|
Články: 12. Klasická mineralogická lokalita Mariánská skála v
Ústí nad Labem
zveřejněno 30.11. 2016
Úvod:
Mariánská skála, která se
nachází přímo v centru města Ústí
nad Labem, je jednou z našich klasických
mineralogických lokalit. Skutečnost že je tato lokalita
navštěvována již více než 100 let a díky
tomu se zde vystřídala spousta badatelů, ji činí jednou z
nejlépe prozkoumaných a nejvíce
navštěvovaných lokalit u nás. Od začátku
těžby v místních lomech je navíc tato
„skála“ na nálezy velice bohatá, což
uspokojí každého návštěvníka a
obdivovatele neživé přírody.
Geologická a geografická situace:
Lokalita se nachází na území
jednoho našeho mladého pokryvného útvaru a
to v terciérním vulkanickém pohoří
České středohoří. Pro popis geologického
vývoje si opět vypůjčím část svého
předchozího článku o běžných zeolitech
Českého středohoří.
Oblast Českého středohoří byla vytvořena díky otevření Oháreckého riftu
a následnou intruzí převážně bazického magmatu v průběhu spodního
miocénu, které následně utuhlo v podobě vulkanických proudů či jako
výplně přívodních drah tehdejších vulkánů a které jsou dnes již dávno
erodované. Zůstaly z nich především pouze tyto vypreparované přívodní
dráhy. V místních horninách jsou velmi časté dutiny po neuniklých
plynech, ve kterých po utuhnutí postupně vykrystalizovaly různé
minerály včetně zeolitů. O tom jaké minerály budou vytvořeny rozhodoval
samozřejmě chemismus dané horniny a původního plynu v dutině.
|
|
Geologická mapa 1:50 000
zdroj:(http://mapy.geology.cz/geocr_50/)
|
Schématický
řez lakolitem Mariánské skály a Kamenného
vrchu v Ústí nad Labem (L. KOpecký, O.
Shrbený).
|
|
Geograficky se lokalita nachází na území Ústeckého kraje a to cca 300
metrů v. od historického centra města Ústí nad Labem. Tento vrch je
výraznou krajní dominantou a jedná se o částečně erodované těleso
bazických až intermediálních vulkanických hornin, které tvoří typické
těleso lakolitového vzhledu. Těleso lakolitu je tvořeno sodalitickým
trachytem a je protaženo ve směru S – J. Na severu vystupuje těleso na
povrch v podobě vrchu Mariánská skála a na jihu v podobě prostorově
menšího Kamenného vrchu. Mezi těmito vrchy protéká řeka Labe, která
díky říční erozi odstranila materiál, který se mezi těmito dvěma
dnešními útvary nacházel. |
Původní
přívodní dráha magmatu se nachází
pod Mariánskou skálou. Výše
zmíněná řeka Labe dříve protékala v
nadloží tohoto lakolitového tělesa
a dodnes se na planině Mariánské skály dají
nalézt říční sedimenty Labe kvartérního stáří.
Těžba místního trachytu výrazně přispěla k
rozvoji města Ústí nad Labem a dodnes se po ní dochovala řada důkazů.
Jedním z prvních lomů, který toto těleso těžil se dodnes nachází v
ulici Důlce. O mineralogických výskytech však nemáme zprávy, přestože
při zběžném průzkumu starých lomových stěn lze snadno narazit na dutiny
s typickými místními minerály. |
|
Podoba lomu v září 2016 a pohled směrem na Kamenný vrch. |
Lokalita je známá krásnými a často i
velkými vulkanickými dutinami bohatých na krystaly
různých minerálů. |
|
Naopak druhý
menší lom na SSZ straně vrchu v prostoru
dnešní střelnice
přinesl první zajímavější
mineralogické nálezy z Mariánské
skály. Jednalo se
především o natrolit, thomsonit a analcim, tedy
minerály zeolitové
skupiny. Posledním dosud činným lomem
těžící místní kámen je lom v jv.
části hory, který je v činnosti již od konce 19.
století. Za dobu jeho
těžby zde byly učiněny mnohé mineralogické nálezy
a objevy. |
Mineralogie:
Lokalita Mariánská skála vždy byla
vyhledávaným místem díky bohatému
výskytu minerálů zeolitové skupiny, z nichž se zde
nejčastěji vyskytuje Natrolit - Na2(Al2Si3O10) * 2H2O.
Jeho obsah v hornině mnohdy dosahuje až 30 % a díky tomu byla
místní hornina v minulosti také
nazývána Marienbergit. Natrolit zde tvoří
typické jehlicovité krystaly porůstající
stěny dutin o velikosti až 1 metru, přičemž napříč celým
dnes činným lomem lze vysledovat zajímavý trend.
