Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Články: 3. Běžné minerály zeolitové skupiny Českého středohoří

zveřejněno 28.10. 2015

Úvod:

   V tomto článku se budeme zabývat výskytem běžně se vyskytujících minerálů zeolitové skupiny v oblasti Českého středohoří. Předem uvádím, že jak v tomto, tak i v navazujícím článku o vzácnějších zeolitech Českého středohoří se nemá jednat o celkový výčet všech zeolitů vyskytující se v této oblasti, ale pouze o základní výčet makroskopicky viditelných a do jisté míry laiky nalezitelnými zástupci této skupiny. V tomto článku si představíme následující běžné zástupce zeolitové skupiny: analcim, apofylit, chabazit, natrolit, phillipsit, thomsonit.

Základní informace o zeolitech:

   Název zeolity byl vytvořen v roce 1756 švédským mineralogem Frederickem Cronstedtem z řeckých slov „zein“ = vřít, vařit a „lithos“ = kámen. Jedná se o minerální skupinu alumosilikátů, které při zahřívání vylučují vodu (též starý český název zeolitů „puchavce“) a díky tomu budí dojem, že se vaří. Vnitřní strukturní stavba molekul zeolitů je založena na uspořádané kostře složené z tetraedritů SiO4 a AlO4 vázaných na vzájemně sdílené kyslíky. Na tyto pevné struktury poté ještě navazují nepříliš pevně vázané molekuly vody, kationty alkalických kovů (Na, K, Li, Cs) a kationty alkalických zemin (Ca, Mg, Ba, Sr). Tyto nepříliš pevně vázané části mohou být ze zeolitů odstraněny či nahrazeny za jiné stejně veliké kationty nebo molekuly a to bez či jen mírné změny základní struktury. Voda se ze zeolitů vypařuje při teplotě 250 – 400 °C, přičemž může být do struktury opět navázána. Výměna kationtů je možná při teplotě pod 100 °C.

Zeolity jsou mezi sběrateli velice oblíbenou skupinou a to především díky dvěma skutečnostem. Zaprvé se jedná o poměrně běžné minerály, které se nacházejí na mnoha různých geologických prostředí a zadruhé se často jedná o velmi estetické minerály. Navíc tato skupina obsahuje prozatím 83 minerálních druhů (mnoho z nich makroskopicky neviditelné), kdy často v případě jednoho minerálu silně variují optické vlastnosti u vzorků z různých či dokonce stejných lokalit a tak umožňuje celkem širokou paletu mineralogických ukázek.

Typické radiální útvary thomsonitu pod kterými se místy objevuje béžové phillipsit (Folknáře 2014).
Velikost dutiny 33 mm.

Zeolity v Českém středohoří:

Co se týče výzkumu zeolitů v Českém středohoří nemohu nevyzdvihnout výzkum významného německého mineraloga Josefa Emanuela Hibsche (1852 – 1940), který položil velmi solidní základy geologického poznání této oblasti. Na lokalitě Dolní Zálezly byla dokonce velmi významná žíla s klasickými ukázkami zeolitů pojmenována po tomto mineralogovi.

Růžový natrolit na který narůstají drobné krychličky pyritu a kalcity (Mariánská skála 2015).
Velikost vzorku 82 mm.

Oblast Českého středohoří byla vytvořena díky otevření Oháreckého riftu a následnou intruzí převážně bazického magmatu v průběhu spodního miocénu, které následně utuhlo v podobě vulkanických proudů či jako výplně přívodních drah tehdejších vulkánů a které jsou dnes již dávno erodované. Zůstaly z nich především pouze tyto vypreparované přívodní dráhy. V těchto horninách byly velmi časté dutiny po neuniklých plynech, ve kterých po utuhnutí postupně vykrystalizovali různé minerály včetně zeolitů. O tom jaké minerály budou vytvořeny rozhodoval samozřejmě chemismus okolní horniny a původního plynu v dutině.

Běžné minerály zeolitové skupiny:

Velmi běžným zeolitem Českého středohoří je minerál Analcim (Na[AlSi₂O₆] * H₂O) tvořící až 2 cm velké čtyřiadvacetistěny povětšinou bílé barvy, přičemž jen vzácně se najde čirý či s nádechem do růžova. Vyskytuje se převážně v dutinách více felsických (světlých) hornin, například v trachytech či fonolitech. Velmi často je doprovázen kalcitem (např. na lokalitě Divoká rokle u Mojžíře) či dalšími zeolity (lokalita Soutěsky u Děčína). Mezi jeho významné lokality patří též Těchlovice či Velké Březno.

poznámka: xx u popisku fotek je značka pro krystaly

Krystaly analcimu
(Velké Březno 2014).
Velikost krystalů do 2 mm.

Krystaly analcimu zbarvené rozkládajícími se krychlemi pyritu (Divoká rokle 2012). Velikost xx analcimu 1 mm.

Typické xx analcimu
(Divoká rokle 2012).
Velikost xx 3 mm.

