Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Náš druhý turnus exkurze proběhl o 14 dní později, ale počasí nám z počátku opravdu nepřálo. Takovýto "výhled" byl z Radobýlu (11.4. 2026).

Museli jsme ale vyřešit, jak to tedy uděláme. Naše exkurze jsou stavěny na maximální počet 15 osob z toho důvodu, abychom se všichni pohodlně vešli na dané lokalit, abychom se vešli i při parkování a samozřejmě také proto, abychom se mohli takovému množství lidí náležitě věnovat (viz. vlog 4). Proto jsme se nakonec rozhodli, že exkurzi rozdělíme na dva turnusy. První turnus proběhl v plánovaný termín exkurze 28.3. a druhý turnus poté v původně plánovaný náhradní termín 11.4. Naštěstí nám počasí přálo a oba turnusy mohly bez problému proběhnout. Prvního termínu se zúčastnil také Martin, ale druhý termín jsem již musel odvést sám, jelikož Martin si zařizoval své důležité věci.

Respektive počasí nás trochu potrápilo, jelikož při prvním turnusu bylo sice krásně slunečno, ale teploty byly ráno na první lokalitě kolem nuly. Zachránilo nás ale sluníčko, na kterém nám bylo fajn. Při druhém termínu to vypadalo, že jsme se rázem z dubna přesunuli do listopadu, jelikož ráno byla silná inverzní mlha, vše bylo mokré a teploty byly jen pár stupňů nad nulou. Skoro to vypadalo, že druhý turnus bude opravdu pěkný průšvih, což se ale naštěstí na 2. lokalitě zlepšilo, mlha se protrhala a od té doby měla exkurze stejný ráz jako při onom 1. turnusu.

Druhou lokalitou je aktivní sesuv u Čeřeniště. V odlučné stěně sesuvu je dobře vidět poloha vulkanických tufů (28.3. 2026).

No a jelikož zrovna vrcholí sezóna bledulí, tak by byl hřích nezastavit se také na chviličku i na bledulovišti u Čeřeniště (28.3. 2026).

Místo srazu bylo opět u vrchu Radobýl. Odtud jsme společně zamířili na 1. etáž lomu, kde v rámci této exkurze děláme první delší přednášku. Ta je standardně zaměřena na postupný vývoj (frakcionaci) magmatu, nicméně jelikož na 1. i 2. turnus dorazili všichni, kdo ještě nebyli na naší jednodušší exkurzi po trase A, tak jsme museli výklad poněkud upravit a v podstatě jsme do něj výrazně zahrnuli základy deskové tektoniky, vývoj českého masivu, vznik Českého středohoří a nakonec jsme se konečně dostali až k té frakcionaci a TAS diagramu.

Výklad poslední části jsem ale musel hodně zjednodušit a urychlit, jelikož čas je zkrátka neúprosný a museli jsme držet časový harmonogram. V úplném závěru povídání jsme se nakonec podívali také na samotnou lokalitu Radobýl. Tento starý opuštěný kamenolom totiž ve svých stěnách ukrývá krásné ukázky starých lávových jezer se zachovalou sloupcovou odlučností bazaltu. Martin pak při první exkurzi také mluvil o místním dobývání kamene a sehnal také historické fotky z doby těžby, takže jsme si pověděli také o poměrně ojedinělém způsobu dobývání, který se zde uplatňoval. Při druhém turnusu jsem poté výklad řekl já, jen jsem ho asi trochu zkrátil. Na této lokalitě samozřejmě nelze provádět žádné sběry minerálů, takže jsme se jen společně vyfotili a vydali se zpět k autům.

Třetí a zároveň první lokalitou s možností sběru byly Řepčice (28.3. 2026).

Některé nalezené vzorky nebyly vůbec špatné (28.3. 2026).

Následoval přesun na 2. lokalitu, kterou je aktivní sesuv u obce Čeřeniště. Tento sesuv patří k největším sesuvným akumulacím v rámci Českého středohoří. Na místě se opět nic nesbírá, ale když už tudy jedeme na první sběratelskou lokalitu, tak se tu zastavujeme, jelikož se jedná o zajímavé místo a ideální exkurzní geologickou lokalitu. Zde jsme si pověděli důvodech o vzniku sesuvů na území Českého středohoří a podívali jsme se také na odlučnou plochu s dobře viditelnými vrstvami sopečného popela a strusky. Následoval přesun do Řepčic, který jsme ale letos poněkud proložili takovou malou botanickou zastávkou.

