Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Staré haldy na kterých se skrývá řada vzorků, které pomalu ani není potřeba formátovat. Jsou však už poněkud zvětralé.

Proč na to vzpomínám? Z jednoduchého důvodu – od té doby je to něco, co jsem měl v hlavě stále nevyřešené a stále jsem si říkal: „Odkud ty kameny asi byly?“ Přestože jsem pak byl na Thassosu ještě 2x, tak se mi jejich původ nepodařilo objasnit. Jenže letos jsme se s přítelkyní rozhodli, že se po jarní turistické návštěvě Neapole vydáme ještě na klasickou letní dovolenou k moři. No a mezi last-minute zájezdy se objevil Thassos, kde se nám zamlouvalo ubytování i krásná cena, tak jsme si tento zájezd vybrali (přestože s CK už standardně nejezdím několik let). Jenže tu se mi vzadu v hlavě ukázala jedna stará vzpomínka – tmavý těžký kámen s bílými krystaly, které jsem později určil jako baryt.

Po téměř 20 letech s mnohem většími zkušenostmi jsem už věděl kam se mám podívat a kde hledat informace. Netrvalo to dlouho a měl jsem to co jsem potřeboval. Měl jsem pravděpodobnou polohu zdroje onoho kamene ze starého ložiska železných rud u města Limenaria na jihu ostrova. Vzhledem k tomu, že jsem věděl, že si budeme půjčovat auto k prozkoumání ostrova po vlastní ose, tak jsem si do kufru zabalil také tašku s trochou novin, pracovními rukavicemi a vzhledem k omezené váze zavazadla také malé zednické kladívko a plochý majzlík. A vy už asi tušíte, kam toto vypravování míří…

Poněkud nenápadný vjezd na cílové místo.

Lokalitou je hlubinně a později povrchově těžené ložisko Vouves nedaleko Limenarie.

V pátek odpoledne jsem vyložil přítelkyni u pláže „Metalia beach“ u Limenarie, kde jsem strávil v roce 2006 celou dovolenou s rodiči. Tato pláž se nachází v zátoce bývalé zpracovatelny železných rud právě z onoho ložiska, které se v literatuře označuje jako Vouves. Plán byl takový, že zatímco já si budu klepat šutry, ona si dá pohodičku na baru na pláži, takže to bude win-win situace. :-) Cesta k lokalitě sice vede, ale je nezpevněná a my měli půjčené auto, které nesmělo mimo asfalt, takže jsem musel jít cca 1,5 km pěšky. Cesta vedla stále do mírného kopečka, ale nebylo to nic hrozného.

Už z dálky jsem viděl velké zarůstající haldy a po cestě byla spousta upozornění na plechových zrezlých cedulích psaných řecky, ze kterých jsem toho moc nepochytil. Na YouTube jsem si našel nějaké hodně staré video, které ukazovalo, že se zde má nacházet místo se štolami a já jsem si všiml, že kolem vstupů do štol jsou dutiny s krystaly – jak jsem doufal, tak barytu. Z mapy jsem si vytipoval místo, kde by se mohly tyto štoly nacházet, ale jaké bylo mé překvapení, když se z daného místa vyklubal starý opuštěný mramorový kamenolom. Thassos je totiž známý především díky těžbě sněhově bílého dolomitického mramoru.

Baryt je na této lokalitě hlavním a všudypřítomným minerálem.

Relikty původních štol v dnes již otevřeném jámovém dole.

Řekl jsem si tedy, že se vydám k haldám přímo nad lomem a vydal jsem se k nim po levé straně lomu. Hned u hrany lomové stěny jsem si ale všiml žilek s baryty zarůstající do limonitizované horniny. Nejednalo se ale o kvalitní ukázky, nicméně první náznak to byl. Pokračoval jsem tedy výše a mezi piniemi jsem viděl haldy vytěženého materiálu. Samožejmě byly plné krystalů, ale pořád to nebylo to, co jsem si z lokality chtěl odnést. Přecijen tento materiál zde leží minimálně 70 let (spíš víc), takže už byl dost zvětralý a nehezký. Chtělo to jediné – najít ono místo, které jsem viděl na videu.