Dalším minerálem, který si v článku popíšeme přestože se nejedná o zeolit je minerální skupina Apofylitu (KCa4Si8O20(OH,F) * 8H2O). Při psaní článku jsem totiž měl za to, že se jedná o zeolit, ale brzy po zveřejnění tohoto článku jsem dostal zprávu, že se jedná o fylosilikát. Přesto tento minerál velmi často zeolity doprovází a na fotografiích pod textem naleznete fotky, kde apofylit narůstá na zeolit natrolit.
Jedná se o řadu fluorapofylit – hydroxyapofylit, ale běžně se mu říká podobně jako u většiny minerální řad jedním souhrnným názvem, tedy apofylit. Ten je mezi sběrateli velmi známý z dutin sodalitického trachytu Mariánské skály, kde tvoří až 2,5 cm velké tetragonální čiré krystaly. Na této lokalitě také běžně podléhá tzv. albinizaci, tedy postupnému nahrazování hmoty apofylitu kalcitem. Těmto apofylitům se říká „albíňi“ a poznají se díky jasně bílé barvě krystalů. Aby toho nebylo málo některé z těchto bílých apofylitů září v UV světle. Proč tomu tak je a proč září jen cca každý stý vzorek apofylitu zatím nebylo objasněno. V minulosti byl znám dokonce zelený apofylit z lokality Velké Březno, ale nové výzkumy tento výskyt zatím neověřily.

Dutina růžového natrolitu s krystaly apofylitu (Mariánská skála 2015). Velikost dutiny 31 mm.	Fluorapofylit svítící v UV (Mariánská skála 2015). Velikost vzorku 92 mm.	Předchozí vzorek po UV světlem.

Dutina béžového natrolitu porostlým albinem a destičkami kalcitu (Mariánská skála 2015). Velikost dutiny 34 mm.	Pěkný vzorek čirých krystalů apofylitu. (Mariánská skála 2012). Velikost vzorku 86 mm.	Estetický vzorek natrolitu s xx apofylitu (Mariánská skála 2013). Velikost vzorku 92 mm.

Natrolit pokrytý xx albinu (Mariánská skála 2013). Velikost vzorku 88 mm.	Natrolit s xx apofylitu (Mariánská skála 2013). Šířka dutiny 112 mm.	Natrolit porostlý až 10 mm velkými čirými xx apofylitu (Mariánská skála 2013). Velikost vzorku 144 mm.

Dutina chabazitu (Řepčice 2012).
Velikost vzorku 77 mm.

Chabazit ([Ca,Na,K]Al4Si8O24 * 12H2O) patří opět mezi velmi častý minerál vulkanických dutin Českého středohoří. Jeho nejznámější lokalitou je již 200 let známý výskyt v Řepčicích u Litoměřic, kde sbíral již známý německý spisovatel a mineralog J. W. Goethe. Na této lokalitě se ve starých lůmcích JZ od obce nacházejí dodnes až 2 cm velké trigonální krystaly blízké klenci a velmi silně připomínající krychle. Tyto krystaly mají především bílou, zašle bílou až hnědou barvu a v minulosti dosahovaly až 3 cm velikosti. Chabazit se nachází také na celé řadě dalších lokalit Českého středohoří, avšak téměř nikde kromě Cvikova nedosahuje podobné kvality.

Velmi pěkná protáhlá dutina chabazitu (Řepčice 2011).
Velikost vzorku 157 mm.

Můj zatím nejlepší vzorek chabazitu (Řepčice 2012).
Velikost vzorku 116 mm.

Chabazitová geoda
(Řepčice 2011).
Velikost vzorku 56 mm.

Co se však týče jeho trochu odlišně vypadající odrůdy Fakolitu je lokalit s jeho kvalitními ukázkami hned několik. Mezi nejznámější patří znovuobjevená lokalita Dolní Zálezly, kde v dutinách bazaltové brekcie vytváří bohaté až 7 mm velké čiré až bílé krystaly s výrazným skelným leskem. Jeho další výskyt je například na nedaleké lokalitě Rytina soutěska.

Fakolit (Řepčice 2012).
Velikost vzorku 83 mm.

Pěkný vzorek s xx fakolitu
(Dolní Zálezly 2014).
Velikost vzorku 81 mm.

Drúza krystalů fakolitu na puklině čedičové brekcie (Dolní Zálezly 2014). Velikost vzorku 85 mm.

A nyní se dostáváme nejspíše ke stěžejnímu zeolitu oblasti Českého středohoří a to k Natrolitu (Na2[Al2Si3O10] * 2H2O). Tento minerál je mezi sběrateli asi nejvyhledávanějším minerálem této oblasti a má zde řadu lokalit, přičemž některé z nich jsou světově známé. Významnou lokalitou je například Mariánská skála, která je krásnou ukázkou lokality s různými barevnými i morfologickými typy krystalů jednoho minerálu.

Typická ukázka jehlicovitých xx natrolitu (Dobranka u Dobrné 2012).
Velikost dutiny 50 mm.

