Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Výchoz trachytové pemzy na hraně kaldery Sete Cidades u místa zvaného Lomba do Vasco.

Ostrovy leží na zajímavém geotektonickém rozhraní, kdy jsou umístěny kolem Středoatlantického oceánského hřbetu (dále jen MAR z anglického Middle-Atlantic Rift) a zároveň se tu nachází výrazná tektonická linie nazývaná podle jednoho z ostrovů kterým prochází jako Terceira rift. Všech sedm ostrovů umístěných po pravé straně MAR má výrazné protažení ve směru riftu Terceira včetně ostrova São Miguel, na který jsem se měl možnost letos dostat. Samotný ostrov São Miguel je největší a nejobydlenější z Azorských ostrovů. Bydlí zde téměř 140 000 obyvatel (většina v hlavním městě Ponta Delgada) a ostrov je již od od dob kolonizace důležitý díky pěstování různých plodin, které se následně exportovali do pevninského Portugalska.

Ostrov São Miguel je zajímavý tím, že je tvořen čtyřmi velkými kalderami, které se vzájemně časem propojily, a tak vznikl dnešní ostrov. Kaldera je označení pro masivní sopku, povětšinou typu stratovulkánu, která se po vyprázdnění magmatického krbu zřítí sama do sebe a vytváří se tak výrazný povětšinou okrouhlovitý kráter s vysokými stěnami a prudkými svahy. Uprostřed kaldery pak často vznikají kráterová jezera. No a na tomto ostrově lze pozorovat hned 4 povětšinou dost odlišné kaldery. Ona totiž né každá kaldera je stejná. Jména těchto kalder jsou: Sete Cidades, Agua de Pau, Furnas a Povoação.

Trachytická pemza
(Sete Cidades - Lomba do Vasco).
Velikost vzorku 82 mm.

Útesy na samém východě ostrova São Miguel jsou poslední pevninou tímto směrem v Atlantiku. Další je až portugalské pobřeží 1500 km daleko.

Na ostrově najdete v podstatě jen několik typů hornin a to: bazalt / bazanit (záleží na obsahu foidů a olivínu) často ve formě vulkanické strusky, trachyt, diorit, ignimbrit, vulkanickou brekcii, obsidián a pemzu. Ono by se těch hornin dalo vymyslet i více, ale nebudeme zase až tak zacházet do detailů. Důležité je však to, že se zde nacházejí v podstatě dva typy vulkanismu. Zaprvé „klasický“ bazaltový typ, tedy povětšinou relativně klidný vulkanismus, kdy se sopky (často struskového kužele či trhliny) dochází k výlevům bazaltových (čedičových) láv. Vše je to poměrně poklidné a vytváří se typické lávové výlevy (které tvoří velkou část Azorských ostrovů) následně prokládané vulkanoklastickými horninami.

Druhý typ je však výrazně nebezpečnější a to je trachytický typ. Trachyt je totiž světlejší typ horniny, která je již výrazně více ovlivněná delší dobou, kdy její tavenina strávila v magmatickém krbu a díky tomu získala pozoruhodnou vlastnost – špatně teče a často ucpává přívodní dráhu k povrchu. Když taková hornina ucpe přívodní dráhu, tak narůstá tlak pod sopkou a následně dochází k masivním a velmi nebezpečným erupcím. Tento typ často doprovází výrazné spady pemzy, což je vlastně silně proplyněná trachytová tavenina. Ta je tak lehká, že dokonce plave na hladině.

Zrno olivínu (blízkému forsteritu) v bazaltové strusce
(Nordeste - Farol do Arnel).
Velikost zrna olivínu 3 mm.

Na útesech severně od obce Mosteiros lze sbírat pěkné ukázky olivínu v bazaltické strusce .

Jelikož jsem byl na ostrově na dovolené, kdy jsme především obdivovali místní kulturu a přírodní památky, tak samozřejmě na geologii nebylo moc času, ale přesto jsem se díval kolem sebe a s některými místy se zde chci podělit pro případné návštěvníky ostrova. Ohledně mineralogie je ostrov poměrně chudý. Je zde pár lokalit s poměrně zajímavými a vzácnými minerály, ale vše jsou to v podstatě miniaturní ukázky, které jsou vázány na plutonický ekvivalent trachytu zvaný diorit. Diorit se často nachází ve větší hloubce pod kalderami a při vulkanických erupcích se pak jeho úlomky dostávají na povrch. No a právě v dioritu a jeho nehojných drobných dutinkách místní sběratelé hledají vzácné druhy minerálů. Pro zajímavost se můžete podívat na Mindat.

Mimo diority se samozřejmě dá zaměřit i na horninotvorné minerály. Asi nejhojnějším minerálem, který zde na několika místech jistě upoutá oko sběratele je olivín. Ten zde místy tvoří bohatší ukázky zrn až nedokonale omezených zelených krystalů zarůstajících do bazaltu. Dá se s ním setkat téměř všude po ostrově, nicméně za sebe mohu doporučit přístav u obce Nordeste. Návštěva místa se dá spojit s návštěvou známého majáku Farol do Arnel. Klikatou silničkou překonávající až neuvěřitelně strmý útes se dá kolem majáku dostat až dolů k břehu. Vody Atlantiku zde omývají silně dutinkatý bazalt, který v sobě obsahuje velké množství olivínu. Mimo olivínu zde najdete také až 2 cm velké krystaly klinopyroxenu zarůstající do té samé horniny. Na rozdíl od olivínu je klinopyroxen větší (až 2 cm dokonale omezené krystaly zarůstající do horniny) a jeho barva je výrazně tmavě zelená.

