Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Naší druhou lokalitou byly Suletice, kde jsme se konečně mohli věnovat sběru minerálů.

Sešli jsme se již klasicky ve Vaňově u skalního výchozu Vrkoč, odkud jsme zamířili na první místo, kde jsme si udělali úvodní přednášku. Tím byla vyhlídka na Vrkoči (či také dříve nazývaná „Na Kozím hřbetu“). Úvodní nejdelší přednášku zaměřenou na deskovou tektoniku, postupný vývoj českého masivu a především vznik a vývoj Českého středohoří, jsme měli hotovou za rovnou hodinku, takže jsem se kupodivu tentokrát nijak nezdržoval a říkal opravdu jen to, co bylo potřeba, bez dalších detailů kolem (většinou se totiž utrhnu ze řetězu a začnu povídat o všem možném kolem vulkanologie). Po výhledu do krajiny a ukázce typických geologických objektů jsme se poté přesunuli směrem k Vaňovskému vodopádu.

U vodopádu jsme si vysvětlili, jak to vypadalo, když se vlévala horká bazaltová láva do vodního prostředí za vzniku vulkanoklastik, podívali jsme se na výrazné defilé vodopádu a přiblížili jsme si, jak vznikají typické bazaltové sloupce, které zde jsou velmi dobře pozorovatelné. Jelikož bylo po dešti, tak se tu pohyboval také jeden pěkný exemplář našeho nejkrásnějšího obojživelníka – Mloka skvrnitého. Mně osobně se velice líbí jeho latinské jméno Salamandra salamandra, a jelikož jsem vyrůstal právě v údolí Labe v Českém středohoří, tak je znám velice dobře už od dětství. Minimálně dětské účastníky naší exkurze ale tento mlok velice zaujal.

Krystaly kaersutitu v alterovaném tefritu (Suletice).
Velikost vzorku 69 mm.

Jednomu z účastníků se povedly také velice pěkné ukázky zeolitového minerálu thomsonitu, které jsou sice ze Suletic známé, ale rozhodně se nejedná o běžné nálezy.

O kousek níže pod vodopádem jsme se poté podívali na pískovce merboltického souvrství, které tvoří povětšinou přímý stratigrafický podklad vulkanitů Českého středohoří a nakonec jsme se přesunuli až k Vrkoči, kde jsme si pověděli o tom, jak moc významná tato lokalita je, jak vznikly typické zahnuté bazaltové sloupce a popsali jsme si také, proč vznikají ve vulkanitech Českého středohoří dutiny po plynech a jaké minerály je mohou vyplňovat. No a tímto posledním výchozem jsme skončili na první lokalitě, kde jsme sice nic nesbírali, ale zajímavých věcí viděli účastníci až až.

Následoval přesun na další lokalitu a to do Suletic. Zde většinou předávám slovo Martinovi, který účastníkům řekne něco o těžbě uhlí v Českém středohoří s bližším zaměřením právě na oblast kolem Byňova a Suletic. Tentokrát jsem to tedy řekl já a poté následoval přesun přímo k naší dnešní první lokalitě, která zahrnovala sběr minerálů. Jako vždy jsme došli k výchozům se silně alterovaným tefritem, který v tomto místě obsahuje velké množství krystalů kaersutitu, jelikož velikost se běžně pohybuje do 2 cm. Kromě amfibolu jsme zde mohli sbírat také klinopyroxen (augit), alterovanou slídu „rubelan“ a o kousek níže ve svahu také kalcit, thomsoni t a chabazit. Samozřejmě jsme sbírali teprve až po nějakém tom úvodním povídání o tom, jak lokalita a tamní minerály vznikly + jak od sebe rozlišit dva velice podobné minerály a to kaersutit a augit.

Lom stále více a více zarůstá a proto je pro nás zásadní být zde při exkurzi nejpozději na konci dubna, aby skrz zeleň bylo vůbec něco vidět.

Já při výkladu ukazující na jednotlivé vrstvy laharů a především pemzy v lomové stěně.

