Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Posledním zastavením ve Vaňově byla tato skalní stěna pojmenovaná Vrkoč, kde jsme si vysvětlili, jak tento útvar vznikl.

S účastníky jsme se sešli jako vždy ve Vaňově pod Vrkočem, kde jsme si podepsali nutné administrativní papíry a poté jsme se již vydali do stoupání na vyhlídku na Vrkoči. Je to hned takto na začátek největší výšlap a já si vždy říkám, že pokud to účastníci vydrží a nepošlou mně někam, tak zbytek exkurze bude ok. :-) Na vyhlídce jsme si udělali úvodní cca hodinovou přednášku o deskové tektonice, o vzniku a dalším utvářením českého masivu a poté jsme se konečně dostali k hlavnímu tématu – vzniku a utváření Českého středohoří, které nám zabralo většinu času. Samozřejmostí byl náhled do geologické mapy a do připravených obrazových příloh, které každý účastník exkurze dostal. Při této přednášce pak přišel první slabší deštík, takže většina materiálu na papírech se jaksi rozpila…

Nakonec jsme si z vyhlídky ukázali několik objektů, o kterých jsem mluvil v přednášce. Poté jsme se přesunuli o kus dál k Vaňovskému vodopádu. Zde už byl déšť dost otravný, ale ukázali jsme si kontakt lávy s pyroklastickými horninami v jejím podloží a vysvětlili jsme si jak a proč tato pyroklastika vznikají. Při pohledu na vaňovský vodopád jsme si také vysvětlili jak chladnou vulkanická tělesa. Poté jsme se přesunuli níže k výchozu sedimentů merboltického souvrství, u kterého jsme si pověděli o jeho genezi, stáří a proč bylo toto souvrství zachováno právě v Českém středohoří.

V Mariánské skále je na přednášku vždy málo času, jelikož všichni jsou již nažhavení na sběr minerálů. Foto: Václav Kabele

Jeden z pěkných nálezů kalcitu narůstajícím na natrolit v dutině fonolitu.

Nakonec jsme došli zpět k Vrkoči, kde jsme si vysvětlili, že se jedná o přívodní dráhu onoho vulkanického tělesa, které jsme viděli o kus výše a při pohledu do obrazových příloh jsme se také vysvětlili v které části tělesa se nacházíme. Poté následovala lokalita, na kterou se asi nejvíce účastníků těšila a to lom na Mariánské skále. Hned po příjezdu do lomu nám však začalo celkem slušně pršet a já si říkal, že takto to dál nepůjde. Byl jsem v podstatě po této lokalitě exkurzi ukončit, jelikož déšť se měl podle předpovědi stále zhoršovat. Přesto jsme naběhli do lomu na 5. etáž, kde jsme si udělali přednášku o geologii a historii lomu.

Další zajímavost, kterou měl letošní ročník exkurze byl ten, že v lomu dnes jela normální pracovní šichta. Účastnici tak mohli vidět lom v plném provozu, což se nevidí každý den. Na 6. etáži byl zbytek odvalu z posledního odstřelu, ale jelikož se dole pracovalo, tak jsme zůstali raději na 5. etáži, přestože jsme měli povoleno jít také na 6. etáž. Nechtěli jsme se ale raději motat kolem bagru a překážet. A i na 5. etáži si stejně každý našel nějaký ten vzorek. Běžnými nálezy byly dutiny s různobarevným natrolitem, čirým a bílým apofylitem a různými formami kalcitu. Mimo to se pak našlo několik aragonitů a dokonce i jeden xenolit vypáleného slínovce, který by pod mikroskopem jistě nějaké zajímavé minerály také poskytl.

Nález Evy Málkové - dutina s natrolitem a apofylity.

Někteří nezaháleli a nabrali si plnou přepravku vzorků!

Asi půl hodinky před odchodem jsme se pak rozdělili na dvě skupinky a menší skupinka pak s Martinem zamířila na 6. etáž, kde se také o nějaké ty vzorky pokusili. Výsledky měli ale nakonec stejné jako druhá skupina o etáž výše. Jsme moc vděční, že vedení lomu přistupuje ke sběratelům a k exkurzím takto vstřícně a že jsme se do lomu mohli bez problému podívat i za plného provozu. Snad jen pro úplnost řeknu, že všichni účastníci exkurze byli proškoleni z BAOZ a měli na sobě reflexní vesty a ochranné přilby. :-)

Déšť nám v průběhu návštěvy Mariánské skály úplně ustal. Chvíli jsme se s Martinem radili co dál a nakonec jsme se rozhodli, že budeme pokračovat na další lokalitu, kde se uvidí. Tou byla lokalita Suletice. V Suleticích je vždy boj zaparkovat s více než 1 vozem a my jsme jich měli 9! Navíc jak bylo mokro, tak bylo všude bahno, kola se protáčela a prostě bylo to zajímavé. Nakonec jsme ale všechny vozy úspěšně zaparkovali (a poté také úspěšně odjeli). Martin se tentokrát rozhodl přehodit posloupnost výkladu, takže jsme nejdříve šli přímo na lokalitu.

