Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Druhou lokalitou byl břeh přehrady Nechranice.

Jedna z exkurzí, která měla mít název „Fluoritová ložiska východních Krušných hor“ se však nakonec ukázala jako problematická právě z několika výše uvedených faktorů, a proto jsme se s Martinem rozhodli, že ji nakonec pořádat nebudeme (přestože by o ni byl velký zájem). Druhá exkurze ale vypadala mnohem nadějněji a měla být zaměřena také mnohem více na paleontologii. Mostecká pánev je plná zajímavých lokalit, spousta z nich by byla naprosto skvělými exkurzními lokalitami, ale u většiny z nich prostě člověk narazí na něco, co by návštěvu lokality zkomplikovalo. Proto jsem si dlouhou dobu lámal hlavu s tím, jak okruh poskládat až vznikl finální plán.

No a o první ročník této exkurze byl obrovský zájem a během dubna jsme již měli plně naplněnou kapacitu exkurze (po měsíci kdy se na ni dalo přihlašovat), která byla 15 osob. Proč jen 15 osob? Protože se při exkurzích chceme vyhnout davům účastníků, chceme mít čas a prostor věnovat se každému člověku individuálně a obecně také nechceme, aby lokality poté nevypadaly jako pole po náletu kobylek. Cílem našich exkurzí je edukativní činnost veřejnosti s možností sběru reálných přírodnin a možností pozorování reálných výchozů přímo v terénu, jelikož přímá výuka je zkrátka nejlepší formou výuky.

Na břehu se v některých místech dají sbírat zkameněliny i minerály.

Jedny z nejběžnějších nálezů tvořily tyto limonitové konkrece, které osobně považuji za nejestetičtější ukázky tohoto materiálu z ČR.

Pojďme ale už k samotnému prvnímu ročníku paleontologicko-mineralogické exkurze po Mostecké pánvi. Už jsem výše psal, že počet přihlášených byl maximální možný. V tu chvíli je téměř nutné, abychom na účastníky byli celkem 2 průvodci. Jenže Martin v týdnu začal řešit zdravotní problém, který mu znemožnil se exkurze zúčastnit, takže jsem stál před nelehkým rozhodnutím. Buď exkurzi odsunout na náhradní týden (o 14 dní později) nebo jet ta exkurzi sám bez Martina. Vzhledem k tomu, že mělo být opravdu pěkné počasí a o několika lidech jsem věděl, že přijedou již o den dříve a budou zde přespávat (mají zamluvené ubytování), tak jsem se nakonec rozhodl pro druhou variantu.

Místo Martina mě ale napadlo oslovit kolegyni paleontoložku Evu, která se specializuje právě na kenozoikum a jelikož souhlasila, tak jsem ji ráno vyzvedl v Mostě a už jsme mířili směr první lokalita, kterou byla vyhlídka nad zámkem Jezeří. Exkurze sice začínala v 8:30, ale jelikož je to přecijen poměrně stoupák od parkoviště k vyhlídce, tak jsme začínali až v 8:45. Meteorologové dnes slibovali jasnou oblohu a teploty až 27 °C, což vypadalo poměrně nadějně, jenže bohužel byla pod Krušnými horami ranní mlha, která naprosto přikryla povrchový hnědouhelný velkolom ČSA. Díky tomu jsme sice měli efektní výhled, ale to hlavní, proč jsme se škrábali na vyhlídku, tedy výhled na techniku využívanou pro těžbu uhlí, jsme bohužel neměli. Na vyhlídce jsme si ale udělali úvodní přednášku. Ta zahrnovala rychlou historii tvorby českého masivu, poté jsme se podívali na regionální geologii oblasti (především na tvorbu samotných sedimentů mostecké pánve) a poté jsme se také zaměřili na vznik různých typů uhlí a jejich různé typy dobývání. Přednášku jsme zakončili výhledem na budoucnost uhlí v ČR a společnou fotkou. Mlha se ani za tu hodinku a čtvrt nerozpustila a jelikož jsme již museli pokračovat, tak jsme se vrátili zpět k autům.

