Osobní stránky sběratele minerálů a zkamenělin Jakuba Myslivečka

Články:

Nálezy kvalitních sádrovců v příležitostném odkryvu dálnice D2 u Velkých Němčic

zveřejněno 23.9. 2025

ÚVOD:

V průběhu listopadu 2024 začaly stavební úpravy pro rozšiřování odpočívadla Zeleňák u čerpací stanice na dálnici D2 u obce Velké Němčice na Slovácku. Níže popisovaný výjimečný výskyt sádrovce byl v tomto místě znám již z roku 1978, kdy byla v tomto místě realizována výstavba dálnice D2, avšak teprve rozšiřováním dálničního odpočívadla o 46 let později se sádrovce dostaly na povrch. V průběhu prosince 2024 a ledna 2025 se zpráva o tomto objevu lavinově šířila po sociální síti Facebook a způsobila nefalšovanou „Sádrovcovou horečku“. Tento článek informuje o tomto výjimečném, avšak poměrně krátkodobém objevu.

Díky odkryvu pro budoucí odpočívadlo kamionů byly přístupné polohy se sádrovci u obce Velké Němčice (18.1. 2025).

GEOLOGICKÉ POMĚRY:

Dle geologické mapy (Geovědní mapy 1 : 50 000 online, ČGS) se lokalita nachází v pouzdřanské jednotce flyšových příkrovů Západních Karpat. Tato jednotka se nachází v předpolí ždánické jednotky a na povrch vystupuje v relativně souvislém pruhu mezi Strachotínem a Slavkovem u Brna. Její valná část se však nachází v podloží ždánické jednotky. Jedná se o nejvíce vysunutou západní část flyšového pásma a obsahuje klastické sedimenty marinního původu s proměnlivým množstvím uhličitanů. Stáří těchto sedimentů je od pozdního eocénu do spodního miocénu (± 45-20 Ma). Tato jednotka se skládá z pěti litostratigrafických souvrství řazených od nejstaršího po nejmladší takto: pozdřanské slíny, uherčické souvrství, boudecké slíny, křepické souvrství a šakvické souvrství. Popisovaný výskyt sádrovců je vázán na prachovité jíly uherčického souvrství (v konkrétním místě přibližně stáří 20 Ma). Toto souvrství dosahuje mocnosti 200-300 m a leží v přímém nadloží pouzdřanských slínů. Toto souvrství je tvořeno především hnědými a zelenošedými jílovci s hojným obsahem limonitu a jarositu. Známé je právě výskytem krystalů sádrovce, který zde vzniká v důsledku chemického zvětrávání pyritových konkrecí (Chlupáč et al. 2002). Místy se v těchto sedimentech vyskytují karbonátové konkrece obsahující ve svých dutinách krystaly kalcitu. Vznik sádrovce je jedním z nejběžnějších procesů, ke kterému v horninovém prostoru dochází a je povětšinou vázán na reakce:

            1.    krok        2FeS2 + 2H2O + 7O2 → 2H2SO4 + 2FeSO4
            2.    krok        H2SO4 + CaCO3 → H2O + CO2 + CaSO4
            3.    krok        CaSO4 + 2H2O → CaSO4 * 2H2O

Jak je vidět z výše přiložených reakcí, hlavním procesem je rozpad pyritu, tvorba kyseliny sírové a následné rozpouštění uhličitanu vápenatého. Na výsledný anhydrit se následně naváže voda a vzniká právě sádrovec. Nutno však doplnit, že vznik sádrovce a průběhu jednotlivých reakcí, především vznik meziproduktů, závisí na více faktorech a reakce vzniku sádrovce se tak mohou lišit. Díky plasticitě jílovců, ve kterých krystaly sádrovců vznikají, mohou tyto krystaly bez větších obtíží růst a dosahovat zajímavých velikostí a čistoty.
V kvartéru pak dochází k pokrytí těchto sedimentů spraší (eolický sediment typicky vznikající v předpolí kontinentálního ledovce), která v místě konkrétního odkryvu dosahuje mocnosti kolem 4-5 metrů.

Obr. 1 Geometrická představa monoklinické soustavy (Kříž, 2000).

