Články: 9. Klasická mineralogická lokalita Řepčice u Litoměřic a její
aktuální stav
zveřejněno 9.12. 2015
Úvod:
Přibližně 6,5 km SSV od Litoměřic se nachází v
literatuře notoricky známá lokalita Řepčice. Na
této lokalitě se dodnes nacházejí zřejmě
nejlepší ukázky chabazitu v rámci
naší země. Lokalita je známa již z přelomu 18. a
19. století, kdy zde sbíral známý
německý spisovatel a mineralog J.W. Goethe. Dodnes tato lokalita
láká sběratele, kteří se zde stále
pokoušejí nějakou tu ukázku chabazitu najít.
Geologická a geografická situace:
Lokalita se nachází v jedno z našich
nejmladších pokryvných útvarech a to v
térciérním vulkanickém pohoří
České středohoří. Pro popis geologického
vývoje si vypůjčím část svého
předchozího článku o běžných zeolitech
Českého středohoří.
Oblast Českého
středohoří byla vytvořena díky otevření
Oháreckého riftu a následnou intruzí
převážně bazického magmatu v průběhu spodního
miocénu, které následně utuhlo v podobě
vulkanických proudů či jako výplně
přívodních drah tehdejších vulkánů a
které jsou dnes již dávno erodované. Zůstaly z
nich především pouze tyto vypreparované
přívodní dráhy. V místních
horninách jsou velmi časté dutiny po neuniklých
plynech, ve kterých po utuhnutí postupně vykrystalizovaly
různé minerály včetně zeolitů. O tom jaké
minerály budou vytvořeny rozhodoval samozřejmě chemismus
okolní horniny a původního plynu v dutině. |
|
Podoba hlavního mineralogického výkopu na jaře roku 2011.
|
Krásná geodka chabazitu
(Řepčice 2011).
Velikost vzorku 56 mm.
|
|
Geograficky se lokalita nachází na
území Ústeckého kraje, okresu Litoměřice, v
katastru obce Třebušín. Přibližně 1 km SZ od obce
Třebušín se nachází menší
obec Řepčice, která byla založena pod vrchem Panna (594 m.n.m.)
tvořeným převážně bazaltickou výplní
přívodní dráhy původního vulkánu. Na
tomto vrchu stával do první poloviny 15. století
stejnojmenný hrad, který měl přes údolí
směrem na Třebušín svůj nepřátelský bod,
hrad Kalich držený v rukou Husitů. |
Samotná lokalita se nachází na
nevelikém návrší jižně od vrchu Panna cca
250 metrů JZ od autobusové zastávky v obci Řepčice. Toto
návrší je tvořeno převážně
sodalitickým tefritem, který se zde vylil na
starší střednozrnné pískovce pravděpodobně
spodně miocenního stáří, které
vystupují na povrch v JZ. části
návrší, kde jsou odkryty jedním z několika
zdejších lůmků. Místní tefrit vykazuje
klasickou blokovou odlučnost ve formě +- pravidelných
šestibokých hranolů a místy obsahuje akumulace
velkého množství dutin po uniklých plynech.
Právě tyto dutiny jsou objektem zájmu mineralogů a
amatérských sběratelů již od dob založení
místních lůmků na přelomu 18. a 19. století, kdy
zde sbíral známý německý spisovatel a
mineralog J.W. Goethe. Goetheho nálezy pocházejí
pravděpodobně právě z těchto starých lůmků
situovaných v tefritovém příkrovu.
Místní lomy těžily kámen, který byl
poté používán do základů domů a na
zpevnění cest.
Mineralogie:
Minerálem číslo jedna je na této lokalitě jednoznačně chabazit (CaAl4Si8O24 * 12H2O).
Ten se zde nachází ve své vápenaté
formě (Ca-chabazit) a vzácně také s příměsí
stroncia, kdy poté mluvíme o Sr-chabazitu.
Vzácnější Sr-chabazit byl nalézán
především v JZ část návrší.
Ca-chabazit (dále jen chabazit) se vyskytuje ve formě až 2 cm
velkých trigonálních (klencových)
krystalech připomínající v některých
případech téměř krychle.
|
|
Dutina s xx chabazitu
(Řepčice 2011).
Velikost vzorku 97 mm. |
V minulosti odtud byly popsány až 30 cm
velké dutiny s až 3 cm velkými xx chabazitu. Velikost
dnešních dutin je maximálně 15 cm. Chabazit
krystalizující na stěnách těchto dutin se
vyskytují povětšinou bílé, čiré,
vzácně hnědé barvy. Poměrně častým jevem je
zbarvení dutiny oxidy železa do rezavé až oranžové
barvy. V tomto případě je však znečištění
oxidy Fe spíše užitečné, jelikož takto
barevné dutiny jsou velmi estetické. Vzácně se na
lokalitě vyskytuje poddruh chabazitu
fakolit s krystaly do 2 cm.