Účastníci také zkoušeli štěstí při hledání sádrovců a tento pěkný monoklinický krystal se povedl jedné z účastnic.

Lokalita je však nejvíce známá díky bohatým ukázkám miocenní flóry.

Poté následoval delší přesun na lokalitu Nechranice. Tato lokalita původně nejvíce narušila plánovanou exkurzi a to z toho důvodu, že jsou zde zákazy vstupu na činný sesuv. Jenže jsem si to špatně vyložil a ve skutečnosti se doslova nesmí vstupovat do místa odlučných ploch z důvodu nebezpečí zřícení se do hlubokých trhlin, které nemusí být ani vidět (potvrzeno od kolegy). Mimo vlastní sesuv se však chodit smí (samozřejmě s přihlédnutím na možné pády kamení apod.). My jsme se tedy přesunuli asi 1 km po břehu přehrady, jejíž hladina je v tuto roční dobu až podezřele nízko.

Tato lokalita je velice zajímavá. My jsme si popsali její celkovou stratigrafii, vysvětlili jsme si tvorbu základních druhů místních sedimentů, které jsou v pánvi zcela běžné (písky průvalových vějířů, jezerní jílovce, mokřadové uhelné slojky a vrstvy přeplavených vulkanoklastik). Potom už jsme se konečně mohli pustit do sběru. Nejprve jsme se zaměřili na limonitizovanékusy fosilních dřev a na asi nejlepší ukázky limonitových konkrecí v ČR. Tyto záležitosti zde navíc byly v pěkných ukázkách i velkém množství díky nízké hladině přehrady, která odhalila větší plochu pláže.

Jeden z nálezů patřil například tomuto javoru (Acer integerrimum).

A povedly se také ukázky plodů. Zde pravděpodobně ořechu.

Část účastníků zkusila také štěstí při sběru sádrovců, které se tu nacházejí v blízkosti uhelných slojek a opravdu se nějaké sádrovce našly. Většinou se jednalo o menší krystalické srostličky až krystalické kůry, ale našel se také jeden pěkný monoklinický asi 6 cm velký krystal. Nakonec jsme se ale zaměřili na vrstvy jílovců, které jsou díky nízké hladině bez problému přístupné (normálně bývají pod hladinou) a sbírali jsme miocenní flóru. Místy jsou zde vrstvy tak neskutečně přeplněné otisky listů, že není ani poznat, kde jeden list končí a druhý začíná.

Z nálezů lze vyjmenovat především druhy jako Alnus menzelli, Acer tricuspidatum, Taxodium dubium, Glyptostrobus europaeus a mnohé další. Zajímavé vzácnější nálezy pak patřily například krásné ukázce listu javoru Acer integerrimum, pěkné ukázce listu kapradiny Woodwardia muensteriana a především plodu neznámého druhu (pravděpodobně ořech), který nálezkyně věnovala kolegyni Evě ke studiu a uložení do sbírek ČGS. Bylo již kolem půl jedné, všichni měli plno vzorků a slunce hřálo jako blázen, takže jsme se rozhodli, že se vrátíme zpět k autům a přesuneme se na další lokalitu.

Na lokalitě jsou také k nalezení ukázky jinak poměrně vzácných kapradin (zde Woodwaria muensteriana).

Třetí exkurzní lokalitou byl bývalý kamenolom u obce Tuchořice.

Tou byla v podstatě legendární paleontologická lokalita Tuchořice u Loun. V Tuchořicích jsou dvě paleontologické lokality (více jsem to rozebíral zde) a my jsme se vydali do bývalého lomu na sladkovodní vápenec. Tato lokalita je chráněna právě díky charakteristickým fosiliím, geologickém vývoji, ale také z botanického hlediska. Sběr zkamenělin je zde zakázán, avšak pouze přímo z výchozů a ze sutě je možné sběry provádět (podobně jako na většině chráněných lokalit v Barrandienu). Co mi nicméně nějak nedošlo bylo to, že takto uprostřed září bude lokalita opravdu hodně zarostlá. I tak jsme ale mezi keříky našli mnoho zajímavého materiálu.

