Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Ve skalní stěně lze dobře pozorovat různé druhy zkamenělin, ale dobývat ze skály se nesmí!

Jelikož jsem o těchto dvou lokalitách ještě nikdy nepsal, tak se ve dvou odstavcích pokusím shrnout geologický setting obou lokalit. Obě lokality se nacházejí na hraně Mostecké pánve a jejich stáří je tedy miocénní. Nepřístupná lokalita ve vsi je reprezentantem v ČR velice vzácného úkazu – tzv. travertinové kupy. Travertin je chemogenní sedimentární hornina, která vzniká z horkých roztoků povětšinou v aktivních vulkanických oblastech. Vznik této lokality však nebyl dosud řádně osvětlen, přestože první výzkumy již existují – ty jsou však vázány spíše k druhé lokalitě (např. Mach et al. 2014). Důležitá je tato lokalita především díky výskytu většího množství kosterních pozůstatků miocénní fauny (především savců), které zde vznikly díky náhodným výronům nedýchatelných plynů.

Druhá lokalita se nachází na okraji obce a jedná se o větší těleso sladkovodních vápenců. Vápenec jako takový je typicky mořský sediment a sladkovodní typy jsou výrazně vzácnější. Vápenec zde byl těžen v lomu, z něhož se dodnes dochovala poměrně dlouhá lomová stěna s výraznými erozními osypy. No a právě tyto vápence obsahují opravdu velké množství fosílií. Převažuje fauna (zastoupena převážně plži), ale našly se ze i ukázky flóry (včetně listů palem). Na rozdíl od první popisované lokality je druhá lokalita alespoň přístupná. Je však třeba dodat, že obě lokality jsou Přírodními památkami a našel jsem informaci, že sběr fosílií je na nich zakázán.

Pod stěnami se to fosilkami jen hemží.

Gyraulus dealbatus - vzorek poputuje na rozšíření školní sbírky
(Tuchořice u Loun).
Velikost plže 9 mm.

Jenže … chráněné jsou samotné výchozy a nikde jsem již nedohledal, zda-li jsou chráněné také osypové kužely, tedy produkty vzniklé díky zcela přírodní erozi po ukončení těžby. A právě tento odpadaný materiál obsahuje také zkameněliny. No a i podle kolegů je zrovna u této lokality sběr ze sutě povolen, takže jsem dal na ně. Jelikož jsem nevěděl, jak se k lokalitě dostat, tak jsem zvolil nezcela vhodnou cestu, která zahrnovala zdlouhavé obcházení lomu. Všude byly neprostupné náletové dřeviny a dostat se do lomu vypadalo jako téměř nemožné. Nakonec jsem ale jednu zvířecí cestičku vedoucí do lomu našel.

Musel jsem si nejprve proklestit cestu otravnými šípky a teprve poté jsem se dostal k patě lomové stěny. Zde jsem okamžitě v suti viděl spoustu lastur plžů. Než jsem začal sbírat, tak jsem se ale prošel kolem celé lomové stěny, abych si lokalitu prohlédl. Je to moc pěkné místo a sběratelská činnost v suti je zde znát … Teprve poté jsem se vrátil zpět k místu, kudy jsem se do lomu dostal. Nechtěl jsem být totiž úplně nápadný a navíc v onom místě bylo sutě a nálezů na první pohled docela dost. Následně jsem necelou hodinku sbíral a opět podotýkám, že pouze ze sutě. Kladívko zde ani nemá moc smysl.

Klikia labiata a dva exempláře Gyraulus dealbatus (ty nejmenší)
(Tuchořice u Loun).
Velikost největšího plže 18 mm.

Klikia labiata - vzorek poputuje na rozšíření školní sbírky
(Tuchořice u Loun).
Velikost vzorku 75 mm.

Všechny mé nálezy patřily plžům. Zjistil jsem, že nejběžnější „šnek“ je tu Gyraulus dalbatus, který je výrazně placatý a je vodní. Druhým velice hojným je Klikia labiata, která má lasturu vystouplou do tvaru nízkého jehlanu (těch jsem našel asi nejvíc) a je suchozemský a pak je zde ještě velice hojný opět suchozemský druh Spermodea plicatella, která však dosahuje jen velice malých rozměrů do 5 mm a která nejspíš tvoří většinu zrnitých poloh (původně jsem tato zrna považoval za nějakou zrnitou formu vápence).

Jelikož se ale už kolem šesté hodiny začínalo dost šeřit, tak jsem si zabalil oněch pár vzorků (něco pro sebe, něco pro studenty na doplnění školní sbírky) a vydal jsem se zpět k autu. No a přesně tahle krátká výprava na hodinku a půl mi úplně bohatě vystačila na dobití baterek. Podzim už naplno přichází, javory v lomu jsou již zbarvené do žluté až červené barvy a je jasné, že velice brzy už tyhle krátké výpravy po práci nebudou možné. Rád bych stihl ještě dvě nebo tři, ale jak se znám, tak k nim už nebude příležitost. No, uvidím a do Tuchořic bych se rád ještě letos vrátil.

Na závěr opět dodávám, že výchozy na lokalitě jsou chráněné a sběr z nich není možný!

Nejlepší ukázka plže Klikia labiata, která se mi toho dne povedla
(Tuchořice u Loun).
Velikost vzorku 68 mm.

FOTO = Lokalita
FOTO 1 = Klikia labiata
FOTO 2 = Gyraulus dealbatus
FOTO 3 = Gyraulus dealbatus
FOTO 4 = Klikia labiata
FOTO 5 = Klikia labiata
FOTO 6 = Klikia labiata a dva exempláře Gyraulus dealbatus (ty nejmenší)
FOTO 7 = Nejlepší ukázka plže Klikia labiata, která se mi toho dne povedla