Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Tato reportáž nebude nějak dlouhá a nebude ani plná pěkných fotek vzorků, ale jelikož na stránky poslední dobou není co dávat, tak jsem se rozhodl uveřejnit i toto krátké zastavení na dnes již bohužel mediálně známé lokalitě. Měl jsem na dnešek naplánovaný pracovní výjezd do Podbořan kvůli stavbě, která odkryla zajímavý geologický profil. Na místě se totiž mohly nacházet lahary s mineralizovanými dřevy, což je přesně věc, která mě velmi zajímá díky mému doktorandskému studiu. Jenže když jsem na místo přijel, tak jsem hned věděl, že tady moc dlouho nepobudu.

Vykopané jámy na lokalitě Valeč jsou nejlépe vidět právě takto za časného jara.

Sběratelská činnost na lokalitě nicméně slábne. Většina jam je stará již několik let.

Okryv to byl sice hezký, ale zastihl pouze terciérní pánevní sedimenty. Zajímavá byla jen poloha se slojkami nekvalitního lignitového uhlí, oddělená zlomem od světlých jílů a narazil jsem také na jednu říční terasu tvořenou pěknými štěrky. Škoda jen, že trochu staršími, než jsou vltavíny. :-) Takže jsem jen sepsal pár poznatků, abych byl schopný sepsat výslednou zprávu, odebral pár sypkých vzorků a měl jsem hotovo. Když už jsem ale byl takto daleko na západě a navíc jsem měl dost času, tak jsem si řekl, že bych mohl zajet ještě asi o 20 km dál do Valče, kde jsem nebyl 5 let.

Takže jsem zamířil do Valče a vzal jsem to autem až pod lokalitu, jelikož jsem nikde neviděl zákaz vjezdu a navíc jsem i cestu ohlásil nadřízenému s tím, že aspoň udělám aktuální fotky lokality a přidám to do závěrečné zprávy z výjezdu, takže jsem tu byl vlastně také pracovně. V lese kolem lokality se aktuálně těží dřevo, takže tu jsou všude cedule se zákazem vstupu na vlastní nebezpečí. O kousek dál od parkoviště byl připravený kůň, který tahal dřevo z lesa dolů k cestě. Já si vzal jen batoh s kladívkem a zamířil jsem k lokalitě. Stoupák je to pěkný. Na lokalitě jsem zjistil, že se zde už moc nekope. Může za to nejspíš i to, že se zde pravidelně pořádají hlídky lesáků cílené právě na kopáče.

Mezi sutí a listím se stále dají dokumentační vzorky hyalitu nalézt.

Detail hyalitu.

Běžný kladívkář sbírající ze sutě by však měl být v pohodě. I já jsem si dnes takovou úlohu střihnul a za cca hodinku sběru v suti jsem našel asi deset vzorků s hyalitem. Samozřejmě nic z toho není sbírkového a vše je dokumentační povahy, ale tyto vzorky jsem bral především na doplnění školní sbírky a poté na rozdávání při našich exkurzích. Na lokalitě by se zřejmě asi i ještě něco najít dalo, ale vzhledem k riziku to za to moc nestojí. Našel jsem tu i nějaké pohozené baterky z čelovky, zřejmě z noční kopací akce, které tu jen tak někdo pohodil. Ty jsem tedy sebral, že je hodím do třízeného odpadu, kde najdou jistě lepší využití než v lese.

Jak jsem psal na začátku – tato reportáž nebude plná pěkných fotek nálezů, ale alespoň to nejlepší z nalezených vzorků jsem nafotil. Návštěva lokality (s kladívkem) by neměla být ani dnes problém a pokud by vás někdo chytil a měl problém, tak věřte, že neděláte nic zakázaného, přestože se jedná o přírodní památku. Jakmile by ale člověk kopl do země, tak je to už úplně něco jiného! Já jsem rád, že jsem se sem po dlouhé době podíval a popravdě jeden drobný vzoreček s hyalitem a staffelitem si nejspíš nechám na nějaké to makrofocení. V blízké době se však na lokalitu rozhodně znovu nechystám.

Detail hyalitu s krystaly staffelitu a červeným zrnkem, pravděpodobně titanitu.

FOTO = Lokalita
FOTO 1 = Hroznovité hyality na tefritu
FOTO 2 = Hroznovité hyality s bílým staffelitem
FOTO 3 = Hroznovité hyality s bílým staffelitem na tefritu
FOTO 4 = Detail hyalitu s krystaly staffelitu a červeným zrnkem, pravděpodobně titanitu