Xenolit peridotitu v bazaltické strusce na lokalitě Mosteiros.

Zrna olivínu (blízkému forsteritu) v bazaltu (Mosteiros).
Velikost vzorku 87 mm.

Druhé místo s pěknými olivíny najdete opět na pobřeží u obce Mosteiros na druhé straně ostrova. Zde na severním cípu obce najdete opět v bazaltech, které mají místy až charakter strusky, pěkné až 8 mm velké krystaly olivínu zarostlé v hornině. Mimo to se na tomto místě nacházejí také pěkné ukázky peridotitu, tedy horniny tvořené především olivínem a pyroxeny. Peridotit je jednou z nejběžnějších hornin na zemi, ale běžný člověk se s ním moc nesetká – tato hornina totiž vzniká a vyskytuje se hlavně ve svrchním plášti. Při vulkanických erupcích se pak její xenolity (uzavřeniny cizorodé horniny) dostávají na povrch. Běžný český sběratel je zná jako „olivíny“ z lokality Smrčí u Semil. Bohužel o tom, že se ve skutečnosti jedná o horninu s vysokým obsahem olivínu už moc laických sběratelů neví. Na lokalitě Mosteiros lze najít až 15 cm velké xenolity peridotitu s drobnokrystalickým olivínem.

Olivín z těchto dvou míst je výrazně zelený, což znamená, že se jedná o olivín nacházející se velice blízko u koncového členu s názvem forsterit (tedy hořčíkem bohatý olivín). Na druhé straně chemické úsečky reprezentující olivín byste pak našli železem bohatý fayalit. Ten má barvu výrazně hnědou. Pokud byste si chtěli najít fayalit, tak doporučuji hned kousek od lokality Mosteiros navštívit horké prameny na pobřeží Atlantiku u obce Ginetes, s názvem Ponta da Ferraria. Mimo toho, že se zde budete moci vykoupat buď v bazéně s teplou vodou či přímo v Atlantiku, kde se zde mísí teplá hydrotermální voda ohřátá o magma s ledovými vodami Atlantiku, se zde nachází i pěkná geostezka s naučnými cedulemi. Budete tak moci obdivovat lávové tunely, lávu typu „a-a“, vulkanické žíly, struskový kužel no a právě kolem onoho struskového kužele pak hojné xenolity poněkud odlišného peridotitu, který obsahuje místo klasického zeleného forsteritu hnědě zbarvený fayalit. Z Azor tak budete moci mít oba typy olivínu.

Zrna olivínu (blízkému fayalitu) zarostlé v peridotitu
(Ponta da Ferraria).
Velikost vzorku 67 mm.

Silně alterovaný trachyt se zachovalými krystaly sanidínu
(Furnas - Lagoa das Furnas).
Velikost vzorku 93 mm.

Olivín i pyroxeny obecně se dají najít samozřejmě i na více místech na ostrově, ale tato dvě místa se mají relativně příjemný přístup a jejich návštěva se dá spojit s návštěvou nějakého turisticky atraktivního místa, takže rodina si s trochou štěstí ani nevšimne, že jste se na 5 minut vypařili sbírat kameny. :-) Pokud navštívíte pěkné městečko Faial de Terra na jv. Ostrova (odtud se dá vyrazit na krátký trek deštným pralesem na jehož konci je krásný vodopád Salto do Prego), tak doporučuji zajít na kamennou pláž pod místními útesy. Zde najdete opět valouny s olivíny, pyroxeny a místy také s bílými krystaly pravděpodobně sanidínu (živec ze skupiny K-živce). Když jsme nakousli sanidín, tak pěkné krystaly zarostlé v hornině lze získat také v okolí obce Furnas.

Pokračování reportáže v 2. části zde.

FOTO = Ostrov São Miguel
FOTO 1 = Zrna olivínu (blízkému forsteritu) v bazaltové strusce
FOTO 2 = Zrna olivínu (blízkému forsteritu) v bazaltové strusce
FOTO 3 = Vrstva tachylitu na bazaltické strusce
FOTO 4 = Zrna olivínu (blízkému forsteritu) v bazaltu
FOTO 5 = Zrna olivínu (blízkému forsteritu) zarostlé v bazaltické strusce
FOTO 6 = Zrna olivínu (blízkému fayalitu) zarostlé v peridotitu
FOTO 7 = Obsidián
FOTO 8 = Ignimbrit s výraznými uzavřeninami pemzy a krystalky sanidínu
FOTO 9 = Diorit
FOTO 10 = Trachytická pemza
FOTO 11 = Trachytická pemza
FOTO 12 = Silně alterovaný trachyt se zachovalými krystaly sanidínu