TVARY SÁDROVCŮ:

Tento článek nemá za cíl být podrobnou krystalografickou prací, ale pouze informovat o základních typech sádrovcových ukázek z lokality Velké Němčice a to tak, aby jej pochopil i běžný čtenář. Hned na začátek však trochu zabrousíme do základních optických os, abychom si vysvětlili základní vlastnosti sádrovce. Sádrovec je minerál typický pro monoklinickou krystalovou soustavu. Tato soustava je charakterizována různými délka všech tří optických os, avšak pravým úhlem mezi optickými osami a a b, nicméně úhel, který svírá osa a a c není roven 90°.

Zajímavá je také štěpnost sádrovce. Ten je totiž dokonale štěpný v optické ose c, ale neštěpný v osách a a b. Právě tato jeho vlastnost byla dobře patrná na vzorcích z popisované lokality, kdy však často velice komplikovala sběr, jelikož se zpravidla ty největší a nejhezčí krystaly štěpily velice často. Pro sádrovec je také velice běžné dvojčatění, což je jev, kdy dva krystaly téhož minerálu vzájemně srůstají podél osy symetrie. U sádrovce je nejvíce znám dvojčatný srůst tzv. vlaštovčího ocasu (srůst podél plochy osy c – 100), avšak je znám také srůst tvořící tzv. pařížské dvojče (podle plochy 101). Oba tyto srůsty byly na vzorcích nalezených na lokalitě velké Němčice pozorovatelné. Pro více informací o dvojčatění sádrovce odkazuji zájemce na článek Cotellucci et al. 2023 (odborný v angličtině).

Obr. 2 Srůst typu "vlaštovčí ocas" (Krystalové srůsty a pseudomorfózy, MUNI online).

Obr. 3 Geometrie kontaktních a penetračních dvojčat sádrovce (pohled podél osy 010). Převzato z práce Cotellucci et al. 2023.

Níže jsou uvedeny základní morfologické typy ukázek sádrovce, které se mi podařilo na lokalitě Velké Němčice identifikovat. Vzhledem k faktu, že jsem na lokalitě byl jen velice omezené množství času (1 den) a množství návštěvníků znemožňovalo systematické prozkoumání všech možných typů forem sádrovce, berte tento článek pouze jako shrnující nálezovou zprávu. O komplexní článek podložený chemickými analýzami apod. se jistě časem postarají místní mineralogové. Pro lepší orientaci mezi morfologickými typy budeme používat pro jednotlivé typy specifická označení (např. TYP A).

Základní forma výskytu (TYP A), tedy dvojčatný srůst jednoduchých monoklinických krystalů do formy „kopí“, byly na lokalitě nalezézány v poměrově menším zastoupení než srostlice. Krystaly měly tlustě tabulkovitý habitus a dosahovaly velikosti kolem 12 cm (vlastní nálezy do velikosti 7 cm). Typické pro ně bylo až kopinaté ukončení s hojným přírůstovým vroubkováním ve směru osy c. Tyto krystaly nejvíce trpí na dokonalou štěpnost sádrovce ve směru osy c, díky čemuž bylo spoustu vzorků poškozeno. Dobrou zprávou však je to, že se tyto rozštěpené krystaly dají poměrně dobře slepit (doporučuji transparentní šperkařské lepidlo), aniž by byla vidět štěpná plocha.

TYP A - Plochý krystal sádrovce s klínovitým ukončením
(Velké Němčice).
Velikost vzorku 40 mm.

TYP A - Klínovitý krystal sádrovce
(Velké Němčice).
Velikost vzorku 69 mm.

TYP A - Klínovitý krystal sádrovce s ohlazeným vláknitým zakončením
(Velké Němčice).
Velikost vzorku 70 mm.

Nejvíc hojné však byly silně variabilní srostlice tvořené mnoha jednotlivými krystaly a dvojčaty. Nejhojnější typ srostlic (TYP B) má téměř vždy kulovitý charakter a je složen z podobně velkých krystalů. Habitus krystalů na růžici je však vždy stejný pro celou růžici. Tyto srostlice v sobě mají vždy dutinku o průměru až kolem 2 cm, pravděpodobně po původním pyritu. Přestože krystaly jako takové měly povětšinou poměrně výraznou tloušťku, v některých částech lokality se vyskytly také srostlice složené z velice tenkých podlouhlých krystalů (TYP C). Jako samostatný typ srostlice by se dal také vyčlenit typ, kdy na jeden centrální větší krystal narůstají menší krystaly různých velikostí (nikdy však nepřesahující velikost hlavního centrálního krystalu (TYP D). Tyto srostlice (všechny tři výše popsané typy) pak velice připomínají tzv. pouštní růže a bohužel tak jsou sběrateli také nazývány.

