minj
Lokality

 Mineralogie 

Vltavíny jižních Čech - podzim 2018
(den konání 26.11. 2018)

dolnisvince
Pohled na pole u obce Dolní Svince. V pozadí lokalita Krasejovka.


   Tento rok jsem kouzlu vltavínů naplno propadl. Krása a tajemnost těchto přírodních impaktních skel mě nenechává chladným a po 3 letech jsem si tento rok konečně zařadil nějaké nové vltavíny získané jak nákupem, tak vlastním sběrem do své sbírky. Už jsem ani nedoufal, že se tento rok na vltavíny stihnu ještě podívat a najednou se v neděli večer dívám na předpověď počasí do dalšího týdne a je tam doslova řečeno:“Na jihu Čech zítra očekáváme výrazné dešťové a ve vyšších polohách také sněhové srážky po celý den. Vzhledem k tomu, že jsem měl mít volné pondělí, byl bych akorát zalezlý doma a pracoval na počítači, tak mě samozřejmě napadla myšlenka, že místo vysedávání doma bych se mohl vydat do terénu. 
krasejovka
Jisté možnosti sběru poskytovalo pole u Krasejovky, kde v létě rostla kukuřice.


Zpustlá kopálna Krasejovka.
   Jenže jeďte z Prahy nablind do jižních Čech že… Jenže jsem neměl úplně čerstvé informace ohledně zoraných polích (věděl jsem o dvou zoraných asi tak před měsícem) a také moje auto nepatří zrovna k těm nejspořivějším, takže by se mi cesta kdybych jel sám pořádně prodražila. Dal jsem tedy vědět kamarádům a jeden z nich, Tomáš, hned napsal, že jedeme a navíc že vezme i tátu, tak mě to potěšilo a bylo rozhodnuto. Jen jsme doufali, že sněžit bude až nad 500 metry a že budeme mít pěkně opršelá pole. V pondělí ráno jsem vyrážel v šest hodin a po cestě jsem nabral Tomáše a Vaška. Cesta nám utekla rychle a tak jsme kolem osmé byli v Českých Budějovicích, kde jsme nakoupili (já si hlavně potřeboval koupit holiny, jelikož jsem samozřejmě v Praze neměl ani jeden pár). Mezitím začalo celkem pěkně pršet, takže jsme doufali, že pole bude pěkně mokré.


   První lokalita, na které jsme se zastavili, byla pole mezi obcemi Krasejovka a Dolní Svince. Pole které mělo být zoráno bohužel zoráno nebylo, ale pod lesem u Krasejovky zoráno bylo, nicméně pouze zatím nahrubo a tak se bude muset počkat dokud se pole nepovláčí. Naštěstí ale na okolních polích byla tento rok zasázená kukuřice, která už byla samozřejmě sklizená, nicméně pole bylo krásně opršelé, dalo se v něm dobře chodit a na zemi ležel doslova kačírek. Když jsme vystoupili z auta, tak začínalo silně pršet a tak jsme si s Tomášem vzali pláštěnky, Vašek vsadil na deštník. Ani pláštěnky ani deštník nám ale nikomu v závěru nepomohli, jelikož začal foukat vítr a tak jsme  byli od pasu dolu mokří během několika minut. 
svince
Nalezený vltavín po rychlém omytí v ledové kaluži vody. Byla taková zima, že mi málem zmrzly ruce.


svince
 Omletý vltavín - Dolní Svince. Velikost vzorku 28 mm, váha 4,75 gramu.
   První nález se povedl mě a to už asi po 10 minutách u Dolních Svinců. Na zemi jsem uviděl podivně tmavou omletou plošku a tak jsem ji zvednul. Jak kámen prosvítilo světlo byl krásně zelený. No a tak jsem našel svůj první vlastní nález z Dolních Svinců, za což jsem velice rád, jelikož jsem toto pole procházel již několikrát (vždy při totálním suchu) a dosud se mi žádný vltavín nepoštěstilo najít. Tento nález má něco kolem 3 gramů a jak už to u polních nálezů bývá, tak má tři malá prasátka, jak dostal po hlavě pluhem při orání. Pokračovali jsme směrem ke Krasejovce a když jsme došli až k lesu, tak jsme se rovnou zašli podívat na místní kopálnu. Nebyl jsem zde od roku 2014 a tak jsem byl překvapený, že se to tu v podstatě téměř nezměnilo. Tato kopálna je již téměř vyčerpána a tak nevzniká moc nových děr. Příroda se s těmi staršími již celkem obstojně poradila a na místech, kde si pamatuji krátery jak po granátech je dnes jen málo patrný důlek. 


