Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Poté jsme se přesunuli do lomu Mariánská skála v Ústí nad Labem, kde jsme si ještě u aut udělali bezpečnostní školení.

Pomalu bez spěchu jsme vystoupali až na vyhlídku nad Vrkočem, kde jsme již tradičně udělali úvodní přibližně hodinovou přednášku o základech deskové tektoniky, formování českého masivu a samozřejmě o platformních útvarech ČM s detailním zaměřením na oherský rift a vulkanický komplex Českého středohoří. Přinesl jsem také vzorky typických místních hornin, u kterých jsme si vysvětlili jejich zařazení do TAS diagramu a také jak je možné, že z jednoho primárního magmatu o stejném složení, mohly vzniknou tyto na první pohled rozdílné horniny. Nakonec jsme se podívali z vyhlídky na významné geologické útvary v okolí jako třeba na vaňovský zlom, vaňovský sesuv, přívodní dráhu střekovského fonolitu nebo fonolitový lakolit Mariánské skály.

Tato první přednáška je vždy trochu náročnější na pochopení, jelikož člověk během hodiny uslyší spoustu nových informací, které si musí v hlavě spojit do jednoho celku, aby vše pochopil. Poté jsme se pomalu přesunuli k Vaňovskému vodopádu. Kousek před ním jsme si ale udělali malou přednášku o skalních sesuvech a skalním řícení, které zde proběhlo minulý rok v zimě a jehož důsledky mohli účastníci vidět na vlastní oči. Následoval tedy již přesun k vodopádu, kde jsme si zase pověděli o tom, jak chladnou velká tělesa magmatu či láv a proč vzniká typická sloupcovitá odlučnost, plus samozřejmě jak poznáme v jaké části tělesa se právě nacházíme podle velikosti či směru sloupců.

U cesty na 6. etáž leží již nějaký ten pátek tento velký balvan s větší dutinou natrolitu. Ta je však jen pro obdivování, jelikož je nedobyvatelná

Na páté etáži se mi povedl tento vzorek s čirým apofylitem. Ten jsem si už odnesl. :)

Při sestupu jsme se také zatavili u výchozu pískovců merboltického souvrství patřící ještě platformní křídě a pak jsme se již přesunuli přímo ke skalnímu útvaru Vrkoč, kde jsme si vysvětlili oč se jedná a jak mohly takto usměrněné sloupce vzniknout. Lokalita Vaňov je sice starou, dnes zapomenutou mineralogickou lokalitou, ale my jsme zde nesbírali a přesunuli jsme se na druhou dnešní plánovanou lokalitu, na kterou se všichni těšili asi nejvíc. Tou byl činný lom Mariánská skála v Ústí nad Labem. V lomu jsme samozřejmě museli dodržovat předepsaná bezpečnostní nařízení, o kterých jsme si hned na začátku u aut řekli, včetně výkladu k samotnému lakolitu Mariánské skály a místních minerálů.

Pak jsme se konečně vydali na dno lomu, kde jsme nejprve zamířili na nejnižší 6. etáž. Byl zde totiž zbytek odvalu z dubnového odstřelu. Bohužel už minule jsem v tomto odvalu nic moc nenašel a tentokrát to vypadalo dost podobně. Ostatní účastníci ale nebyli tak nároční jako my s Martinem a tak si odnášeli spoustu vzorků natrolitu (většinou růžové barvy), kalcitu a sem tam také nějaký ten apofylit (ve formě tzv. „albínu“). Vzorky které jsem našel jsem rozdal účastníkům, jelikož jim budou dělat větší radost než mě. Poté jsme se přesunuli o kus výše na 5. etáž, kde už byly ale jen zbytky odvalu z února tohoto roku. Samozřejmě zde se toho našlo víc než dole a je vidět, že naschvály se dějí. Našlo se poměrně dost větších dutin kolem 10 cm s natrolitem a kalcitem.

Třetí lokalitou byly Suletice nedaleko Velkého Března, kde Martin udělal přednášku o místní těžbě hnědého uhlí.

Sběr na lokalitě Suletice.

Mě se zde povedla pěkná dutina s čirým apofylitem nasedající na růžový natrolit. Divil jsem se, že dutina přežila, protože byla zapasovaná do podlahy etáže, jak po ní přejížděl bagr. Formátování se povedlo, ale kousek mi odpadl. Nebyl ale vůbec zlý a já přesně věděl, co s ním udělám, takže jsem jej dal do kapsy u bundy a ještě se k němu dnes vrátíme. Větší kus jsem se ale rozhodl si nechat, jelikož opravdu nebyl vůbec špatný a Martin mi ho trochu záviděl. Bylo už před půl druhou a tak jsem zavelel k odchodu. V tu stejnou dobu zmizely z oblohy mraky a od té doby bylo už pouze jasno. Výstup k autům byl tedy poměrně náročný.