Zde je třeba upozornit na fakt, že se o pouštní růže nejedná. Pouštní růže vzniká charakteristickou krystalizací sádrovce v relativně aridním klimatu a především se vyznačují zarůstáním písku do hmoty krystalů. Podobné dezinterpretace nastala mezi sběrateli při pojmenování dokonale čirých krystalů sádrovce. Takové ukázky se dají nazývat jako sádrovcová varieta Mariánské sklo. Bohužel je pro ně mezi sběrateli využíván nesprávný název selenit, což je ve skutečnosti vláknitá forma sádrovce s převážně bílou barvou a silně perleťovým leskem.

TYP B - Srostlice krystalů sádrovce
(Velké Němčice).
Velikost vzorku 62 mm.

Srostlice krystalů sádrovce s poškozením, díky kterému je vidět centrální dutina
(Velké Němčice).
Velikost vzorku 77 mm.

TYP C - Srostlice krystalů sádrovce
(Velké Němčice).
Velikost vzorku 30 mm.

Jako morfologicky samostatný typ (TYP E) lze pak nazvat některé sádrovcové srostlice, které byly kombinací některých výše zmíněných forem, tedy krystalické srostlice relativně kulovitého tvaru a z této srostlice vyrůstal zpravidla jeden výrazný krystal, který svou velikostí výrazně převyšoval velikost dalších krystalů na srostlici. Vzácněji se vyskytly srostlice, které obsahovaly více velkých krystalů vyrůstajících z různých částí srostlice. Právě tento typ si mezi sběrateli získal největší oblibu a lze říci, že byl nejvíce estetický a také nejvíce vyhledávaný. Pro tento typ se mezi sběrateli jevíce vžil název „svícen“ a tento typ je například znám také z uhelných jílů mostecké pánve (např. Dvořák & Svejkovský, 2021). Bohužel to však neplatí pro jeho výskyt, jelikož ze všech srostlic tvořil jen několik málo procent. Navíc při extrakci srostlic ze sedimentu se tento typ velice často rozpadal.

TYP D - Srostlice krystalů sádrovce
(Velké Němčice).
Velikost vzorku 64 mm.

TYP E - Srostlice krystalů sádrovce tzv. "svícen"
(Velké Němčice).
Velikost vzorku 92 mm.

TYP E - Srostlice krystalů sádrovce tzv. "svícen"
(Velké Němčice).
Velikost vzorku 112 mm.

Tzv. vlaštovčí ocasy (TYP F) se vyskytly pouze na některých částech lokality (při mých sběrech bez vlastního dokumentačního materiálu). Povětšinou se jednalo o chaoticky uspořádané drúzy bez přednostní orientace či tvaru, z nichž povětšinou vystupovalo několik výrazně delších krystalů zakončených právě tvarem vlaštovčího ocasu. Zdokumentované srůsty dosahovaly délky až 7 cm a tyto krystaly se postupně až k ukončení zužovaly.
Velice zajímavý a mezi sběrateli oblíbený byl srůst dle pařížského zákona (podle plochy 101, TYP G), kdy dva vzájemně prorůstající krystaly vytváří efektní písmeno „X“ (nejedná se o křížovou prorostlice se zachováním pravých úhlů). Tato „ikska“ dosahovala velikosti až 5 cm.
Méně hojný byl také typ sádrovcových srostlic, kdy došlo k růstu více krystalů ve směru optické osy b (TYP H). Tento typ, taktéž známý z nedávných nálezů na hnědouhelných dolech v mostecké pánvi (Dvořák & Svejkovský, 2021), se na lokalitě vyskytl jako jeden z nejvzácnějších typů a jeho ukázky dosahovaly spíše menších rozměrů do 5 cm.

TYP E - Srostlice krystalů sádrovce tzv. "svícen"
(Velké Němčice).
Velikost vzorku 112 mm.

