Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Alnus julianiformis
(Nečichy u Loun).
Velikost vzorku 71 mm.

Ještě když jsme dorazili na místo, kde jsme chtěli parkovat, tak bylo pěkně, svítilo slunce a trošku foukal vítr s ideálními teplotami. Stačilo se ale trošku vzdálit od auta a zatáhlo se, objevil se ošklivý černý mrak a my jen doufali, že to rychle přejde. Když jsme pak o chvíli později asi 10 minut stáli pod roztaženou pláštěnkou v lese a pršelo jako z konve, tak bylo jasné, že tohle jen tak nepřejde. Proto jsme to nakonec vzdali, já si vzal onu pláštěnku, Jirka sundal tričko (protože pláštěnku neměl) a rychle jsme se stáhli zpět k autu.

V autě jsme nevěděli co, protože na daném místě nebyl internet a já se nemohl podívat na satelit. Předpověď jsme si mohli prohlédnout až v blízké vesnici, kde jsme zjistili, že tenhle déšť opravdu jen tak nepřejde a že v podstatě prší od Alp až po Balt. Takže jsme pokračovali směrem domů… Už jsme mysleli, že to dnes skončí fiaskem, ale když jsme přijeli ke mně, tak se začalo trochu vyčasovat. Zkoukli jsme tedy sbírku, kterou sice nemám ještě úplně dokončenou po stěhování, ale asi polovina už vidět je a řekli jsme si, že když do hodinky přestane pršet, tak že zkusíme ještě blízkou lokalitu Nečichy u Loun. V půl třetí jsme tedy nakonec konečně vyráželi na lokalitu a už opět svítilo slunce.

Lokalita má zvláštní kouzlo - je tu prostě příjemně.

Pěkný rákos Typha latissima
(Nečichy u Loun).
Velikost vzorku 104 mm.

Nečichy (lokalita je někdy v literatuře uváděna také jako Vršovice) jsem objevil loni, kdy mi o nich na burze tuším v Příbrami řekl jeden sběratel. No a letos jsem na lokalitě byl poprvé, strávil jsem tam jen asi hodinku, ale i to stačilo ke zlepšení nálady. No a v červnu jsem zde pak byl s jednou z mých tříd na exkurzi a lokalita si vysloužila velkou oblibu mezi studenty – dokonce velká část z nich říkala, že to byla nejlepší lokalita celé exkurze, což jsem od paleontologické lokality nečekal. Lokalita má ale jednu nevýhodu a to je fakt, že se nachází v blízkosti hned dvou střelnic.

První z nich u obce Nečichy je policejní a když jsem vyřizoval exkurzi pro studenty, tak mi z této střelnice odpověděli, že pokud nebudeme vstupovat do prostoru střelnice, tak nám nic nehrozí. Cesta k lokalitě však vede v blízkosti střelnice a dokonce i ve stejném směru kudy se střílí. Jeden sběratel mě upozornil, že zde zažil „jak mu nad hlavami létali kulky“, což je samozřejmě nepříjemné a v tu chvíli jsem si chtěl být 100% jistý, že se mým studentům nic nestane. Druhá střelnice je vojenská a u té je to horší – nedá se k ní sehnat žádný kontakt a k samotné střelnici je zákaz vjezdu, takže jsem tam ani nemohl zajet se optat.

Oplodí rodu Nyssa a otisky rákosu
(Nečichy u Loun).
Velikost vzorku 97 mm.

Oplodí Nyssa, list nepukalky Salvinia reussi a otisky Typha latissima
(Nečichy u Loun).
Velikost vzorku 88 mm.

Každopádně když probíhají ostré střelby, tak na silnici mezi Chožovem a Nečichami stojí vojenský zátaras a zkrátka neprojedete. Děje se tak povětšinou ve všední dny. Díky tomu je tedy jisté, kdy se na střelnici bude střílet a kdy ne. Tak či onak je tato lokalita trošku problémová. Proto také na lokalitu chodím přes les ze severu od silnice Chožov – Nečichy mimo cesty a vlastně „přes kopec“ od obou střelnic. A i dnes jsme s Jirkou šli touto cestou. Mimochodem místní les je velmi pěkný a už jsem si sem naplánoval podzimní focení, jelikož místní dubina bude v podzimních barvách a mlze velice atraktivní na focení.

Na samotné lokalitě jsme pak strávili cca 2 hodinky (primárně kvůli tomu, že jsem si zapomněl pití v autě a nechtělo se mi tam vracet). Ono to ale naprosto bohatě stačilo, jelikož nálezů bylo spoustu. Jedná se o lokalitu vypálených jílů a porcelanitů ve vyhořelém nadloží uhelné sloje. Lokalita samotná patří k mostecké pánvi a nachází se zde velké množství močálové vegetace z období miocénu. Jak jsem psal, na lokalitě je možné najít velké množství otisků miocénní flóry, nicméně najít pěkný celý list je docela problém. Důvodem je především to, že místní vypálený jílovec, ve kterém jsou nejlepší nálezy se dost rozpadá na menší kusy a samozřejmě 10 cm list javoru či platanu se celý úplně nevejde třeba do 5 cm kusu horniny.

Jirka při sběru.

Směs otisků Acer tricuspidatum, Alnus julianiformis a Typha latissima
(Nečichy u Loun).
Velikost vzorku 83 mm.

Nejběžnějšími nálezy byly samozřejmě otisky listů rákosů, kterými je tato lokalita proslavena. Hojné byly ale také listy, u kterých jsem si na jaře myslel, že se jedná o Carpinus grandi (habr), nicméně reálně se jedná o olši Alnus julianiformis. Kupodivu se našlo také velké množství listů javorů (Acer tricuspidatum) a občas platanu. Našli jsme také několik ukázek javorových nažek a mě se povedl list Nepukalky (Salvinia reussii), kterou zde v červnu našel i jeden z mých studentů. Šnek tentokrát nepadl žádný. Máme i pár zajímavých nálezů oplodí rodu Nyssa. Každopádně odnášeli jsme si pár pěkných nálezů a jak Jirka trefně poznamenal: „Tady nejsem naposled.“ Takže nakonec to s dnešním dnem nebylo zase až tak zlé. Sice jsme projeli hromadu nafty zbytečně, ale nakonec jsme se i na ty šutry podívali.

FOTO = Lokalita
FOTO 1 = Alnus julianiformis
FOTO 2 = Otisky rákosů
FOTO 3 = Alnus rostaniana?
FOTO 4 = Oplodí rodu Nyssa a otisky rákosu
FOTO 5 = Pěkný rákos Typha latissima
FOTO 6 = Alnus julianiformis
FOTO 7 = Acer tricuspidatum
FOTO 8 = Oplodí Nyssa, list nepuklalky Salvinia reussi a otisky Typha latissima
FOTO 9 = Alnus julianiformis a nažka javoru
FOTO 10 = Alnus julianiformis
FOTO 11 = Alnus julianiformis a pravděpodobně Dicotylophyllum sp.
FOTO 12 = Směs otisků Acer tricuspidatum, Alnus julianiformis a Typha latissima