|
|
Expedice Krakonoš 3 - 1. den
(den konání 12.7. 2025)
|
Kamenolom Smrčí těží poslední zbytky zásob.
|
| Stejně jako
minulý rok přidávám hned na začátek
upozornění - Návštěvu lomů lze doporučit jen po
domluvení
vstupů s provozovatelem. |
|
Jako každý
rok jsme se i letos s kamarády rozhodli, že vyrazíme na
každoroční vícedenní akci na šutry. Nejprve
jsme se ale museli domluvit na tom, kam se vlastně pojede a to je vždy
ve více lidech tak trochu problém. Nakonec jsme se
domluvili na tom, že bychom mohli částečně zopakovat loňskou
akci do Krkonoš s podobným, ale trochu
odlišným plánem zaměřeným hlavně na lomy.
Akce jsme se měli zúčastnit tři, tedy Jirka, Martin a já,
ale Martin na poslední chvíli účast odřekl a
jelikož jsem si zrovna psal s kamarádku Dášou,
které už taky pár let slibuji, že bych jí dal
vědět na nějakou podobnou akci, tak jsem se jí zeptal.
|
|
Krásná ukázka sloupcovité odlučnosti
bazaltu ve stěně, která zde doufám zůstane i po
ukončení těžby jako krásná geologická
památka
|
|
Lom doslova vytvořil průrvu skrz kopec.
|
|
Dáša nakonec mohla a byla ráda, že jsem dal
vědět, takže složení bylo tedy kompletní (původně jsem
přemýšlel nad tím, že by se do auta vešel
ještě jeden člověk, ale to jsem vzhledem k předchozím
zkušenostem s nedostatkem místa v kufru nakonec
zavrhnul). Co mělo být trochu problém bylo počasí.
První dva dny totiž mělo téměř celé
propršet, respektive sobota měla být
propršená komplet a v neděli odpoledne se konečně mělo
začít dělat lépe. Na pondělí jsme už věděli, že se
do lomů nedostaneme a zároveň se také mělo výrazně
oteplit, takže v původním plánu byla zase nějaká
ta lokalita u potoka. |
|
No a jak předpověď slibovala, tak se kupodivu také
téměř do puntíku stalo. V sobotu jsem naložil Jirku v
Lovosicích kolem půl deváté a jakmile jsme vyjeli,
tak začalo pršet. Dášu jsme nabírali na
Letňanech a po cestě jsme si ještě zavolali s kamarádem
Karlem, který nakonec dal vědět, že by s námi skočil na
první lokalitu (Karel do poslední chvíle nevěděl,
jak bude či nebude mít čas). První lokalitu ale popisovat
nebudu. Byl to lom, kde jsem do té doby nikdy nebyl a vzhledem k
tomu, že tam bývá problém se sběrateli (respektive
provozovatel mívá problém), tak bude
lepší o tomto lomu nepsat. V lomu jsme každopádně
zůstali asi 3 hodiny během kterých vytrvale pršelo.
Přesto jsme něco málo našli. |
|
Zrn olivínů je zde plno. Stačí mít jen oči přilepené k zemi a vybírat si
|
Hlavní předmět zájmu všech sběratelů, kteří
sem míří z celé Evropy - olivín. |
|
V lomu jsme končili asi kolem půl třetí a
další plán byl přesun na druhou
dnešní lokalitu – lom Smrčí u Semil.
Přestože se taktéž jedná o činný lom, tak
myslím, že napsat o této notoricky známé
lokalitě nebude problém. Ačkoliv je to až neuvěřitelné,
tak za víc jak 15 let sbírání jsem na
této lokalitě nikdy nebyl a dnes to tedy pro mě byla
další premiéra. Lom je založen ve velice
mladém vulkanickém výlevu starém
pouhých 4,5 Ma (pliocén). Hlavní těženou horninou
je bazanit, tedy jedna z nejběžnějších
vulkanických hornin na Zemi spadající obecně mezi
bazaltoidy (česky by se daly tyto horniny označit jako horniny
čedičového vzhledu, ale složení se mezi nimi může dost
lišit). |
|
Valná většina sběratelů lom zná hlavně
díky jednomu minerálu a to olivínu.
