Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Pohled na stěnu na druhé lokalitě s pěkně zachovanými xenolity slínovce tvořící tzv. "hnojnická slunce".

V sobotu ráno jsem vyzvedl jednu z účastnic v Lovosicích a vyrazili jsme do Hořence, kde jsme měli sraz s ostatními. Sešli jsme pod vrchem Číčov, kde jsme si udělali prezenčku a já zjistil, že je nás jen devět. Pod vrcholem jsme si udělali úvodní přednášku. Jelikož tato exkurze navazuje na exkurzi po trase A, tak jsem jen stručně shrnul deskovou tektoniku, vznik českého masivu, geologický vývoj od karbonu do terciéru a nakonec jsme se dostali k samotnému Českému středohoří. Nakonec jsme se dostali k samotnému vrchu Číčov a místnímu aragonitu.

Poté jsme se pokusili o nějaké sběry aragonitů a poli pod vrchem Číčov. Pole nebylo v ideálním stavu pro sběr, ale i tak jsme během 15 minut našli hromadu ukázek aragonitu. Některé ukázky byl i poměrně kvalitní a daly by se i použít na brus. Poté jsme spolu vystoupali na samotný vrch, kde jsme si ukázali zajímavé geologické lokality okolí a také abychom si ukázali výkop, který byl na jaře 2019 propíraný v médiích. Lokalita je totiž přírodní památkou a sběr minerálů je zde v prostoru chráněného území zakázán. Nakonec jsme se ještě přesunuli do dvou starých lůmků u obce, odkud pochází většina mineralogických ukázek místního aragonitu, které jsou zastoupeny v mnoha světových mineralogických sbírkách.

V potoce Granátka při sběru minerálů těžké frakce.

Přestože je potok již velmi silně přerýžován, tak se během chvilky podařilo nějaká ta zrnka najít. Především patřila pyropu, tedy Českému granátu.

Pak jsme se přesunuli zpět k autům a přejeli jsme na druhou dnešní lokalitu. Ta byla čistě vulkanologická bez možností sběru minerálů a šlo o lokalitu tzv. Hnojnických sluncí. Jedná se o lokalitu s erozním řezem skrz maarovou diatrému s velmi pěknými ukázkami vypálených xenolitů slínovců křídového stáří. My jsme si vysvětlili, jak takové maarové vulkány vznikají, podívali jsme se na kontantní metamtofózou přeměněné xenolity a poté jsme vystoupali na malý vršek, odkud bylo dobře vidět na celou lokalitu. Účastníci si zde zkusili určit, kde mohla být samotná přívodní dráha vulkánu a poté jsme se přesunuli opět zpět k autům a vyrazili jsme na třetí dnešní lokalitu, na kterou se všichni velmi těšili. Jeli jsme totiž do Dřemčic.

Po příjezdu do Dřemčic jsme zaparkovali na návsi, vzali si věci na rýžování a vydali jsme se směrem k potoce Granátka. Pod Kuzovem kousek od Granátky jsme si udělali úvodní přednášku, při které jsme si pověděli o profilu podložím pod námi, o tom jak se granáty a těžké minerály dostaly z primárních peridotitů až do rozsypů na povrchu. Poté jsme se přesunuli k samotnému korytu potoka a opravdu šlo pouze o koryto, jelikož voda je zde při aktuálním dlouholetém suchu jen na pár místech. Proto jsme nabrali trochu materiálu do kbelíku a vydali jsme se o kus výše nad můstek, kde se pár hlubších tůněk ještě udrželo. Ukázal jsem jak se rýžuje a pak už si každý nabral trochu materiálu na misku. Netrvalo to dlouho a první rudá zrna pyropů padala do připravených lahviček.

Čtvrtou lokalitou byly povrchové výchozy pyroklastického materiálu s krystaly kaersutitu a "augitu" u obce Lukov.

Krystal kaerusitu v tufu z lokality Lukov. Velikost vzorku přibližně 82 mm.

