Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Jeden z nalezených vzorků pyroluzitu.

Tato dvoudenní exkurze však vyžadovala dlouhé přípravy. Předně se vše muselo propočítat a to nejen finančně, ale také časově. Dále bylo nutné sehnat dataprojektor, vytvořit exkurzního průvodce určeného přímo k této exkurzi a v neposlední řadě také několik přednášek v PowerPointu. Vzhledem k tomu, že Martin měl zkouškové období a já rovnou státnice, tak na toto nebyl moc čas a tak jsme byli v časovém presu. Nakonec se nám však vše podařilo vytvořit, vytisknout, zajistit a tak mohla exkurze bez problému proběhnout.

Na exkurzi byla přihlášena plná kapacita účastníků, která jen mohla být ještě proveditelná. Bohužel během 4 dní před exkurzí se spousta účastníků odhlásila a tak se museli shánět náhradníci. Proto jsme nakonec vyráželi v celkovém množství 18 osob včetně obou průvodců. Sešli jsme se u náměstí v Horní Blatné v sobotu ráno krátce po osmé hodině. Nálada byla skvělá a tak jsme všem rozdali tištěné exkurzní průvodce, speciálně připraveného k této exkurzi a poté jsme se dvěma vozy přesunuli pod lokalitu haldy Concordia.

Poté jsme se přesunuli na vrch Mědník u Mědence, kde jsme postupně vystoupali na vrchol kopce a po cestě procházeli přes řadu pinek a propadlin.

Poté jsme sestoupili zpět k autům a přesunuli se na další lokalitu.

K té jsme vystoupali a udělali úvodní přednášku, při které se účastníci dozvěděli úplné základy toho, proč se v Krušných horách odpradávna těžily různé materiály a na co bude naše exkurze konkrétně zaměřena. Jelikož úvodní přednáška zahrnující základy deskové tektoniky, regionální geologii Krušných hor a ložiskovou geologii této oblasti by v tomto případě zabrala opravdu mnoho času, bylo již před exkurzí rozhodnuto, že tyto informace sdělíme večer při promítání prezentací na tato témata a v terénu se tedy budeme věnovat čistě a pouze konkrétním lokalitám a sběru na nich bude-li to možné samozřejmě).

Halda Concordia těžící žílu Marie Terezie je i v dnešní době nadějnou lokalitou rudy manganu – pyroluzitu. Po úvodní přednášce došlo samozřejmě k jeho sběru. Bohužel nás zde potkala jedna velice smutná a krajně nepříjemná událost, kterou nebudu dále rozebírat. Na lokalitě jsme tedy zůstali místo plánované 1 hodiny celé 3 hodiny. Za tu dobu se však podařilo nalézt mnoho pěkných ukázek pyroluzitu. Poté jsme se přesunuli na další lokalitu, kterou byl vrch Mědník u Měděnce. Zde jsme postupně obešli tento vrch a na několika místech jsme se zastavili a představili si historii a geologii tohoto ložiska především železných (a částečně měděných a stříbrných) rud. Účastníci si zde bez použití kladiva mohli z volně po zemi ležících kamenů odnést ukázky magnetitu a granátů, často součástí horniny zvané skarn.

Skalní útvar Sfingy byl naším dalším místem, kde jsme se zastavili.

Rychlá skupinová fotka u Sfing.

Ukázali jsme si také, že celý vrch je v podstatě provrtán skrz naskrz a u některých míst jsme si vysvětlili například pojmy jako pinka, šachtice, odval a důlní propad. Postupně jsme se tak dostali až na vrchol kopce, kde jsme si udělali polední přestávku s krásným výhledem do okolí a okořeněnou přednáškou o moderním dole Měděnec, na který jsme se přímo z vrchu dívaly a mohli si tak popsat jednotlivé části dosud dochovaného areálu. Na tomto vrchu nechte raději kladívka v autě a místo nich si sebou vezměte dobrou svačinu a především foťák, jelikož výhledy z Mědníku jsou opravdu pěkné.

