Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Někteří měli nálezů poměrně dost.

Už zpočátku jsem si hrál s myšlenkou třech typů exkurzí. Jedna měla vést do Podkrkonoší, druhá do oblasti Barrandienu a třetí do Českého středohoří či Krupky (u posledního typu se jednalo o variace mých starých exkurzí, které jsem pořádal do roku 2021 pro veřejnost viz. zde). Nakonec jsem se rozhodl pro varientu svého oblíbeného Českého středohoří zkombinovaného s částí nikdy neuskutečněné plánované exkurze po Mostecké pánvi (Mosteckou pánev jsem měl v plánu v rámci svých exkurzí pro veřejnost už někdy od roku 2019, ale nikdy jsem nedokázal poskládat dostatek vhodných lokalit).

Zvolil jsem 4 exkurzní lokality a to Dřemčice, Hnojnice, Nečichy a Březno u Loun. Na obě exkurze vyšlo relativně dobré počasí. Zatímco při první exkurzi bylo až 27 °C a slunce žhnulo celý den, druhý turnus byl pak ovlivněný přeháňkami v okolí (nikdy na místě, kde jsme se zrovna vyskytovali) a celkově vzduchem „jako ve skleníku“. Studenti byli po lokalitách přepravování autobusem v doprovodu celkem 3 učitelů včetně mě. První exkurze se zúčastnilo 21 studentů, druhé exkurze pak pouze 14 studentů. Při obou exkurzích se nikomu nic nestalo a studenti si exkurzi užili. Dokonce i ti největší geologičtí „ignoranti“ se se zájmem zapojili do sběru minerálů a zkamenělin.

Kamenné slunce na lokalitě Hnojnice.

Pohled na hlavní lomovou stěnu na lokalitě Dobrčice u Mostu.

První lokalitou byly Dřemčice u Třebívlic. Tato lokalita je pro mě speciální, jelikož se jedná o vůbec první mineralogickou lokalitu, na které jsem kdy byl a to již v roce 2009. Od té doby se lokalita výrazně změnila díky návštěvám sběratelů, ale přesto se zde ještě dá bez problému sbírat. My jsme si udělali úvodní krátkou přednášku u cedule PP Kuzov, kdy jsme si v rychlosti připomněli geologickou historii lokality (studenti již většinu věcí znali díky výuce, takže to zabralo jen cca 15 minut) a pak už jsme se konečně přesunuli k potoku Granátka. Vždy jsem potřeboval 2 další osoby, které mi pomohli nakopat vhodný štěrkopískový materiál obsahující minerály těžké frakce.

Při první exkurzi mi v tom pomohli dva studenti, při druhé pak kolega Tomáš a pan řidič autobusu (kterého to chytlo už při první exkurzi a na druhou se tedy náležitě vybavil). V prvním i druhém případě jsme nakopali cca 10 litrů materiálu, který jsem pak v kbelíku odnesl ostatním nahoru na pole vedle potoka. Do druhého kbelíku jsem pak nabral vodu. Studenti si pak v podmiskách pod květináč rozplavovali materiál a pinzetami vybírali vhodné minerály (především pyropy, zirkony a olivíny) do připravených zkumavek a či malých zavařovaček. Několik studentů pak při první exkurzi vyzkoušelo i rýžování přímo v potoce.

Na lokalitě bylo opravdu strašné vedro, takže většina studentů se brzy stáhla do příjemného stínu přilehlého lesíka.

Drobné namodralé krystalky hematitu v dutině škváry
(Dobrčice u Mostu).
Velikost vzorku 66 mm.

Na lokalitě jsme strávili přibližně hodinu a půl a studenti si našli slušné množství granátů. Největší nalezený pyrop padl při druhé exkurzi a měl velikost 5 mm, tedy již slušný kousek na tuto lokalitu v dnešní době. Našli se také nějaké zkameněliny a to především ramenonožci křídového stáří. Řada studentů si pak brala trochu materiálu i na pozdější probrání doma a já jsem si pak přibližně 7 litrů materiálu vzal pro své studenty budoucí Kvarty na podzimní zářijové přebrání přímo na zahradě školy, aby měli hned ze začátku roku zajímavý vstup do výuky geologie.

Druhou lokalitou byly Hnojnice. Hnojnice jsem měl stejně jako Dřemčice součástí mé bývalé exkurze po trase B v Českém středohoří. Jedná se o vulkanologickou lokalitu, na které se nic nesbírá, ale jedná se o významnou lokalitu v rámci výskytu sopky maarového typu a především se zde nachází pěkné ukázky kontaktní metamorfózy a vzniku tzv. hnojnických kamenných sluncí. Na této lokalitě se studenti seznámili se vznikem těchto typů sopek i mechanismu vzniku kamenných sluncí. Udělali jsme si zde skupinovou fotku a následně jsme se přesunuli na další lokalitu.

Sběr zkamenělin na lokalitě Nečichy.

Nález jednoho studenta - pěkná ukázka listu Carpinus grandis.

Zatímco první dvě lokality se vážou ke vzniku Českého středohoří, tak třetí a čtvrtá lokalita souvisejí s Mosteckou pánví. Třetí lokalitou měly být Nečichy u Loun, tedy lokalita s porcelanity a možností sběru zkamenělin. Jelikož se však tato lokalita nachází v blízkosti hned dvou střelnic, tak nebylo jisté, zda-li se sem dostaneme. Zatímco jedna střelnice patří PČR a byl jsem ujištěn, že pokud nebudeme vstupovat do prostoru střelnice, tak nám nehrozí žádné nebezpečí, druhá střelnice patří AČR a velmi často zde probíhají ostré střelby. V tu chvíli se k lokalitě nedá vůbec dostat a přístupové cesty hlídají vojáci.

