Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Články: R.I.P. kladívko

zveřejněno 14.5. 2014

Tento článek není klasickým článkem na nějaké šutrácké téma, ale jen prosté zavzpomínání a rozloučení se s věcí, ke které se váže spousta krásných vzpomínek. Řeč bude o mém starém kladívku.

Začalo to někdy v květnu roku 2008. Byl zamračený jarní den a s kamarády jsme se domluvili, že vyrazíme poprvé na šutry. Věděl jsem moc dobře, že na takovou výpravu potřebuji hlavně jedno - dobré celokovové kladívko. Toho dne jsem po škole zašel s kamarádem Radkem do železářství ve Vaníčkově ulici v Ústí nad Labem. Toto železářství již dnes neexistuje. Věděl jsem přesně co hledám, jelikož můj táta měl doma přesně takové kladivo, které jsem hledal - celokovové tesařské kladívko s černým vinylovým úchytem a kovovou špicí. Kladívko jsem si koupil z vlastních těžce naspořených peněz za téměř 400 Kč jako náhradní variantu geologického kladívka. Přesto toto 600 g těžké "obyčejné" kladívko předčilo má očekávání.

Svou první výpravu (reportáž zde) přežilo bez újmy na kráse a na další dva roky se do terénu podívalo jen několikrát, jelikož neúspěch mých prvních šutráckých výprav začínajícího sběratele od sbírání odradí.
Pamatuji si, že jsem s ním například bouchal do bloku pískovce v Horním Lánově ve snaze najít zkameněliny (reportáž zde), dále nemohu zapomenout zmínit kopání granátového štěrku v Dřemčicích na jaře roku 2009, kdy jsem jen díky tomuto nástroji vyrval zmrzlý štěrk z náruče paní Zimy. Toto kladívko se společně se svým stále používaným bráškou (zednickým kladívkem s plochou špicí) podívalo na první paleontologickou lokalitu s úspěšnými nálezy zkamenělin - Úpohlavy (reportáž zde).

Na regále vypadalo mé kladívko přesně takto.

Mé dva základní geologické nástroje na lokalitě Hořenec u Bíliny v červnu 2010.

Nějak se tedy doslova protlouklo roky 2008 a 2009 až se konečně na jaře 2010 začal plně využívat jeho potenciál.
Od roku 2010 totiž sbírám minerály a zkameněliny tzv. aktivně - tedy alespoň jednou měsíčně. První z těchto nových výprav byla výprava do lomu na vrchu Deblík u Libochovan (reportáž zde). Následovalo velmi dlouhé čtyřleté období stálého používání tohoto neprofesionálního kladívka a zde si na několika fotografiích, na kterých jsem zachytil v průběhu let mé kladívko, připomeneme čím vším se mnou prošlo.

Kladívko v mých rukách při objevení lokality Černé jezero v srpnu 2010.

Kdo by to řekl, že se kladívko dá použít i ke kopání křemenné žíly (lokalita Milence srpen 2010).

Já s kladívkem jako měřítko u strusko-porcelanitové stěny v Dobrčicích v dubnu 2011.

Lokalita kyanitu Moravice u Frymburka v létě 2011. Tuto lokalitu jsem se svým kladívkem navštívil již mnohokrát.

Při odvalení bloku s křemennou dutinou na lokalitě Milence v srpnu 2011.

Ukázka kyanitu z lokality Pancíř u Železné Rudy v srpnu 2011.

Postupem času jsem pochopil, že ani ona kovová špice není nezničitelná a tak jsem jí přestal používat tak často. Úderná plocha se začala díky méně odolné oceli zakulacovat a koroze pokryla povrch kladívka tenkou vrstvičkou rzi. Kladívko tedy stárlo, ale stále se dalo velmi dobře používat.

V parném dni na konci června 2012 při hledání lokality Lukov. Nakonec jsem si vystačil i s tímto výchozem.

Při průzkumu jihočeské oblasti v září 2012 na haldičce obecného pegmatitu.

Kladívko při práci v listopadu 2012 v Jeníkově u Duchcova.

Krátce po povodni v roce 2013 jsem se mohl podívat jen na blízké lokality - lom Deblík (Libochovany).

Na lokalitě Líně u Plzně není kladívko sice moc potřeba, ale přesto jsem ho sebou měl - co kdyby... (srpen 2013)

Toto kladívko bylo také u všech průzkumů a objevů lokalit. Na fotce u zvířecí nory nedaleko lokality stříbra v srpnu 2013.

Většina mého dosavadního nářadí, které používám při sběru. Na lokalitě Hořice na Šumavě je důležitá velká palice, ale i kladívko (září 2013).

Kladívko dokonce v rukách mé přítelkyně Zuzky na lokalitě amfibolu v březnu 2014.

Strávil jsem tedy se svým kladívkem spoustu krásných chvil, na které budu dlouho vzpomínat a o které se s vámi čtenáři zde na stránkách dělím v každé reportáži.
Blížily se však mé 20. narozeniny a já si řekl, že když už studuji geologii na vysoké škole, tak bych si měl pořídit opravdové geologické kladívko. A vybral jsem si rovnou to nejlepší jaké jsem na trhu našel - kladívko EH 111 od americké firmy Eastwing. Každý kdo má geologické kladívko této značky na něj nedá dopustit.

No jo, ale co s mým starým kladívkem? Rozhodl jsem se téměř okamžitě. Kladívko jsem umyl, zakonzervoval a umístil ho na čestné místo do sbírky mezi vzorky, které celou dobu pomáhalo najít a zformátovat. Je pro mě jeden z nejcenějších exponátů, které mám vystaveny. Ale kdo ví, třeba se ještě někdy do terénu podívá. :)

Jedna z posledních výprav na které se mé staré kladívko podívalo byla březnová průzkumná výprava do Dolních Zálezel v roce 2014.

Na závěr bych rád připomněl všem šutrákům, aby nezapomínali díky čemu vlastně všechny ty krásné vzorky nacházejí a čemu za ně dluží. Dobře opečovávané a ošetřované kladívko s vámi vydrží velmi dlouho a s někým i celý šutrácký život. ;)