Natrolit se zde vyskytuje ve formě až 3 cm dlouhých tenkých jehliček čiré, bílé, béžové a růžové barvy ve svrchnějších částech lakolitového tělesa sodalitického trachytu a naproti tomu s přibývající hloubkou se vyskytuje v kratších maximálně 5 mm dlouhých silnějších ortorombických krystalech růžové, žluté, zelené, oranžové a červené barvy. Dlouhé jehlicovité krystaly až 5 cm dlouhé jsou známy též ze zaniklé lokality Dolní Zálezly (Hibschova žíla) a ze stále činného lomu Soutěsky u Děčína. Jeho až 5 mm silné čiré a bílé krystaly se na přelomu století objevily v lomu Těchlovice, kde vzácněji tvoří žíly. Vyskytuje se ještě na řadě dalších lokalit této oblasti.

Hezký vzorek jehlicovitého natrolitu s hnízdem z manganových oxidů (Mariánská skála 2014). Velikost vzorku 102 mm.	Velmi estetická ukázka zeleně zbarveného natrolitu s kalcitem (Mariánská skála 2014). Velikost vzorku 78 mm.	Oranžovorůžový natrolit s kalcitem (Mariánská skála 2014). Velikost vzorku 154 mm.

Velká dutina s bílými jehlicemi natrolitu (Dobranka u Dobrné 2015). Velikost vzorku 154 mm.	Krásný vzorek natrolitu (Dobranka u Dobrné 2014). Velikost vzorku 126 mm.	Dutina natrolitu (Dobranka u Dobrné 2015). Velikost vzorku 45 mm.

Detail na jehlice natrolitu (Soutěsky u Děčína 2014). Délka jehlic do 10 mm.	Detail na jehlice natrolitu (Soutěsky u Děčína 2014). Délka jehlic do 10 mm.	Dutina tence jehlicovitého bílého natrolitu s kalcitem (Dolní zálezly 2013). Velikost vzorku 134 mm.

Ukázka drobných xx phillipsitu
(Folknáře 2015).
Velikost dutiny 32 mm.

Skupina minerálů označující se názvem Phillipsit (obsahuje Na, K, Ca phillipsit => NaKCa[Al3Si5O16] *
6H2O) je hojným avšak často špatně rozeznatelným zástupcem zeolitů. Téměř nikdy nevytváří krystaly, ale jsou pro něj typické kulovité útvary většinou béžové barvy pokrývající pukliny bazaltové brekcie například na lokalitě Soutěsky u Děčína. Jeho estetické ukázky se vyskytují například v dutinách bazaltu na Pustém vrchu u Folknářů, kde vytváří až 3 cm dlouhé řetízky často narůstajících do větších agregátů světle béžové až bílé barvy. Typické až 3 mm velké jakoby trojúhelníkové krystaly béžové, bílé, červené a oranžové barvy vytváří v dutinách tefritu na blízké lokalitě Dobranka u Dobrné.

Útvar z phillipsitu připomínajíí Eiffelovu věž v Paříži či Petřínskou rozhlednu v Praze :) (Folknáře 2015). Velikost útvaru 5 mm.

Phillipsit
(Dobranka u Dobrné 2014).
Šířka dutiny 42 mm.

Krásná ukázka phillipsitu
(Folknáře 2015).
Velikost vzorku 82 mm.

Poslední minerálem, který si zde uvedeme jako běžný zeolit Českého středohoří je Thomsonit (NaCa2[Al5Si5O20] * 6H2O). Ten vytváří jak samotné povětšinou čiré sloupcovité krystaly o velikosti do 5 mm, které často vytvářejí charakteristické radiální útvary velké v průměru až 2 cm. Nejznámější lokalitou thomsonitu je výchoz bazaltů na Pustém vrchu u Folknářů, kde tvoří obě výše popsané varianty. Centra těchto koulí jsou bílá, zatímco kůra je téměř vždy čirá a lze na ní dobře rozeznat ukončení jednotlivých krystalů. Méně známou lokalitou thomsonitu jsou též Suletice či Vítov u Velkého Března. Na obou těchto lokalitách vytváří radiální útvary do průměru 1 cm.

Polokoule thomsonitu
(Folknáře 2015).
Velikost útvarů do 6 mm.

Dutina s thomsonitem a estetickými růžovými polokoulemi thomsonitu (Dobranka u Dobrné 2014). Velikost dutiny 36 mm.	Thomsonit (Velké Březno - Vítov 2014). Velikost radiáních útvarů 6 - 8 mm.	Polokoule thomsonitu (Suletice 2014). Velikost dutiny 31 mm.

Krásný vzorek polokulovitých agregátů thomsonitu s bílým jádrem a kalcitovými krystalky nasedající na thomsonit (Folknáře 2014). Velikost vzorku 67 mm.	Dutina s polokoulemi thomsonitu (Folknáře 2014). Velikost vzorku 82 mm.	Krásná ukázka dutiny s thomsonitem (Pustý vrch u Folknářů 2015). Velikost vzorku 87 mm.

Závěr bude uveden v navazujícím článku o vzácných minerálech Českého středohoří, který bude uveden za týden jako další článek v seriálu „Mineralogických střed“.