Krystaly natrolitů nacházených na
vyšších patrech lomu mají většinou
dlouhé a tenké jehlicovité krystaly o délce
až 15 mm, přičemž je jejich barva vždy bílá až
béžová.
|
|
Hezký
vzorek jehlicovitého natrolitu s hnízdem z
manganových oxidů ze 3. etáže (Mariánská
skála 2015).
Velikost vzorku 102 mm. |
Tyto natrolity jsou také často potažené
tmavými povlaky Fe a Mn. Čím níže ke dnu lomu se
však natrolit vyskytuje tím se jeho krystaly
zkracují a částečně také nabývají na
průměru. Jejich barva je zde taktéž bílá až
béžová, ale mnohem častěji se vyskytují ve
formách růžových, oranžových, žlutých a
červených. V těchto nižších patrech lomu se
také čas od času nacházejí dutiny, jejich stěny
jsou porostlé tenkou vrstvou kalcitu a na ně poté
nasedají zeleně zbarvené natrolity.
Vzácněji se také nachází 2. generace
čirých natrolitových krystalů, která vykazuje až
několikrát větší rozměry než 1. generace, přičemž
délka těchto krystalů dosahuje až 25 mm s průměrem až 3 mm. Tato
2. generace vždy nasedá na 1. generaci natrolitu.
Estetický vzorek natrolitu s krystaly apofylitu z 5. etáže
(Mariánská skála 2013).
Velikost vzorku 92 mm. |
|
Přestože se všude
v literatuře zmiňuje Mariánská skála jako
zeolitová lokalita, tak je aktuálně činný lom
spíše lokalitou jednoho zeolitu (natrolitu) a mnoha
dalších minerálů
doprovázející zeolity. Jedním z těchto zde
velice běžných minerálů je Apofylit - KCa4Si8O20(OH,F) * 8H2O.
Tento fylosilikát doprovázející
výskyty zeolitů tvoří v dutinách fonolitu
Mariánské skály krystaly až 2 cm velké
dokonale omezené krystaly povětšinou čiré barvy. |
Velmi často se zde však
vyskytují bíle zbarvené krystaly apofylitu. Tato varianta je
nazývána „ albín“
a jedná se o částečné nebo úplné
pseudomorfózy kalcitu po apofylitu. Jak apofylit tak
„albín“ nasedají na základní
vrstvu natrolitu uvnitř dutin v hornině nebo v případě
„albínu“ nasedají přímo na stěny
dutin. Zajímavá je také vlastnost některých
apofylitů z Mariánské skály vykazovat fluorescenci
v UV světle. Barva fluorescence je intenzivně světle modrozelená
a vykazují ji pouze některé vzorky, které
narůstají na tenkou vrstvu kalcitu, na který
nasedá bílý „albín“ a na něj
poté nasedají drobné krystaly čirého apofylitu.
Proč září pouze tyto vzorky nebylo zatím
zjištěno ani studováno.
Pěkný vzorek čirých krystalů apofylitu z 5. etáže
(Mariánská skála 2012).
Velikost vzorku 86 mm. |
|
Dutina růžového natrolitu s krystaly apofylitu z 6. etáže
(Mariánská skála 2015).
Velikost dutiny 31 mm. |
|
Apofylit na natrolitu z 5. etáže
(Mariánská skála 2013).
Velikost vzorku 110 mm. |
|
|
|
|
|
Apofylit (albín) z 5. etáže svítící v UV (Mariánská skála 2015).
Velikost vzorku 92 mm. |
|
Předchozí vzorek pod UV světlem. |
|
Vzorek natrolitu z 5. etáže pokrytý krystaly apofylitu - albínu
(Mariánská skála 2013).
Velikost vzorku 88 mm. |
|
|
|
|
|
Natrolit s krystaly apofylitu v dutině z 5. etáže
(Mariánská skála 2013).
Šířka dutiny 112 mm. |
|
Natrolit
porostlý až 10 mm velkými krystaly apofylitu z 5.
etáže (Mariánská skála 2013).
Velikost vzorku 144 mm. |
|
Krásná
drůza apofylitu narůstající na růžový natrolit z
6. etáže (Mariánská skála 2016).
Velikost dutiny 128 mm. |
Třetím nejběžnějším minerálem činného lomu je bezesporu Kalcit - CaCO3.
