|
Expedice Krakonoš 2 - 3. den
(den konání 28.7. 2024)
Odkryv vrstev směrem od severu, kde se vyskytují nejstarší vrstvy vrstevního sledu.
|
Třetí a
poslední den výpravy jsme chtěli vstávat stejně
jako předchozí den a to před osmou hodinou, ale když mi
ráno zazvonil budík a já slyšel, jak venku
prší, tak jsem spal dál a kluci nevypadali, že by
protestovali. Nakonec jsem je stejně musel vzbudit, ale to už bylo po
deváté hodině. V dokonale pro světlo utěsněné
jurtě totiž bylo kupodivu vážně hodně příjemně a to
spaní bylo fajn. Ráno jsme se jen dali do kupy,
nasnídali se a pak už jsme jen zaplatili ubytování
a vydali se na první lokalitu. Tou byl výchoz u obchvatu
kolem Vrchlabí, kde jsem v minulosti již 2 krát byl.
Jedná se o zajímavou paleontologickou lokalitu
vrchlabského souvrství (spodní perm).
|
|
Červenavé pískovce až prachovce semilského souvrství.
|
V některých částech výchozu je viditelné
výrazné střídání aridních
(červených) sedimentů a humidních (šedých)
sedimentů. Krásně to ukazuje celkem rychlé
střídání klimatu koncem karbonu.
|
|
Tahle lokalita mi trochu uniká. Přestože jsem si o
ní nastudoval co se dalo včetně odborných článků a
viděl jsem místní nálezy, tak najít něco
solidnějšího se mi zde nedaří. Problém bude
ale spíš v tom, že vždy když tu jsem, tak jsem v
časovém presu. Stejně tomu bylo i dnes. Poslední den jsme
totiž chtěli končit trochu dříve, abychom domů nepřijeli pozdě
večer. Navíc až druhá a třetí lokalita pro
nás byla stěžejní a tím, že jsme ráno
vstávali později, jsme si na této lokalitě ubrali
nutný čas. Rozhodli jsme se tedy, že zde strávíme
jen cca hodinku. |
Nejdříve jsme ale museli najít vhodné
fosiliferní vrstvy. A ano, věděli jsme do jakých hornin
máme jít a do jakých ne. Stejně tak jsem +- věděl,
ve které části výchozu se tyto vrstvy
nachází. No a přesto se nám tu ve 4 lidech
nepodařilo nic solidního objevit. Doufal jsem v nějaké
listy kordaitů do své a školní sbírky, ale
nezadařilo se. Dokonce jsme se i rozdělili v naději, že projdu
většinu profilu a pokusím se najít nějakou
nadějnější vrstvu, než ve které zůstali
sbírat kluci. Výsledkem bylo to, že nadějných
vrstev jsem našel hned několik (povětšinou tmavých
bitumenózních jílovců či červených
jílovců – v obou případech se silnou
vrstevnatostí), ale bohužel z žádné nevypadl ani
náznak jakékoliv fosílie. |
|
Fosílie se na této lokalitě vyskytují jen v
několika málo tenkých vrstvách. Jejich lokalizace
se nám dnes bohužel zcela nepovedla.
|
My jsme se pokusili sbírat především v tmavě
šedých jílovcích až kalovcích, ale
až na pár úlomků deformované flóry jsme nic
neobjevili. |
|
Když mi pak po necelé hodině Martin zavolal, že to
balí a jdou k autu, tak jsem byl docela zklamaný.
Přecijen, kdy se sem zase znovu podívám?
Nejspíš sem prostě budu muset někdy zajet sám a
třeba i na celý den, aby tato lokalita konečně něco poskytla,
jelikož jediné lepší nálezy jsem zde
objevil v roce 2012.
U auta jsem pak zjistil, že alespoň kluci nějaké zbytky
permokarbonské flóry našli a to relikty větviček
plavuní, ale nic co by stálo za řeč a byly málo
zřetelné. Zajímavostí je také to, že v
propagačních materiál ČGS, které jsou určeny
pro veřejnost a mají popularizovat geologii je uvedeno, že si
místní sedimenty nemáte brát domů, jelikož
jsou cituji „silně radioaktivní“. No, můj poměrně
citlivý radiometr nezaznamenal nic neobvyklého.
