objevit. Doufal jsem v nějaké listy kordaitů do své a školní sbírky, ale nezadařilo se. Dokonce jsme se i rozdělili v naději, že projdu většinu profilu a pokusím se najít nějakou nadějnější vrstvu, než ve které zůstali sbírat kluci. Výsledkem bylo to, že nadějných vrstev jsem našel hned několik (povětšinou tmavých bitumenózních jílovců či červených jílovců – v obou případech se silnou vrstevnatostí), ale bohužel z žádné nevypadl ani náznak jakékoliv fosílie.
vrchlabi

Fosílie se na této lokalitě vyskytují jen v několika málo tenkých vrstvách. Jejich lokalizace se nám dnes bohužel zcela nepovedla.


vrchlabi

My jsme se pokusili sbírat především v tmavě šedých jílovcích až kalovcích, ale až na pár úlomků deformované flóry jsme nic neobjevili.
   Když mi pak po necelé hodině Martin zavolal, že to balí a jdou k autu, tak jsem byl docela zklamaný. Přecijen, kdy se sem zase znovu podívám? Nejspíš sem prostě budu muset někdy zajet sám a třeba i na celý den, aby tato lokalita konečně něco poskytla, jelikož jediné lepší nálezy jsem zde objevil v roce 2012. U auta jsem pak zjistil, že alespoň kluci nějaké zbytky permokarbonské flóry našli a to relikty větviček plavuní, ale nic co by stálo za řeč a byly málo zřetelné. Zajímavostí je také to, že v propagačních materiál ČGS, které  jsou určeny pro veřejnost a mají popularizovat geologii je uvedeno, že si místní sedimenty nemáte brát domů, jelikož jsou cituji „silně radioaktivní“. No, můj poměrně citlivý radiometr nezaznamenal nic neobvyklého. Nějaké nabohacení U nebo Th je ale v určitých vrstvách na lokalitě teoreticky možné.


   Kluci nebyli úplně spokojeni, ale jelikož jsem do nich od pátku šil, že „na té jedné nedělní lokalitě jsou ryby“, tak se celkem dost těšili na druhou dnešní lokalitu. Její jméno si nechám pro sebe a taktéž zde nebudu zveřejňovat žádnou fotku z lokality ani žádný popis, který by lokalitu jakkoliv přiblížil. V dnešní době si bohužel již nemohu dovolit zveřejnit zde na stránkách téměř žádnou „novou“ lokalitu, aniž by se následně skokově nezvětšila její návštěvnost. Proto tedy jen obecně jak jsme lokalitu hledali a co jsme našli.
ryba

Šupiny trnoploutvé ryby Acanthodes gracilis (lokalita permských ryb). Velikost vzorku 115 mm.


ryba
 
Detail předchozího vzorku - ploutev trnoploutvé ryby.
   Na lokalitu jsme nešli úplně krátkou cestou a ke konci už kluci dost remcali, ale hledané místo (nebo spíš oblast, kde se měli nacházet výchozy) jsme nakonec našli. Nechal jsem kluky u jednoho z výchozů a sám se vydal na průzkum dál. Kluci se zatím pokoušeli o nějaké nálezy v nazelenalé břidlici (spíše fylitu), kde jsem ale tak nějak věděl, že nálezy asi nebudou (i slabá metamorfóza velice dobře likviduje fosilní záznam). Jelikož ale dost remcali, tak jsem je nechtěl vláčet dál kopřivami. Nakonec jsem po nějaké době našel to, co jsem hledal – tmavě šedé až černé dobře vrstevnaté jílovité břidlice. Šel jsem tedy pro kluky a hned po návratu jsme se pustili do rozbíjení volně poházených kusů břidlic.


   První nález jsem našel já vlastně ještě předtím, než ze sebe kluci shodili batohy. Jednalo se o fragment ryby s dobře viditelnými šupinkami. Následně jsme na lokalitě sbírali asi hodinu. Materiálu zde ale moc nebylo a vlastně jsme jen paběrkovali. Kdybychom se pustili i do kopání, tak by jistě něco lepšího padlo, ale času ani energie moc nebylo. Jak řekl při odchodu Jirka: “Tady je to nadějný, ale dal bych tomu den až dva času, jestli máme najít něco lepšího“. Za tu hodinku jsme našli celkem dost vzorků, většinou trnů z trnoploutvých ryb, které nás ale moc neoslnily.
ryba

Šupiny trnoploutvé ryby Acanthodes gracilis (lokalita permských ryb). Velikost vzorku 87 mm.


ryba
 
Trny a šupiny trnoploutvé ryby Acanthodes gracilis (lokalita permských ryb). Velikost trnu 16 mm.
   Dobrých nálezů bylo pět, přičemž jeden velmi pěkný našel Tomáš a zbytek se podařil mě (myslím, že nálezů bylo mnohem víc, ale Martin s Jirkou podle mě nerozeznali co je ryba a co ne). Všechny nálezy patřili jedné z našich asi nejběžnějších trnoploutných ryb spodního permu a to druhu Acanthodes gracilis. Povětšinou jsme nacházeli právě trny, ale na čtyřech vzorcích se povedly právě i šupiny, respektive torza těl, místy s viditelnou postranní čarou. První nalezený vzorek jsem nakonec věnoval Jirkovi, jelikož si nález moc přál a vypadal nejvíce zklamaně. Martin si bohužel neodnášel nic (jeden vzorek trnů jsem mu také nabízel, ale nechtěl ho).


