Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Byl to už měsíc co jsem byl naposledy na šutrech a musím říct, že jsem měl opravdu slušný absťák. Ony totiž byly samé burzy a když už jsem na šutry mohl jít, tak zrovna pršelo. Na tuto neděli to už ale vypadalo nadějně a tak jsme se s Jirkou a Přemkem domluvili na společné výpravě do Lukova. Mě se do Lukova moc nechtělo, protože venku bylo hodně blátivo, ale nakonec jsem souhlasil. Druhý den ráno jsem v devět vyzvedl Jirku, rychle skoukl jeho luxusní sbírku a pokračovali jsme do Lukova, kde jsme se u kapličky potkali s Přemkem. Společně jsme pak zamířili výše na místo, kde se dá dobře zaparkovat a kde jsme se převlékli a vydali k lokalitě.

Přímo ukázkový vzorek vulkanického tufu.

Jeden z Jirkovo nejlepších dnešních nálezů kaersutitu.

Bylo zamračeno a padla velmi hustá mlha. Na lokalitě od naší poslední návštěvě pravděpodobně nikdo pořádně nepracoval, možná tu nebyl vůbec nikdo, jelikož vše bylo zapadáno listím. Jirka chtěl dnes pokračovat tam kde minule skončil a kde se mu dařilo a já jsem si minule taktéž našel místo, kde jsem chtěl dnes pracovat. Přemek se usadil vedle Jirky, v místě kde jsem před rokem našel pěkný sbírkáč kaersutitu, ale poté dobrá poloha zmizela. Nejprve jsem si odklidil listí a tenkou vrstvu svahové hlíny z výchozu, který zde vzniknul už v době, kdy se zde hloubil úvoz (úvoz popisuje již Geothe z počátku 19. století). Poté jsem již začal pracovat. Já zde nejvíce využívám páčidlo a kladivo.

Na mém místě padaly krystaly kaersutitu do 3 cm, často však byly silně rozpukané a rozpadaly se. O volné krystaly jsme nikdo neměli zájem, jelikož jak to není na hornině, je to tak trochu k ničemu, takže ty jsme na místě většinou nechávali až na ty větší či zajímavě rostlé. Jirka mezitím začal opět zářit. Nejprve vytáhl jeden krásný kaersutit, tedy po ose c podlouhlý krystal o velikosti kolem 5 cm. O chvíli později pak našel podobný, ale nepodlouhlý další krystal. Co se mu však opravdu povedlo byly pěkné ukázky rubelanu, když našel sopečnou pumu plnou tohoto minerálu a rozloženého olivínu. Rubelan je starý název pro alterovaný „biotit“. Zachovává si tvar původní slídy, ale barva je taková zvláštní perleťově rezavě-lososová.

Můj výsledek za pár hodin práce.

Jirkovi se ale dnes povedl především tento sbírkový vzorek rubelanu.

Nejlepší rubelan který se mu povedl sice nebyl na velkém vzorku, ale jedná se přibližně o 2 cm dokonale omezenou šestihranou tabulku. S tím byl spokojen (bodejď by ne) a zbytek rubelanů nám Jirka rozdal. Díky tomu máme s Přemkem každý alespoň jeden 1 cm pěkný rubelan. Přemkovi se nedařilo, jelikož podle mě kopal v místě, kde už velké kaersutity nebudou. Já nakonec žádný pěkný neponičený velký kaersutit nenašel, vše se většinou rozpadlo nebo upadlo z podložky. Ani žádný pěkný „augit“ se nepovedl nikomu z nás. V závěru dne pak ještě Jirka našel v další sopečné pumě poslední velký krystal kaersutitu a po procházení materiálu se mi povedlo najít kus tufu, ve kterém věřím, že je kousek zuhelnatělého dřeva.

Jirka při kopání našel také jeden kus, který mi dal a tak tyto dva vzorky zařadím do své disertační práce, která se zabývá mineralizačními procesy v prostředí alkalických vulkanitů. Poté jsme se už jen sbalili a celkem dost vyčerpaní došli k autům. Popřáli jsme si pěkné Vánoce a vydali jsme se každý svou cestou, já ještě hodil Jirku domů. Lukov je zajímavá lokalita a jsem rád, že místní vzorky nikomu moc neříkají podobně jako řekl bych celé České středohoří. Holt to není Vlčí hora, ale na druhou stranu tu není problém se sběrem díky nájezdům autobusů plných sběratelů…

V závěru dne Jirka ještě v suti našel tohoto macíka.

FOTO = Lokalita
FOTO 1 = Krystal kaersutitu
FOTO 2 = Krystal kaersutitu v tufu
FOTO 3 = Krystal kaersutitu v tufu
FOTO 4 = Krystal kaersutitu v tufu
FOTO 5 = Krystal kaersutitu v tufu
FOTO 6 = Krystal rubelanu v bazanitu
FOTO 7 = Krystal rubelanu v bazanitu