Nějaké nabohacení U nebo Th je ale v určitých
vrstvách na lokalitě teoreticky možné. |
Kluci nebyli úplně spokojeni, ale jelikož jsem do nich od
pátku šil, že „na té jedné
nedělní lokalitě jsou ryby“, tak se celkem dost
těšili na druhou dnešní lokalitu. Její
jméno si nechám pro sebe a taktéž zde nebudu
zveřejňovat žádnou fotku z lokality ani žádný
popis, který by lokalitu jakkoliv přiblížil. V
dnešní době si bohužel již nemohu dovolit zveřejnit zde
na stránkách téměř žádnou
„novou“ lokalitu, aniž by se následně skokově
nezvětšila její návštěvnost. Proto tedy jen
obecně jak jsme lokalitu hledali a co jsme našli. |
|
Šupiny trnoploutvé ryby Acanthodes gracilis (lokalita permských ryb). Velikost vzorku 115 mm. |
Detail předchozího vzorku - ploutev trnoploutvé ryby. |
|
Na lokalitu jsme nešli úplně krátkou cestou
a ke konci už kluci dost remcali, ale hledané místo (nebo
spíš oblast, kde se měli nacházet výchozy)
jsme nakonec našli. Nechal jsem kluky u jednoho z výchozů
a sám se vydal na průzkum dál. Kluci se zatím
pokoušeli o nějaké nálezy v nazelenalé
břidlici (spíše fylitu), kde jsem ale tak nějak věděl, že
nálezy asi nebudou (i slabá metamorfóza velice
dobře likviduje fosilní záznam). Jelikož ale dost
remcali, tak jsem je nechtěl vláčet dál kopřivami.
Nakonec jsem po nějaké době našel to, co jsem hledal
– tmavě šedé až černé dobře
vrstevnaté jílovité břidlice. Šel jsem tedy
pro kluky a hned po návratu jsme se pustili do
rozbíjení volně poházených kusů břidlic. |
První
nález jsem našel já vlastně ještě
předtím, než ze sebe kluci shodili batohy. Jednalo se o fragment
ryby s dobře viditelnými šupinkami. Následně jsme
na lokalitě sbírali asi hodinu. Materiálu zde ale moc
nebylo a vlastně jsme jen paběrkovali. Kdybychom se pustili i do
kopání, tak by jistě něco lepšího padlo,
ale času ani energie moc nebylo. Jak řekl při odchodu Jirka:
“Tady je to nadějný, ale dal bych tomu den až dva času,
jestli máme najít něco lepšího“. Za
tu hodinku jsme našli celkem dost vzorků, většinou trnů z
trnoploutvých ryb, které nás ale moc neoslnily. |
|
Šupiny trnoploutvé ryby Acanthodes gracilis (lokalita permských ryb). Velikost vzorku 87 mm. |
Trny a šupiny trnoploutvé ryby Acanthodes gracilis (lokalita permských ryb). Velikost trnu 16 mm. |
|
Dobrých nálezů
bylo pět, přičemž jeden velmi pěkný našel
Tomáš a zbytek se podařil mě (myslím, že
nálezů bylo mnohem víc, ale Martin s Jirkou podle mě
nerozeznali co je ryba a co ne). Všechny nálezy patřili
jedné z našich asi nejběžnějších
trnoploutných ryb spodního permu a to druhu Acanthodes
gracilis. Povětšinou jsme nacházeli právě trny,
ale na čtyřech vzorcích se povedly právě i šupiny,
respektive torza těl, místy s viditelnou postranní čarou.
První nalezený vzorek jsem nakonec věnoval Jirkovi,
jelikož si nález moc přál a vypadal nejvíce
zklamaně. Martin si bohužel neodnášel nic (jeden vzorek
trnů jsem mu také nabízel, ale nechtěl ho). |
O lokalitě opravdu více nepovím. Takovýchto
lokalit se v Podkrkonoší nachází
celá řada a kdo chce, ten si informace o nic dohledá v
literatuře a následně možná najde i nějaký ten
vzorek v terénu. Já doufám, že se na lokalitu
vrátíme někdy v blízké době, jelikož mě
tamní rybky dost baví. Představa nalezení
celého jedince je hodně lákavá. Následně
jsme pokračovali již na poslední plánovanou lokalitu,
která se v podstatě nacházela zase v blízkosti
našeho ubytování. Lokalitou byl lom
Košťálov u Semil. O lomu jsem psal nedávno v této reportáži.
