Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Samozřejmě následoval sběr místních minerálů na haldě vedle bývalého mineralogického výkopu.

Několik dní dopředu jsem sledoval vývoj počasí, které tedy vůbec nevypadalo dobře. Byly hlášeny velké deště a to v podstatě po celém území ČR a po celý víkend. Ideální na vltavíny, ale ne na exkurzi po středohoří. Naštěstí se den před exkurzí předpověď trochu zlepšila a tak jsem rozhodl, že se exkurze nakonec konat bude. Celou noc tedy pršelo a ráno bylo vše mokré, ale hlavní bylo to, že ráno byl již klid. Ráno jsem měl původně vybírat dva účastníky na nádraží v Ústí, ale bohužel se to nějak nevydařilo a tak jsem jel rovnou pro Martina a pak jsme už jeli směr první lokalita, kterou byl vrch Radobýl u Litoměřic.

Na parkovišti u lokality již většina lidí čekala a tak jsme společně vyrazili na 1. etáž starého netěženého lomu na Radobýlu, kde se nakonec všech 14 účastníků exkurze sešlo. Tuto lokalitu jsem pro exkurzi vybral samozřejmě záměrně. Zaprvé je odtud úžasný výhled na České středohoří, který se dá dobře využít na názorné ukázání jistých geologických objektů, oblastí a událostí. A za druhé je zde ve stěně obnažené několik lávových jezer bazaltu. Za třetí je zde velmi dobře pozorovatelná sloupcovitá odlučnost bazaltu a poslední zajímavou věcí je nedávné skalní řícení.

Jeden z nalezených chabazitů ve fakolitové podobě.

Kromě chabazitu se však našlo také pár dutin s natrolitem, který je zde méně častým minerálem.

My jsme si udělali velmi zběžnou úvodní část přednášky o deskové tektonice a tvorbě Českého masivu (zběžnou protože tato exkurze i exkurze trasy B mají navazovat přímo na základní exkurzi po trase A). Poté jsme se již pustili do samotného vzniku oherského riftu, jednotlivých vulkanických oblastí a detailněji jsme se zaměřili na vulkanický komplex Českého středohoří. Samozřejmě detailnější výklad si zasloužily právě světlé horniny ve vrchní části TAS diagramu a vysvětlen byl jak samotný diagram, tak jsme se také podívali na tyto horniny naživo v několika vzorcích. Poté jsme přešli právě k úžasnému výhledu, kde jsme si ukázali a popsali vše důležité co bylo vidět.

No a nakonec jsme se dostali přímo ke kontrétní lokalitě, na které jsme se právě nacházeli. Obdivovat jsme tedy mohli krásné bazaltové sloupce prohnuté do tvaru „misek“ naznačující původní lávová jezera, která v řezu lomové stěny mezi sebou různě přecházely. Nakonec jsme si udělali skupinovou fotku se stěnou a vydali jsme se zpět k autům. Tato lokalita je přírodní památkou a žádné minerály se zde dnes již nedají najít. Poté jsme pokračovali na lokalitu číslo 2 a to do Řepčic u Litoměřic. Parkovali jsme na návsi a pěšky jsme se přesunuli na vlastní lokalitu. Trochu nás tlačil čas a tak jsme vynechali plánovanou zastávku v pískovcovém lůmku. Místo toho jsme si u starých lomů na tefrit udělali povídání o této lokalitě, které si tentokrát vzal na starost hlavně Martin a já jej poté doplnil několika informacemi.

Sběr na lokalitě Vítov.

Jeden z nalezených vzorů thomsonitu v dutině fonotefritu.

Samozřejmě jsme si ukázali ukázky dvou místních minerálů a pak už jsme se konečně vydali ke starému mineralogickému výkopu vedle kterého je halda vykopaného materiálu. V tomto materiálu jsme pak zkoušeli nějakou dobu hledat chabazity. Našli se jak chabazity, tak také čočkovitý srůst fakolit. Z dalších minerálů pak celkem běžný kalcit a v několika ukázkách také pravděpodobně natrolit. Překvapil sice miniaturní, ale zajímavý nález phillipsitu. Čas opět kvapil a tak jsme se vrátili k autům a vyrazili na další lokalitu. Tou byl Vítov ve Velkém Březně.

Zde jsme měl trochu obavy z parkování, jelikož nás bylo 10 aut. Naštěstí se zde dalo zaparkovat celkem přijatelně na louku. Martin si vzal exkurzi na starosti a já chvilku klidu využil na rychlý oběd. Pak jsem se k ostatním přidal a pomáhal jsem s určováním nálezů. Na lokalitě Vítov jsme neměli být moc dlouho, především kvůli tomu, že byla sobota, byli jsme zde kolem oběda a jsou zde hned rodinné domy, tak abychom moc dlouho nerušili. Nikdo na nás nevyběhl a během 20 minut si účastníci našli pěkné vzorky thomsonitu, analcimu a kalcitu, tedy místního tzv. papírového kalcitu. Byl čas vyrazit opět dále a to do Roztok.

U štoly Anna jsme si udělali přednášku o Roztockém intruzivním centru a o místní těžbě stříbra.

Sběr na haldě štoly Anna.

