Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Po neaktivním podzimu a zimě jsem měl sto chutí někam vyrazit. Na internetu jsem narazil na stránky (Moskyt), kde jsem našel lokalitu Dřemčice. Tehdy jsem ještě neměl rýžovací pánev a venku byla zima, ale mě nic nezastaví, a tak jsem si zařídil odvoz, v kůlně si půjčil misku pod květináč a vyjeli jsme. Chvíli trvalo, než jsme našli místo na zaparkování, protože na mokrém poli se parkuje sice dobře, ale špatně se odjíždí. Podle popisu jsem našel lokalitu a vstoupil jsem do koryta potoka. Všude byly obrovské jámy po "zlatokopech", kteří zde byli přede mnou a já si pomyslel, jak budu kopat ve zmrzlém štěrku. No našel jsem si místo a zcela nezkušeně ponořil misku do ledové vody až na dno, kde jsem nabral štěrk. Začal jsem s miskou kroužit a jediné co jsem z ní vytáhl byly oblázky nějaké cihly. Říkal jsem si, že tohle jsou asi ty granáty. Po chvíli mi zkřehly prsty, a tak jsem na chvíli přestal. Koukal jsem se z blízka na štěrk a najednou vidím nádherné červené zrnko. Rychle jsem sáhl po pinzetě a ulovil jsem ono zrnko. Díval jsem se na něj a kochal se krásnou krvavě červenou barvou právě nalezeného českého granátu tak pět minut a potom ho dal do lahvičky. Na nic jsem nečekal a nabral jsem si štěrk z místa, kde jsem granát našel. Chvíli jsem rýžoval a poté jsem už jen vybíral další a další granáty. Doma jsem byl tak nadšený, že jsem všechny granáty spočítal. Bylo jich 96 kousků. Největší velikosti 3 mm.