Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Pokračovali jsme sběrem na haldě Barbory, přičemž tato lokalita je extrémně exponovaná a spousta sběratelů ji považuje za extrémně vysbíranou. Nicméně po našich zkušenostech při exkurzích mohu prohlásit, že se zde stále dají najít pěkné minerály.

Jenže plánovanou exkurzi po „Fluoritových ložiscích východního Krušnohoří“ jsme nakonec museli zrušit, jelikož zkrátka byla moc problematická. Druhá původně plánovaná exkurze a to po „Mostecké pánvi“ se nicméně konat bude. Takže co s tím? No asi ještě budeme muset něco vymyslet na další rok, ale tento rok se tedy koná Krupka, České středohoří (trasa A) a nakonec nová exkurze po Mostecké pánvi. Nyní ale už konečně k první proběhlé akci tohoto roku a to k „Mineralogicko-ložiskové exkurzi po Krupce – Knöttelu“.

Letos tato exkurze konala již ve svém 8. ročníku (ale nutno poznamenat, že v roce 2019 a 2020 se konala 2x za rok, takže vlastně to byl již dalo by se říct jubilejní 10. ročník…). Nicméně řádný termín konání dne 5. dubna byl poměrně ohrožen vzhledem k né úplně dobré předpovědi počasí, která slibovala teploty kolem 2 °C, silný vítr, zataženo a dokonce sněžení! S Martinem jsem bedlivě sledovali předpověď každý den a nakonec jsme se ve středu večer rozhodli, že na základě zlepšující se předpovědi raději exkurzi uděláme právě v řádný termín. Následující víkend totiž měl být ještě horší (spoiler alert – nakonec následující víkend bylo 18 °C a polojasno…).

Na haldě Barbory se při exkurzi vždy najde nějaká ta specialitka - zde křemen s hojnými zrny ryzího bismutu.

Dále jsme se přesunuli ke sběru na haldě Václava.

Každý rok máme při této exkurzi krásné počasí a jen 2x se nám stalo, že chvíli pršelo (jedno opravdu celkem hodně). Proto jsme doufali, že se počasí přes den umoudří. A ano, sice jsme dopoledně měli asi hodinu opravdu ošklivé zataženo, teplota během dne nevystoupala nad 9 °C a celou dobu celkem nepříjemně foukal vítr, nicméně slunce nás nakonec provázelo v podstatě skoro celým dnem! Sešli jsme se ve složení celkem 18 účastníků na klasickém místě u štoly Barbora. Zde jsme si udělali jak už to bývá zvykem úvodní poměrně dlouhou a vyčerpávající přednášku o regionální geologii východních Krušných hor, ale i Českého masivu (tu jsem si vzal na starost já), následoval výklad Martina na téma historie hornictví na Krupce a nakonec jsme tak nějak oba řekli výklad k lokalitě, u které jsme zrovna stáli, tedy k tzv. „Mo-dolu“ a ke štole Barbora, což je jedna z mineralogicky nejdůležitějších lokalit v Krušných horách.

Po tomto výkladu jsme se přesunuli na první lokalitu, kde jsme sbírali minerály a to na haldu vedle štoly Barbora. Člověk by si řekl, že tato extrémně exponovaná halda bude již dávno kompletně přesbírána, nicméně každý rok se přesvědčujeme o tom, že tomu kupodivu tak není. Loni se třeba našly dutinky s jehlicemi vzácného bismutinitu a letos se kromě běžných nálezů (molybdenit, fluorit, ortoklas, biotit, cinvaldit, křemen) našel dokonce také vzorek prošpikovaný až 2 mm velkými ryzími bismuty! Škoda že na vzorku nebyl nějaký ten krupkait, ale ten jsem každopádně přinesl na ukázku s pár dalšími místními vzorky minerálů, aby účastníci exkurze viděli, co se zde nachází (nutno dodat vše vlastní nálezy od roku 2012).

Klasická ukázka lupenů molybdenitu zarůstající do křemenné žíly nalezené na haldě Václava.

Hlada Bismutka je sice již extrémně překopána, nicméně stále se na ní dají ryzí bismuty najít.

Poté se někteří účastníci s Martinem vydali na menší výstup k povrchovému dobývkovému pásmu na žíle Mahler, což je jedno z nejstarších důlních děl na Krupce hned vedle Preiselberské pinky a Zwickenpinge. No následoval přesun kolem štoly Simon Juda, kde jsme si krátce pověděli něco málo o těchto na Knöttelu poměrně hojných malých důlních dílech z 18. století) a poté jsme sbírali na haldě štoly Václav. Tato štola má největší haldu ze všech děl tzv. „Mo-dolu“, což je způsobeno také tím, že materiál ze štoly Barbora byl od určitého roku dopravován komíny na štolové patro Václava a následně vyvážen ven ke zpracování, takže vlastně na této haldě je materiál ze dvou štol.