Při prvním turnusu se nám bohužel stalo, že zde zrovna probíhaly ony střelby, takže jsme se museli s plánem exkurze odklonit a náhradní lokalitu a tou byly Dobrčice u Mostu. Obě lokality náleží k typickým lokalitám porcelanitů, tedy vypálených jílů a jílovců Mostecké pánve. Tyto lokality vznikly díky přirozenému zahoření uhelné sloje a teplotního vypálení nadložních hornin. Samozřejmě tyto horniny obsahovali v době svého vypálení hojné fosílie, které se často dají najít také v jejich méně vypálených typech. No a právě na tyto zkameněliny miocenní flóry jsme se sem vydali.

Nález jednoho studenta - list Nepukalky Salvinia reussii.

List Alnus julianiformis
(Nečichy u Loun).
Velikost vzorku 75 mm.

Na lokalitě Dobrčice je pak možný také sběr minerálů a to především pestrobarevných škvár, jejichž hojné dutiny často porůstají drobné krystalky hematitu a dalších minerálů. Návštěva Dobrčic nakonec dopadla dobře. Studenti si našli pěkné ukázky škvár s hematity a především hezké ukázky zkamenělin. Převažovali ukázky rákosů, olší a vrb. Dokonce se našel i jeden hodně zastřený plž, dost možná stejného druhu, jaký jsem našel začátkem dubna v Nečichách. Na lokalitě jsme pobyli necelou hodinu a mířili jsme zpět, jelikož Dobrčice nebyli v našem plánu a díky tomu jsme zde nemohli být tak dlouho.

Při druhém turnusu však střelby neprobíhaly, a tak jsme se mohli bez problému podívat na lokalitu Nečichy. Od autobusu jsme to měli trošku do kopce, jelikož místní bývalá těžebna porcelanitu těžila vůči erozi odolné porcelanity přímo na vrcholu kopce. Kvalitní porcelanitová surovina je zde dnes již dávno odtěžena, nicméně stále se jedná o vděčnou paleontologickou lokalitu především miocénní flóry. U reliktu těžební stěny jsme si udělali krátké povídání o lokalitě a pak se už studenti rozutekli a hledali zkameněliny. Nálezů bylo samozřejmě velké množství. Nejběžnějšími nálezy byly otisky rákosů a olší, ale našlo se i několik ukázek javorů a kolega chemikář Tomáš Urbánek zde našel opět dalšího šneka druhu Planorbis cornu. Jeden student tu poté našel část listu Nepukalky druhu Salvinia reussii, což rozhodně není běžný nález.

Poslední lokalitou obou turnusů exkurze bylo Březno u Loun.

Nálezy sádrovců jednoho studenta (krystaly jsou umyté a focené stále mokré).

Na lokalitě jsme opět strávili asi hodinku sběrem a studenty zde sběr kupodivu bavil víc než sběr granátů. Když už měli všichni nějaké ty nálezy, tak jsme se stáhli zpět k autobusu a přesunuli se na poslední lokalitu. Tou bylo Březno u Loun. Březno je známá exkurzní lokalita křídových sedimentů, ale my jsme jeli na jinou lokalitu u této obce a to na relikt sedimentárních uhelných sedimentů miocenního stáří náležící k Mostecké pánvi. Mimo to málo kvalitní lignit si zde studenti mohli nasbírat především krásné krystaly sádrovců, které zde vznikají díky větrání sulfidů, tedy převážně pyritu a markazitu (ty ale již nalézt nelze). Při první i druhé exkurzi zde studenti našli krásné ukázky volných krystalů + jsem tu pro ně měl připravenou taštičku s nálezy z mé předchozí návštěvy lokality „kdyby náhodou“.

Při druhé exkurzi bohužel mou taštičku s nálezy (připravenými po skončení 1. exkurze, kdy jsem na lokalitě zůstal asi o 15 minut déle a připravil další kousky) někdo našel a sebral. Studenti si tedy museli nálezy najít sami a jelikož o týden předtím zde již skupina studentů pobíhala, tak byla lokalita na povrchu dost vyzobána. Proto jsem jim chvíli kopal materiál z „bonanzy“ a studenti si ho přebírali a poté jsem jim ukázal kde mají kopat, pár kluků se jalo krumpáčů a kopali si sami. Očividně je to dost bavilo. Nálezce Nepukalky pak ve výkopu s občasnými srostlicemi sádrovců jednu takovou srostlici našel. Ještě před ním jsme zde ale kopal já a opět jsem vyhazoval materiál, který studenti a paní ředitelka probírali. Paní ředitelka zde pak našla krásnou drúzu, kterou věnovala do školní sbírky. :-)

Krystal sádrovce s pěknou srostlicí vyrůstající klasicky uprostřed největšího krystalu
(Březno u Loun).
Velikost vzorku 49 mm..

Velká srostlice sádrovce
(Březno u Loun).
Velikost vzorku 79 mm..

Exkurzi jsme končili v prvním i druhém turnusu krátce před 16. hodinou. Dle reakcí studentů se exkurze velice líbila a také učitelský sbor, který byl přidělen jako dozor byl nadmíru spokojen, takže úspěch. Dokonce se i pár studentů ptalo, jestli bych jim dal typy na nějaké lokality, kam by si přes prázdniny mohli zajet, což je výrazně víc než jsem čekal a možná jsem zase jednou k tomuto krásnému koníčku přivedl dalších pár lidí. :-)

FOTO = Fotografie z obou turnusů včetně nálezů

Skupinová fotografie třídy 3.A při prvním turnusu geologické exkurze (31.5. 2023).

Skupinová fotografie třídy 7.SP při druhém turnusu geologické exkurze (7.6. 2023).