Sběr na lokalitě Suletice..

Pouhým paběrkováním je možné najít v suti řadu vzorků s místními minerály.

Báli jsme se, aby nebyl výchoz s alterovaným tefritem poněkud bahnitý, ale kupodivu v lese zřejmě moc nepršelo, takže tu bylo celkem sucho. Martin si vzal na starost přednášku, kde účastníkům vysvětlil historii lokality a co na této lokalitě budou moci sbírat. Já ho poté doplnil nějakými geologickými údaji a vysvětlil jsem, jak místní hornina alterovala. Společně jsme pak na přinesených ukázkách minerálů ukázali rozdíl mezi amfiboly a pyroxeny. Následovala asi tak hodinka sběru, která utekla velmi rychle. Myslím že všichni si odnesli nějaký ten krystal kaersutitu, buď samotný či na hornině.

Našlo se také pár malých krystalků „augitu“ a pár zvídavých účastníků si také odnesla ukázky zeolitových minerálů, které se zde vyskytují a to chabazitu a dokonce také thomsonitu. Při odchodu z lokality nám opět začalo trochu poprchávat, ale to naštěstí rychle přešlo a v tu chvíli jsme ještě nevěděli, že to byl poslední dnešní déšť. Martin poté u vsi vysvětlil že jsme v centru oblasti, kde se těžilo hnědé uhlí. Uvedl také nezbytná čísla, která jsou typická pro každou důlní oblast jakékoliv suroviny jako například délky a hloubky dolů, mocnosti uhelných slojí, počty horníků a také způsoby využití místního uhlí. Já poté doplnil pár paleontologických poznatků a upozornil ještě na další dvě podobné hnědouhelné důlní oblasti v Českém středohoří.

Martin připravující vzorky, které sloužili jako odměny podle dosažených bodů v soutěži.

Martinův výklad na lokalitě Pustý vrch u Folknářů.

Poté jsme se již přesunuli na poslední dnešní lokalitu, kterou byl Pustý vrch u Folknářů. Zde nás překvapila polojasná protrhaná obloha a sluníčko. Nejprve jsme si u aut udělali soutěž, kde mohli účastníci ukázat své znalosti, které si z této exkurze zatím odnesli. Podle dosažených počtů bodů si pak odnášeli ukázky minerálů z Českého středohoří, které jsme do soutěže s Martinem věnovali. Poté jsme již vyrazili přímo na lokalitu, jelikož jsme již měli po 17. hodině a měli jsme časový skluz přes půl hodiny. Na lokalitu jsme se naštěstí dostali celkem sušší, přestože se na ní jde asi kilometr vysokou trávou. Dost jsme se toho s Martinem obávali, abychom nebyli všichni úplně promočení od pasu dolů, ale to se nakonec naštěstí nekonalo.

Na lokalitě pak Martin udělal poslední přednášku, já ho nakonec opět doplnil pár věcmi a udělali jsme si rychlou rekapitulaci dnešní exkurze. Úplně nakonec jsme ještě poděkovali všem za účast, ještě chvíli jsme zůstali, abychom pomohli s určováním nalezených minerálů a poté jsme mírně po šesté hodině oficiálně ukončili exkurzi, rozloučili se a odcházeli. Většina účastníků ještě na lokalitě zůstávala a snažili se najít nějaký ten vzorek do sbírky. Dnešní exkurze byla tedy výjimečná ve dvou věcech. Zaprvé nám téměř celý den pršelo, což bylo dost nepříjemné, ale nakonec jsme do nějak zvládli. A zadruhé účastníci viděli činný kamenolom v plném provozu. No a za 14. dní nás čeká třídenní exkurze do Krušných hor, na kterou se s Martinem už velmi těšíme. :-)

Typický místní minerál thomsonit si snad našli všichni účastníci exkurze.

FOTO = Naše exkurze - České středohoří (trasa A) 5. ročník