Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Výchoz napadaného pyroklastického materiálu (především vulkanického popela) na vrstvu pemzy.

Nicméně přesto jsme se s Martinem rozhodli, že využijeme uvolněnou sobotu a vydáme se na průzkum jedné lokality, která byla letos zařazena jako náhradní lokalita z Mariánskou skálu. Do Mariánky nás totiž již letos s exkurzí nepustí kvůli změně myšlení ve vedení lomu, a tak jsme vybrali jako náhradní lokalitu Ludvíkovice u Děčína. Jedná se o zajímavou vulkanologickou, ale také paleontologickou lokalitu a žádná lepší alternativa nás v tu chvíli nenapadla (tedy kromě lomů Těchlovice a Soutěsky, kam se nám povolení také nepodařilo získat).

V Ludvíkovicích jsme ale nikdy předtím nebyli a já znal lokalitu jen z jednoho vědeckého článku, který vyšel na podzim 2020. Na druhou stranu je tedy dobře, že exkurzi dnes nevyšla, jelikož bychom sem šli s exkurzí tak trochu „naslepo“. Teď ale zpět k reportáži. Martina jsem nabral cestou a brzy jsme byli v Děčíně. Ludvíkovice mají tu výhodu, že se parkuje na stejném místě, kde parkujeme s exkurzí při cestě na Pustý vrch u Folknářů. Jen následná cesta je prostě na opačnou stranu. Vydali jsme se tedy přes zarostlé louky na sever k bývalému lomu.

Paleoreliéf zapadaný vulkanickým popelem.

Lavice trachyt-fonolitové pemzy.

Vedro bylo strašné, ale nejvíc nás ubíjelo dusno. Vysoká tráva plná kopřiv byla také super, ale zatím nám svítilo slunce. Do lomu jsme se dostali snadno a nejprve jsme chtěli projít spodní část lomu, kde se nachází vulkanická brekcie a žíla bazaltu. Měl jsem od kolegy informaci, že by se zde měly dát teoreticky najít nějaké minerály. A minerály jsme zde opravdu našli, jen né ve sbírkové kvalitě. Přímo v cestě na spodní etáž jsme našli silně dutinatý bazalt/bazanit plný krystalků fakolitu do 2 mm. Nic co by nás tedy významně zaujalo a navíc se zdálo, že se jedná jen o jeden balvan.

O kus dál jsme ale na trhlinách vulkanické brekcie našli natrolit. Ten nebyl nijak významný a opět se jednalo jen o jeden balvan ležící pod stěnou. Na stěně to navíc nevypadalo na nějaké pokračování. Ještě jsme obešli spodní etáž, ale nic zajímavého jsme už nenašli. Vystoupali jsme tedy zpět nahoru a v dálce se začaly tvořit bouřkové mraky. Jenže tyto mraky se začali velmi rychle přibližovat. V rychlosti jsme obešli stěnu a našli jsme mnoho ukázek mineralizovaných úlomků dřev, většinou do 2-3 cm délky. Tato dřeva byla mineralizována zeolity, konkrétně směsí phillipsitu a chabazitu a jeví velmi podobné vlastnosti jako nedávno popsaná lokalita laharu u Soutěsek.

Můj první nález fosilní flóry na lokalitě.

Martinovi se povedl velmi pěkný nález patřící druhu Laurophyllum acutimontanum.

Naším hlavním cílem zde ale bylo ověřit, kde by bylo nejlepší místo na sběr fosílií, respektive otisků oligocénní flóry. Ta se zde nachází v přeplavených vulkanosedimentárních horninách blízkých pískovci a tufitu. Lavice s fosiliemi se měla nacházet v nejvyšší části lomu a měla se táhnout napříč celou stěnou. Stačilo ji tedy najít a najít také místo, kde by účastníci exkurze mohli vzorky bezpečně hledat. Takové místo jsme našli celkem snadno. Netrvalo dlouho a měli jsme první nálezy, které pocházeli doslova „z poddrnu“. Otisky listů se však daly najít také v suti pod stěnou.

Já jsem pak ještě šel ověřit, zdali najdu lavici s první popsanou pemzou v Českém středohoří a našel jsem ji rychleji, než jsem čekal. Přímo nad námi se objevil obrovský bouřkový mrak a vypadalo to na solidní bouřku. Proto jsme se rychle zabalili a vydali jsme se rychlou chůzí zpět k autu. Nakonec jsme naštěstí nezmokli, ale jen asi o 1 km dál v Dobrné solidně pršelo a o kus dál řádily blesky, což jsme viděli z parkoviště. Lokalitu jsme tedy měli připravenou a prostudovanou, takže jsme věděli na co se zaměřit při exkurzi.

Otisk listu Trigonobalanopsis rhamnoides (Ludvíkovice).
Velikost vzorku 66 mm.

FOTO = Lokalita
FOTO 1 = Otisk listu Trigonobalanopsis rhamnoides