TYP G - Srostlice krystalů sádrovce tvořící nedokonalé písmeno "X"
(Velké Němčice).
Velikost vzorku 40 mm.

TYP H - Samostatné krystaly sádrovce
(Velké Němčice).
Velikost největšího
krystalu 27 mm.

Poslední relativně odlišný typ (TYP I) byl charakteristický tím, že se pravděpodobně jednalo o zvětralé větší pyritové konkrece, v jejichž prostoru poté vznikla poměrně objemná dutina, do které mohly z jejích stěn narůstat krystaly sádrovce. Takové krystaly byly povětšinou stejné jako pro TYP A či se jednalo o tenké, ale relativně dlouhé jehlicovité krystaly. Velikost krystalů nedosahovala výrazných rozměrů a byly vždy omezeny velikostí dutiny. Stěny dutiny taktéž pokrývala vrstva drobně krystalického sádrovce. Vzhledem k obecnému tvaru tohoto typu lze říci, že se jedná o sádrovcové geody, které ovšem nemají nikterak výraznou estetiku. Při vlastních sběrech jsem tento materiál nezískal.

   Mimo výše zmíněné morfologické typy se na lokalitě samozřejmě také vyskytly i různé další tvary, které svým vzezřením a růstem byly poměrně chaotické, tvořily pouze malou část nálezů, a jejichž popis pro tento článek vypustíme.

Většina ukázek sádrovce také vynikala svou čistotou, kdy jsou vnitřky krystalů dokonale čiré, povětšinou bezbarvé, ale někdy v zabarvení do vínově žluté . Nejčistší ukázky pochází z poloh tmavého a poměrně houževnatého jílovce, který tvořil izolované polohy podsedající vrstvu hnědavého jílovce. Hnědavý jílovec obsahoval hojnější výskyt sádrovce, avšak jejich povrch byl většinou matný. Osobně mě upoutaly především drobné krystaly sádrovců různého typu (povětšinou TYP H), které povětšinou nepřesahovaly velikost 2 cm, avšak jsou velice estetické a krystalograficky dokonalé. Krystaly a srostlice sádrovců z lokality Velké Němčice také vykazují výraznou fluorescenci a to především v krátkovlnném UVA (395 nm). Barva fluoresence je tyrkysově modrobílá a UV-aktivní jsou sice celé krystaly, ale nejvíce aktivní jsou spíše centrální a starší zóny krystalů, než jejich nejmladší části.

DALŠÍ MINERÁLY:

   Na lokalitě se kromě sádrovce vyskytly také další minerální druhy, jejichž ukázky však již dosahují pouze dokumentační kvality. Ačkoliv řádné určení by vyžadovalo detailnější mineralogický (a analytický) výzkum, tak lze identifikovat zástupce uhličitanů a to pravděpodobně kalcitu (CaCO3). Ten se nacházel v některých porézních karbonátových / pelosideritových konkrecích a to buď samostatně či v paragenezi s drobně krystalickým sádrovcem (dokumentační materiál byl bohužel neštastnou shodou náhod ponechán na lokalitě). Kalcit v dutinách tvořil drobné kulovité krystalické agregáty s až 1 cm velkými klencovými krystaly vínově žluté až medové barvy. Větší krystaly jsou často mylně sběrateli identifikovány jako kalcity, avšak většinou se jedná o sádrovec, který se v těchto dutinách také hojně vyskytuje (viz. TYP I). Diskutabilní je také výskyt dalších minerálů z třídy uhličitanů, např. dolomitu, který byl na lokalitě údajně nalezen, avšak bez chemické analýzy není makroskopicky možné tento minerál od kalcitu odlišit a podobně je tomu i v případě dalších minerálů této třídy.
   Druhým hojným, avšak pro sběratele nezajímavým „minerálem“ je limonit. Limonit není minerálem sensu stricto a jedná se o směs oxidů a hydroxidů převážně železa. Tento „minerál“ na lokalitě tvořil objemné až 40 cm velké kulovité útvary, které po svém obvodu často obsahovaly zarostlé krystaly sádrovce. Vznik limonitu je podmíněn přítomností sedimentárních konkrecí pyritu a jeho následným chemickým zvětráním, které v místě uložení původní konkrece vytvořilo limonit. Pyrit jako takový nebyl autory článku na lokalitě zaznamenán, avšak ze slovního sdělení některých zde působících sběratelů byl pyrit velice vzácně nalezen v nejníže položených vrstvách jílovců. Jedná se však o neověřenou informaci, kterou je třeba brát s rezervou.

