Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Druhá lokalita je čistě jen krátké zastavení na aktivním sesuvu u obce Čeřeniště. Lze zde pozorovat spoustu geologických fenoménů spjatých se sesuvy a také tyto pěkné polohy vulkanického tufu v odlučné stěně sesuvu.

Předpověď na dnešní den slibovala teploty atakující 30 °C, takže jsem se přirozeně bál, jak zvládneme poslední dvě lokality, které jsou fyzicky náročné a to jsem ještě nevěděl, že na nich bude silně komplikovaný terén díky pádu stromů. Sešli jsme se jako vždy na parkovišti u vrchu Radobýl a pak jsme se společně přesunuli na 1. etáž bývalého kamenolomu. Zde jsme si udělali delší úvodní přednášku, kde jsme se zaměřili především práce na proces frakcionace magmatu a následném vývoji různých druhů vulkanických hornin. Samozřejmostí byly přinesené vzorky těchto hornin, jelikož nic není lepší, než vidět daný objekt přímo před sebou, když se o něm učíte.

Dále jsem v povídání pokračoval přímo k dané navštívené lokalitě, tedy k Radobýlu. Pověděli jsme si o místních lávových jezerech, vzniku typických bazaltových sloupců a jejich následném využívání. Úplně nakonec jsme pak využili pěkný výhled do krajiny, kdy jsme si ukázali a přiblížili jednotlivé geologicky zajímavé objekty. Po tomto prvním povídání jsme se vydali zpět k autům a přesunuli se na druhou lokalitu. Tou byl aktivní sesuv u obce Čeřeniště. Tato lokalita také není sběratelská, ale je poměrně zajímavá geologicky a jelikož přes ní stejně jedeme na další lokalitu, tak proč se zde nezastavit…

Třetí lokalita je konečně již sběratelská a je jí Řepčice u Litoměřic.

Krásné ukázky chabazitu nalezené jedním z účastníků exkurze.

Na sesuvu jsme si pověděli, jak a proč takové sesuvy vznikají, kde se v Českém středohoří nachází a následně jsme si pověděli o konkrétním sesuvu u Čeřeniště. Podívali jsme se na příklad opilého lesa, odlučnou plochu, jednotlivé sesuvné kry a polohu vulkanického tufu v odlučné ploše sesuvu. Následoval přesun na již třetí a konečně sběratelskou lokalitu Řepčice. Řepřice jsou klasickou českou lokalitou zeolitů, ale nejznámější je díky krásným ukázkám chabazitu, respektive chabazitu-(Ca). Ten se zde v místech kolem lůmků z 18. a 19 století nachází dnes v až 10 cm dutinách (ale v minulosti se zde v době těžby našly i 30 cm velké dutiny).

My jsme si nejdříve přiblížili historii této lokality, poté jsme se podívali na zoubek místní hornině – sodalitickému tefritu a nakonec jsme se přesunuli ke sběratelskému výkopu, kde jsme pak hodinu sbírali především chabazity. I v suti se zde daly najít pěkné ukázky. Mimo chabazit se našla i valná většina dalších místních minerálů, tedy thomsonit, natrolit a kalcit. Následoval pěší přesun zpět k autům (parkujeme na návsi, abychom neštvali majitele louky hned u lokality) a přesun auty již na čtvrtou lokalitu, která se nachází v Roztokách nad Labem.

Čtvrtou lokalitou je údolí nad Roztokami nad Labem, kde musíme nejprve vystoupat na haldu štoly Anna. Terén je každým rokem stále méně průchozí díky popadaným stromům.

Přestože halda nepatří mezi největší, množství nálezů je zde bohaté.

Roztoky se nacházejí na okraji tzv. roztocké kaldery, která je v rámci Českého středohoří, ale i v rámci ČR unikátní vulkanologickou lokalitou. Povídání o této lokalitě při exkurzi vždy rozděluji na dvě části, jelikož je opravdu o čem mluvit. Zaprvé se jedná o kalderu po intruzi zajímavých magmatických hornin jako je např. monzosyenit (a pravděpodobně také karbonatit), přičemž sopka v době své aktivity pravděpodobně dosahovala pliniovských typů erupcí (díky pemze nalezené u Ludvíkovic). No a zadruhé se zde na vulkanických žilách, spjatých se vznikem kaldery, vyskytuje Pb-Zn-Cu-(Ag-Te) mineralizace.

V Českém středohoří si jinde galenit, sfalerit, chalkopyrit, rodochrozit či kutnahorit nenajdete. Všechny zmíněné minerály jsme při dnešní exkurzi našli včetně ještě nejhojnějšího pyritu. Některé nálezy nebyly vůbec špatné a halda štoly Anna (Segen Gottes) vydává své poklady stále více, jelikož voda si při občasných přívalových deštích našla cestu přímo přes haldu a postupně ji tak bude rozplavovat. Na světlo světa se tak dostává čerstvý materiál. Především nálezy galenit-sfaleritové žiloviny jsou pak velice pěkné po naleštění. Jediný problém začíná být přístup k lokalitě, kdy je údolí stále více zarůstáno náletovými dřevinami a když se to zkombinuje s bahnem z příležitostného potoka a prudkým stoupáním, tak to ve výsledku není zrovna snadná lokalita.

