minj
Lokality

 Mineralogie 

Expedice Krakonoš 2 - 1. den
(den konání 26.7. 2024)

ryzoviste

Pohled na haldu, která byla před 12 lety velice dobře z cesty vidět. Teď by si jí člověk ani nevšiml.


Původně jsem si říkal, že o této expedici nebudu na stránkách ani psát, ale nakonec jsem si řekl, že text trochu upravím a některé lokality úplně vynechám, takže by to snad mohlo být v pořádku. Návštěvu lomů pak lze doporučit jen po domluvení vstupů s provozovatelem.


   

   V roce 2016 jsme s kamarády Martinem a Karlem vyrazili na třídenní výpravu do Krkonoš a Podkrkonoší. Akci jsme tenkrát pojmenovali „Expedice Krakonoš“. No a letos po 8 letech jsem si řekl, že bych se do Krkonoš mohl zase podívat. Napsal jsem tak začátkem června klukům nápad na expedici s návrhem lokalit, nicméně to vypadalo, že nikdo nebude moct. Jak se akce blížila, tak účast přislíbil Jirka T. a Jirka M. a Martin napsali, že nemůžou. Proto jsem oslovil Tomáše K., který se letos zúčastnil všech našich dosavadních exkurzí a který mě jako začínající sběratel z Ústí napadl jako ideální člen plánované expedice.

ryzoviste

Naměřené hodnoty radiace. Nahoře μSv/min, dole μSv/h.



Drúza křemene
(Harrachov - Rýžoviště).
Velikost vzorku 113 mm. 
   Do toho se ještě ozval Martin, že si popletl víkendy a že by vlastně jel, jen že dorazí až v pátek večer a přijde tak o první den lokalit. Výhled počasí také vypadal celkem dobře. Na pátek jsme měli naplánované lokality v Krkonoších, takže teploty měly být přijatelné díky nadmořské výšce. V sobotu byl jediný den, kterého jsme se obávali, jelikož mělo být vedro kolem 28 °C a my jsme měli naplánované lomy. No a v neděli pak mělo přijít velké ochlazení na teploty kolem 20 °C.


   Plán akce byl tento: První den hned na začátek fyzicky nejnáročnější lokalita Harrachov – Rýžoviště a poté přesun na haldu u Poniklé. V úterý lomy, přičemž první lom zde zamlčím a druhým lomem nemohlo být nic jiného než můj oblíbený Studenec. Večer jsme pak měli vymyšlené rýžování u potoka Zlatnice. No a poslední den byly v plány především zkameněliny a to výchozy u Vrchlabí, málo známá lokalita nedaleko Semil a poté jsme se rozhodovali mezi lomy Košťálov a Smrčí. O některých lokalitách napíši, o některých raději pomlčím nebo neuvedu jejich fotky či bližší popis.
torbernit

Dutinka s křemenem a torbernitem. Velikost tabulky torbernitu
cca 0,5 mm.


torbernit

Nejlepší torbernit nalezený Tomášem.
   V pátek jsem vyrážel od Loun po sedmé hodině a kolem osmé jsem Jirku T. a Tomáše K. vyzvedl v Ústí. Po rychlém nákupu už jsme mířili směr Harrachov. První plánovaná lokalita byla stará halda po uranovém průzkumu nad Harrachovem, respektive nad částí jménem Rýžoviště (co se tam dřív rýžovalo netuším). Lokalita je má druhá nejoblíbenější lokalita v Krkonoších a naposledy jsem na ní byl v roce 2014, tedy před 10 lety. Lokalita se nachází vysoko v horách a aby se k ní člověk dostal, tak musí jít cca 4 km do kopce s né úplně příjemným koncem cesty s výrazným stoupáním.


   S parkováním v Harrachově je to také složitější. Je zde několik možností, žádná z nich není úplně levná. Nejbližší parkoviště k lokalitě stojí 200 Kč (je zde možnost jen celodenního parkování). My jsme našli zdarma alternativu, ale zase jsme to měli kousek dál. Výstup byl relativně příjemný, ale přesto jsme na konci cesty byli trochu zmožení. Les i samotná halda se od mé poslední návštěvy výrazně změnila. Především vše dost zarostlo a místa na hledání je tedy méně. Časem si příroda haldu vezme úplně zpět a pak zde již nebude možné hledat bez podkopávání stromů, což v KRNAPu opravdu silně nedoporučuji.
ponikla

Pohled na remíz u Poniklé se zbytky hald po těžbě železa na šachtě Karel.


ponikla
 
Lokalita pomalu zarůstá, nicméně sběratelská aktivita je zde stále patrná.
   Měl jsem sebou svůj novější radiometr, který ukazuje trochu lépe míru ionizujícího záření než můj výrazně starší IT-65 (IT-65 navíc ukazuje místo lépe přepočítatelných sievrtů jen rentgeny). No a já jsem měřil již několik desítek metrů od haldy. Podle měření bych haldu dokázal celkem obstojně najít i kdybych na ní v minulosti nikdy nebyl a nevěděl jsem, kde se přesně nachází. Měření na haldě ukazovalo 0,81 μSv/min a 0,34 μSv/hod, tedy není to úplně málo, ale krátká návštěva haldy by člověka neměla ohrozit.