Na této haldě, která se v závěru roku 2019 pohrábla bagrem při úpravách lanové dráhy Bohosudov – Komáří Vížka, se vždy dají najít pěkné ukázky především molybdenitu. A ani dnes tomu nebylo jinak. Bohužel vlastně kromě molybdenitu, občas pěkného cinvalditu a sericitu, jsme toho na haldě moc nenašli. Je vidět, že za ty 4 roky se místo poměrně dost vyčerpalo a chtělo by to zase více hrabat. Přesto si každý z účastníků nějaký ten svůj pěkný nález odnášel. Následoval přesun na východní Knöttel, kde jsme se nejdříve zastavili u šachty Vendelín, abychom si pověděli o typických projevech hornické krajiny a místní těžby primárně v 18. století. No a jen o kus dál se pak nachází místo, které nazýváme haldou „Bismutka“ a kam s exkurzemi chodíme.

Naší čtvrtou lokalitou byla Zwickenpinge, kde si vzal slovo opět Martin.

Poslední hlavní lokalitou exkurze je Prokopský peň.

Bohužel však musím konstatovat, že stav lokality „Bismutka“ je tristní. Nevím kdo, ale někdo tu podkopává vzrostlé stromy, které nevydří a padají. Zkrátka prasárna na ntou. Bohužel jsme tak na této lokalitě byli při exkurzi asi naposledy a budeme muset vymyslet náhradní plán za tuto haldu (asi si najdeme nějaké nové místo, které tentokrát nepropálíme na internetu aneb tady se hezky ukazuje jedna má blbost z mých sběratelských začátků). Každopádně i na této velice překopané a dalo by se říci vysbírané haldě se stále něco málo najít dá. Nalezli jsme hojně masivní chalkopyrit, zrnka bismutu, krychličky fialového fluoritu a nějaké ty kasiterity.

Čtvrtou lokalitou bývá halda Zwickenpinge, ale zde musím všechny případné návštěvníky Krupky varovat – bohužel zde opět jezdí „blázni na kolech“, kteří sjíždí strmé svahy Krušných hor. Setkal jsem se tu s nimi v roce 2010, kdy mi jeden tento člověk přelétl nad hlavou, přičemž stačilo pár centimetrů a byl by ode mě klid (což by se mnoha lidem mimochodem dost zamlouvalo). No a v roce 2011 je tu pak začala chytat PČR, což způsobilo, že zmizeli. Nyní se však vrátili a jezdí přímo přes Zwickenpinge. Proto si prosím dejte pozor, když se po místních pěšinách budete pohybovat. Martin na Zwickenpinge měl přednášku k dané lokalitě a poté jsme sebírali typické místní sekundární minerály mědi a to azurit a malachit. Kromě toho se našly také hojné povlaky fialového fluoritu a tentokrát také hojné nálezy kasiteritu.

Jeden z větších nálezů na Prokopském pni byl tento greisen s puklinou vyplněnou mnoha topazy.

Další pěkný nález jednoho z účastníků na Prokopském pni - dutinka s křemenem a fialovým fluoritem.

Po této haldě jsme se následně přesunuli o kus výš do svahu, kde jsme se s jednou mezizastávkou na vydýchání u štoly Prokop, dostali až na tzv. Prokopský peň. Jedná se o místo, kde komplikované žilné těleso těžené „Mo-dolem“ vychází až na povrch. Toto místo je známé především díky hojným nálezům asi nekrásnějších topazů z ČR, které se nacházejí v místním velice houževnatém greisenu. Kromě toho se zde ale nachází i celá řada dalších minerálů, ze kterých jsme dnes našli například hojný molybdenit, křemen a fialový fluorit. Kromě toho se ale také objevil poměrně méně hojný apatit a wolframit (ferberit). Na lokalitě jsme končili kolem čtvrté hodiny a oficiální exkurze zde končila.

Nicméně pro zájemce, kteří toho ještě nemají dost, se poté přesouváme asi o 1 km dál po vrstevnici na povrchový výchoz žíly Lukáš. Tato nejdůležitější rudní žíla Krupky je v tomto místě sice zrudněná jen minimálně, nicméně jsou zde stále možné nálezy typických místních minerálů jako je křemen, fluorit (fialový a zelený), zelený apatit, cinvaldit, ortoklas a vzácně také wolframit, kasiterit a scheelit. V podstatě kromě oněch vzácnějších minerálů jsme při exkurzi všechny dané minerály na lokalitě objevili a to né v úplně špatných vzorcích. Nutno poznamenat, že i běžným paběrkováním se zde stále dá najít solidní materiál. Na této lokalitě jsme se s Martinem s několika nejvytrvalejšími účastníky exkurze rozloučili a poté jsme se již vydali k autu.

Jako bonusovou lokalitu pro zájemce máme ještě zařazený povrchový výchoz žíly Lukáš, kam zamířilo už jen pár nejvytrvalejších účastníků.

Detail nafialovělého fluoritu z výchozu žíly Lukáš.

Již 8. ročník této exkurze byl tedy opět úspěšný, počasí nám relativně vyšlo vstříc, nálezy také nebyly vůbec špatné, nikomu se nic nestalo (což je velice důležité) a jeden takový osobní dopad to také mělo – s Martinem jsme si řekli, že Knöttelu se budeme muset začít opět tak trochu víc věnovat, jelikož vlastně kromě exkurzí jsem zde za posledních pár let téměř nebyly a stále zde máme opravdu spoustu věcí, které chceme prozkoumat. Věřím, že tu na nás stále čeká i spousta pěkných nálezů minerálů.

FOTO = Naše exkurze - Krupka Knöttel 8. ročník

Společná fotografie účastníků 8. ročníku exkurze po Krupce - Knöttelu.