Ten vytváří mnoho různých krystalových
podob v drúzových dutinách po uniklých
plynech spolu s ostatními minerály. Jeho krystaly
dosahují velikosti max. 10 cm, většinou však do 3
cm. Poměrně časté jsou tenké ale velké
lišty žlutavého kalcitu narůstající na
natrolit. Barva kalcitu je především žlutavá,
medová, bílá či je kalcit čirý. Podobně
jako kalcit se vyskytuje také polymorfní minerál Aragonit - CaCO3,
tvořící typické šestiboké krystaly o
délce až 4 cm, jejichž konce bývají často ukončeny
množstvím ostrých špiček. Nezřídka
zarůstá aragonit přímo do natrolitu a téměř vždy
se vyskytuje ve společnosti Fe a Mn oxidů. |
|
Zajímavé kulovité útvary kalcitu z 6. etáže (Mariánská skála 2014).
Velikost vzorku 65 mm. |
Pěkný
vzorek kulovitých agregátů kalcitu na natrolitu ze 3.
etáže (Mariánská skála 2011).
Velikost vzorku 100 mm.
|
|
Opravdu
pěkný vzorek s dutinou červenorůžového natrolitu a se
zajímavými nárůsty kalcitu z 5. etáže
(Mariánská skála 2012).
Velikost vzorku 159 mm.
|
|
Krystal aragonitu na korodovaném natrolitu z 6. etáže
(Mariánská skála 2015).
Velikost krystalu 18 mm.
|
Analcim - Na[AlSi2O6] * H2O,
se na Mariánské skále nachází
především v prostoru starého lomu
(dnešní střelnice), kde tvoří typické max.
1 cm velké krystaly povětšinou čiré nebo
bílé barvy. V činném lomu byl nalezen pouze v
nejvyšších patrech na v. a sv. straně. Podobně je na
tom též další zástupce minerálů
zeolitové skupiny Thomsonit - NaCa2(Al5Si5O20) * 6H2O.
Ten se taktéž vyskytoval v typických sloupcovitých
krystalech do 5 mm a polokulovitých krystalických
agregátech do 1 cm ve starém lomu (dnešní
střelnice). Jeho výskyt v činném lomu je silně
sporadický a nachází se od 4. etáže
výše v podobě typických polokulovitých
agregátů do 1 cm čiré nebo bílé barvy.
Dutina
s bílými krystaly apofylitu (albínu) se
vzácnými krychličkami fluoritu z 5. etáže
(Mariánská skála 2012).
Velikost největší krychle 4 mm. |
|
Mariánská
skála je však známa také díky
výskytu poměrně vzácných minerálů,
které bychom v prostředí vulkanických hornin
spíše nehledali. Poměrně hojný je Pyrit - FeS2,
který tvoří drobné impregnace a krychle do 1 mm v
dutinách po uniklých plynech a většinou
nasedá přímo na krystaly natrolitu. V dutinách s
apofylitem, konkrétně s „albínem“ lze
vzácně narazit na Fluorit - CaF2,
který v podobě drobných do 4 mm velkých
oranžových či žlutavých krychliček nasedá na krystaly
apofylitu a je pravděpodobně produktem jeho rozkladu. Fluorit se často
svým krychlovým tvarem zaměňuje s kalcitem, avšak
existuje jednoduchý test o který z minerálů se
jedná. Stačí na nějaký méně
atraktivní vzorek (například odštěpek krystalu)
kápnout zředěnou HCl a pokud vzorek nezačne šumět
jedná se na 100% o fluorit.
|
Zelený
kalcit narůstající společně s pyritem na
béžový natrolit z 5.
etáže (Mariánská skála 2013).
Velikost vzorku 61 mm. |
|
Růžový natrolit na který narůstají drobné krychličky pyritu a kalcity z 5. etáže
(Mariánská skála 2015).
Velikost vzorku 82 mm. |
|
Detail předchozího vozku - drobné pyrity narůstající na krystaly natrolitu. |
Velmi vzácně se v několika ukázkách podařilo najít Drahý opál - SiO2 * nH2O,
který se svou intenzivní opalizací upoutá
na první pohled. Vyskytuje se pouze v menších
dutinách do 4 cm, kde nasedá na světle růžový natrolit. Obecný opál - SiO2 * nH2O,
který má bílou barvu a typický
lasturnatý lom je také sám o sobě poměrně
vzácným minerálem na této lokalitě, ale
vyskytuje se častěji než jeho drahokamová varianta, a také i ve větších dutinách, kde
nasedá buď na natrolit nebo apofylit. |
|
Moment
nálezu nevýrazné dutiny natrolitu s hladinkou
obecného opálu z 5. etáže (Mariánská
skála 2016).
Velikost vzorku 120 mm. |
Tato lokalita je ale také typovou lokalitou minerálu Hibschitu - Ca3Al2(SiO4)3-x(OH)4x.
Ten zde popsal v roce 1906 německý mineralog J.E. Hibsch [1].
Tento minerál spadá do skupiny granátů a
jedná se o tzv. Hydrogrosulár.
