Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Tak konečně jsem si sehnal vlastní povolení do Mariánského lomu. Od dnešní noci by mělo začít sněžit a sníh na několik týdnů překazí jakékoliv naše šutrácké výlety, takže mě včera k večeru napadlo - Co si takhle zajít do Mariánky dokud to jde? V půl jedné jsme se tedy sešli u Martina a Martinův táta nás vzal k lomu. Tentokrát jsme jeli tři - Martin, Pepa a já. Pro Pepu to byl první šutrácký výlet, takže si vzal malý batoh, kladivo a bylo. Když jsme mu říkali, že mu to nebude stačit, tak nevěřil... :-D

No s Dominikem jsem byl domluvený na 13:30 u lomu, ale jelikož nás Martinův táta na poslední chvíli vzal, tak jsme v lomu byly o půl hodiny dřív. Nechtěli jsme, aby na nás byl Dominik moc naštvaný a tak jsme zamířili na 3. etáž, kde se dnes už netěží, ale stále se zde dá něco najít. Nálezy nebyly ukázkové, ale byly alespoň nějaké. Například typické dlouze jehlicovité krystaly béžového natrolitu, bílé apofylity a kalcity. Dominik za chvíli přišel společně s jeho tátou a všichni jsme zamířili na 3. etáž.

Hezký vzorek ledvinitého natrolitu (Mariánská skála).
Velikost vzorku 89 mm.

Vzácný zelený natrolit s kalcitem (Mariánská skála).
Velikost vzorku 75 mm.

Dominik s tátou ještě prošli 4. etáž, kde našli nějaké růžové natrolity, apofylity a kalcity. My jsme s Martinem a Pepou procházeli 5. etáž. Pepa už měl pomalu plný batoh, ale především proto, že jsme za ním chodili a dávali mu drobné vzorky, aby věděl, co má hledat. Oči mu svítily a lítal ze strany na stranu. Já nemohl pořád nic kloudného najít a jediné co se stále hrnulo, byly méně kvalitní vzorky

Mezitím dorazil i Dominik s tátou a samozřejmě Dominik nacházel jeden vzorek za druhým. Já si po chvíli také konečně našel jeden zajímavý kámen se dvěma dutinami. V jedné byl růžový natrolit s ledvinitým kalcitem a v druhé zajímavé nazelenalé krystalky natrolitu. Obě dvě jsem dostal ven, ale jeden odvalený kámen mi trochu pochroumal nohu. Kluci se seskupili kolem jednoho místa, tak jsem šel za nimi. Když jsem přišel, pochopil jsem proč. Ve velkém kameni byla velká 20 cm velká dutina s růžovým natrolitem, na který narůstaly drobné krystalky apofylitu.

Kluci vytáhli pár vzorků a šli jsme dál. V tom mě Martin volá. Šel jsem tedy za ním a vidím asi 5 cm otvor ve velkém balvanu. První pohled už nechal tušit obrovskou protáhlou dutinu. Martin nevěřil, že dokážeme dutinu vysekat, ale já se nevzdal a po rychlém prohlédnutí kamene jsem zjistil, že je dost popraskaný a navíc se dutina nacházela u boku kamene. V tom přišel Pepa a začal halekat: "Ty vole! Co to je!" To přilákalo i Dominika s tátou. Začali jsme tedy koumat co s dutinou. No Dominik do dutiny začal šťourat majzlíkem (dost neuváženě) a po pár bouchnutí palicí odpadla část horniny.

Kámen jsme ale našli s Martinem! Vzal jsem tedy urychleně Thora (Martinovu 3 kg palici) a začal mlátit do kamene, jak hluchý do vrat. Najednou odpadl kus znělce a objevila se další asi 8 cm dutina s bílým apofylitem, kterou si vzal Pepa. Já ještě párkrát bouchnul a bylo... Odpadla velká část znělce a najednou se objevilo něco neuvěřitelného.

Ano a Dominik celý nadšený po... To si přečtete dál. :D

Tak tento pohled se v dnešní době vyskytuje bohužel již velmi vzácně. Jedna z největších a nejhezších dutin natrolitu, kterou jsme zatím našli (a vydobyli!). Na fotce je vidět dutina již po odlomení její druhé poloviny!

Všem se nám rozklepala kolena, protože před námi byla asi 35 cm velká dutina s oranžovorůžovým natrolitem a „krychlovými“ krystaly kalcitu, navíc protažená dál do kamene, takže tvořila jakési L. No začali jsme se hrnout k dutině. Stačil jsem jen vyfotit dutinu a už se preparovalo. Celkem to trvalo asi půl hodiny, ale nakonec po dlouhém přemlouvání, radách Dominikova táty a mojí strategie "Já bych do toho třísk!", jsme dostali celou dutinu cca. v sedmi velkých vzorcích a několika menších vzorcích ven. Právě díky takovýmto dnes již vzácným nálezům je Mariánská skála považována za nejlepší lokalitu severních Čech a my jsme při preparaci dutiny zažívali pravý "šutrácký orgasmus" (jak by řekl Marcel Vanek). Vzorky jsme si postupně rozdělili a každý si odnesl +- stejně kvalitní kameny.

Přestože naše batohy (kromě toho Pepova) nebyly plné, tak jsme si sbalili věci a zamířili k vrátnici. Jen chudák Dominikův táta, kterému podjel kámen a ošklivě spadl, odešel dříve. Já jsem zde musel nechat spoustu vzorků, které jsem našel dříve toho dne, jelikož nebyl čas na jejich formátování.

Než jsme vyšli nahoru, museli jsme vyřešit jeden problém. Martin si totiž vzal největší vydobytou část dutiny a ta byla stručně řečeno trochu těžší... :D Nějak jsme tedy všichni prostřídali a dostali tenhle kus šutru 1 km daleko k autu. Moje mamka pro nás totiž naštěstí přijela. Kdyby to tak nebylo, tak opravdu netuším, jak bychom se s nálezy dnes dostali domů. Různě jsme se tedy střídali s Martinovým vzorkem a mojí plnou přepravkou, ale nakonec jsme to dokázali. Vzorky jsou nádherné, den byl slunečný a i teplota vzduchu nekazila náladu (-0,5 stupně).

Nejhečí vzorek ze 35 cm velké dutiny, který jsem nakonec ukořistil - krásný oranžovorůžový natrolit s krychličkami kalcitu (Mariánská skála).
Velikost vzorku: šířka 123 mm.

FOTO = Lokalita
FOTO 1 = Vzorek typického dlouze jehličkovitého natrolitu z 1. etáže
FOTO 2 = Béžový natrolit na ktrý nasedají drbné xx fluroapofylitu
FOTO 3 = Vzorek béžového natrolitu na který narůstají zvláštní snopečkovité krystalky kalcitu
FOTO 4 = Hezký vzorek ledvinitého natrolitu
FOTO 5 = Vzácný zelený natrolit s kalcitem
FOTO 6 = Další vzorek ze 35 cm velké dutiny - krásný oranžovorůžový natrolit
FOTO 7 = Další vzorek ze 35 cm velké dutiny - krásný oranžovorůžový natrolit
FOTO 8 = Další vzorek ze 35 cm velké dutiny - jeden z "drobečků" oranžovorůžového natrolitu
FOTO 9 = Nejhečí vzorek ze 35 cm velké dutiny, který jsem nakonec ukořistil - krásný oranžovorůžový natrolit s krychličkami kalcitu
FOTO 10 = Předchozí vzorek z jiného úhlu