Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Konečně už slezl sníh i ze svahů Krušných hor a dnes jsme se tedy mohli podívat na některou z místních lokalit. Na březen bylo nebývale pěkné počasí, kdy obloha byla úplně bez mráčku a teploty se dostaly až k 20 stupňům. Tentokrát jsme jeli s Martinovým tátou a po dlouhé době jsme jeli všichni tři, tedy Martin, Dominik a já. Vyjeli jsme podle dohody kolem 10 hodiny a cestou jsme vzali Dominika ve Všebořicích. Nedávno mi přišlo nové číslo časopisu Minerál, ve kterém je zpracováno téma "Východní část Krušných hor" a které mě tak nadchlo, že jsem toužil najít nějaké nové minerály a obzvláště se mi líbila lokalita Cínovec, kam se už dlouhou dobu chystám zajet. Dnes tedy došlo na tuto lokalitu. Když jsme přijeli na Cínovec, nejdřív to vypadalo velice slibně a halda, kterou jsem si vyhlédl měla více než tři metry na výšku. Bohužel při bližším prozkoumání jsme zjistili, že se jedná o obrovskou haldu písku. Kde se tu vzala, to je pro nás záhada. Chvíli jsme prohlíželi kameny na haldě, ale nikde nic. Nakonec jsme to vzdali.

Cinvaldit na krystalech křemene (Cínovec). Velikost vzorku 37 mm.

Křemenná dutina s tabulkami barytu (Vrchoslav - propadlina). Velikost vzorku 72 mm. Detail vzorku.

Při cestě nazpátek jsme sice našli nějaké zbytky křemenné žíloviny, ale jednalo se spíše o směsku balvanů asfaltu, cementu a křemenné žíloviny. V křemenech se ale objevovali hojné drúzové dutiny s krystaly až 2 cm velkými a také s navětralými lupeny cinvalditu. Bohužel tu ale stále bylo místy až půl metru sněhu, takže se sem podíváme někdy jindy.
Nevěděli jsme tedy co teď. Buď jsme mohli prohledávat ložisko Cínovec a doufat, že zbylá vytipovaná místa nebudou pod sněhem, a nebo jet na nějakou níže položenou lokalitu. Rozhodli jsme pro druhou možnost, což bylo jedině dobře, jelikož jsme jeli do Vrchoslavi, kde už byly jen zbytky sněhu. Martinův táta nás opět vyvezl až k dobývce. V dobývce byl sice nějaký sběratel, ale brzy odešel, a tak jsme se spustili do dobývky a začali hledat. Po zimě zde bylo plno bahna a prosakující vody ze stropu, takže se nikomu nechtělo kopat do stěny, která může kdykoliv spadnout.

Nějaké vzorky jsme si ale přeci jen odnesli, ale jedná se spíše o překvapení, jelikož skrz bahno byly vidět jen nějaké špičky krystalů, takže se uvidí, co jsme si to vlastně odnesli až budou vzorky umyté. Vylezli jsme tedy z dobývky a vydali jsme se směrem k našim starým místům. Byli jsme všichni docela otrávení, jelikož jsme zatím nic moc nenašli, tedy až na Dominika, který v dobývce našel pěkný vzorek s 2 cm krychlí fluoritu s povlakem krystalů křemene. U jedné propadliny či dobývky jsem málem šlápl na pěkně velkou užovku (už zase), která byla dnes už druhý plaz (první byla ještěrka na Cínovci). Nakonec když jsme šli kolem jedné propadliny, tak jsme objevili nějaký pokusný výkop, kde je zastižena křemen-baryt-fluoritová žíla.

Velký vzorek s dutinou křemene s drobnými krystaly často oboustraně ukončenými (Vrchoslav - propadlina). Velikost vzorku 149 mm.

Typická fluoritová žíla s drůzovou dutinou a krásnou drůzičkou větších fluoritů (Vrchoslav - "Pod břízami").
Velikost vzorku 162 mm.

Nejdříve jsme klasicky probrali okolní materiál a potom se Dominik se zápalem (a krumpáčem) vrhl na žílu. My s Martinem jsme stále probírali okolní kameny. Všiml jsem si zde velkého množství typického lupenitého barytu růžové až bílé barvy, krystalů křemene v drúzových dutinách a krychliček medového, čirého a zeleného fluoritu do 5 mm. Nakonec jsem podlehl vyčerpání a našel jsem si pěkné místečko u stromu, kde jsem si lehl a hověl si. Netrvalo dlouho a začaly na mě létat šišky a věty typu: "Co se tam válíš..." atd. No sobotní idilka se rozpustila, jak pára nad hrncem a já se tedy vrátil do reality.
Dominik mezi tím vykopal kámen s malou zřetelnou dutinou. Vzal jsem si tento kámen na starost a začal na něm pracovat. Z malé dutinky se po odštípnutí kousku stěny stala poměrně velká dutina křemene. Kámen se bránil opravdu jak to jen šlo až nakonec přišel Dominik a po čtvrthodině kámen rozštípl. Uprostřed se objevila velká asi 17 cm protáhlá dutina křemene. Dominik samozřejmě zabavil hezčí vzorek, ale nakonec jsem ho přemluvil na výměně dvou vzorků z Dobrné nebo Folknářů a vzorek mi nechal. Takový vzorek křemene jsem si prostě nemohl nechat ujít, jelikož jsem do křemenů blázen. Druhou polovinu si vzal Martin. Žíla se nám pomalu vytratila a tak jsme šli dál.

Bylo už kolem třetí hodiny, a tak Martin zavolal tátovi o odvoz. No měli jsme asi třičtvrtě hodiny a jako vždy jsme nalezli další zajímavé místo se vzorky fluoritu podobné těm z dobývky. Toto místo jsem pracovně pojmenoval "Pod břízami". Krátký průzkum místa byl velice úspěšný a to hlavně pro mě, jelikož Martin přinesl dva kameny a řekl, že jestli v nich něco bude, tak si můžu jeden vzorek nechat. Rozbil jsem je a nechal jsem si tedy vzorek dutiny fluoritu s velkým čirým přes centimetr velkým krystalem fluoritu a několika menšími. Martin si opět vzal druhou polovinu. Pro příště tedy máme nalezené místo a tak jsme se vrátili k pile, kde nás vzal Martinův táta a jeli jsme domů. Myslím, že dnes byla jedna z velmi vydařených výprav, na kterou budeme dlouho vzpomínat.

EDIT 2023:

Velká halda „písku“ na Cínovci je ve skutečnosti zbytek odkaliště po místní těžbě kasiteritu a wolframitu. V budoucnu se plánuje její celkové odtěžení za účelem získávání lithia. Z této výpravy pochází také pro nás legendární hláška: „A vážně si jeden ten šutr můžu nechat jo? Seš si jistej? Takže opravdu? No dobře no…“, přičemž se tak Martin připravil o pěkný vzorek fluoritu.

FOTO = Lokalita
FOTO 1 = Pěkný vzorek medově žlutých krychlí fluoritu
FOTO 2 = Pěkná ukázka medových krychlí fluoritu
FOTO 3 = Typické vrchoslavské krystaly růžového barytu
FOTO 4 = Křemenná dutina s tabulkami barytu
FOTO 5 = Velký vzorek s dutinou křemene s drobnými krystaly často oboustraně ukončenými
FOTO 6 = Typická fluoritová žíla s drůzovou dutinou
FOTO 7 = Velká krychle fluoritu
FOTO 8 = Drůza krychlí fluoritu
FOTO 9 = Cinvaldit
FOTO 10 = Cinvaldit na krystalech křemene