DOPLNĚNÍ

V Minerálu 4/2025 je mineralogie lokality popsána včetně minerálů zjištěných analyticky. Minerály popsané z této lokality jsou dle článku tyto: dolomit, felsöbányait, kalcit, kaolinit, natrojarosit, sádrovec a smektit (Pauliš et al., 2025).

ČIŠTĚNÍ A LEPENÍ SÁDROVCŮ:

   Sádrovec je minerál, který si při svém čištění od nečistot žádá speciální opatření. Zaprvé se jedná o velice měkký minerál, který má na Mohsově stupnici tvrdosti pouze index 2 (druhý nejméně odolný indexový minerál hned po mastku s tvrdostí srovnatelnou s halitem). Zároveň je nutno pamatovat také na jeho dokonalou štěpnost ve směru optické osy c, která zapříčiňuje jeho velice snadné praskání podél štěpných ploch. A aby toho nebylo málo, tak sádrovec je poměrně snadno rozpustný ve vodě, přičemž jeho rozpustnost dramaticky narůstá se zvyšující se teplotou vody (při 100 °C se rozpouští již poměrně snadno).

   Při jeho čištění od nečistit je tedy potřeba postupovat obezřetně a splnit několik základních pravidel. Níže uvedený návod byl získán radou od dalších sběratelů, kteří lokalitu navštěvovali a s daným materiál mají své zkušenosti, avšak také z vlastní zkušenosti při čištění vlastních nálezů. Nalezené vzorky bylo nejlepší nechat několik dní zcela vyschnout rozložené v dobře větrané místnosti. Jíl ve štěrbinách mezi krystaly začal ztrácet vodu, což vedlo ke zmenšování jeho objemu a praskání. Takto oslabený jíl se následně měkkým předmětem odrýpal od krystalů a tím se vzorek zbavil valné většiny tohoto nechtěného materiálu. K odstranění jílu se nejčastěji využívala párátka, avšak při jejich manipulaci bylo třeba myslet na nízkou tvrdost sádrovce a při silnějším rýpnutí dřevěného párátka do sádrovce mohlo snadno dojít k jeho poškození a tvorbě křídově bílé rýhy. Následně se prvotně očištěný vzorek umístil do vody a čekalo se několik hodin, než zbytky jílu naopak nasají vodu a zvláční. Vzhledem k rozpustnosti sádrovce ve vodě bylo však nutné použít studenou vodu o konstantní teplotě kolem 5-10 °C. Studenější voda mohla způsobit rozpraskání sádrovce, teplejší naopak rozpouštění povrchové vrstvy a zmatnění povrchu krystalů. Takto navlhčený vzorek se poté zubním kartáčkem či štětcem s pevnějšími štětinami opět v kombinaci s dřevěným párátkem postupně dočištil od zbytku jílu. Toto čištění bylo zdlouhavé a náročné, avšak při použití jiných metod (ultrazvuková čistička, případně tlaková pistole) velice často docházelo k destrukci vzorků.

   V některých případech bylo nutno krystaly lepit. To bylo možné především u vzorků s velkými krystalickými dvojčaty typu A, které se dokonale štěpily dle optické osy c. Sběratel si však musel říci, zda-li půjde do rizika úpravy vzorku, což v případě zbavení vzorku (např. na burze) je nutné kupujícímu sdělit. K tomuto lepení se daly dobře využít transparentní šperkařská lepidla určená k lepení drahých kamenů. Lepené plochy jsou poté téměř neviditelné. Někteří sběratelé lepidlem na bázi acetonu fixovali také středy velkých srostlic, aby nedocházelo k jejich rozpadání (část srostlic, především těch s větší dutinou po zvětralém pyritu a velkými krystaly, se po nějaké době samovolně rozpadá). Bohužel často docházelo také k využívání nevhodných konzervačních a fixačních chemikálií typu lepidlo Herkules, lak na vlasy či k vylepšování lesku naleptaných krystalů pomocí silikonového oleje. Na tyto praktiky (velice často zpětně neodstranitelné) je nutné dávat si při koupi těchto vzorků například na burzách pozor a prodejce by na jakoukoliv úpravu vzorku měl při prodeji potencionální kupující informovat.

