minj
Lokality

 Mineralogie 

Expedice Krakonoš 3 - 1. den
(den konání 12.7. 2025)

smrci

Kamenolom Smrčí těží poslední zbytky zásob.


Stejně jako minulý rok přidávám hned na začátek upozornění - Návštěvu lomů lze doporučit jen po domluvení vstupů s provozovatelem.


   

   Jako každý rok jsme se i letos s kamarády rozhodli, že vyrazíme na každoroční vícedenní akci na šutry. Nejprve jsme se ale museli domluvit na tom, kam se vlastně pojede a to je vždy ve více lidech tak trochu problém. Nakonec jsme se domluvili na tom, že bychom mohli částečně zopakovat loňskou akci do Krkonoš s podobným, ale trochu odlišným plánem zaměřeným hlavně na lomy. Akce jsme se měli zúčastnit tři, tedy Jirka, Martin a já, ale Martin na poslední chvíli účast odřekl a jelikož jsem si zrovna psal s kamarádku Dášou, které už taky pár let slibuji, že bych jí dal vědět na nějakou podobnou akci, tak jsem se jí zeptal.

smrci

Krásná ukázka sloupcovité odlučnosti bazaltu ve stěně, která zde doufám zůstane i po ukončení těžby jako krásná geologická památka
 



Lom doslova vytvořil průrvu skrz kopec. 
   Dáša nakonec mohla a byla ráda, že jsem dal vědět, takže složení bylo tedy kompletní (původně jsem přemýšlel nad tím, že by se do auta vešel ještě jeden člověk, ale to jsem vzhledem k předchozím zkušenostem s nedostatkem místa v kufru nakonec zavrhnul). Co mělo být trochu problém bylo počasí. První dva dny totiž mělo téměř celé propršet, respektive sobota měla být propršená komplet a v neděli odpoledne se konečně mělo začít dělat lépe. Na pondělí jsme už věděli, že se do lomů nedostaneme a zároveň se také mělo výrazně oteplit, takže v původním plánu byla zase nějaká ta lokalita u potoka.


   No a jak předpověď slibovala, tak se kupodivu také téměř do puntíku stalo. V sobotu jsem naložil Jirku v Lovosicích kolem půl deváté a jakmile jsme vyjeli, tak začalo pršet. Dášu jsme nabírali na Letňanech a po cestě jsme si ještě zavolali s kamarádem Karlem, který nakonec dal vědět, že by s námi skočil na první lokalitu (Karel do poslední chvíle nevěděl, jak bude či nebude mít čas). První lokalitu ale popisovat nebudu. Byl to lom, kde jsem do té doby nikdy nebyl a vzhledem k tomu, že tam bývá problém se sběrateli (respektive provozovatel mívá problém), tak bude lepší o tomto lomu nepsat. V lomu jsme každopádně zůstali asi 3 hodiny během kterých vytrvale pršelo. Přesto jsme něco málo našli. 
smrci

Zrn olivínů je zde plno. Stačí mít jen oči přilepené k zemi a vybírat si


olivin

Hlavní předmět zájmu všech sběratelů, kteří sem míří z celé Evropy - olivín.
   V lomu jsme končili asi kolem půl třetí a další plán byl přesun na druhou dnešní lokalitu – lom Smrčí u Semil. Přestože se taktéž jedná o činný lom, tak myslím, že napsat o této notoricky známé lokalitě nebude problém. Ačkoliv je to až neuvěřitelné, tak za víc jak 15 let sbírání jsem na této lokalitě nikdy nebyl a dnes to tedy pro mě byla další premiéra. Lom je založen ve velice mladém vulkanickém výlevu starém pouhých 4,5 Ma (pliocén). Hlavní těženou horninou je bazanit, tedy jedna z nejběžnějších vulkanických hornin na Zemi spadající obecně mezi bazaltoidy (česky by se daly tyto horniny označit jako horniny čedičového vzhledu, ale složení se mezi nimi může dost lišit).


   Valná většina sběratelů lom zná hlavně díky jednomu minerálu a to olivínu. Známé jsou odtud především velice hojné „olivínové koule“ uzavřené v bazanitu. Označení „olivínové koule“ je však nesprávné a zcela laické. Ve skutečnosti se jedná o xenolity olivinického peridotitu. Slovo xenolit označuje cizorodé horninové těleso nacházející se v okolní magmatické hornině, přičemž se xenolit dostal do magmatické horniny v době, kdy se ještě jednalo o taveninu a mohla do sebe tedy tyto kusy pohltit.
xenolity

Olivíny pocházejí z xenolitů lherzolitu uzavřených v bazaltech.


oliviny
 
Výsledek mého hledání za cca 1,5 hodiny lopotění se na promáčených lomových cestách.
   Peridotit je pak označení pro celou skupinu ultrabazických magmatických hornin vznikající většinou v podmínkách svrchního pláště, přičemž se vlastně jedná o nejzastoupenější horninovou skupinu na světě (jen je valná většina tohoto materiálu ukryta kilometry pod našima nohama). Označení „olivinický“ pak jasně označuje hlavní skupinu minerálů, která udává danému peridotitu určité vlastnosti a v tomto případě se tedy jedná o minerály ze skupiny nebo lépe řady olivínu (řada olivínu je na stránkách popsán poměrně detailně v sekci Databáze minerálů).


