Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Aktuální podoba lomu ve Studenci.

První den jsme s Martinem vyrazili z Ústí kolem půl osmé. Čekala nás dlouhá cesta a počasí bylo na rozdíl od předpovědi pěkně zamračené a mlhavé. Po cestě dokonce místy sprchlo a při příjezdu na první lokalitu jsme si říkali, že to bude asi mazec být tři dny pod stanem v takovém počasí. První lokalitou byl, jak mám při výpravách do Krkonoš ve zvyku, lom Doubravice u Železnice. Karel se zdržel někde v koloně, kterých po cestě bylo spousty, a tak jsme se vydali do lomu pouze s Martinem. Prošli jsme pouze spodní dvě etáže a stačilo nám to. Kromě masivního kalcitu a povlaků chryzokolu jsme nenašli nic. Naše expedice tedy nezačala úplně nejlépe, ale měl jsem v záloze náhradní plán a to bylo pole za lomem. To mi doporučil kamarád Ota a právě díky Otovi jsme si nakonec každý odnesli několik úlomků achátů.

Pole bylo sice suché a pouze povláčené, ale i tak se něco našlo a přestože nás po poli chodilo 6, tak myslím, že minimálně dva acháty si nechám říznout. Kolem dvanácté dorazil i náš brusič a medik v jedné osobě – Karel. Když Karel viděl, co sbíráme a jak pole vypadá, řekl nám, že pojedeme o kus dál na pole, kde něco pěkného určitě najdeme. Poslechli jsme ho a přemístili se o kus dál. Karel nakonec jel se svou ženou Edie, která byla unavená z noční, a tak hlídala auta. :-) Na pole jsme vyběhli plní energie a po půl hodině jsme téměř bez žádného nálezu zase z pole odcházeli… No není každý den posvícení. Dále jsme zamířili již na lokalitu, na kterou jsem se z celé expedice těšil asi nejvíc a to do lomu ve Studenci.

Na 4. etáži se nachází poměrně dost sekundárních minerálů mědi.

Chryzokol (Studenec u Jilemnice).
Velikost vzorku 102 mm.

Lom ve Studenci je mou nejoblíbenější lokalitou v Podkrkonoší, ale dostat se do Studence to byl kumšt. Celá cesta byla totiž po úsecích rozkopána, a tak jsme na cestě od Jičína do Studence strávili asi hodinu a půl. Počasí se mezitím alespoň konečně dalo do kupy a začalo svítit sluníčko. Do lomu jsme se dostali myslím něco kolem půl čtvrté a ihned jsme zamířili na spodní 4. etáž. Ta zde vznikla v posledních dvou letech a od své poslední návštěvy v roce 2014, kdy jsem se na tuto etáž nemohl kvůli práci v lomu podívat, jsem se na ni velice těšil. Měly se tu totiž vyskytovat poměrně hojně alterovaná hnízda s měděnými minerály, po kterých jsem zde vždy prahnul, ale bohužel jsem lom navštěvoval v letech, kdy zde podobné nálezy byly velmi ojedinělé.

Na 4. etáži jsme nakonec kromě těchto hnízd s měděnými minerály, především kupritem a chryzokolem, našli také hojné dutiny s kalcitem, analcimem a mně se podařilo najít také dutinu s křemenem. Abych to vzal ale popořadě. Na měděné minerály měl štěstí hlavně Karel, který objevil velké netknuté hnízdo s chryzokolem, který místy zarůstal do drobných dutin s kalcitem, které porůstá a vytváří tak velmi estetické vzorky. Mimo to se zde běžně objevila stříbřitě šedá zrna kupritu a v některých drobných dutinkách také kuličky ryzí mědi. Na dutiny s kalcitem a analcimem jsme měli zase štěstí my s Martinem. Martin kopal žílu, ze které vytahoval něco přes 1 cm velké krystaly analcimů na drúzách kalcitů a já rozbíjel velké bloky horniny ležící pod stěnou, ze kterých jsem vytahoval dutiny se stejnou mineralizací, ale s menšími velikostmi krystalů.

Podařilo se mi také nalézt odstřelem nadrcenou dutinu s nepoškozeným volným krystalem křemene.

Dutina s analcimem (Studenec u Jilemnice). Velikost vzorku 75 mm.

Při konci návštěvy si mi ještě povedlo odkrýt dvě dutiny o rozměrech přes 20 cm vyplněné křemenem, který bohužel byl podrcen odstřelem a tak jsem zachránil pouze 3 fragmenty větších krystalů s inkluzemi goethitu. Poté jsme pokračovali na 3. etáž, kde si Martin vyhlédl další žílu s kalcity, Karel se vydal na průzkum a já si našel kámen, který jsem zde v roce 2012 rozbíjel, a ze kterého jsem získal hezký studenecký achát. Dnes jsem tento kámen dorozbíjel a ještě jeden drobný achátek se urodil. Nakonec jsme kolem sedmé končili a mířili k autům, kde jsme se převlékli a ještě zamířili k jednomu místnímu rybníku se opláchnout.

Po velice rychlé koupeli ve vodě plné sinic jsme již zamířili směr Vidochov, kde jsme ve starém opuštěném lomu měli v plánu přespat. K lomu jsme dorazili bez problémů, ale v cestě do lomu nám bohužel stál poražený strom, takže jsme si věci museli odnést od aut nějakých +- 100 metrů. Rozdělali jsme stany, připravili na oheň a již za tmy jsme opékali klobásky, popíjeli dobré vychlazené pivo a čas od času viděli padat hvězdu, jelikož tu noc zrovna padali Perseidy. Diskuze na různá témata pokračovala až do půl jedné, kdy jsme si šli lehnout a já si nechal zdát o následujícím dni.

Pokračování expedice zde.

Účastníci letošní letní výpravy za šutry - zprava Karel, Martin a já. Foceno u kostela ve Studenci.

FOTO = Lokalita Doubravice (lom + pole)
FOTO 1 = Kůra chryzokolu
FOTO 2 = Achát
FOTO 3 = Jaspis
FOTO 4 = Typický achát z železnické oblasti zbarvený železem

FOTO = Lokalita Studenec (lom)
FOTO 1 = Chryzokol v dutině kalcitu
FOTO 2 = Chryzokol
FOTO 3 = Kuprit s chryzokolem vtroušený do alterovaného melafyru
FOTO 4 = Krystal křemene s inkluzemi goethitu
FOTO 5 = Kuprit s chryzokolem v melafýru
FOTO 6 = Chryzokol
FOTO 7 = Drúza analcimu s kalcitem
FOTO 8 = Dutina s analcimem a kalcitem
FOTO 9 = Dutina s analcimem
FOTO 10 = Dutina s analcimem
FOTO 11 = Dutina s analcimem a kalcitem
FOTO 12 = Drúza analcimu