ZÁVĚR:

   Příležitostný stavební odkryv u Velkých Němčic se stal výjimečnou událostí, která přilákala pozornost široké sběratelské obce. Hojnost nálezů, které se podařilo z prostoru stavby extrahovat, jak odbornými pracovníky, tak amatérskými sběrateli, bylo nebývalé a tyto sádrovce se tak stávají novodobou sběratelskou klasikou, která nesmí chybět v každé sbírce minerálů. Hojné byly drúzy krystalů sádrovce o velikosti 3-6 cm, vzácně až 40 cm velké. Lokalita byla víceméně veřejně přístupná do soboty 25.1. 2025, kdy byla tato přístupnost ukončena reportáží České televize a stavebními pracemi v místě hlavního výskytu. Následně byla však lokalita až do začátku března navštěvována některými sběrateli a to především v nočních hodinách. Stavební plocha je dnes již pokryta asfaltem a lokalita je tedy opět nedostupná. Nejeví se pravděpodobné, že by v následujících letech došlo k podobnému významnému odkryvu v okolí lokality. Zájemci o sádrovce z Velkých Němčic jsou tedy odkázáni pouze na ukázky nalezené během pouhých tří měsíců přístupnosti lokality z přelomu let 2024 a 2025, avšak vzhledem k množství zachráněných exemplářů by nemělo být problém se k tomuto materiálu minimálně několik následujících let dostat.

Pohled na jih z odpočívky "Zeleňák" na místo, kde se nacházela dočasná lokalita sádrovců (18.1. 2025).	Okolí Velkých Němčic je budováno mořskými jílovci flyšového pásma (18.1. 2025).	Odkryv jílovců pouzdřanské jednotky flyšového pásma (18.1. 2025).

Moment nálezu pěkné ukázky sádrovce (18.1. 2025).	Lokalita vyvolala mezi sběrateli "sádrovcovou horečku". O víkendu nebyl problém potkat na lokalitě kolem 50 osob... (18.1. 2025).	Drúza sádrovce "in-situ" v jílovcích pouzdřanské jednotky (18.1. 2025).

Mezi nejvíce ceněné ukázky patřily tzv. "svícny" s výrazným krystalem vyrůstajícím z hlavní drúzy (18.1. 2025).	Rozložená konkrece pyritu s lemem tvořeným drobnými krystalky sádrovce v UVA světle (18.1. 2025).	Sádrovce se občas doslova lepily na krumpáče a lopaty... :-) (18.1. 2025).

REFERENCE:

Chlupáč I., Brzobohatý R., Kovanda J., Straník Z. (2002): Geologická minulost České republiky. Praha, Academia Praha, 436 s.
Geovědní mapy 1 : 50 000 [online]: Praha: Česká geologická služba [cit. 04.09.2025]. Dostupné z: https://mapy.geology.cz/geocr50/
Cotellucci A., Otálora F., Canals A., Criado-Reyes J., Pellegrino L., Bruno M., Aquilano D., Garcia-Ruiz J.M., Pierre F.D., Pastero, L. (2023): 101 contact twins in gypsum experimentally obtained from calcium carbonate enriched solutions: mineralogical implications for natural gypsum deposits. Applied Crystallography, 56(3), 603-610.
Dvořák Z., Svejkovský J. (2021): Sádrovec z lomské sloje. Minerál, 29, 2, 118-125.
Kříž D. (2000): Úvod do krystalografie a strukturní analýzy, Univerzita Karlova, Praha.
Pauliš P., Bureš B., Pour O. (2025): Sádrovec a doprovodná mineralizace z Velkých Němčic u Židlochovic. Minerál, 33, 4, 357-363.
Krystalové srůsty a pseudomorfózy. In: Mineralogie: příručka pro studenty, část 2.5 Srusty [online]. Brno: Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita [cit. 4. 9. 2025]. Dostupné z: https://mineralogie.sci.muni.cz/kap_2_5_srusty/kap_2_5_srusty.htm