Pokračoval jsem tedy dále, objevil jednu menší zapadanou průzkumnou jámu či šachtu a když už jsem si myslel, že snad začnu opravdu probírat haldy, tak jsem přišel k místu, kde bylo dřív očividně nějaké větší místo na překládku rubaniny na náklaďáky. Vpravo jsem pak uviděl přesně to, co jsem hledal. Stačilo pár kroků a byl jsem v místě, kde nejspíš kdysi začínala jedna z průzkumných štol, ale následně bylo toto místo celé otevřené povrchově. Všude kolem mě byly náznaky dutiny s krystaly barytu. Říkal jsem si, že kdybych bydlel tady na ostrově, tak bych měl co dělat asi celý život…

Drúza barytu "in-situ" .

Drúza barytu zbarvená železem
(Thassos - Limenaria).
Velikost vzorku 95 mm.

Na zemi konečně válely lepší drúzky barytu, které zde někdo přede mnou nechal. Říkal jsem si, že si je možná vezmu, ale nejprve místo projdu a třeba si najdu nějaké vlastní lepší kusy. Postupně jsem procházel kolem stěny a prozkoumával ji. Všude tu byly otevřené dutiny s krystaly barytu! Baryty byly většinou zbarvené do žluta nebo do hněda od oxidů železa, ale místy bylo vidět, že jejich původní barva je čirá až bílá. Postupně jsem pokračoval až jsem našel místo, kde byla v podstatě otevřená jeskyně. Na zemi se váleli drúzky barytu, kozí bobky a kosti a pár kozích lebek.

Obecně bylo vidět, že zkrátka toto místo bylo v minulosti nejspíš využito jako skládka, ale následně bylo kupodivu opět vyčištěno a odpad byl odvezen pryč. I tak se tu ale všude nacházejí samé igelity a rozbité sklo. Přesto jsem tu viděl otevřené dutiny o velikosti kolem metru s krystaly barytu o velikosti až 3 cm čnící do prostoru. Občas byly baryty porůstané kalcity, o kterých jsem si původně myslel, že by se snad mohlo jednat i o halit, ale následně jsem viděl nezpochybnitelné krystalové tvary kalcitových klenců. Pokračoval jsem dál.

Drúza barytu s kalcitem a smithsonitem zbarvená železem
(Thassos - Limenaria).
Velikost vzorku 95 mm.

Drúza barytu částečně zbavená limonitu leptáním
(Thassos - Limenaria).
Velikost vzorku 141 mm.

Prošel jsem některé zbytky průzkumné štoly a stále typoval místo, kde bych zkusil své štěstí. Otevřený dobývací prostor jsem ale neprošel celý, jelikož času bylo prostě málo a tak jsem se rozhodl, že své štěstí zkusím právě v onom místě připomínající jeskyni. Byly tam na první pohled lehce dobyvatelné drúzy a to bylo přesně to, na co jsem si s mým malým kladívkem a majzlíkem mohl troufnout. Jenže realita byla taková, že když jsem si nasadil čelovku a zkusil vysekat první drúzku, tak hornina byla tak houževnatá, že nepustila vůbec nic. Respektive takto – pustila všechny krystaly barytu, které odskákaly, jak semínka z netykavky jen co jsem začal bušit do majzlíku vedle nich.

Zkusil jsem to pak ještě na několika dalších částech dutiny, která se zde nacházela, ale začalo to vypadat tak, že si snad neodnesu nic lepšího. Trvalo mi to asi půl hodiny, než jsem se trošku zorientoval a majzlíkem začal dělat nějaké ty lepší drúzky. Občas mi z nepochopitelného důvodu vypínala čelovka (normálně to nedělá) a vedro bylo vážně šílené (sice jsem byl ve stínu, ale teplota vzduchu se blížila k třicítce a já se snažil ze všech sil s mým titěrným nářadím něco udělat). V „jeskyni“ jsem strávil asi 1,5 hodiny, než jsem to celý zpocený vzdal. Výsledkem mé úmorné práce bylo asi 50 vzorků.

Pohledy do dutin s krystaly barytu, kalcitu a smithsonitu byly neskutečné.

Drúza barytu zbarvená železem
(Thassos - Limenaria).
Velikost vzorku 95 mm.