Tato lokalita je vděčná, a tak jsme tu ani nemuseli být nijak dlouho, aby si každý z účastníků nějaký ten svůj vzorek našel. Největší radost zde měly opět děti. Po Suleticích jsme pokračovali směr Děčín, kde jsme zaparkovali na Sokolím vrchu a následoval přesun pěšky na významnou vulkanologickou a paleontologickou lokalitu Ludvíkovice. Tento starý zarůstající lom mnoho lidí nezná a koho by taková lokalita zajímala, tak už tu nejspíš byl. Já ji znám díky našemu výzkumu mineralizací fosilních dřev, o kterém jsme si zde také pověděli a účastníkům jsem také ukázal pár dřev mineralizovaných zeolity přímo „in-situ“.

Vysvětlili a ukázali jsme si také proudy laharů, podívali se na sopečné napadávky včetně lapilovců a pemzy no a nakonec jsme se přesunuli do části lomu, kde se i bez kopání dají v suti najít otisky oligocenní flóry. Ta byla dost odlišná než flóra, kterou známe z našich končin dnes. Některé listy sice účastníci poznávali celkem dobře (například ukázky olší či kapradin), ale třeba takový skořicovník nebo vavřín, to už bylo horší a jejich nálezy zrovna patřily k těm běžnějším. Pověděli jsme si také něco o postupné změně klimatu za posledních 30 milionů let a o tom, jak se sem tyto otisky dostaly. Přestože jsme měli zpoždění a na lokalitě jsme byli déle, než byl původní plán, tak jsme zde našli pěkné ukázky tamní flóry.

Krásný pozitiv i negativ druhu Alnus rhenana, který se povedl jednomu z účastníků.

Lokalita Pustý vrch u Folknářů je vděčným místem především pro začínající sběratele díky obrovskému "osypovému" kuželu sutě, ve které se ještě spousta přehlédnutých dutin s minerály ukrývá.

No a poslední lokalita, tedy Pustý vrch u Folknářů, se od tohoto místa nachází dost daleko, takže nás čekal zhruba 45 minutový přesun přes louky s krásnými výhledy na České středohoří. Poslední lokalita je přesně to místo, na kterém je krásně vidět lidská hamižnost. My jsme si samozřejmě nejdříve řekli něco o geologii a mineralogii lokality, ale výklad jsem jako vždy zakončil tím, že od roku 2016 byla lokalita několikrát navštěvována skupinami kopáčů, kteří zde udělali opravdu velký zásah do výchozu a to vše jen za vidinou finančního zisku. Lokalita je tak díky tomu v dnešní době často kontrolována lesáky, kteří naštěstí stále tak nějak tolerují běžné kladívkáře, ikdyž se samozřejmě může stát, že se tu nepříjemné konverzaci nevyhnete.

Jediné plus, které tyto aktivity mají je to, že se zde nachází opravdu obří množství sutě, která není zdaleka tak prázdná, jak by si mohl člověk myslet. Při postupném rozbíjení paličkou (kladívko tu nemusí stačit) se tak dají najít stále pěkné ukázky místních minerálů jako je nejvyhledávanější thomsonit, ale také zajímavý provázkovitý phillipsit, vzácný gismondin, vínově žlutý až medový kalcit a další. Exkurzi jsme nakonec ukončili v půl šesté, jelikož až zde jsme dohnali menší zpoždění, které jsme přes den nabrali.

Zde na jednom vzorku dva různé zeolity - dutina s thomsonitem i menší dutinka se vzácným gismondinem.

Dutinky s velice drobnými krystalky vzácného gismondinu
(Pustý vrch u Folkářů).
Velikost vzorku 83 mm.

Letošní 8. ročník této naší klasické exkurze tak opět dopadl dobře, nikomu se nic nestalo, našli jsme krásné typické ukázky místních minerálů a zkamenělin no a dokonce i to počasí, které se první polovinu exkurze tvářilo, že nás obohatí i nějakým tím deštěm, se nakonec umoudřilo a vysvitlo i sluníčko. A musím pochválit i účastníky exkurze, jelikož tentokrát jsem dostával skutečně zajímavé dotazy, které bych v mnoha případech čekal spíše od kolegů geologů, než od laiků. Naše další a letos poslední exkurze pro veřejnost proběhne až v září a bude se jednat o 1. ročník nové exkurze do Mostecké pánve.

FOTO = Naše exkurze - České středohoří (trasa A) 8. ročník

Společná fotografie účastníků exkurze u Vaňovského vodopádu.