   Všechny peridotity tedy mají obsahy různých pyroxenů (klinopyroxenů i ortopyroxenů) a k tomu je poté přimíchán ještě nějaký další důležitý horninotvorný minerál (mimochodem mateční horninou pyropů, tedy Českých granátů, je také peridotit, ale ten se označuje právě jako granátický peridotit a vypadá zcela odlišně než peridotit s olivíny). No a aby to nebylo tak jednoduché, tak se olivinické peridotity ještě dělí na další podskupiny dle konkrétního procentuálního zastoupení minerálů.
oliviny

Samostatná zrna olivínu
(Smrčí u Semil).
Velikost lahvičky 60 mm.


lherzolit
 
Xenolit lherzolitu v bazanitu
(Smrčí u Semil).
Velikost vzorku 51 mm.
   Olivinický peridotit ze Smrčí tak většinou odpovídá konkrétně lherzolitu. A ano, stále se jedná o horninu, jelikož je tvořena více druhy minerálů. Nyní už asi chápete, proč se pro místní xenolity lherzolitu mezi sběrateli využívá nesprávný, avšak výrazně triviálnější název „olivínové koule“. Mimochodem sběratelé tu vlastně vyhledávají tedy horniny a né tak úplně minerály, ikdyž hlavně jde právě o ten obsažený olivín. A my jsme tu byli právě kvůli olivínům jako všichni ostatní.


   Na chvíli nám také přestalo pršet, ale všechno bylo mokré, což bylo opět dobře, jelikož olivíny se krásně vyjímaly na tmavém podkladu okolního bazanitu. Zaměřili jsme totiž hlavně na sběr vypadaných zrn drahokamové kvality. Největší úspěch zde měla Dáša, která viděla ty nejlepší kusy, které našim zrakům unikaly. Čím čistější totiž olivín je, tím lépe propouští světlo a tím hůře je vidět. V podstatě jsme takto procházeli pouze plochy etáží a vyzobávali zrníčka po zemi z drobného štěrku. S námi bylo v lomu ještě několik dalších sběratelů a všichni sbírali podobně jako my. Mezitím se ale samozřejmě opět slušně rozpršelo.
lherzolit

Lherzolit
(Smrčí u Semil).
Velikost vzorku 58 mm.


oliviny
 
Samostatná zrna olivínu
(Smrčí u Semil).
Velikost největšího zrna 10 mm.
   S Jirkou jsme si ale do sbírek chtěli zařadit i typickou ukázku xenolitu lherzolitu v bazanitu, takže i na paličku došlo. Jen tedy tady je to spíš o formátování nějakého příhodného kusu, než o hledání samotných xenolitů, jelikož ty jsou doslova všude v hojném množství. Všechny minerály obsažené v těchto horninách jsou navíc dost těžké (díky obsahu hořčíku a železa), takže stačilo opravdu jen pár vzorků a promočené batohy opravdu hodně ztěžkly. V lomu jsme nakonec byli asi 2,5 hodiny a s nálezy jsme byli spokojeni.


   Jako informaci na závěr uvedu, že v lomu se již plánuje pouze dotěžení posledních zbytků zásob a následně zde těžba pravděpodobně příští rok skončí (a to byl také vlastně hlavní důvod, proč jsme i letos jeli nakonec směr Krkonoše, abychom tento lom stihli ještě v doznívající slávě). Původně jsme ještě měli v plánu po Smrčí vyrazit ještě do Doubravice, ale díky dešti, promáčeným věcem a faktu, že jsme se ráno dost courali a tím ztratili čas jsme nakonec po druhé lokalitě již zamířili na ubytování do Jilemnice. A ano, tentokrát jsme bydleli jako lidi a né v jurtě jako loni

Pokračování zde.
lherzolit

Xenolit lherzolitu obsahující minerály z řady olivínu a skupiny pyroxenů v bazanitu (Smrčí u Semil).
Velikost vzorku 178 mm.


FOTO = Lokalita Smrčí u Semil
FOTO 1 = Samostatná zrna olivínu
FOTO 2 = Samostatná zrna olivínu
FOTO 3 = Xenolit lherzolitu v bazanitu
FOTO 4 = Lherzolit
FOTO 5 = Xenolit lherzolitu obsahující minerály z řady olivínu a skupiny pyroxenů v bazanitu




Jakub Mysliveček ©