Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Wolframit

Wolframit je ve skutečnosti označení pro minerální řadu mezi dvěma koncovými členy a to hübneritem (manganem bohatý člen) a ferberitem (železem bohatý člen). Oba koncové členy jsou výrazně makroskopicky odlišné, avšak často spolu tvoří směsi, které označujeme právě jako wolframit. V těchto směsích povětšinou převládá ferberit. Jsou nápadně těžké díky vysoké hustotě, dokonale štěpné a mají charakteristický polokovový lesk. Vždy je neprůsvitný a jeho barva je tmavá, tedy tmavě šedá až téměř do černa. Vryp je černý až černohnědý. Typicky vzniká v rámci greisenových ložisek (v greisenu i souvisejících křemenných žilách) či na hydrotermálních žilách. Setkáváme se s ním také v některých pegmatitech. Ferberit (Fe-člen) je výrazně tmavý až černý, neprůsvitný a často tvoří ploché tabulkovité až sloupcovité krystaly. Hübnerit (Mg-člen) může být naopak průsvitný (povětšinou však neprůsvitný) a má hnědou až červenavou barvu. Vryp je typicky žlutohnědý. Tvoří typické dlouze tabulkovité, čepelkovité, lupenité, stébelnaté krystaly a srůsty.

V České republice se s wolframitem setkáme především v rámci greisenových ložisek. Tentokrát opět začnu ústeckým krajem, kde se nacházejí hned dvě asi nejvýznamnější lokality wolframitu. První je Cínovec, kde nacházely až 12 cm tabulkovité krystaly a až 25 cm velké štěpné agregáty, které byly ložiskově velice ceněny a dobývány. Blízké ložisko Krupka je pak také známou lokalitou, přičemž se zde mžeme setkat jak s hojnými štěpnými agregáty, ale i krystaly do 2 cm. Jsou zde k nalezení také koncové členy a to hojnější ferberit (do 1 cm, štola Barbora) a vzácnější hübnerit (východní Knöttel). Mimo ústecký kraj je pak známé ložisko Horní Slavkov a Krásno s opravdu významnými ukázkami wolframitu (koncové členy i směsi). Další lokality spjaté s gresenizací jsou Přebuz, Rotava, Cetoraz u Pacova či Pekelný vrch u Jihlavy. Hydrotermálně je znám například z Příbrami, Kasejovic či z Jeřmanic u Liberce a Vysoké u Havlíčkova Brodu. Z pegmatitů je popisován například z Dolních Borů, Jeclova, Přibyslavic a mnoha dalších žil.

Chemický vzorec	MnWO4 (hübnerit) – FeWO4 (ferberit)
Minerální skupina	Oxid (Wolframát)
Krystalová soustava	Monokliická
Štěpnost	Žádná
Lom	Nerovný
Lesk	Polokovový
Vryp	Černohnědý
Tvrdost	4-4,5
Hustota	7,12-7,58
Charakteristika	Ferberit neprůsvitný, výrazně tmavý. Hübnerit může být průsvitný a je hnědý až dočervena. Nápadná váha.
Hojnost výskytu v ČR	Nepříliš hojný

Krystal wolframitu (Cínovec). Velikost vzorku 49 mm.	Krystal wolframitu (Cínovec). Velikost vzorku 68 mm.	Štěpný agregát wolframitu (Cínovec). Velikost vzorku 71 mm.

Wolframit v křemeni (Krásno - Hubský peň). Velikost vzorku 73 mm.	Wolframit - člen hübnerit na křemeni (Krásno - Hubský peň). Velikost vzorku 79 mm. (detail)	Wolframit (člen hübnerit) na křemeni (Krásno - Hubský peň). Velikost vzorku 77 mm. (detail)

Krystal wolframitu v křemeni (Krupka - Knöttel). Velikost vzorku 65 mm.	Množství krystalů wolframitu narůstající na krystal křemene (Krupka - štola Barbora). Velikost vzorku 38 mm. (detail)	Wolframit v křemeni (Jeřmanice u Liberce). Velikost vzorku 86 mm.