Musel jsem si ale vybrat co si vezmu a co na lokalitě nechám, jelikož váha limitující zavazadlo do letadla je 23 kilo a já už při cestě na ostrov měl kufr o váze přes 11 kilo. Baryt je navíc těžký minerál (přecijen starým českým názvem je to těživec). Navíc jsem při kutání narazil na polohu s pěknou dutinou kalcitu a tu jsem si také chtěl aspoň v nějakém hezkém vzorku odnést. Vykopanou asi 20 cm část dutiny jsem si odvést nemohl, takže zůstala na lokalitě. Místo toho jsem si vzal její menší část a dva menší odpadlé kousky. Z této dutiny mám také zajímavý vzorek s drobnými tabulkami barytu zbarvenými limonitem, který jsem si prostě musel vzít, jelikož mi přijde velmi estetický.

Obecně jsem bral spíše menší vzorečky do 5 cm, ale vzal jsem i pár větších kusů. Nakonec jsem byl vlastně rád, že jsem si vzal jen pár novin na balení, jelikož kdybych jich měl víc, tak bych si toho odnesl víc a Bůh ví, jak bych pak prošel na letišti (baryt navíc nepropouští rentgenové paprsky, takže při kontrole musel parádně svítit). I tak jsem si odnášel tašku, kterou jsem nedokázal narvat do batohu a její váhu jsem odhadoval tak na 15 kilo. Rozloučil jsem se s lokalitou, zavolal přítelkyni, že už vyrážím a že se za 30 minut sejdeme na dohodnutém místě a vyrazil.

Pohledy do dutin s krystaly barytu, kalcitu a smithsonitu byly neskutečné.

Drúza barytu zbarvená železem
(Thassos - Limenaria).
Velikost vzorku 95 mm.

Cesta zpět byla již mnohem příjemnější než prodírání se piniemi při cestě na lokalitu (šel jsem prostě po cestě)… Jelikož bylo kolem půl sedmé, tak byla právě tzv. „zlatá hodinka“, takže jsem po cestě dost fotil, jelikož kdy jindy se mi naskytne možnost fotit olivové háje při západu slunce? :-) Cesta byla v pohodě, přítelkyni jsem vyzvedl a už zbývalo jen dostat vzorky do Čech. Nakonec to bylo jednodušší než jsem si myslel a kufr měl jen 16 kilo podle váhy na letišti (nějak tomu nevěřím, ale ok). Cestu přežily téměř všechny vzorky a doma jsem ještě některé z nich leptal v kyselině od limonitových povlaků. Ve výsledku mám pár pěkných vzorků do sbírky a hlavně jsem si vyřešil jednu tu nedořešenou záležitost, která mi pořád vrtala vzadu v hlavě po téměř 20 let. :-)

Poznámka:

Obecně z pevninského Řecka není většinou problém vozit v odbaveném zavazadle vzorky minerálů či hornin. Řekové se mnohem více zaměřují na pašované starověké artefakty a přírodniny ignorují. Přesto nedoporučuji vozit vzorky z ostrovů, jelikož dle toho co jsem slyšel to občas bývá problém. U Thassosu je výhoda toho, že se sice jedná o ostrov, ale reálně se létá z Kavaly, která je právě na pevnině.

Kalcity z této lokality mi přišly zvláštní, takže jsem je nechal analyzovat na mikrosondě a jedná se o směsi kalcitu a smithsonitu. Uhličitany do sebe velice rádi přecházejí, takže nejde na 100% říci, o který minerál se zde jedná. Je to skrátka směs, někdy čistý kalcit, jindy čistý smithsonit. A právě smithsonit (ZnCO3) je jedna z rud, která se zde těžila.

Má nejlepší nalezená drúza barytu zbarvená železem
(Thassos - Limenaria).
Velikost vzorku 76 mm.

VIDEO = Thassos - Limenaria (29.8. 2025)
FOTO = Lokalita
FOTO 1 = Drúzka barytu zbarvená železem
FOTO 2 = Drúzka barytu zbavená železa leptáním
FOTO 3 = Drúzka kalcitu a smithsonitu
FOTO 4 = Drúza kalcitu a smithsonitu
FOTO 5 = Drúza kalcitu a smithsonitu
FOTO 6 = Drúzka barytu zbavená povlaku železa leptáním
FOTO 7 = Drúza barytu zbavená povlaku železa leptáním
FOTO 8 = Drúza barytu s kalcitem zbarvená železem
FOTO 9 = Drúza barytu
FOTO 10 = Drúza barytu částečně zbavená limonitu leptáním
FOTO 11 = Drúza barytu zbarvená železem
FOTO 12 = Drúzka barytu zbarvená železem
FOTO 13 = Má nejlepší nalezená drúza barytu zbarvená železem