Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Také jsme si ukázali několik ukázek minerálů, konkrétně dva kasiterity (jeden ze Slavkova, druhý z Krupky), typový minerál krupkait, ryzí bismut a pro srovnání jeden syntetický bismut.

Bohužel jak já tak Martin jsme byli nachlazení. Doufal jsem, že se nemoci do exkurze zbavím, ale bohužel se mi to nepodařilo. Udělali jsme si tedy první asi hodinovou geologickou přednášku o deskové tektonice, vzniku Českého masivu a regionální geologii východní části Krušných hor kolem Krupky. Martin řekl něco o Mo-dole a já jsem poté účastníkům ukázal pět ukázek minerálů, které jsem přinesl. Mezi vzorky byla velká kroupa kasiteritu z Horního Slavkova (aby viděli jak vypadá kasiterit a hlavně jak je těžký), vzoreček z Krupky Preiselberku (aby viděli také pěkný krupecký kasiterit), ryzí bismut z Knöttelu a na porovnání pak syntetický bismut. No a co by to bylo za ukázku místních minerálů, kdybych nepřinesl vzoreček se zrnem místního typového krupkaitu.

Poté si mohli účastníci exkurze najít nějaké vzorky vlastním sběrem na haldě Barbory. Nacházeli především velké množství cinvalditu, dále biotit, molybdenit a našlo se několik fluoritů. Martin poté s ostatními vystoupal k žíle Mähler, kde si pověděli o těžbě na Krupecku od pravěku až do středověku. Bohužel kasiterit se zde žádný nenašel, ale to je vzhledem ke stavu lokality pochopitelné a v plánu ji máme zařazenou hlavně kvůli historickému významu. Poté jsme sestoupili ke štole Simon-Juda, kde se přiznám, mě dohnala nemoc. Začala se mi motat hlava a opravdu jsem silně přemýšlel o tom, že Martinovi přenechám vedení exkurze a vydám se směrem k autu.

První sběratelské zastavení bylo na haldě štoly Barbora.

Mezi běžné nálezy patřily lupeny molybdenitu v křemeni.

Naštěstí mi jedna z účastnic dala tabletu ibalginu, která po notné chvíli začala působit a můj stav se zlepšil natolik, abych mohl dále pokračovat ve výkladu. Naštěstí mě mezitím plně zastoupil Martin. Ještě že ty exkurze děláme ve dvou, jelikož nevím, co bych v tu chvíli sám dělal. U štoly Simon-Juda jsme si ukázali vstup do novověké štoly (pro porovnání se vstupem např. do Barbory), u vstupu byly také dobře viditelné zakládky, o kterých jsme si pověděli proč se dělali a také jsme si rozebrali rychlost postupu těžby, typy těžby a ukázali jsme si, že dnešní geologické kladívko je v podstatě modernizované hornické želízko.

Naší další zastávkou byla nedaleká halda štoly Václav. Zde jsme si pověděli o tělese pegmatitu procházející kousek od nás kopcem a také o tom, jaké minerály se zde dají najít. Nahlédli jsme také do důlních map nejen Václava, ale také západní části Knöttelu. Na haldě pak účastníci našli velké množství biotitu a molybdenitu. Udávaný akvamarín se opět nepodařilo najít. :-) Přesunuli jsme se na východní Knöttel, kde jsme si po cestě ukázali různé známé i neznámé šachty, štoly, haldy a propady. Samozřejmě jsme se také podívali opět do důlních map a celkové mapy území s vyznačením těchto hornických pozůstatků. Pověděli jsme si o hlavních žilách této části revíru a pak už jsme prováděli sběr minerálů na haldě „Bismutka“.

Poté jsme se podívali ke vstupu do novověké štoly.

Exkurze pokračovala sběrem na haldě štoly Václav, kde jsme opět sbírali především molybdenit.