Rozpadavý agregát kalcitu
(Řepčice 2012).
Velikost vzorku 92 mm. |
|
Druhým nejčastejším minerálem lokality je kalcit (CaCO3). Ten jen
málokdy vytváří krystaly a tyto klencové krystaly dosahují velikosti
maximálně 2 cm. Povětšinou je však celistvý či tvoří rozpadavé agregáty
na chabazitových krystalech.
Zástupcem dalších zeolitů na
lokalitě je například thomsonit (NaCa2(Al5Si5O20) * 6H2O) vytvářející
neestetické radiální polokulovité agregáty o průměru maximálně 5 mm.
Jejich barva je béžová a nacházejí se převážně v JZ části návrší. |
Naproti tomu natrolit (Na2(Al2Si3O10) * 2H2O)
vytvářející maximálně 5 mm dlouhé
tenké jehlicovité krystaly bílé barvy.
Jejich zachování je však téměř
nemožné, jelikož dutiny často částečně či úplně
vyplňuje jílovité bahno, které jehlice
většinou úplně zničí. V dutinách se
také často nacházejí různé
jílové minerály. Zajímavé jsou
sporadické nálezy hnědého obecného opálu (SiO2 * nH2O)
vyplňující zpravidla menší dutinky do 1,5
cm. Tím výčet místních minerálů
končí. Jak je vidět kromě vzorků s chabazitem je to
mineralogicky velmi chudá lokalita. |
|
Thomsonit v dutině
(Řepčice 2011).
Velikost dutiny 34 mm. |
Jehlicovité xx natrolitu v bahně
(Řepčice 2011).
Velikost útvaru 4 mm.
|
|
Krystalky chabazitu v paragenezi s drobnými vějířky natrolitu
(Řepčice 2012).
Velikost dutiny 35 mm.
|
|
Hnědý opál v dutině tefritu
(Řepčice 2011).
Velikost vzorku 44 mm.
|
Možnosti sběru:
Lokalita je v dnešní době poměrně
opomíjená a postupně zaniká. Do roku 2013 zde
fungoval malý sběratelský výkop cca 15 metrů od
místa, kde většina sběratelů nechá
zaparkované auto na SV části návrší.
Tento cca 4 x 3 x 1,5 metru velký výkop byl však v
průběhu roku 2013 zavážen zahradním odpadem
některým z místních obyvatel a v roce 2014 se
změnil majitel pozemku, na kterém se výkop
nachází. Ten nemá sběratele v lásce a
vyhání každého koho zde uvidí. Tento
výkop byl zdrojem většiny dutin s chabazity
nalezených v posledních 20ti letech. Malá halda u
výkopu může být při paběrkování
stále nadějným místem nálezů dutin do 5 cm
s xx chabazitu.
Jisté možnosti sběru skýtají
stále oba staré lůmky, avšak bez
větších odkryvných prací, které by
odkryly čerstvou lomovou stěnu je téměř nemožné
nějaké dutiny najít. Navíc silně
porézní materiál, který byl kopán v
místě mineralogického výkopu se nám
zatím nepodařilo najít. Kopání v lomech
někdy nepřinese žádné výsledky, ale
většinou se za den kopání najde člověk jednu či
dvě dutiny s chabazitem o velikosti nad 5 cm.
Podobná situace je též u
dalšího mineralogického výkopu na JZ
návrší nad pískovcovým lůmkem. Ve
zdejších ojedinělých až 15 cm velkých
dutinách se nacházejí sněhově bílé a
vzácně hnědě zbarvené krystaly Ca-chabazitu, někdy
též vzácně krystaly Sr-chabazitu, v doprovodu
drobných polokoulí thomsonitu.
Postupně zavážený mineralogický výkop na jaře 2014. |
|
Původní starý lůmek ksrývá stále možnosti nálezu místních chabazitů. |
|
Mineralogický výkop na JZ návrší poskytuje čas od času hezké nálezy chabazitů. |
Věřím, že se vám
dnešní článek v seriálu
„Mineralogických střed“ líbil a že vás
možná navedl k návštěvě této lokality. Pro
mě osobně se lokalita stala téměř posvátná a až do
roku 2012 kdy poskytovala mnoho hezkých ukázek dutin s
chabazitem jsem ji navštěvoval několikrát do roka.
Dnešní stav mohou zvrátit opět jen
sběratelé, kteří se pokusí najít
nový nadějný výchoz s estetickými
ukázkami chabazitu. My se o to již pokoušíme. :)
Návštěvu lokality lze zkombinovat s
návštěvou nedalekého muzea minerálů v
Homoly u Panny, kde naleznete ukázky typických
místních minerálů z lokalit Českého
středohoří. |
|
Můj nejlepší nalezený chabazit z této lokality (Řepčice 2012).
Velikost vzorku 116 mm. |
Příště si povíme o další
klasické mineralogické lokalitě v Českém
středohoří a to o Pustém vrchu u Folknářů.