   Na haldě jsme pobyli asi 3 hodiny čistého času a za tu dobu se nám v podstatě povedly jen dva lepší vzorky. Jeden se povedl mě a jednalo se o vzorek s křemennou žilkou a vyvinutou drúzovou dutinou. Rozštípnutí podél dutiny se povedlo, následné formátování už tolik ne a tak je místo dvou lepších vzorků několik průměrných. Druhý lepší vzorek se povedl Tomášovi a byla to ukázka sytě zelených torbernitů na rule. Byl to vlastně jediný pořádný torbernit, který se nám na haldě povedl. Jirka měl úplnou smůlu a z haldy si nic neodnášel.
goethit

Goethit
(Poniklá u Jilemnice).
Velikost vzorku 49 mm.


goethit
 
Goethit
(Poniklá u Jilemnice).
Velikost vzorku 133 mm.
   Celkově mě absence lepších vzorků dost zarazila. Přecijen tato halda je mou nejoblíbenější lokalitou přímo v Krkonoších a při dvou předchozích návštěvách v letech 2012 a 2014 jsem zde našel pěkné ukázky torbernitu a také uranofánu. Měli jsme dnes nejspíš jen smůlu, ale musím se přiznat, že z haldy na kterou jsem se 10 let těšil, až se vrátím, se stala halda, kam se asi dalších 10 let úplně podívat nepotřebuji. Já jsem si ještě odnesl jeden menší dokumentační torbernit a to bylo vše. Při zpáteční cestě nás navíc přepadl ještě déšť, ale jeho valnou většinu jsme přečkali v turistickém přístřešku na Ručičkách.


   V pět hodin jsme byli u auta a odjížděli jsme směr druhá lokalita. Tou byla Poniklá u Jilemnice. Na té jsem byl naposledy v roce 2016 právě při první expedici „Krakonoš“ a to s Martinem. Tehdy jsme našli né úplně špatné nálezy limonitu, goethitu, dufrenitu a dolomitu. Lokalita se od mé poslední návštěvy změnila snad jen v tom, že zde někdo ošklivě podkopal kořeny jednoho stromu, ale jinak lokalita pomalu zarůstá. Nedělám si velké iluze o tom, že halda je již několikrát přeházena a probírá se stále ten stejný materiál. Tomu odpovídaly také naše dnešní nálezy. Jirka byl nějaký otrávený z Rýžoviště, takže vůbec nesbíral a já jsem si odnesl jen nějaké podřadné goethity a limonit.
stirek

Že tu na mě vyběhne Štírek obecný jsem nicméně nečekal.


goethit
 
Goethit
(Poniklá u Jilemnice).
Velikost vzorku 78 mm.
   Nejlepší vzorek našel opět Tomáš, který objevil menší (asi 5 cm velký) vzorek se silně přeměněnými vějíři limonitu na goethitu. Místy se však v rámci několika vějířů stále ještě vyskytuje i dufrenit, což bylo patrné až následující den po umytí a osušení vzorku. Na lokalitě jsme nebyli ani celou hodinu, jelikož před osmou hodinou jsme měli v Jilemnici vyzvedávat Martina, takže jsme tomu ani moc nedali, což je škoda. Poté už jsme tedy jen vyzvedli Martina, nakoupili a zamířili na ubytování, které zařizoval Martin.


   Ohledně ubytování – Martin už nedostane za úkol nikdy nic zařizovat… Nebudu to zbytečně rozmazávat, ale bydleli jsme v jurtě ve výběhu s ovcemi a záchod byla kadibudka. Ano, je to přesně takové, jak to zní. Na druhou stranu, majitelé penzionu byli příjemní, panovala zde rodinná atmosféra a zažili jsme opravdu autentické ubytování na farmě. Ale zabít ho je málo… Naštěstí jsem něco takového očekával, a tak jsem sebou raději vzal svůj malý cestovní gril, takže jsme si večer pogrilovali, dostali do sebe alespoň nějaké to teplé jídlo a nakonec se tomu celému zasmáli. Šli jsme spát poměrně brzy, jelikož druhý den jsme měli nabitý plány.

Pokračování zde.
jurta

Naše ubytování - jurta ve výběhu s ovcemi.


FOTO = Lokalita Harrachov - Rýžoviště
FOTO 1 = Dokumentační vzorek torbernitu na rule
FOTO 2 = Drúza křemene v paragenezi s torbernitem
FOTO 3 = Drúza křemene


FOTO = Lokalita Poniklá
FOTO 1 = Goethit
FOTO 2 = Goethit s limonitem
FOTO 3 = Goethit
FOTO 4 = Goethit




Jakub Mysliveček ©