Následoval přesun na třetí, tentokrát čistě petrografickou lokalitu Sfingy u Měděnce. Při našich exkurzích klademe velký důraz na to, aby účastníci pochopili základní geologické vztahy a následně vazbu mineralizace na tyto konkrétní příklady geologických těles. Následně mohou tyto geologické vztahy sami zkoumat v podobě vlastnoručně nalezených vzorků minerálů či hornin. Proto byla do naší exkurze také zařazena tato lokalita typických krušnohorských „okatých“ ortorul, které vznikly metamorfózou granitoidních hornin při variské orogenezi. Na mnoha ukázkách deformovaných živcových zrn bylo dobře pochopitelné, že tato hornina prodělala jisté deformační procesy včetně například typu a směru tlaků těchto deformací. No a koho nezaujala ortorula, toho jistě zaujal krásný výhled na vulkanické centrum Doupovských hor.

Příklad okaté ortoruly z lokality Sfingy u Měděnce.

Poslední sobotní lokalitou byla Ametystová Halže, kde jsme se pokoušeli povrchově najít nějaký ten vzorek křemene, ideálně ametystu

Poté následovala dnes již poslední lokalita a to revír Rothe Sudel náležící společně s revírem Mýtinka pod ložiskovou oblast Měděnecka. V tomto revíru jsme se konkrétně vydali asi na jedinou dnes ještě docela dobře přístupnou lokalitu a to na „Ametystovou Halži“. Auta jsme samozřejmě nechali v Horní Halži a k lokalitě jsme šli pěkně po svých. Díky poměrně vysoké intenzitě práce kopáčů zde v minulých letech bylo možné celkem bez problému najít pouze paběrkováním poměrně hezké ukázky křemenných drúz, často v ametystovém zbarvení. Časté návštěvy této lokality místními lesáky, kterým už došla s kopáči trpělivost, způsobila, že nových děr je na lokalitě o poznání méně, což je samozřejmě jenom dobře.

I přesto se nám zde však podařilo několik ukázek křemene a to i ve fialové ametystové barvě. Bohužel v podstatě ihned po příchodu na lokalitu začalo silně pršet a tak jsme zde necelou hodinu sbírali v dešti. Promoklí a promrzlí jsme se rozhodli, že plánovanou poslední lokalitu Kovářská již nenavštívíme a že se pojedeme ubytovat na Boží Dar. Na Božím Daru jsme byli ubytováni v terénní základně České geologické služby. Většina účastníků si zašla na večeři do místních restaurací a v osm hodin večer začal večerní cyklus přednášek ve společenské místnosti „Geoboudy“. První tři přednášky jsem si vzal na starosti já a v každé z nich jsme si objasnili základy geologie, konkrétně základy deskové tektoniky, formování českého masivu a nakonec regionální geologii Krušných hor.

Zaplněná posluchárna :)

Po mě si vzal slovo Martin se svými přednáškami.

Záměrně jsem si vybral tyto poměrně unavující a vyčerpávající témata a jelikož se projevila celodenní únava, tak mi posluchači postupně odpadávali. Po mě však přišel Martin, který měl již trochu veselejší témata a to obecné zhodnocení rudních ložisek na naší straně Krušných hor a poté se již zaměřil na téma, které nás mělo následovat celý další den a to fluorit-barytová ložiska. Přednášky nakonec trvaly až do půl jedenácté a sedm nejstatečnějších a nejzažranějších posluchačů nám zůstalo při smyslech. Pro příště tedy víme, že exkurze bude již od pátečního večera, kdy se těmito přednáškami začne dokud budou všichni ještě při síle. Poté jsme si již všichni šli lehnout, abychom měli dost sil na další den.

Další den exkurze zde.

FOTO = Naše exkurze - Exkurze do Krušných hor "Ložiska (nejen) železných rud a fluorit-barytová ložiska Krušných hor" 1. ročník