   Poté jsme se už vydali zpět k autu, jelikož jak jsme byli mokří, tak po cca 2 hodinách chození začínala být opravdu zima. Bohužel už se žádný další vltavín na těchto polích nenašel. Já ještě u auta rychle umyl nalezený kámen v kaluži a totálně zmrzlý (přibližně polovinu času co jsme procházeli pole padal déšť se sněhem a silně foukalo) sundal mokrou pláštěnku a sedl si do auta. Kluci na tom nebyli o moc lépe a tak jsme byli i celkem rádi, že naše další zastávka bude až půl hodiny odtud. V autě jsem zatopil na maximum a tak jsme asi po čtvrthodině zase rozmrzli. Naše další vyhlídlé pole bylo až za Trhovými Sviny u obce Dvorec.
dvorec
 Pole u Dvorce už neskýtalo moc dobré možnosti ke sběru.


trebec
 Pohled na lokalitu Třebeč.
   Na tomto poli jsem nikdy nehledal a ani jsem nevěděl, že tu vltavíny jsou, nicméně podle kluků tu měl být jeden flek v poli, kde jsou vltavíny celkem hojné. Zaparkovali jsme u obce Třebeč a vydali se přes pole směrem na Dvorec. Bohužel pole s vltavíny bylo už dost zelené a tak nějak na hranici, kdy se tu ještě možná něco dalo najít. Mezitím přestalo pršet, za což jsme s Tomášem byli i celkem rádi, jelikož do mokrých pláštěnek se nám již oblékat nechtělo a po cestě dokonce sněžilo (v Ločenici byly dobré 3 cm sněhu), takže jsme byli rádi, že toto pole není pod sněhem, ale pouze mokré od deště. Bohužel se jedná o pole, kde je víc hlíny než štěrku a na těchto polích já prostě vltavíny nerozeznám. Za dvě hodiny chození po poli jsem tedy nenašel ani jeden vltavín a Vašek na tom byl stejně. Jen Tomášovi se podařil jeden poměrně hezký kámen kolem 4 gramů a jeden střípek.


   Já už byl tak trochu otrávený a řekl jsem klukům, že se vydám směrem zpět k autu a ještě si projdu pole u obce Třebeč, ze kterého jsem nedávno malý vltavínek koupil a při parkování jsem si všiml, že je toto pole pěkně zorané. Stačilo se k poli přiblížit a všiml jsem si také toho, že zde proběhla opravdu hluboká orba a na některých místech byla zastižena vrstva s hrubším štěrkem. Jestli ale v této části pole nějaké vltavíny jsou jsem vůbec nevěděl. Jediné co jsem věděl, bylo to, že toto naleziště poskytuje silně omleté kameny, které jsou přeplavené řekou Stropnicí na toto místo z původního naleziště či nalezišť, která už zřejmě ani neexistují. O tom vypovídá také fakt, že se tato paleoterasa řeky Stropnice nachází v nadmořské výšce pouhých 450-460 m.n.m. (většina okolních lokalit vltavínů se nachází kolem 500 až 550 m.n.m.).
trebec
 Zaujal mne tento valounek - křemen nebo vltavín?


trebec
 Po omytí a podívání se proti světlu bylo jasno - je to vltavín!
   Já samozřejmě zamířil rovnou k místům, kde se vrstva dostala na povrch a přibližně po 3 minutách jsem si všiml, že se kluci vynořili kousek za mnou, tak jsem na ně zamával ať přijdou ke mně. Poté jsem se otočil, udělal pár kroků a všiml jsem si malého podivného valounku na zemi. Říkal jsem si, že to bude nejspíš šedivý křemen, kterých jsem dnes zvedl již desítky, ale přesto jsem se k němu shýbnul a zvedl ho. Na první pohled to skutečně vypadalo jako křemen a už jsem to chtěl zahodit. Raději jsem se ale podíval přes světlo a všiml si, že kámen je velice mírně zelený. Na kámen jsem tedy plivnul (což normálně nedělám, ale tady jsem opravdu neměl ponětí, jestli je to vltavín nebo křemen) a po chvíli jsem dospěl k závěru, že je to opravdu silně omletý vltavín. Našel jsem si tedy svůj první vlastní nález z této lokality, který může mít taktéž kolem 3 gramů.


   S kluky jsme pak pole procházeli ještě asi hodinu a zašli jsme i na místo, které je nejspíš dost známé a bylo úplně pochozené. Žádný další vltavín jsme ale už nenašli. Bylo už kolem půl čtvrté, když jsme se dostali k autu a začínalo se smrákat, takže jsme se rozhodli, že se už vydáme směr Praha. Totálně unavený jsem domů dorazil až v půl sedmé večer. Nedostatek spánku a celodenní chození v opravdu nevlídném počasí si vybralo svou daň, takže jsem úplně vyřízený odpadl kolem osmé. Přestože jsme dnes našli pouze 4 malé vltavíny myslím, že akce byla vydařená a už se těším na další brázdění jihočeských polí.
trebec
 Omletý vltavín - Třebeč u Borovan. Velikost vzorku 18 mm, váha 4,53 gramu.


FOTO = Lokalita Dolní Svince
FOTO 1 = Omletý vltavín

FOTO = Lokalita Krasejovka

FOTO = Lokalita Třebeč
FOTO 1 = Omletý vltavín





Jakub Mysliveček ©