Vyskytují se v křídových xenolitech
vytržených z podloží lakolitu při jeho výlevu.
Tyto xenolity prodělaly intenzivní kontaktní
metamorfózu díky horkému magmatu a tak se v nich
vyvinuly pro toto prostředí zcela jedinečné
minerály obsahující především Ca. V těchto xenolitech se také někdy nalezne Wollastonit - CaSiO3,
který tvoří jehlicovité krystaly zarostlé v hmotě
xenolitu. Struktura těchto xenolitů většinou vykazuje
charakteristickou zonálnost, kdy střed tvoří směs
bílého či šedavého wollastonitu s
hibschitem a lemy jsou tvořeny především tmavě
zeleným či hnědavým Andraditem - Ca3Fe23+(SiO4)3, který je druhým minerálem ze skupiny granátů vyskytující se na lokalitě.
Bohužel
prasklý, ale přeci - opál v dutině apofylitu -
albínu ze 4. etáže (Mariánská skála
2015).
Šířka záběru cca 45 mm. |
|
Xenolit
se světlým wollastonitem,"hibschitem" a tmavým
granátovým lemem tvořeným andraditem z
6.etáže (Mariánská skála 2016).
Velikost vzorku 110 mm. |
|
Detail předchozího vzorku. |
Minerály popsané z lokality:
Analcim, andradit, apatit, apofylit, aragonit, augit,
biotit, dolomit, fluorit, gismondin, gonnardit, grosulár,
hainit, hauyn, hematit, HIBSCHIT (katoit, 1906), chabazit, kaersutit,
kalcit, „limonit“, mezolit, natrolit, nosean, opál
(obecný, drahý, hyalit), phillipsit, pyrhotin, pyrit,
sanidin, skolecit, sodalit, thomsonit, titanit, tridymit, wad,
wollastonit. [2]
Možnosti sběru:
Nejlepší
možnosti sběru jsou aktuálně stále v dosud činném
lomu na jv.
straně hory. Ke vstupu je však nutné požádat
vedení o povolení ke
vstupu a sběru minerálů. Těžba je zde aktuálně
soustředěna do nejnižší
6. etáže, která však neposkytuje takové
množství nálezů jako dříve
těžené etáže č. 4 a 5. Přesto mohu z vlastní
zkušenosti říci, že každá
návštěva je obdařena nějakým pěkným
sbírkovým vzorkem místních
minerálů, především natrolitu, apofylitu či
kalcitu. Kromě 6. etáže je
též těžena opět 1. nejvýše položená
etáž, která je však mineralogicky
poměrně chudá. Zajímavé nálezy lze
očekávat od patra níže až na dno
lomu. Případné váhavé zájemce o
návštěvu lokality musím upozornit, že těžba v
lomu se již blíží ke svému konci, který
nastane v roce 2020 a tak
neváhejte a navštivte lokalitu co nejdříve. |
|
Do
roku 2016 nebývalo výjimkou odnášet si po 2
hodinové návštěvě lomu přepravku pěkný
vzorků a to při návštěvě několika osobami najednou. Dnes
je problém si při stejném počtu lidí odnést
alepsoň jeden lepší vzorek. |
Možnosti sběru na
dalších výše popsaných místech lakolitu jsou téměř všude vyloučeny,
jelikož se jedná o soukromé pozemky kompletně celé oplocené. Starý lom
v Důlcích je využíván městskou policií, malý lom na ssz. hory je
využíván jako střelnice a tak zde hrozí velké riziko úrazu. Nečinné
lomy na Kamenném vrchu jsou využívány jako skladiště.
Proměny podoby lomu Mariánská skála v letech 2011 - 2015:
Podoba lomu při mé první návštěvě lokality v lednu 2011. |
|
Podoba lomu foceného v té době z nejnižší 5. etáže v listopadu roku 2012. |
|
Počátek hloubení 6. etáže započal s rokem 2013. Zde stav v létě 2013. |
|
|
|
|
|
V roce 2014 byla již asi polovina 5. etáže odtěžena. |
|
Rok 2015 - z 5. etáže téměř nic nezbývá. |
|
Rok 2015 - poled na lom z opět těžené 1. etáže. |
Zdroje:
1) SEJKORA, Jiří; KOUŘIMSKÝ, Jiří. Atlas
minerálů České a Slovenské republiky.
druhé. vyd. [s.l.] : Academia.
2) PAULIŠ, Petr. Nejzajímavější mineralogická naleziště Čech. Kutná Hora, 2000.
Věřím, že se vám nový článek v
seriálu „Mineralogických střed“ líbil
a díky tomu, že pár dalších článků
jsem si již připravil dopředu, tak se můžete již za týden
těšit na další článek, který se bude
zabývat problematikou hledání nových
lokalit.
|