Nálezy byly: bismut, fluorit, chalkopyrit, křemen, wolframit. Bohužel scheelit ani apatit se nám dnes najít nepodařilo. Přesunuli jsme se opět zpět směrem ke štole Barbora, ale předtím jsme zahnuli do kopce na haldu Zwickenpinge. Zde jsem ještě před přednáškou o samotné haldě a pince musel poukázat na nedávno podkopanou borovici. Nějaký nenechavý sběratel si prostě řekl, že zde bude kopat přímo pod kořeny stromu, což mě docela dost rozčílilo. Když ostatní hledali, já jsem okolní sutí zkusil jámu trochu zaházet, ale bohužel se mi zase začalo dělat hůř a tak jsem toho nechal a šel jsem si odpočinout vedle Martina, kterému už taky nebylo nejlépe.

Zdejší nálezy byly především sekundární minerály mědi a to malachit a azurit, doprovázené fialovým fluoritem, sem tam krystalky křemene a impregnacemi kasiteritu. Nakonec jsme si udělali společnou fotografii a poté jsme se už vydali na závěrečné stoupání do kopce na Prokopský peň. Jako mezizastávku na vydýchání jsme zvolili bývalý portál štoly Prokop, kde jsme si o této štole pověděli a také jsme se chvíli zaměřili na sběratelství minerálů na Krupce a jaká to sebou nese rizika. Po vyškrábání na Prokopský peň nám bohužel začalo pršet. Doufal jsem, že to bude jen přeháňka a ta to skutečně byla, ale bohužel trvala asi 15 minut, takže jsme byli dost mokří.

Na vršku haldy Zwickenpinge nás bohužel přivítal tento pohled, kdy nějaký nenechavý sběratel podkopal kořeny vzrostlé borovice.

Účastníci exkurze při sběru na haldě Zwickenpinge.

Pověděli jsme si opět o samotném pni, především z čeho je tvořen, jak vzniká greisen a jaké minerály se zde dají najít. Účastníci exkurze byli odvážní a i v dešti hledali. Déšť možná i trochu pomohl při lepší identifikaci topazu od křemene. Našli se topazy, křemeny, molybdenity a fluority. Florencit ani apatit se bohužel dnes nenašel. Zde končí oficiální program exkurze a odtud poté se zájemci chodíme ještě na povrchovou žílu Lukáš, která je již mimo revír Knöttel. Vzhledem k tomu v jakém jsme však byli stavu a navíc ještě mokří jsme usoudili, že bude lepší zde exkurzi ukončit.

Ještě předtím jsme však všem rozdali po jednom náhodném vzorku. Vzorky pocházeli jak z Krupky, tak z blízkého okolí a každý účastník si tak odnášel malý dáreček. Původně si je měli rozebrat podle dosažených bodů v kvízu, který jsme měli připravený, ale déšť toto znemožnil. Tento kvíz jsme si tedy nakonec prošli společně, abychom si zrekapitulovali dnešní výklad a poté jsme se už rozloučili a šli směrem k autu. Samozřejmě kdo chtěl mohl na lokalitě zůstat a sbírat dále. Také jsme popsali cestu, jak se dostat z Prokopského pně na výchoz žíly Lukáš.

Společná skupinová fotka ze 4. ročníku naší exkurze do Krupky.

Závěrečný kvíz jsme kvůi dešti udělali společně a na žílu Lukáš jsme již společně nešli.

Dnešní exkurze byla z pohledu účastníků prý povedená. Myslím, že my s Martinem jsme byli hlavně rádi, že jsme to nějak doklepali do konce a v autě při cestě domů jsme pociťovali, jak nám dochází baterky… Hlavní ale je, že ostatní byli spokojeni, něco si také vlastním sběrem odnesli a hlavně si určitě odnesli spoustu informací o Krupce a jejím nerostném bohatství v hlavě. Příští exkurze se bude konat koncem dubna a to do Českého středohoří. Já doufám, že se do té doby vykulírujeme, abychom mohli podat plný výkon. :-)

FOTO = Naše exkurze - Krupka (Knöttel, žíla Lukáš) 3. ročník