Ještě předním jsme se ale zastavili naproti Roztokám, kde jsme si na louce udělali přednášku o roztockém intruzivním centru. Tímto centrem se zabývám ve své diplomové práci, takže bylo těžké vybrat informace tak, aby byly ještě relativně pochopitelné pro „nevulkanology“, ale nějak jsme to zvládli. Samozřejmostí byl pohled do mapy a několik mapek a řezů. Po tomto krátkém zastavení následoval již přejezd přímo na druhou stranu Labe do Roztok. No jo jenže tady není žádný most a tak jsme na lokalitu, kterou jsme z místa povídání měli ani ne kilometr, museli objíždět přes nejbližší most, který stojí v Ústí nad Labem.

V Roztokách jsme zaparkovali dole u silnice a vydali jsme se úzkým údolím mezi domy nahoru do svahu. Když zmizely domy, svaz začal být stále více příkrý. Terén byl po celonočním dešti hodně promáčený a byl to celkem boj dostat se až k místu kam jsme mířili, což byla halda a ústí štoly Anna, nebo-li starým názvem Segen Gottes. Zde jsme si mohli v klidu sednout na několik pokácených stromů a udělali jsme se zbytek přednášky o této oblasti. Roztoky jsou totiž rudním ložiskem polymetalických rud (Pb-Zn-Cu mineralizace) a také celkem vzácné Ag-Te mineralizace. O ložisku jsme si pověděli co jsem věděl, ukázali jsme si důlní mapu štoly Anna a poslali jsme si dva vzorky.

Sfalerit z haldy štoly Anna.

Mimo chráněné území Divoká rokle jsme prováděli sběr místních minerálů v žíle trachytu.

Jedním byl vzorek žiloviny se sfaleritem, stříbronosným galenitem a karbonáty tvořenými převážně rodochrozitem a dolomitem. Druhý vzorek byl žilný camptonit z Těchlovic, který byl zástupcem roje těchto žil v okolí RIC. Přišel čas na hledání na haldě. Doufal jsem, že se najde aspoň pá vzorků místních minerálů a ukázalo se, že halda je na nálezy celkem bohatá. Stříbronosný galenit s obsahem minerálu hessitu (Ag2Te) si odnášel téměř každý a kdo ne, tak si odnesl alespoň sfalerit nebo pyrit. Bohužel náš harmonogram byl velmi nabitý a tak jsme zde nestrávili moc času (cca 20 minut sběru). Poté jsme sešli zpět k autům a přesunuli jsme se na další lokalitu, kterou byla Divoká rokle.

V Mojžíři jsme zaparkovali u nádraží a vydali jsme se do pořádného stoupání. Na vydýchání a odpočinek jsme si v polovině stoupání udělali pauzu, kterou Martin obohatil výkladem o vulkanických jeskyních v Českém středohoří a to přímo u jedné takové jeskyně. Další stoupání jsme nějak zvládli (já si parádně roztrhl kalhoty při překonávání jedné terénní překážky) a kousek pod cedulí oznamující hranici přírodní památky jsme si udělali výklad u bloků pyroklastik. Pověděli jsme si o žilách na této lokalitě s vazbou na RIC, o pyroklastickém materiálu, o kalcifikovaných terciérních dřevech a samozřejmě o místních minerálech. Nakonec jsme šli k jediné žíle trachytu mimo vlastní chráněné území, kde jsme v suti hledali místní minerály, tedy převážně analcim a kalcit. V menší míře se našel pyrit.

Jeden z nalezených vzorků s analcimem a kalcitem.

Na poslední lokalitě mohli již účastníci zůstat jak dlouho chtěli a první ročník exkurze byl oficiálně úspěšně ukončen.

Vzorků nebylo mnoho avšak byly většinou pěkně velké. Dutiny si zde člověk mohl vybírat, záleželo jen na tom, jak jestli jí dokáže z kamene dostat ven. Objevilo se i sluníčko, které oživilo zamračený den a zpříjemnilo hledání i následný sestup zpět. Finalním zastavením byla klasická lokalita Paškapole u Bořislavi. Zde jsme si ale ještě před výpravou na samotnou lokalitu udělali malý vědomostní kvíz. Otázky byly tentokrát trochu zákeřnější než třeba u kvízu v Krupce nebo u trasy A po Českém středohoří a bylo to vidět i na výsledcích. Nicméně byl jsem rád, že účastníci alespoň větší část výkladu pochytili a nakonec jsme si test projeli všichni společně. Samozřejmě se soutěžilo a vzorky lokálních minerálů, které si výherci dle dosažených bodů mohli libovolně vybírat. Lepší umístění tedy znamenalo širší výběr.

Nakonec jsme se tedy přesunuli na samotnou lokalitu, kde si vzal slovo opět Martin a já jsem jej poté doplnil několika informacemi. Ukázali jsme si například i vzorek čedičového amfibolu a srovnali jej s místním „augitem“ (samozřejmě jsme si vysvětlili rozdíly mezi těmito minerály) a pustili jsme se i do detailnější nomenklatury klinopyroxenů, aby účastníci věděli, že si většinou neodváží augit jako takový, ale chromito-hlinitý diopsid. Nálezy byly vskutku bohaté a díky dešti se krystalky „augitu“ leskly všude po zemi. Na závěr jsme poděkovali za účast na naší exkurzi, zeptali se na připomínky ohledně této nové trasy a poté jsme se již rozloučili a vydali se zpět do Ústí. Exkurze byla povedená, nikdo ne nezranil a našli se hezké vzorky. Příští rok tedy pravděpodobně budeme pořádat další ročník, jen musíme trochu ořezat harmonogram, aby bylo více času ke sběru na lokalitách…

A že bylo co sbírat - krystaly "augitu" se zde doslova válejí na zemi.

FOTO = Naše exkurze - České středohoří (trasa C) 1. ročník