Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Halda štoly Václav je největší haldou na Knöttelu a díky nedávnému bagrování v závěru roku 2019 nabízí stále dobré možnosti sběru.

No a vícedenní exkurze do Krušných hor tak skončila úplně. Stejně tak jsme museli zvýšit cenu za exkurze a to především kvůli odvodu daní, jelikož jestli si tenhle stát něco hlídá, tak jsou to daně… První obnovená exkurze patřila vůbec nejstarší exkurzi, kterou jsme poprvé organizovali v roce 2016 a zároveň je to jediná exkurze, jejíž plán se od 1. ročníku téměř nezměnil. V 8:30 jsme se tak sešli s účastníky již 7. ročníku exkurze u štoly Barbora v revíru Knöttel.

Celkem se nás zde sešlo 22 včetně Martina a mě, tedy kapacita byla naprosto zaplněna. Dokonce jsme sebou měli i dva hafany. Nejprve nás čekala hodinu a půl dlouhá přednáška o základech deskové tektoniky, regionální geologie ČR a východní části Krušných hor, tak také ložisková geologie celé oblasti a místní mineralizaci. Část přednášky si také vzal Martin a to především o historii dolování na Krupce. Samozřejmě byl výklad doplněn o pohled do geologické mapy a ukázku typických místních minerálů.

Jeden z nalezených pěkných vzorků molybdenitu na křemeni.

Třetí lokalitou byla halda "Bismutka".

Poté jsme se přesunuli k prvnímu dnešnímu sběru a to kolem štoly Barbora. Exkurzi se snažíme dělat tak, abychom dávkovali lokality postupně, tedy od těch řekněme nejméně nadějných až po ty nejlepší. Barbora většinou nic moc extra neposkytne a valná většina nálezů se soustředí na vzorky slíd (biotitu až cinvalditu) a někdy molybdenitu. Tentokrát se ale našli celkem hezké nálezy a to pěkné fialové kostky fluoritu kolem 3 mm v dutině křemene, asi 20 cm vzorek biotitu zarostlého opět v křemeni a dokonce také typický materiál, který čas od času obsahuje bismutinity a krupkaity. Po prozkoumání tohoto materiálu, který jeden z účastníků přinesl ke konzultaci jsem v jedné z dutin skutečně identifikoval jehlice bismutinitu. Je otázka co by v hornině bylo po rozbití.

Následně Martin zavedl několik účastníků na žílu Mahler. Ta je dnes v podstatě už bez možnosti sběru a tak na lokalitě moc dlouho nebyli. Já čekal s ostatními, kterým se nechtělo do toho krpálu, u batohů dole na cestě, dokud jsme se znovu nesešli a nevyrazili dále. Vzali jsme to přes křemennou žílu v zářezu cesty (bez zrudnění a dutin, ale s dobrou vypovídající hodnotou o místních křemenných žilách) a štolu Simon-Juda až na haldu Václava, kde jsme pokračovali ve sběru minerálů. Na Václavovi se jako vždy povedli především pěkné ukázky molybdenitu. Některé dobře omezené hexagonální krystaly zarostlé v křemeni měli až 1,5 cm. Zajímavý byl nález volného dokonale omezeného krystalu molybdenitu jen tak ležícího v suti.

Haldě jsme dali tento název hlavně kvůli bohatým nálezům ryzích bismutů v křemeni. I dnes se jich pár našlo.

Na vrcholu haldy Zwickenpinge jsme si udělali opět povídání, které jsi vzal tentokrát na starost Martin.

Jeden z účastníků pak našel v křemenné dutině přes 1 cm velkou srostlici krystalů sfaleritu, což je obecně na Knöttel nevídaný nález. Apatit se tentokrát nepovedl žádný a občas se podařila menší dokumentační kostička fialového fluoritu. Další lokalitou byla halda „Bismutka“. Musím říct, že aktuální stav této haldy, kterou jsme v roce 2015 našli, mě opravdu naštval. Podkopané stromy a následně popadané stromy, jámy jako …. prostě bordel. Ať už tu kopal kdokoliv, tak to byl nějaký ichtyl. Pro mě jen další potvrzení, že na stránkách už prostě nové lokality neuvidíte.

