Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Hlavním tématem exkurze je frakcionace magmatu a vysvětlení vzniku jednotlivých typů alkalických vulkanitů, což jsme si částečně ukázali na přinesených vzorících hornin.
Foto: Radim Mixl.

První zastávkou je vrch Radobýl, kde si na 1. etáži tohoto opuštěného lomu uděláme úvodní přednášku. Tato exkurze má tematicky navazovat na exkurzi po trase A, takže se předpokládá, že účastníci této exkurze již znají většinu základů deskové tektoniky, utváření českého masivu a regionální geologie této oblasti. Přesto jsou tyto základy rychle shrnuty především pro účastník, kteří si tuto exkurzi zapíší ještě před účastí na exkurzi po trase A. Poté jsme se již dostali k hlavnímu tématu exkurze – frakcionačním procesům magmatu, kdy jsem účastníkům vysvětlil, proč jednou vznikne bazalt, podruhé zase trachyt či fonolit a nakonec jak je možné, že vznikne například ryolit.

Vše jsme si vysvětlili při pohledu do TAS diagramu a nad ukázky typických hornin těchto složení, které jsem přinesl. Bazalt jsem tedy nosit nemusel, toho je na Radobýlu dostatek. :-) Poté jsme využili krásného výhledu do krajiny a popsali jsme si složení a stavbu jednotlivých viditelných kopců či regionálně geologické jednotky. Nakonec jsem se s výkladem dostal k samotnému vrchu Radobýl. Tento vrch má status Přírodní památky, takže o nějakém sběru si zde můžeme nechat jen zdát. Na druhou stranu minerály zde byly jen zaznamenány jen v minulosti při vlastní těžbě kamene a dnes je šance na nález již mizivá. Samozřejmostí bylo vysvětlení, jak vznikají typické sloupce bazaltu a proč jsou zde na Radobýlu orientované tak jak jsou.

Neplánovanou krátkou zastávkou bylo navštívení odlučné stěny sesuvu u Čeřeniště s krátkým výkladem k sesuvům v Českém středohoří a ukázkou polohy vulkanického tufu.

První zastávkou se sbíráním minerálů byl výkop v tělese tefritu poblíž Řepčic.

Po závěrečné společné fotce jsme se přesunuli zpět na parkoviště a odtud jsme v koloně vyrazili směr Řepčice. Po cestě jsme si ale udělali neplánovanou kratičkou zastávku na našem největším sesuvu v Českém středohoří nedaleko Čeřeniště. Zde jsem účastníkům vysvětlil, jak takové sesuvy vznikají a ukázali jsme si také odlučnou hranu tohoto sesuvu a vrstvu sopečného popela, které je ve stěně zachycena. Nějak jsem ale na první lokalitě v kombinací s touto zastávkou přestal dávat pozor na čas a tak se stalo, že jsme získali hodinovou ztrátu. Tu jsme se pak snažili dohnat celý den. Do Řepčic jsme dorazili až kolem poledne.

Zaparkovali jsme raději na návsi, kde jsme si také pověděli o křemencích nacházejících se v této části Českého středohoří (jeden takový balvan je přímo na návsi) a pak už jsme se konečně vydali k lokalitě samotné. Mezi starými lůmky na tefrit jsem opět pověděl základní informace o této lokalitě, ukázali jsme si typické vzorky místních minerálů, zařadili jsme si tefrit do TAS diagramu a následoval konečně vlastní sběr minerálů. Někdo se zde zdá se celkem snaží a tak zde byly celkem uspokojivé možnosti nálezu. Velmi hojný byl především typický místní minerál, který zde utváří nejlepší ukázky v Evropě – chabazit. Mimo to se ale našla i jeho čočkovitá forma fakolit a dále pak natrolit a kalcit + wad.

Tato dutina s chabazitem se celkem povedla.

Následující lokalitou navazující na frakcionační řadu po tefritu byl Vítov, kde jsme viděli fonotefrit.

Na lokalitě jsme sběrem strávili asi 35 minut a poté jsme již museli jít. Následující lokality jsem se trošku obával. Třetí lokalitou byl totiž Vítov ve Velkém Březně. Zde se zastavujeme především z toho důvodu, že se zde nachází pro tuto exkurzi důležitá vulkanická hornina – fonotefrit, tedy předchodný člen mezi tefritem a fonolitem. Zárověň s ním se zde však vyskytují i minerály a to thomsonit, kalcit, analcim a další. Tato lokalita je však přímo vedle nové výstavby rodinných domů a díky tomu zde vznikají problémy s majiteli těchto domů, kteří nemají sběratele v oblibě. Pravidelně je na sběratele volána policie na udání.

My jsme se sem sice dostali až kolem jedné hodiny, ale přesto jsem všem dal jasné instrukce. Na lokalitě budeme sbírat pouze 15 minut a pouze ze sutě! Takto totiž neporušujeme naprosto nic (častou výmluvou místních proč volají PČR je zdůvodnění, že se poškozuje skalní výchoz v CHKO). O lokalitě jsme si vše důležité pověděli u silnice a poté jsme se již vydali provádět sběr. Na lokalitě jsme sice byli jen 15 minut, ale přesto se něco málo našlo a to dokonce i poměrně pěkné vzorky. Vše bylo jak jsem již psal ze sutě. Poté jsme si zabalili a vydali se zpět k autům. A zde již čekal jeden místní obyvatel a byl řádně „nažhaven“.

Již pátou lokalitou pak byly Roztoky nad Labem. K lokalitě to je ale pěkný stoupák a tak jsme si po cestě udělali přednášku k roztockému intruzivnímu centru a místnímu vulkanismu a magmatismu. Foto: Radim Mixl.

