|
Jezuitská rokle
(den konání 27.8. 2015)
Tato stará paleontologická lokalita se nachází na velmi malebném místě.
|
Po delší době, kdy mi nevycházel čas nebo
jsem se musel učit, jsem využil dnešní volné
odpoledne a dohodl se s Martinem na návštěvě
blízké paleontologické lokality Jezuitská
rokle, kterou jsem poprvé navštívil koncem května
(reportáž zde)
a od té doby stále přemýšlím o
opětovné návštěvě. Lokalita se mi totiž
líbí a to jak díky nálezům, tak
především kvůli prostředí, ve kterém se
tato lokalita nachází. Jedná se totiž o
příjemný listnatý les s bahništi a potokem
vedle mýtiny. Za slunečného počasí je zde velmi
příjemně a v okolí je vždy spousta divoké zvěře,
takže pro milovníka přírody skvělé
relaxační místo. |
|
Starší výkop, kde jsem dnes zkusil hledat.
|
Fosílie starého dřeva, nejspíše větve listnatého stromu.
|
|
Lokalitu jsem již popisoval ve výše
zmíněné reportáži, a tak řeknu pouze to, že se
jedná o starou téměř zapomenutou paleontologickou
lokalitu paleogenní flóry vystupující v
postranní údolí Rytina soutěska s nálezy
vázanými na bloky diatomitů až
bitumenózních břidlic, které jsou svahovými
pohyby rozlámanými na různě orientované fragmenty.
My se sem dnes vydali tři a to Martin, Martinův nový objev
Natálie a já. Tentokrát jsem vyjel nad lokalitu na
parkoviště pod Varhošťem, odkud je k místu
lepší přístup než dlouhým výstupem
ze Sebuzína. Plán jsem měl takový, že
prozkoumám četné paleontologické výkopy v
horní části lokality. Po příchodu na lokalitu jsme
se ale nejdřív přesunuli na místo, kde jsem sbíral
minule. |
Martin spíš kecal s Naty, a tak jsem si kopal
sám a mimo to čas od času kecal s nimi. Na místě
mých jarních nálezů jsme se ale dlouho nezdrželi,
jelikož jsem to zde neviděl moc nadějně. Fragmenty břidlice tu byly moc
malé, žádný list nebyl celý, a tak jsme se
přesunuli výše k oněm starším
výkopům. Zde byly nálezy mnohem častější a
běžně se daly vytáhnout kusy břidlice a diatomitu velké
kolem 15 cm. Díky tomu jsem za cca hodinku kopání
našel množství ukázek listů oligocenní
flóry, včetně jednoho otisku dřeva. |
|
Daphnogene (Jezuitská rokle). Velikost vzorku 66 mm.
|
Magnolia? (Jezuitská rokle).
Velikost vzorku 105 mm. |
|
Když však začalo zapadat slunce, tak se najednou tak
sešeřilo, že se již nedalo pořádně hledat, a tak jsem si
sbalil a zahlásil odchod z lokality, jelikož nás
navíc čekala delší cesta temným lesem.
Lokalitu rozhodně v blízké době mám v plánu
opět navštívit, jelikož věřím, že se
ukáží i další vzorky něž téměř
běžné ukázky listů olší, jilmů a rodu
Daphnogene. Například by se mohly ukázat i
ořešáky či javory, na které jsem dnes v
dokumentačních ukázkách narazil. |
FOTO = Lokalita
FOTO 1 = Daphnogene
FOTO 2 = Laurophyllum?
FOTO 3 = Carya serrifolia?
FOTO 4 = Cercidiphyllum crenatum?
FOTO 5 = Magnolia?
|