Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Na polích v okolí vrchu nebyly ideální podmínky ke sběru, přesto se však úlomky aragonitových krystalů našly.

Sraz jsme měli naplánovaný na 9:15 poblíž obce Kozly nedaleko Bíliny. Samozřejmě jsem v emailech avizoval, aby zde byli všichni v určený čas, a tak jsem musel přijet jako jediný o 5 minut pozdě. :-D Rozdal jsem obrazové přílohy k přednáškám a už jsme se společně ve velmi hojném počtu vydali pod vrchol Číčov u Hořence. Po trochu táhlém výstupu jsme si udělali první nejobsáhlejší přednášku o tom, jak vlastně vznikala planeta Země a především jak vzniklo České středohoří, na čem leží, co se zde vyskytuje za horniny a také jsme si pověděli něco málo o okolních sedimentárních pánvích. Po úvodní přednášce nad geologickou mapou jsem ještě popsal lokalitu, na které jsme se právě nacházeli, a co se zde všechno dalo a v některých případech i dá stále najít.

Se sběrem na této lokalitě jsem příliš nepočítal, jelikož vrch Číčov je přísně chráněná přírodní rezervace, kde je sběr minerálů zakázán. Jisté možnosti však skýtají pole v okolí chráněného území, která však během naší exkurze nebyla zorána. Jedno pole však nebylo úplně zarostlé, a tak jsme se zde pokusili o sběr. A měli jsme štěstí, jelikož během chvilky se našly typické místní aragonity "hořeneckého typu". Nálezy mne poněkud překvapily, jelikož se daly vzácně najít i úlomky celých krystalů do 4 cm, úlomky žil o velikosti až 7 cm a dokonce i pár obecných opálů. Účastníci exkurze byli spokojeni, já také že si něco našli, a pak jsme již zamířili zpět k autům.

Další na pořadu dne bylo rýžování pyropů v potoce Granátka u Dřemčic.

Největší nalezená zrna pyropů měla kolem 3 mm.

Druhou dnešní lokalitou bylo rýžování těžkých minerálů u obce Dřemčice. Tato lokalita nazývaná také podle vrchu Kuzov nebo podle potoka Granátka byla hlavním tahákem exkurze a všichni se na ni těšili. Přednášku o lokalitě jsme si udělali přímo pod vrchem Kuzov na dohled od potoka, kam jsme se ihned poté přesunuli. Díky nedávným dešťům byla v potoce voda (ještě před třemi týdny zde prý bylo úplné sucho), a tak jsme se mohli vrhnout na rýžování. Někdo rýžoval, někdo propíral štěrk, ale všichni vyndávali z misek malé pyropy do 3 mm. Podařilo se dokonce najít také několik fosilních mlžů křídového stáří pocházející ze zbytků slínovců na vrchu Kuzov.

Všichni se pokoušeli najít co nejvíce pyropů až jsme tak nějak zapomněli na ostatní minerály, takže zirkony, olivíny atd. se nenašly. Nejmladší účastník se ale snažil najít ten vysněný safír, bohužel nakonec také bez úspěchu. Nakonec si ale každý odnášel až několik desítek zrn rudých pyropů domů. Třetí lokalitou byl Lukov. Tato známá ale málo navštěvovaná lokalita je typickou ukázkou minerálů nacházející se ve vulkanoklastických (zde konkrétně v pyroklastických) horninách vulkanických komplexů. Po menším výšlapu jsem nedříve rychle oběhl terén, abych zjistil, kde budou nejlepší možnosti sběru a poté jsem zavolal skupinu. Dva menší výkopy v zářezu starého potoka posloužily dokonale k tomu, aby si opět každý nalezl hezké ukázky amfibolitových krystalů. Některé krystaly kaersutitu dosahovaly úctihodných velikostí kolem 4 cm, a tak jsme si s Martinem řekli, že se této opomíjené lokalitě budeme muset začít věnovat.

Třetí lokalitou byly výchozy tufů u obce Lukov s výskytem krystalů především kaersutitu.

Nalezené krystaly kaersutitů potěšily.

Samozřejmostí byla přednáška na téma pyroklastika a místních minerály. Zajímavostí byly úlomky hornin krušnohorského krystalinika nacházející se vzácně v tufu, a které krásně dokládaly, co vše sebou magma při své cestě kontinentální kůrou bralo. Poslední lokalitou mělo být místo s výskytem minerálů zeolitové skupiny, aby se účastnící exkurze podívali, že i v dutinách vulkanických hornin jsou nádherné minerály. Dlouho jsem se při přípravě exkurze rozhodoval, kam pojedeme a nakonec jsem zvolil trochu vzdálenější lokalitu Rytina soutěska, kam jsme dorazili již něco kolem půl páté.

Nejnáročnější výšlap exkurze jsme si proložili přednáškou o tomto údolí, bývalé těžbě uhlí na tomto místě i o lokalitě, na kterou jsme se právě snažili vyškrábat a po cestě jsme si ještě ukázali paleogenní jezerní sedimenty a názornou ukázku "opilého lesa" a aktivních svahových sesuvů. Když jsme se konečně dostali na lokalitu, tak jsme si ještě ukázali rozdíl mezi klasickým chabazitem a jeho čočkovitým srůstem fakolitem a potom už se zase hledalo. Vzorečků se našlo spoustu a opět byl každý účastník exkurze spokojený. Kdo měl zájem mohl si opodál najít kus lignitu, který se zde kdysi těžil. Kolem čtvrt na sedm se již začínalo stmívat a my se vydali zpět k autům, kde jsme se kolem půl sedmé rozloučili.

Poslední lokalita byla více náročná, ale nálezy chabazitu, fakolitu a kalcitu si nakonec odnesl každý.

Dnešní exkurze byla velice vydařená a věřím, že i účastníkům se líbila, vzhledem k tomu, že o další exkurzi, která se bude konat na jaře byl již dnes velký zájem. Tak tedy zase příště na jiných lokalitách na shledanou. ;-)

EDIT 2024:

Tato exkurze doznala stejně jako podobně stará exkurze po Českém středohoří (trasa A) velkých změn. Dnes v rámci této exkurze již nenavštěvujeme Hořenec ani Rytinu soutěsku. Místo nich začínáme v Hnojnicích na kamenných sluncích a končíme v Paškapoli u Bořislavi. Mezitím dokonce zvládáme navštívit i Linhorku u Staré.
Když si čtu tento text z roku 2016, nemohu se nepousmát nad tím, jak jsem tehdy vedl exkurzi na lokalitu, na které jsem předtím vlastně nebyl (byl jsem o kus dál mimo produktivní polohy s pyroklastiky). Naštěstí jsem ale už tenkrát věděl, kde bych měl sběratelské výkopy hledat, nicméně to i tak byla trochu bojovka.

FOTO = Naše exkurze - České středohoří (trasa B) 1. ročník