U Čeřeniště se totiž nachází mimo jiné také krásný lužní les, ve kterém v době exkurze krásně kvetly bledule. Při prvním turnusu byly zrovna nejvíce rozkvetlé, ale i o 14 dní později při 2. turnusu jsme ještě nějaké zbytky kvetoucích bledulí viděli. Těch 10 minut jsme si mohli dovolit ztratit a účastníkům exkurze se toto negeologické okénko také líbilo. Navíc při druhém turnusu zde konečně začalo naplno svítit slunce a od té doby už jsme měli i lepší nezamračenou náladu. A poté jsme se již konečně přesunuli do Řepčic.

Větší kameny mohou stále ukrývat pěkné dutiny s místními minerály (11.4. 2026).

Drúzka chabazitu, kterou jsem na lokalitě našel a věnoval ji jednomu z účastníků (11.4. 2026).

V Řepčicích jsme se nejprve zastavili u velkého bloku sladkovodního křemence, u kterého jsme si vysvětlili, jak tyto křemence vznikaly a především proč jsou pro stratigrafii Českého středohoří velice důležité. Následoval přesun na vršek za obcí, kde se v hojných dutinách sodalitického tefritu vyskytují krásné ukázky chabazitu. Jedná se o jednu z nejdéle známých mineralogických lokalit ve středohoří, kde sbíral již J.W. Goethe a co do kvality krystalů chabazitu nemá tato lokalita v ČR konkurenci. My jsme si udělali opět krátké povídání o lokalitě i o skupině minerálů zvané zeolity (méně poeticky česky puchavce) a poté jsme se konečně vrhli na činnost, na kterou se většina účastníků exkurze celou dobu těšila a to na sběr. :-)

Na lokalitě jsme pobyli asi hodinku a za tu dobu si každý účastník nějaký ten pěkný vzorek chabazitu našel. Občas se našly také další minerály lokality jako třeba nejstarší zdejší dutinový minerál analcim, nebo jinde běžný, avšak zde poměrně vzácný kalcit. A našly se také dokumentační ukázky natrolitu. Tato lokalita je naštěstí stále bohatá i na vzorky získatelnými ze sutě, ale povrch sutě se začíná poměrně dost rozpadat, a tak nacházet větší kameny na rozbití začíná být trochu problém. Následoval trochu delší přesun na čtvrtou lokalitu této exkurze a to Roztoky nad Labem. (či u Děčína).

Čtvrtou lokalitou byly Roztoky z Děčína. Les přímo na lokalitě prošel výrazným kácením (28.3. 2026).

V Roztokách se našly i opravdu pěkné kusy žíloviny se sulfidy (28.3. 2026).

Tím jsme se také přesunuli do velice zajímavé vulkanologické lokality – roztockého intruzivního centra uloženým v bývalé kaldeře. Jelikož výstup k naší cílové lokalitě je poměrně náročný, tak jsme asi v polovině stoupání udělali povídání právě o tom co je to intruzivní centrum, kaldera, intruze a proč je tato lokalita v ČR ojedinělá (díky existenci skryté intruze jednoho z nejvzácnějších magmat na světě - karbonatitu). Následně jsme pokračovali v náročném výstupu až ke štole Anna. Výstup nám lesáci poněkud zkomplikovali, jelikož především u štoly Anna jsou pokácené velké stromy, které zde ale leží už pár let a stále se nikdo nemá k jejich odstranění.

U štoly jsme si pověděli i místní rudné mineralizaci a historii těžby stříbra. To že jedná o výjimečnou lokalitu účastníkům napověděl už i výčet zde dobývaných minerálů, které jsme z části také následně hledali na haldě štoly Anna. Na haldě se totiž naprosto bez problémů dají najít žilky základních sulfidů galenitu a sfaleritu, krystaly na puklinách a impregnace v hornině pak tvoří pyrit a čas od času se objeví také chalkopyrit. Zajímavé jsou také hojné uhličitanové výplně žil a to povětšinou dolomit či narůžovělý rodochrozit. Z analytických dat místní žiloviny ale také vím, že je zde velice hojný kutnahorit a ve formě inkluzí se zde nachází také celá řada dalších minerálů jako třeba hessit s opravdu zajímavým vzorcem Ag2Te (ten má však opravdu velikosti mikrometrů).