Známé jsou odtud především velice
hojné „olivínové koule“
uzavřené v bazanitu. Označení
„olivínové koule“ je však
nesprávné a zcela laické. Ve skutečnosti se
jedná o xenolity olivinického peridotitu. Slovo xenolit
označuje cizorodé horninové těleso
nacházející se v okolní magmatické
hornině, přičemž se xenolit dostal do magmatické horniny v době,
kdy se ještě jednalo o taveninu a mohla do sebe tedy tyto kusy
pohltit. |
|
Olivíny pocházejí z xenolitů lherzolitu uzavřených v bazaltech. |
Výsledek mého hledání za cca 1,5 hodiny
lopotění se na promáčených lomových
cestách. |
|
Peridotit je pak označení pro celou skupinu
ultrabazických magmatických hornin
vznikající většinou v podmínkách
svrchního pláště, přičemž se vlastně jedná
o nejzastoupenější horninovou skupinu na světě (jen je
valná většina tohoto materiálu ukryta kilometry
pod našima nohama). Označení
„olivinický“ pak jasně označuje hlavní
skupinu minerálů, která udává danému
peridotitu určité vlastnosti a v tomto případě se tedy
jedná o minerály ze skupiny nebo lépe řady olivínu (řada olivínu je na stránkách popsán poměrně detailně v sekci Databáze minerálů). |
|
Všechny peridotity tedy mají obsahy různých
pyroxenů (klinopyroxenů i ortopyroxenů) a k tomu je poté
přimíchán ještě nějaký další
důležitý horninotvorný minerál (mimochodem
mateční horninou pyropů, tedy Českých granátů, je
také peridotit, ale ten se označuje právě jako
granátický peridotit a vypadá zcela odlišně
než peridotit s olivíny). No a aby to nebylo tak
jednoduché, tak se olivinické peridotity ještě
dělí na další podskupiny dle
konkrétního procentuálního
zastoupení minerálů. |
|
Samostatná zrna olivínu
(Smrčí u Semil).
Velikost lahvičky 60 mm. |
Xenolit lherzolitu v bazanitu
(Smrčí u Semil).
Velikost vzorku 51 mm. |
|
Olivinický
peridotit ze Smrčí tak většinou odpovídá
konkrétně lherzolitu. A ano, stále se jedná o
horninu, jelikož je tvořena více druhy minerálů.
Nyní už asi chápete, proč se pro místní
xenolity lherzolitu mezi sběrateli využívá
nesprávný, avšak výrazně
triviálnější název
„olivínové koule“. Mimochodem
sběratelé tu vlastně vyhledávají tedy horniny a
né tak úplně minerály, ikdyž hlavně jde
právě o ten obsažený olivín. A my jsme tu byli
právě kvůli olivínům jako všichni ostatní. |
|
Na chvíli nám také přestalo pršet,
ale všechno bylo mokré, což bylo opět dobře, jelikož
olivíny se krásně vyjímaly na tmavém
podkladu okolního bazanitu. Zaměřili jsme totiž hlavně na sběr
vypadaných zrn drahokamové kvality.
Největší úspěch zde měla Dáša,
která viděla ty nejlepší kusy, které
našim zrakům unikaly. Čím čistější totiž
olivín je, tím lépe propouští světlo
a tím hůře je vidět. V podstatě jsme takto procházeli
pouze plochy etáží a vyzobávali zrníčka po
zemi z drobného štěrku. S námi bylo v lomu
ještě několik dalších sběratelů a všichni
sbírali podobně jako my. Mezitím se ale samozřejmě opět
slušně rozpršelo. |
|
Lherzolit
(Smrčí u Semil).
Velikost vzorku 58 mm. |
Samostatná zrna olivínu
(Smrčí u Semil).
Velikost největšího zrna 10 mm. |
|
S Jirkou jsme si ale do sbírek chtěli zařadit i typickou
ukázku xenolitu lherzolitu v bazanitu, takže i na paličku
došlo. Jen tedy tady je to spíš o
formátování nějakého
příhodného kusu, než o hledání
samotných xenolitů, jelikož ty jsou doslova všude v
hojném množství. Všechny minerály
obsažené v těchto horninách jsou navíc dost
těžké (díky obsahu hořčíku a železa), takže
stačilo opravdu jen pár vzorků a promočené batohy opravdu
hodně ztěžkly. V lomu jsme nakonec byli asi 2,5 hodiny a s
nálezy jsme byli spokojeni. |
Jako informaci na závěr uvedu, že v lomu se již
plánuje pouze dotěžení posledních zbytků
zásob a následně zde těžba pravděpodobně
příští rok skončí (a to byl také
vlastně hlavní důvod, proč jsme i letos jeli nakonec směr
Krkonoše, abychom tento lom stihli ještě v
doznívající slávě). Původně jsme
ještě měli v plánu po Smrčí vyrazit ještě
do Doubravice, ale díky dešti, promáčeným
věcem a faktu, že jsme se ráno dost courali a tím
ztratili čas jsme nakonec po druhé lokalitě již zamířili
na ubytování do Jilemnice. A ano, tentokrát jsme
bydleli jako lidi a né v jurtě jako loni…
Pokračování zde.
|
|
Xenolit lherzolitu obsahující minerály z řady
olivínu a skupiny pyroxenů v bazanitu (Smrčí u Semil).
Velikost vzorku 178 mm. |
FOTO = Lokalita Smrčí u Semil
FOTO 1 = Samostatná zrna olivínu
FOTO 2 = Samostatná zrna olivínu
FOTO 3 = Xenolit lherzolitu v bazanitu
FOTO 4 = Lherzolit
FOTO 5 = Xenolit lherzolitu obsahující minerály z řady olivínu a skupiny pyroxenů v bazanitu
|