|
|
Pohled na lom od severu. |
V jednom odvalu se mi povedlo najít větší plochu s
krystaly chabazitu, místy přecházejícího až
do fakolitu |
|
K lokalitě jsme nicméně dorazili po třetí hodině
odpoledne, byli jsme už dost unavení a celkově morálka
byla na hodně nízké úrovni. Kluci byli ale
natěšení na pektolity. Před měsícem jsem si tu
všiml jedné žilky, která by se dala kopnout a tak
jsem doufal, že z ní něco vytáhneme. Plán byl
takový, že kolem té páté hodiny bychom
chtěli vyrážet domů, takže času jsme moc neměli a do lomu vede
opravdu dost dlouhá cesta, navíc do
pořádného kopce. Když jsme se pak do lomu dostali, tak
bylo už z dálky vidět několik nových odvalů, takže jsem
doufal i v nějaké další možnosti nálezů. |
V jednom z odvalů jsem našel rozlámanou puklinu s
chabazity, místy ve fakolitovém vývoji. Bohužel
puklina byla dost zmáčknutá a tak z ní nejsou
nálezy nic extra. Největší vzorek si ale
dám jistě do sbírky, dokud neseženu lepší
vzorek. Martin s Jirkou byli extrémně nedočkaví a než
jsem vzorky vymlátil, tak už upalovali dál směrem, kde
jsem jim před chvílí ukázal, že je žilka s
pektolity, aniž by pořádně věděli přesnou pozici. Samozřejmě
jí nenašli, nicméně jsem je tam pak zavedl. K
našemu nemilému překvapení byla žilka i s kusem
stěny odtěžena. V tomto lomu se opravdu jede rychle… |
|
Pohled na lom od jihu. |
Pektolit
(Košťálov u Semil).
Velikost vzorku 51 mm. |
|
Na zemi leželo pár rozpadlých pektolitů (pektolit
snadno natáhne vodu a rozpadá se v jílové
minerály) a zbyteček žilky v podlaze. Ten pak Jirka zkusil
dobývat a získal z ní pár vzorků. Já
jsem prošel okolí a kromě opravdu
bezvýznamných žilek s pektolitem a kalcitem jsem
nenašel nic. Podobně byl na tom i Tomáš. Když se
už přibližovala pátá hodina, tak jsme to s Martinem
sbalili a vydali se zpět k předchozímu odvalu s chabazity.
Rychlou rekogniskací jsem zjistil, že další vzorky
tu už nejsou a nebo jsou zasucené. Počkali jsme zde tedy
chvíli na Jirku s Tomášem a pak už jsme se
unavení vydali zpět k autu. |
Z lokality jsme pak vyráželi po páté hodině
směr Praha, kde jsem vyhazoval Martina a pak jsem ještě vezl
Jirku s Tomášem do Ústí. Původně nás
ještě napadlo, že bychom se v neděli podívali do
Smrčí, kde ani jeden z nás nikdy nebyl, ale časově
nám to už bohužel nevycházelo. I tak jsem byl doma až
kolem deváté hodiny. Byl jsem dokonce tak utahaný,
že jsem si zapomněl nastavit budík na další
den… Kdybych měl shrnout naší
třídenní expedici do Krkonoš a
Podkrkonoší, tak byla spíše
zklamáním a to především kvůli tomu, že dvě
z mých nejoblíbenějších lokalit v oblasti
byly bez nálezu do sbírky. Samozřejmě z akce jsem si
přivezl i něco co do sbírky půjde, ale obecně to bylo
spíše takové mordování ve vedru. Co
se týče zážitků – tak to je úplně
jiná písnička a těším se na
další výpravu s klukama. |
|
Chabazit
(Košťálov u Semil).
Velikost vzorku 106 mm. |
FOTO = Lokalita Vrchlabí
FOTO 1 = Trny a šupiny trnoploutvé ryby Acanthodes gracilis (lokalita permských ryb)
FOTO 2 = Šupiny trnoploutvé ryby Acanthodes gracilis (lokalita permských ryb)
FOTO 3 = Šupiny trnoploutvé ryby Acanthodes gracilis (lokalita permských ryb)
FOTO = Lokalita Košťálov
FOTO 1 = Pektolit
FOTO 2 = Chabazit
|