Třetí plánovanou lokalitou byly Suletice u Velkého Března. Zde je vždy trochu problém s parkováním ve větším množství aut, ale nějak jsme to zvládli a Martin přímo u obce pověděl něco o lokální historické těžbě hnědého uhlí, včetně jeho využití, jmen šachet, velikosti slojí, a nebo třeba také rozměrů místních dolů, které kupodivu nebyly v některých případech vůbec malé. Následoval přesun přímo na mineralogickou lokalitu kousek od obce, kde se vyskytují krystaly amfibolu a pyroxenu v alterovaném tefritu. Samozřejmě jsme vysvětlili, jak se sem krystaly dostaly a také jak mezi sebou oba minerály odlišíme + bližší mineralogické začlenění, tedy kaersutit a Cr-diopsid (většinou nazývaný ne zcela přesně augit). O kus dál od lokality se také nachází výchoz s dutinkami se zeolity, tedy chabazitem, phillipsitem a vzácně s thomsonitem.

Nejlepší nalezený vzorek kaersutitu, který jsem ohodnotil již jako sbírkový.

Krystalky chabazitu v dutinách vulkanitu (Suletice).
Velikost vzorku 70 mm.

Sběr na této lokalitě jsme z časových důvodů trochu omezili na cca 35 minut. Přesto si každý odnášel většinou volné krystaly kaersutitu a našlo se i pár „augitů“. Já čas využil k tomu, abych nakopal nějaké vzorky s chabazity, které jsem poté přinesl k ostatním a rozdal. S Martinem nás překvapil nález Tomáše Lisky, který našel poměrně pěkný, řekl bych už sbírkový vzorek kaersutitu v hornině. Kolem čtvrté hodiny jsme odjížděli z lokality a po delším přejezdu jsme dorazili na poslední dnešní plánovanou zastávku a to na parkoviště u rozhledny na Pustém vrchu u Folknářů. Zde, ještě předtím než jsme vyrazili k lokalitě samotné, jsme si udělali malou vědomostní soutěž, kterou jsme měli připravenou už od začátku a účastníci tak mohli uplatnit své nově nabité znalosti.

Podle získaných bodů si pak mohli přednostně vybírat z připravených vzorků z Českého středohoří z lokalit, které jsme dnes nenavštívili. Vzorky do soutěže jsme s Martinem věnovali z našich přebytků. No a zde jsem také vytáhl vzoreček čirého apofylitu z Mariánské skály, který jsem taktéž poskytl do soutěže. Výherce soutěže s nejvyšším počtem bodů, pan Václav Kabele, hned skočil po onom apofylitu, což mě potěšilo. :) Nakonec jsme kolem páté hodiny konečně vyrazili k samotné poslední lokalitě. Tou byl výchoz silně proplyněného trachybazaltu asi 1 km od parkoviště. Samozřejmě 2/3 louky nebylo posečeno a tak jsme se trochu prodírali po pás vysokou trávou.

Před poslední lokalitou jsme si udělali krátký vědomostní kvíz, kde účastníci mohli uplatnit právě nabité znalosti.

Při sběru na lokalitě
Pustý vrch u Folknářů.

Na lokalitě jako takové jsme si udělali opět přednášku o místních minerálech, o vulkanických jeskyních, které se na Pustém vrchu i přímo zde na lokalitě vyskytují a nakonec se Martin trochu rozvášnil o přístupu některých místních „sběratelů“, kteří lokalitu od roku 2016 dost neslušně rabují za účelem zisku. Místní thomsonity patří totiž mezi světově neestetičtější ukázky tohoto minerálu. My jsme si vystačili pouze s kladívky a nepotřebovali jsme benzínové vrtačky. Našly se na dnešní dobu ucházející dutiny s polokulovitými agregáty thomsonitu a také keříčkovité agregáty phillipsitu, sem tam kalcit. Bohužel gismondin o kterém jsme básnili a který zde patří mezi vzácnější minerály se najít nepodařilo. Účastníci ho ale mohli alespoň vidět na přinesených ukázkách z mé sbírky.

Kolem 18. hodiny jsme exkurzi na lokalitě ukončili. Účastníci si tak dle libosti mohli sbírat, jak dlouho jen chtěli. My jsme se pomalu rozloučili a zamířili jsme k autu. Dnešní exkurze byla velmi povedená. Počasí vyšlo velmi příhodné s normálními teplotami a našli se i hezké vzorky. Většinou si z exkurzí nic neodnáším, ale dnes jsem si odnášel apofylit z Mariánské skály, což mě potěšilo. Při zpáteční cestě jsme se s Martinem bavili o nejbližší nadcházející exkurzi do Krušných hor, která proběhne za 14 dní a bude dvoudenní. Je toho ještě hodně co naplánovat, ale už teď to vypadá na hezkou exkurzi, tak snad to vyjde. :)

Samozřejmě se našli i ukázky místních minerálů včetně téměř všudypřítomného thomsonitu.

FOTO = Naše exkurze - České středohoří (trasa C) 1. ročník

Společná fotografie u Vaňovského vodopádu (foto Karel Struhala).