Několik účastníků zkusilo štěstí také na vedlejším poli. Jelikož nám ale svítilo slunce a půda byla suchá, tak zrna nebyla moc dobře vidět. Přesto se jich pár našlo, včetně zrna zirkonu, ilmenitu a olivínu. Tentokrát jsme žádnou zkamenělinu neobjevili a asi po hodině sbírání jsme se přesunuli zpět k autům. Měli jsme trochu zpoždění oproti předpokládanému plánu a vydali jsme se na čtvrtou a předposlední dnešní lokalitu, kterou byl Lukov poblíž Milešova. Zde jsme vystoupali do mírného kopečku a udělali jsme si opět přednášku, tentokrát o tom co jsou to pyroklastické proudy, jak vznikají a vypadá typické vulkanosedimentární horniny tohoto typu, co jsou to lávové bomby a také jak se mohou do takového proudu dostat krystaly minerálů ze skupiny amfibolu a klinopyroxenu.

O kus výše jsme poté tyto minerály sbíraly ve dvou menších sběratelských výkopech. Smaozřejmostí byla zmínka o chemismu klinopyroxenů s náhledem do klasifikačního diagramu a také o tom, jak od sebe rozlišíme typický „augit“ a kaersutit. Nalezli jsme také ukázky chabazitu, kalcitu a tzv. rubelanu. Z lokality jsme odcházeli asi po půl hodině sběru a díky tomu jsme dohnali ztracený čas původního plánu. U aut pak proběhl již tradiční vědomostní kvíz o připravené vzorky minerálů, které jsem přivezl. Vzorky minerálů pocházeli pouze z Českého středohoří a z jiných lokalit, než jsme dnes navštívili. Výhercem byl tentokrát Jirka Riedel, který získal téměř plný počet bodů.

Ve vsi pod lokalitou jsme si udělali klasický vědomostní kvíz, při kterém účastníci využili dnes nabité znalosti.

V údolí Rytina soutěska jsme si nejprve udělali přednášku o menších sedimentárních pánvích v Českém středohoří.

Následoval již poslední přesun na poslední a trochu vzdálenější lokalitu Rytina soutěska. Zde jsme opět vyjeli téměř až k ceduli se zákazem vjezdu a odtud jsme se vydali hlubokým erozním údolím sběrem k obci Čeřeniště. Po cestě jsme si udělali rychlou přednášku o drobných sedimentárních pánvích miocénu v Českém středohoří včetně fotografií místní flóry. Také jsme si řekli, že paleontologických lokalit se zde nachází hned několik a díky jejich korelaci můžeme zjistit něco o typu klimatu v určité době v minulosti a jejich změnách. Samozřejmostí byla zmínka o historické těžbě převážně málo kvalitního hnědého uhlí v Českém středohoří, které probíhalo také v horní části tohoto údolí.

Následoval již poslední, ale vskutku výživný výstup až k dolní hranici masivního aktivního sesuvu. Zde jsme si opět pověděli něco o tom, jak eroze a sesuvy utvářejí aktuální ráz krajiny Českého středohoří. Nakonec jsme si pověděli o tělese bazanitu nacházejícím se kousek od nás a také o minerálu chabazitu a jeho čočkovité formě fakolitu, který zde budeme hledal. Přesunuli jsme se na lokalitu a začali se sběrem. Začínalo se smrákat a tak jsme na lokalitě pobyly jen asi 25 minut. Přesto se povedlo najít poměrně pěkné ukázky s fakolitem a kalcitem. I s cestou zpět k autům jsme to stihli jen tak tak za světla a exkurzi jsme ukončili něco po půl sedmé večer. Musím říct, že počasí dnes vyšlo naprosto fantasticky a exkurzi jsem si opět užil. Je to pro mě asi nejhezčí exkurze z těch všech exkurzí, které pořádáme. Snad si ji užili i ostatní účastníci a mě nezbývá nic jiného, než začít vymýšlet termíny exkurzí na příští rok. :-)

Nakonec jsme vystoupali až ke spodní hranici velké sesuvné akumulace, kde jsme si udělali výklad o sesuvech v Českém středohoří a pak už jsme sbírali minerály. Na fotce pěkná ukázka klasického chabazitu, kterou našla Dáša.

FOTO = Naše exkurze - České středohoří (trasa B) 3. ročník

Společná fotografie na lokalitě "Hnojnická slunce".