   O lokalitě opravdu více nepovím. Takovýchto lokalit se v Podkrkonoší nachází celá řada a kdo chce, ten si informace o nic dohledá v literatuře a následně možná najde i nějaký ten vzorek v terénu. Já doufám, že se na lokalitu vrátíme někdy v blízké době, jelikož mě tamní rybky dost baví. Představa nalezení celého jedince je hodně lákavá. Následně jsme pokračovali již na poslední plánovanou lokalitu, která se v podstatě nacházela zase v blízkosti našeho ubytování. Lokalitou byl lom Košťálov u Semil. O lomu jsem psal nedávno v této reportáži.
kostalov

Pohled na lom od severu.


chabazit
 
V jednom odvalu se mi povedlo najít větší plochu s krystaly chabazitu, místy přecházejícího až do fakolitu
   K lokalitě jsme nicméně dorazili po třetí hodině odpoledne, byli jsme už dost unavení a celkově morálka byla na hodně nízké úrovni. Kluci byli ale natěšení na pektolity. Před měsícem jsem si tu všiml jedné žilky, která by se dala kopnout a tak jsem doufal, že z ní něco vytáhneme. Plán byl takový, že kolem té páté hodiny bychom chtěli vyrážet domů, takže času jsme moc neměli a do lomu vede opravdu dost dlouhá cesta, navíc do pořádného kopce. Když jsme se pak do lomu dostali, tak bylo už z dálky vidět několik nových odvalů, takže jsem doufal i v nějaké další možnosti nálezů.


   V jednom z odvalů jsem našel rozlámanou puklinu s chabazity, místy ve fakolitovém vývoji. Bohužel puklina byla dost zmáčknutá a tak z ní nejsou nálezy nic extra. Největší vzorek si ale dám jistě do sbírky, dokud neseženu lepší vzorek. Martin s Jirkou byli extrémně nedočkaví a než jsem vzorky vymlátil, tak už upalovali dál směrem, kde jsem jim před chvílí ukázal, že je žilka s pektolity, aniž by pořádně věděli přesnou pozici. Samozřejmě jí nenašli, nicméně jsem je tam pak zavedl. K našemu nemilému překvapení byla žilka i s kusem stěny odtěžena. V tomto lomu se opravdu jede rychle…
kostalov

Pohled na lom od jihu.


pektolit
 
Pektolit
(Košťálov u Semil).
Velikost vzorku 51 mm.
   Na zemi leželo pár rozpadlých pektolitů (pektolit snadno natáhne vodu a rozpadá se v jílové minerály) a zbyteček žilky v podlaze. Ten pak Jirka zkusil dobývat a získal z ní pár vzorků. Já jsem prošel okolí a kromě opravdu bezvýznamných žilek s pektolitem a kalcitem jsem nenašel nic. Podobně byl na tom i Tomáš. Když se už přibližovala pátá hodina, tak jsme to s Martinem sbalili a vydali se zpět k předchozímu odvalu s chabazity. Rychlou rekogniskací jsem zjistil, že další vzorky tu už nejsou a nebo jsou zasucené. Počkali jsme zde tedy chvíli na Jirku s Tomášem a pak už jsme se unavení vydali zpět k autu.


   Z lokality jsme pak vyráželi po páté hodině směr Praha, kde jsem vyhazoval Martina a pak jsem ještě vezl Jirku s Tomášem do Ústí. Původně nás ještě napadlo, že bychom se v neděli podívali do Smrčí, kde ani jeden z nás nikdy nebyl, ale časově nám to už bohužel nevycházelo. I tak jsem byl doma až kolem deváté hodiny. Byl jsem dokonce tak utahaný, že jsem si zapomněl nastavit budík na další den… Kdybych měl shrnout naší třídenní expedici do Krkonoš a Podkrkonoší, tak byla spíše zklamáním a to především kvůli tomu, že dvě z mých nejoblíbenějších lokalit v oblasti byly bez nálezu do sbírky. Samozřejmě z akce jsem si přivezl i něco co do sbírky půjde, ale obecně to bylo spíše takové mordování ve vedru. Co se týče zážitků – tak to je úplně jiná písnička a těším se na další výpravu s klukama.
chabazit

Chabazit
(Košťálov u Semil).
Velikost vzorku 106 mm.


FOTO = Lokalita Vrchlabí


FOTO 1 = Trny a šupiny trnoploutvé ryby Acanthodes gracilis (lokalita permských ryb)
FOTO 2 = Šupiny trnoploutvé ryby Acanthodes gracilis (lokalita permských ryb)
FOTO 3 = Šupiny trnoploutvé ryby Acanthodes gracilis (lokalita permských ryb)


FOTO = Lokalita Košťálov
FOTO 1 = Pektolit
FOTO 2 = Chabazit




Jakub Mysliveček ©