Část účastníků zůstala zde na Bismutce (nebo spíš jejím torzu) a část projevila zájem o erytríny, takže jsem je zavedl ještě na jednu blízkou haldu, kde jsem v minulosti (tuším rok 2013) erytríny nalezl. Poté jsem se vrátil zpět na Bismutku, kde jsem určoval nálezy. Erytrín se na druhé haldě bohužel nenašel, ale stejně jako na Bismutce i tam jsou bismuty, takže se podařilo najít alespoň pár bismutů. No a na Bismutce to bylo opět hlavně o ryzích bismutech, kasiteritu (tentokrát poměrně v hojném množství), wolframitu, chalkopyritu, fluoritu a křemeni. Našel se také zde poměrně vzácný scheelit a jedna ukázka apatitu.

Účastníci exkurze při sběru na haldě Zwickenpinge.

Poslední lokalitou byl Prokopský peň, kde jsme sbírali především topazy.

Následoval další přesun, tentokrát na vrchol Zwickenpinge, kde jsme samozřejmě sbírali hlavně sekundární minerály mědi, tedy modrý azurit a zelený malachit. Jako vždy se také našel masivní kasiterit v dokumentačních ukázkách. Fluorit a křemen tentokrát byly opravdu jen čistě dokumentační. Normálně odtud bývá pěkný výhled do krajiny, ale dnes nebylo vidět téměř nic díky vysokým koncentracím prachu ze Sahary, která vytvářela opravdu podivný opar, nebo spíše doslova prachovou bouři.

No a poslední plánovanou lokalitou byl Prokopský peň, kam jsme ale museli vystoupat a překonat tak pěkné převýšení. Na Prokopském pni jsme téměř vždy (když to počasí dovolilo) dělali i pravidelnou soutěž, ale soutěže jsme pro letošek zrušili, jelikož zabíraly zbytečně mnoho času, který mohou místo toho účastníci strávit na lokalitách sběrem. Možná i proto se zde našlo až neobvyklé množství krystalů topazů. Topazy nosil snad každý na určení. Pro laika je totiž odlišení topazu a křemene dost složité, ale povětšinou jak najdete 1 až 2 kousky, tak už víte. Největší nalezený krystal topazu s typickým klínovitým ukončením měřil kolem 1 cm.

Jeden z prvních lepších nálezů topazu na greisenu.

Bonusovou lokalitou byl povrchový výchoz žíly Lukáš.

No a kolem půl páté jsme měli hotovo. Zeptal jsem se účastníků, kdo by se ještě chtěl jít podívat na žílu Lukáš a kdo bude už chtít jít domů no a asi tak polovina účastníků se ještě rozhodla pro poslední bonusovou lokalitu. Zbytek byl už unavený a rozhodl se, že pro dnešek to s těmi kameny už stačilo (a to včetně Martina). Se zájemci jsme se tedy vydali na poslední přesun na žílu Lukáš s tím, že tedy po cestě se lesákům podařilo pěkně zlikvidovat smrkový les, přes který jsme horkotěžko hledali nějakou průchozí cestu. Lukáška je stále stejná. Sem tam někdo zkouší kopat, ale většinou se jen přebírá již vykopaný materiál.

No a i zde si účastníci exkurze našli pěkné nálezy. Popravdě mě až překvapilo, kolik apatitů se dnes podařilo najít. Nebyli to nijak velké nálezy (největší krystaly kolem 4 mm), ale bylo jich celkem dost a pěkné kvality. Mimo apatit se samozřejmě našly také nějaké ty křemeny, fluority a ortoklasy. Jednomu účastníkovu se pak podařilo najít i drobné kasiterity na křemeni. Bylo už kolem páté hodiny, když jsme se rozhodli, že zde exkurzi již tedy definitivně ukončíme. Rozloučili jsme se a poté už jsme se vraceli jen zpět k autům. Dnešní den vyšel na jedničku. Obnovená exkurze se povedla, počasí bylo také docela fajn (až na ten saharský prach) a našly se pěkné ukázky minerálů. Co víc si přát… :-)

Jeden z nálezů na Lukáši - zelené apatity v dutinkách křemene.

FOTO = Naše exkurze - Krupka Knöttel 7. ročník

Společná fotografie účastníků 7. ročníku exkurze po Krupce - Knöttelu.