Ukázky nálezů jedné z účastnic - žilky uhličitanu se sfaleritem.

Při zpáteční cestě k autům pak jedna z účastnic zvedla tento kámen. Jedná se o ukázku ametystu ve vulkanické brekcii. Ametyst pravděpodobně pochází z krušnohorského krystalinika v podloží a na povrch byl vynesen vulkanickou činností. Ta mohla také běžnému křemeni dát typickou fialovou barvu.

Mimochodem při zpáteční cestě jedna z účastnic našla v údolí kámen s ametystem. V knize Tajemství Českého středohoří spisovatel J. Svoboda uvádí, že se na této lokalitě vyskytuje krystalický ametyst, ale například také bílé acháty. Materiál vyfocený v knize nicméně čistě odkazuje na materiál z lomu Frýdštejn, který zde nejspíš pohodil nějaký sběratel a následně došlo k jeho záměně za místní. Vzorek nalezený při exkurzi jednou z účastnic nicméně pravděpodobně opravdu z této lokality pochází, nicméně jeho charakter je výrazně odlišný. Ametyst je uzavřený ve vulkanické brekcii společně s úlomky rul, navíc je sám výrazně rozlámán a zapracován do horniny. Vulkanická činnost tedy tento materiál pravděpodobně vynesla z krušnohorského krystalinika z podloží lokality. Takže ano, ametyst zde opravdu může být vzácně nalezen, ale je to skutečná rarita.

Poslední lokalitou byla Divoká rokle u Mojžíře. Tuto lokalitu mám rád, jelikož ji nepravidelně navštěvuji od roku 2012 a vždy když jsem na ní šel čistě sbírat minerály či materiál ke svému doktorátu, tak jsem zde něco pěkného našel. Jako exkurzní lokalita je to skvělé místo. K vidění jsou zde různé objekty jako vulkanická jeskyně, lahary, vulkanické žíly, lávové bomby, sesuv, prvky selektivní eroze, fosilní dřeva a v neposlední řadě také minerály vulkanických dutin. Jediná nevýhoda lokality je přístup k ní. Člověk totiž musí překonat né úplně malé stoupání úzkým kaňonem.

Poslední lokalitou je Divoká rokle u Mojžíře. Jedná se o skvělou exkurzní lokalitu, na které je možné pozorovat celou řadu geologických fenoménů. Zde například pěkná ukázka pseudokrasové vulkanické jeskyně.

Bohužel díky suchu zde popadalo pár stromů, což nám výrazně zkomplikovalo výstup k cílové lokalitě. Nakonec jsme to ale zvládli.

Navíc zde pravděpodobně zafungoval stejně jako na předchozí lokalitě nějaký orkán a v cestě se tak nacházejí vzrostlé popadané stromy. Jeden z nich tak důkladně zablokoval cestu, že jsem těsně pod lokalitou chtěl exkurzi odpískat, ale nakonec jsme se přes tento spadlý a stále zelený strom dokázali nějak dostat. Při cestě jsme si ukázali všechny výše zmíněné objekty a nakonec jsme se vyškrábali až k finální lokalitě s výchozem silně frakcionované vulkanické žíly gauteitu, která místy obsahuje i přes 30 cm velké dutiny s minerály. Nejhojnějším nálezem zde jsou krystaly analcimu velké povětšinou 1-3 mm, ale při dnešní exkurzi jsme nacházeli i trochu větší krystaly.

Velice hojné jsou zde různé krystalografické ukázky kalcitu. Ten zde tvoří opravdu velké množství krystalových tvarů, ale nejběžnější jsou zde skalenoedry a tzv. „penízkovitý“ kalcit. Především druhý zmíněný je pro tuto lokalitu opravdu typický a dnes jsme ho nacházeli v hojných počtech. Hornina je sice extrémně houževnatá, ale množství dutin zajistilo, že si každý účastník odnesl krásné vzorky. Největší vzorek měl přes 30 cm a obsahoval v podstatě stejně velkou dutinu s analcimem a kalcitem. Exkurzi jsme končili v půl šesté a poté se společně opět přes spadlý strom přesunuli zpět k autům.

Hned po příchodu jsem zde našel jeden "menší" vzoreček s dutinou analcimu a kalcitu. Velikost dutiny cca 30 cm.

Další řekl bych již sbírkový vzorek analcimu s kalcitem, který se povedl jedné z účastnic.

Tím tedy skončila nejen tato exkurze, ale pro mě také exkurzní sezóna 2024. Po dvou letech jsme letos exkurze opět obnovili a pokud vše půjde podle plánu, tak kolem Vánoc opět vypíši nové termíny na rok 2025. Jen si asi trošku pohrajeme s termíny samotných exkurzí, jelikož za malou účast na poslední exkurzi mohl fakt, že lidé ještě jezdí po posledních letních dovolených. Zároveň na Linhorce při exkurzi po trase B by bylo dobré mít zorané pole. A možná (ale to je opravdu zatím jen pracovní verze) by do příštího roku mohla přibýt i jedna zcela nová exkurze, ale o tom snad až později.

FOTO = Naše exkurze - České středohoří (trasa C) 4. ročník

Společná fotografie účastníků exkurze na lokalitě Divoká rokle u Mojžíře.