Mariánská skála
Lom Mariánská skála
(stav 15.1. 2011) |
|
Lokalita
leží přímo v centru města Ústí nad Labem.
Jedná se o velký znělcový lom, jehož těžba začala už
okolo roku 1895. Tato světoznámá lokalita je proslavena díky výskytu zeolitů v
dutinách znělce. Jedná se asi o nejproduktivnější lokalitu v Severních Čechách. |
Mariáská
skála tvoří společně s
Kamenným vrchem tzv. Ústeckou bránu. Oba vrchy
jsou jedno velké znělcové těleso průměrné mocnosti
kolem 300 metrů a v cca. 100 metrové žíle proniká
v prostotu pod Mariánskou skálou usazenými
křídovými horninami a krušnohorským
krystalinikem. Na vrchu
Mariánské skály zbyly po erozy několik dm až m
mocné třetihorní písčité a
šterkovité usazeniny,
které zde zůstali jako pozůstatek bývalého koryta
Labe.
Nejznámějším místním
minerálem je natrolit, který zde tvoří až 60 % objemu horniny. Natrolit vytváří dvě
základní varianty. První variantou jsou
charakteristická hnízda křehkých
jehlicovitých
krystalů, které se vyskytují především na
nejvyšší 1. etáži. Tyto jehlice jsou
většinou bílé, šedé, hnědé až
černé barvy a tmavé zbarvení způsobují
oxidy manganu nebo železa. |
|
Lom Mariánská skála (stav 27.6. 2012) se začínající těžbou nového patra. |
Druhou variantou natrolitu jsou drobně krystalované
červené, oranžové, růžové, šedé,
žluté a béžové krystalky porůstající
stěny dutin po unikajících plynech z doby tuhnutí.
Na tyto krátké krystaly často
nasedají krystaly apofylitu, fluorapofylitu, kalcitu a
andraditu. Natrolit vzácněji tvoří tlustě
krystalované čiré krystaly do 3 cm
narůstající na předchozí varianty či na kalcit.
Kalcit tvoří na lokalitě velké
množství krystalových tvarů s různými barvami
často zbarvenými kalcitem porostlým natrolitem. V lomu se
vyskytují dvě varianty apofylitu. Klasický apofylit je
výhradně čirý a tvoří až 2 cm velké
pyramidální krystaly. Druhý fluorapofylit se
vyskytuje především v blízkosti drtičky. Jsou to
pseudomorfózy po apofylitu kalcitem a jsou bohaté
fluorem. Právě díky fluoru se velmi vzácně v
drůzových dutinách fluorapofylitu vyskytují až 5
mm velké krychle oranžovobéžového fluoritu,
který je ve vulkanických horninách raritou.
Dalšími minerály jsou opál, aragonit,
analcim, thomsonit a další. Za zmínku také
stojí velmi vzácné výskyty ze skupiny
granátu andraditu a grossuláru (také
hydrogrossulár) a odtud poprvé popsaného Hibschitu
(katoitu).
Možnosti sběru:
Přestože je tato lokalita již hodně odtěžena a své
nejslavnější dny zažívala ve 40. letech
minulého století, kdy se zde běžně vyskytovaly dutiny se
zeolity o velikosti do 50 cm, stále je poměrně
perspektivním nalezištěm zeolitů - převážně
natrolitu. Lokalita bude však kolem roku 2020 uzavřena a
dále se již těžit nebude, jelikož by zde brzy
žádná Mariánská skála nezůstala. Ke vstupu do lomu je nutné povolení.
Pěkný vzorek s dutinou červenorůžového natrolitu a se zajímavými nárůsty kalcitu (Mariánská skála).
Velikost vzorku 159 mm. |
|
Vzorek čirých krystalů apofylitu (Mariánská skála). Velikost vzorku 86 mm. |
|
Detail dutiny fluorapofylitu - na levé straně nažloutlá 4 mm krychlička fluoritu. |
Historie
2024
Online přednášky
Naše exkurze
