|
Databáze minerálů
Epidot
Epidot je charakteristický svým tvarem
krystalů a především tmavě zelenou barvou. Jeho barva
může nicméně přecházet v až pistáciovou či s
odstíny do žluté až hnědé. Protažené
prizmatické krystaly často vykazují
rýhování ve směru optické osy c.
Časté je dvojčatění. Lesk je u krystalů často
skelný, ale díky různým povětrnostním či
geochemickým vlivům může postupně přecházet do perleťova
až pryskyřična. Velice často tvoří krystalické
agregáty, které mohou být zrnité,
vláknité či celistvé. Epidot je jedním z
horninotvorných minerálů typických
především pro metamorfované horniny. Hojně se s
ním setkáváme v zelených břidlicích
a v amfibolitech (jak v základní hmotě, tak hojně na
puklinách). Je typickým minerálem tzv.
alpské parageneze, na ložiskách skarnů, na kontaktech
erlánů a nacházíme ho i v některých
pegmatitech.
V České republice je epidot znám z
celé řady lokalit zelených břidlic a amfibolitů. Bohužel
na těchto lokalitách málokdy vytváří
zajímavé mineralogické ukázky a je
povětšinou drobnokrystalický. Výčet jeho lokalit
tohoto typu by byl velice dlouhý, jelikož se jedná o
běžný horninotvorný minerál. Za všechny
případy lze například uvést lokalitu Svržno u
Hostouně nebo obecně okolí přehrady Orlík. Mineralogicky
zajímavé ukázky se však
nacházejí spíše v žilách
alpského typu. Známé jsou lokality Markovice u
Čáslavi (a jinde na Čáslavsku) či z klasické
lokality Pfarrerb u Sobotína. Především
právě Pharrerb je lokalitou odkud od nás
pocházejí asi nejkrásnější
ukázky tohoto minerálu až 14 cm dlouhé.
Známý je ze skarnů na lokalitách Vlastějovice či
Malešov u Kutné Hory. Setkat se s ním také
můžeme na kontaktu erlánů s okolními horninami na
lokalitách v Jeseníkách (Žulová,
Vápenná). Krásné krystaly
pocházejí z některých pegmatitů, například
v okolí Liberce, v Maršíkově či Mysliboři u Telče.
V ústeckém kraji je poměrně vzácný. Jeho
ukázky najdeme vázané na skarnová ložiska v
Krušných horách a to především na
Měděnecku (lokalita Mědník či
„Skarnová/Epidotová“ Mýtinka).
|
Chemický vzorec |
Ca2Al3(Fe,Al)Si3O12(OH) |
Minerální skupina |
Křemičitany |
Krystalová soustava |
Monoklinická |
Štěpnost |
Dokonalá |
Lom |
Nerovný |
Lesk |
Skelný, perleťový, pryskyřičný |
Vryp |
Bezbarvý či šedý |
Tvrdost |
6-7 |
Hustota |
3,38-3,49 |
Charakteristika |
Prizmatické krystaly, štěpnost podle báze, často tmavě zelená barva. |
Hojnost výskytu v ČR |
Poměrně hojný |
Krystaly epidotu
(Pfarrerb u Sobotína).
Velikost největšího
krystalu 26 mm.
|
|
Dutina s krystaly epidotiu
("Epidotová" Mýtinka).
Velikost vzorku X mm. |
|
Krystal epidotiu zarostlý v kalcitu v paragenezi s pyritem a klinochlorem
(Mirošov u Bystřice n/P.).
Velikost vzorku 106 mm.
(detail) |
|