Na haldě jsme se pokoušeli o nález místní sulfidické a karbonátové mineralizace.

Ihned začal chrlit to, že volá policii, jelikož ničíme skálu v CHKO, děláme hluk apod… Trvalo to celkem dlouho, než jsem danému pánovi vysvětlil, že žádné omezení v CHKO neporušujeme pokud sbíráme v suti a že takto by si ani on nemohl ani okopat záhon na vlastní zahradě. Pomohl až můj služební průkaz, kdy se tento pán naštěstí uklidnil a odjel. Poté jsme ojeli i mi a následovala další lokalita, která se nachází nad obcí Roztoky. V Roztokách se špatně parkuje s více auty, ale nějak jsme to zvládli a poté jsme se již začali šplhat po cestě v údolí. Asi tak v třetině celkového výstupu jsme si udělali přestávku s pohledem do geologické mapy a vysvětlil jsem, čím je tato oblast jedinečná.

Především jsem se zastavil u pojmu kaldera a u již potvrzeného karbonatitovému magmatismu vázanému na toto intruzivní centrum. Ložiskové poměry a historii těžby stříbra jsem poté uvedl až po náročném výstupu na haldu štoly Anna či dříve Segen Gottes, což byla naše cílová lokalita. Zde si účastníci exkurze prohlédli zabezpečený vstup do štoly a poté již následoval sběr. Halda sice není kdovíjak velká, ale dají se zde najít pěkné vzorky místních minerálů, jelikož je sběrateli tato lokalita často opomíjená. Hojné byli nálezy sfaleritu a galenitu. Obě tyto rudy obsahují mikroskopické inkluze řady dalších zajímavých minerálů jako je hessit, tetraedrit – tennantit, argentit, cerusit, chalkopyrit a další…

Nakonec se našel opravdu pěkný vzorek s téměř všemi možnými minerály - karbonáty, sfaleritem, galenitem a chalkopyritem.

Nejhojnějšími minerály na lokalitě Divoká rokle jsou analcim a kalcit.

Našlo se také několik ukázek žilek s narůžovělými karbonáty. Těmto karbonátům se poslední rok profesně věnuji a tak jsem byl překvapený, když jsme jejich analýzou zjistili, že se jedná o směs rodochrozitu a dokonce kutnohoritu většinou přibližně v poměru (5:1). Kutnohorit je ale v podstatě jen manganem bohatý dolomit, kdy poměr Ca:Mn je přibližně 1:1. Rozlišit je „okometricky“ nelze, nicméně je dobré vědět, které minerály dané světle růžové žilky tvoří. Uprostřed Českého středohoří se tedy na této málo známé haldě dají najít zajímavé minerály. Nejlepším nálezem byla pak dutina kalcitu či dolomitu s masivním galenitem, sfaleritem a chalkopyritem. Dutinka sice dosahovala velikosti přibližně 3 cm, ale přiznám se, že lepší vzorek dutiny jsem zde ještě neviděl.

Následoval možná ještě náročnější sestup zpět k autům a přesun na předposlední lokalitu Divoká rokle u Mojžíře. Tato lokalita je, co se výstupu týče, asi nejnáročnější a proto výstup v polovině prokládám krátkou přednáškou, kdy se účastníci trochu vydýchají. I letos jsme se tedy zastavili u spodního tělesa laharu a u malé vulkanické jeskyně. Samozřejmě jsme si vysvětlili, jak oba objekty vznikly. Následný finální výstup k lokalitě byl velmi zajímavý, jelikož po nějakém velkém lijáku tu popadali stromy a celé údolí bylo řádně propláchnuté prudkým proudem vody. Výstup tedy připomínal spíše překážkovou dráhu. Nakonec jsme se ale na cílové místo dostali.

Jedna z nalezených dutin s analcimem a kalcitem.

Poslední lokalitou byla Paškapole u Bořislavi kam už dorazila méně než polovina účastníků.

V různě velkých balvanech spadaných z žíly trachytu jsme něco přes půl hodinky hledali dutiny s typickými místními minerály a to především s analcimem a kalcitem. Tentokrát se kromě drobných krychliček pyritu do 0,3 mm žádný další minerál nenašel. Některé nalezené vzorky však nebyly vůbec špatné. Účastníci exkurze byli jen celkem překvapeni pevností místního trachytu. Následoval opět velmi dobrodružný sestup zpět k autům a v již polovičním počtu účastníků jsme pokračovali na poslední lokalitu – Paškapole u Bořislavi.

Bylo už kolem půl šesté, když jsme parkovali nedaleko lokality. Bohužel jsme tedy časovou ztrátu z rána nedokázali nahnat a tak jsme pro tentokrát přeskočili tradiční vědomostí kvíz a vydali jsme se rovnou k lokalitě. Rychle jsem ještě řekl základní informace o lokalitě a jejích minerálech a poté jsme už jen sbírali. Tato lokalita nikdy nezklame. V suti se dají najít velmi pěkné volné krystaly „augitu“, ale výjimkou nejsou ani krystaly na hornině. Hojný je zde také flogopit. Krátce po šesté jsme se společně vydali zpět k autům, rozloučili jsme se a každý se pak vydali vlastní cestou. Dnešní exkurze byla tedy poněkud uspěchaná a rozhodně náročná, nicméně našla se řada pěkných ukázek minerálů, den jsme si užili a nikomu se nic vážného nestalo a to je to hlavní. :-)

Nález celého krystalu chromdiopsidu.

FOTO = Naše exkurze - České středohoří (trasa C) 2. ročník

Společná fotografie účastníků exkurze na lokalitě Radobýl.