Poslední lokalitou naší exkurze je Divoká rokle u Mojžíře (28.3. 2026).

Poslední lokalita je co se týče výstupu nejnáročnější z celého dne (11.4. 2026).

Nálezy byly opravdu hojné a každý účastník exkurze si jak při prvním, tak při druhém turnusu našel tu svou ukázku. Jen zkrátka někdo dostal do oka potencionální kameny s nálezy mnohem lépe, než jiní a tak se stávalo, že někdo měl vzorků desítky, zatímco jiní si ten svůj vzorek našli až ke konci sbírání po téměř hodině snažení. No a následoval přesun zpět k autům a následně poslední lokalita, kterou je Divoká rokle u Mojžíře. Divoká rokle je pozoruhodná lokalita. Kromě toho, že se jedná opět o sesuv je zde celá řada zajímavých geologických objektů, které z místa dělají přímo ideální exkurzní lokalitu. Zároveň je ale třeba dbát ohled také na to, že se jedná o přírodní rezervaci (například díky výskytu orchidejí) a sběr minerálů přímo v chráněném území je tak zakázán.

Lokalita je to ale náročná a výstup k ní není snadný. Po cestě jsme si udělali 2 zastávky, aby se účastníci vydýchali. Při první jsme si pověděli něco o tom, jak vznikají tzv. pseudokrasové jeskyně (jelikož se v dolní části rokle jedna nachází) a při druhé o něco výše jsme si popsali vznik laharů, čili bahnotoků. Tyto lahary v Divoké rokli navíc vzácně obsahují ukázky mineralizovaných fosilních dřev, na které je z velké míry zaměřené mé doktorské studium, takže jsme si vysvětlili, proč jsou tato dřeva vědecky zajímavá a naopak proč nejsou zajímavá pro sběratele.

Cílem bylo ale vystoupat až na lokalitu s výskytem balvanů gauteitu bohatých na dutiny s minerály (28.3. 2026).

Exkurze velice bavila hlavně nejmladší účastníky (11.4. 2026).

Finální sběr jsme pak prováděli v suti jedné z žil gauteitu (mimo chráněné území), která se svým vznikem přímo váže právě na roztocké intruzivní centrum. Tato lokalita je pro začátečníky ideální, jelikož dostat dutinky s minerály z velkých balvanů je sice oříšek, ale kromě velkých bloků jsou tu i malé kousky, které také ukrývají pěkné ukázky. Co jsme zde sbírali byly opět analcim a tentokrát také krásné hexagonální tabulky kalcitu včetně tzv. papírového kalcitu, tedy formy velice tenkých tabulek až lišt. Nálezy byly hojné při obou turnusech. Exkurzi jsme pak zakončili vždy před 17. hodinou.

Závěrem lze říci, že oba turnusy exkurze byly opět povedené. Při obou se našly velmi pěkné ukázky minerálů i sběrem ze sutě a účastníci si chválili také to, že nálezy mají zařazené do geologických souvislostí, takže to není jen „obyčejný“ hezký kámen, ale vědí k tomu například jak a proč vznikl zrovna na dané lokalitě. Při druhém turnusu jsme se však neubránili jednomu zranění, které jednomu z nejmladších účastníků daného turnusu vůbec nezávidím a musím ocenit, že klučina byl velice odvážný a zvládl z poslední lokality odejít po svých. Proto tentokrát zakončím reportáž poněkud netypicky. Buďte na sebe při sběru kamenů prosím opatrní. Stačí jedno špatně mířené klepnutí kladívkem a mohou z toho být nepěkné nepříjemnosti.

Jeden z nálezů na lokalitě Divoká rokle - dutina s kalcitem v gauteitu (11.4. 2026).

FOTO = Naše exkurze - České středohoří (trasa C) 5. ročník

Společná fotografie účastníků 1. turnusu exkurze (28.3. 2026) na lokalitě Radobýl.

Společná fotografie účastníků 2. turnusu exkurze (11.4. 2026) na lokalitě Radobýl.