Asi nejběžnější byly velice bohaté nálezy miocenní plží fauny a to především druhů Klikia labiata a Gyraulus dealbatus. Stačilo asi 10 minut a každý měl svého šneka. :-) Na lokalitě jsme ale zůstali jen asi 30 minut a to především díky extrémně dotěrným komárům, kteří nám doslova pili krev. Ještě předtím jsme si ale všimli krásných květů místní hlavní byliny, kvůli které je lokalita chráněna také botanicky a to Hořečku brvitého. Popravdě jsem nečekal že zde takto na podzim ještě nějaké květy této vzácné rostliny najdeme. Naše exkurze byla tedy obohacena také o neplánovanou botanickou část. :-)

ento bývalý lom na sladkovodní vápenec je chráněnou lokalitou. Sběr ze suti je však povolen (přestože na místní informační ceduli je to uvedeno jinak).

Dva pěkné nálezy plže Klikia labiata, které se povedly jednomu z účastníků.

No a ve chvíli, kdy jsme odcházeli přišel jeden z účastníků exkurze s dotazem: “A co je prosím tohle? Vypadá to jako kus dřeva.“ To co nám ukázal vzalo mě i kolegyni Evě dech. Oním nálezem byl totiž dokonale zachovaný kmínek palmy! Z této lokality jsou palmy známé a to především ve formě otisků listů, ale také právě jako kalcifikovaná dřeva. No a takovýto nález je v podstatě muzejní záležitostí. Vzorek jsem si tak důkladně nafotil ze všech stran, jelikož toto se opravdu nevidí každý den. No a poté jsme již utíkali před agresivními komáry do aut a přejeli jsme na další již čtvrtou lokalitu.

Čtvrtou lokalitou byly Strkovice u Postoloprt. Tato velice známá lokalita se v minulosti proslavila nálezy jedněch z nejlepších ukázek sádrovce v ČR. Pocházejí odtud krásné ukázky až 20 cm velkých dokonalých monoklinických krystalů a až 35 cm velké srostlice. Dokonce byli tyto sádrovce tak čisté, že je brusiči zkoušeli zpracovat do brusů (nicméně to vzhledem k velice nízké tvrdosti sádrovce je spíše technologická výzva než že by byly tyto brusy poté použitelné do šperků). Stará těžebna je bohužel již od roku 1997 zrekultivována, nicméně ještě tu zůstává jeden malý výchoz, kde se sádrovce dokumentační kvality dají stále najít.

Co jsme naprosto nečekali byl jeden z nálezů - kalcifikovaný kmen palmy. Je až neuvěřitelné, že něco podobného se na lokalitě ještě dnes, čistě vypadané pod stěnou, dalo najít.

Lokalita je však také chráněna díky výskytu Hořečku brvitého, který jsme zde kupodivu také zastihli v květu. Kromě paleontologie jsme tak měli také botanickou vložku.

U tohoto výchozu jsme si tedy udělali povídání o vzniku sádrovce z větrání pyritu a poté jsme se pustili do sběru. Ohledně Strkovic jsem měl obavy, aby si účastníci našli dostatečně pěkné ukázky. Nečekal jsem ovšem, že nálezy budou v podstatě koncentrovány jen do malého prostoru a kolem nich nebude možné nic bez větší práce najít, takže pro příští rok budu muset Strkovice zvážit a případně je vyměnit za jinou lokalitu, což je opravdu škoda, jelikož je to prostě klasika v rámci minerálů Mostecké pánve. Přesto se několik pěkných sádrovců našlo a každý z účastníků si nějaký ten menší sádrovec také odnášel, jelikož nálezci se o vzorky podělili.

Bylo již kolem půl páté a my jsme měli poněkud skluz v časovém harmonogramu. Většině lidí docházelo pití a zkrátka byli jsme unaveni (hlavně z toho vedra). Proto jsme při přesunu na poslední lokalitu udělali rychlou občerstvovací zastávku na pumpě (což velice bodlo, jelikož pití na benzínce je sice drahé, ale dejte žíznivému člověku možnost si koupit studenou vodu a kafe když je žíznivý a unavený a nebude chtít nic jiného). No a potom už jsme konečně kolem páté hodiny parkovali u poslední lokality a tou byly Nečichy u Loun.

Tuto lokalitu navštěvuji se svými studenty již 3. rokem a zkrátka je to místo, kde si člověk bez problému najde pěkné ukázky miocenní flóry. Nicméně je tu trošku problém s místními střelnicemi, jelikož když probíhají střelby (především na té vojenské), tak se k lokalitě nedá dostat (příjezdové cesty hlídají vojáci). My jsme přijeli pozdě odpoledne o víkendu, takže žádné střelby neprobíhaly a mohli jsme se nerušeně přesunout přímo do bývalé těžebny vypálených jílovců.

Přestože Strkovice nebyly úplně ideální exkurzní lokalitou, tak se nám nějaké ty sádrovce podařilo najít.

Pátou a poslední exkurzní lokalitou byly Nečichy u Loun. Zde se naprosto bez kopání dají přebírat na nálezy bohaté opadové haldy pod stěnami bývalého lomu na vypálené jílovce.

Naposledy jsem účastníkům pověděl o genezi lokality, přičemž jsme se zaměřili na vznik místních typických vypálených jílovců a také velice zajímavé horniny porcelanitu. Poté následoval výčet možných nálezů fosilní flóry no a jelikož čas neúprosně ubíhal, tak jsme se pustili do sběru. Sběr je zde opět naprosto klidný a nemusí se vůbec používat kladívko. Člověku stačí pouze rukavice a bystré oko. Nálezů je tu opravdu dost, takže během 30 minut měli všichni dostatek vzorků. Nejhojnější jsou zde rozhodně ukázky rákosu Typha lattissima, olší Alnus julianiformis, habrů Carpinus grandis a javoru Acer tricuspidatum.

Kromě toho se také našlo pár lístků nepukalky Salvinia reussi a velice zajímavé byly nálezy větviček, které jsme nejdříve nedokázali určit, nicméně následně jsme se tedy shodli, že se jedná o větvičky růží (byly krásně trnité), které jsou z lokality známy ve formě otisků listů. No a jelikož už bylo kolem šesté hodiny, tak jsme si zabalili věci a vyrazili zpět k autům, kde jsme se rozloučili a každý se vydal svou cestou. Tím také skončil první ročník této nové exkurze a zároveň poslední letošní exkurze, která byla v plánu.

Nejběžnějšími nálezy jsou zde rákosy a listy olší.

Ale tentokrát se několika účastníkům povedly také tyto zajímavé otisky patřící s nejvyšší pravděpodobností větvičkám miocenní růže.

Kdybych měl exkurzi zhodnotit, tak vím, co příště udělat jinak. Především termín v druhé polovině září není úplně ideální a příště by byl asi trošku dřív na začátku září. Druhou věcí je lokalita Strkovice, která prostě bude potřeba pro příště promyslet, zda-li se tam vůbec vydávat. No a poslední věc je to, jestli já si neprojedu ty lokality těsně před exkurzí a pořádně to tam nevysbírám, protože ta palma mi opravdu vyrazila dech (to je samozřejmě vtip :-) ). Jsem rád, že se exkurze účastníkům líbila a že i fosilky mají své příznivce.

P.S. Mostecká pánev a mostecká pánev nejsou to stejné. V případě využití velkého „M“ myslím geografickou polohu, v případě využití malého „m“ pak myslím přímo geologické prostředí. Čeština je občas zvláštní…

FOTO = Naše exkurze - Paleontologicko-mineralogická exkurze po Mostecké pánvi (1. ročník)

Společná fotografie účastníků 1. ročníku exkurze po Mostecké pánvi.